Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. První turbína největší mořské větrné elektrárny světa dodala elektřinu do sítě

Projekt britské offshore větrné elektrárny Dogger Bank dosáhl prvního významného provozního milníku. Na své místo technici umístili a zprovoznili první turbínu Haliade-X o výkonu 13 MW. Ta záhy na to začala dodávat první elektřinu do sítě pomocí stejnosměrného kabelu. Celkový výkon elektrárny ve třech etapách dosáhne 3,6 GW a bude největším offshore větrným parkem na světě.

Společnost SSE Renewables oznámila, že první větrná turbína jejího projektu Dogger Bank začala dodávat elektřinu do sítě Spojeného království. Výroba začala v sobotu 7. října večer skrze stejnosměrný vysokonapěťový kabel (HVDC) spojující projekt s pevninou. Větrný park Dogger Bank se nachází v Severním moři ve vzdálenosti zhruba 130 kilometrů od východního pobřeží Anglie.

2. RWE: Hrozba v podobě nedostatku plynu stále přetrvává

Podle výkonného ředitele RWE, Markuse Krebbera, Německu stále hrozí nedostatek zemního plynu. Prohlásil tak na počátku měsíce v rozhovoru pro WirtschaftsWoche. Zásobníky jsou nicméně takřka zcela naplněny a Evropa se na pomalu začínající zimní sezónu nemohla připravit lépe. Přesto hrozba nedostatku zemního plynu přetrvává, a to zvláště s ohledem na dvě největší rizika. Těmi jsou počasí, respektive extrémní mrazy, a dále útoky na stávající plynovou infrastrukturu. 

„V plynárenské infrastruktuře nemáme žádnou rezervu,“ uvedl Krebber s tím, že Evropa musí dále rozvíjet svou importní kapacitu (zplyňovací zařízení pro příjem zkapalněného zemního plynu – LNG). „Pokud bude nastávající zima teplotně velmi podprůměrná nebo nastanou omezení v dodávkách, tak to může vést ke kritické situaci, kdy následně nejsou vyloučeny ani výpadky v dodávkách ani strmý nárůst cen plynu.“

3. Státy EU definitivně schválily zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie

Brusel 9. října (zpravodajka ČTK) – Evropská unie by měla do roku 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Potřebnou směrnici dnes definitivně schválila Rada EU, tedy členské státy nynější sedmadvacítky. Již v polovině září návrh odsouhlasili europoslanci.

Současný cíl z roku 2018 stanovoval podíl obnovitelných zdrojů na 32 procent. Nová směrnice hovoří o zvýšení tohoto cíle na 42,5 procenta do roku 2030 s tím, že členským státům se doporučuje dosažení až 45 procent. „Jde o velký úspěch v rámci balíčku Fit for 55, který pomůže dosáhnout klimatického cíle EU, kterým je snížit emise Evropské unie do roku 2030 o nejméně 55 procent,“ uvedla španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberaová, jejíž země nyní EU předsedá. „Je to krok vpřed, který přispěje k dosažení klimatického cíle EU spravedlivým, cenově efektivním a konkurenceschopným způsobem,“ dodala.

4. Norsko od roku 2024 zdaní větrné elektrárny na pevnině

Norsko zavede od příštího roku daň z pozemních zdrojů pro větrné elektrárny na pevnině. Vláda po silné kritice oproti původnímu návrhu z loňského roku snížila sazbu daně a zmírnila dopad na stávající elektrárny.

Norská vláda podle návrhu z loňského roku plánovala zavést od roku daň z pozemních zdrojů (také daň z půdy nebo pozemků) pro nové a stávající větrné elektrárny na pevnině již od roku 2023. Konzultační proces ovšem vyvolal silnou kritiku ze strany zúčastněných stran, které zpochybňovaly zákonnost rychle zavedeného návrhu a tvrdily, že by zničil starší větrné farmy a podkopal důvěru investorů.

5. Německé energetiky jsou skeptické ohledně plánu na výstavbu 25 GW plynových elektráren

Největší německé energetické společnosti jsou podle zahraničního serveru Argus skeptické ohledně realizace plánu německé vlády na výstavbu zhruba 25 GW nových plynových elektráren do roku 2030. Ty budou přitom podle Německa v budoucnu nezbytné k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v období, kdy nebude dostatečná výroba elektřiny ze solárních a větrných elektráren.

Plány Německa na výstavbu nových plynových elektráren, které budou nezbytné pro zajištění dodávek elektřiny v době, kdy obnovitelné zdroje nebudou vyrábět dostatek elektřiny k pokrytí poptávky, byly zveřejněny na začátku letošního roku. Podle březnového vyjádření ministra hospodářství Roberta Habecka by se mělo jednat o zhruba 25 GW nových řiditelných zdrojů.

6. ČEZ připravil virtuální prohlídku přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně

Virtuální prohlídku přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku připravila pro veřejnost energetická společnost ČEZ. Lidé budou moci nahlédnout do útrob přečerpávací elektrárny v živém vysílání prostřednictvím aplikace MS Teams. První prohlídku této elektrárny na dálku uspořádá ČEZ ve čtvrtek 9. listopadu. ČTK o tom informoval mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.

„Díky nově zařazené virtuální prohlídce přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně zájemci zjistí, že hlavní úloha této elektrárny překvapivě není výroba energie nebo že velká část technologií není zvenku vůbec vidět,“ sdělil Sobol.

7. Finsko zvažuje prodloužení životnosti a navýšení výkonu jaderné elektrárny Olkiluoto

Finská společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO) oznámila zahájení studie hodnocení dopadů na životní prostředí (EIA) pro možné prodloužení provozní licence a potenciální zvýšení výkonu bloků 1 a 2 v jaderné elektrárně Olkiluoto. Elektrárna je pro zemi důležitá z hlediska pokrytí energetických potřeb i dosažení ekologických cílů.

Varné reaktory Olkiluoto 1 a 2, které byly poprvé připojeny k elektrické síti v září 1978 a v únoru 1980, aktuálně pokrývají 15 % finské elektrické spotřeby.

8. Plán: Podíl OZE do r. 2030 vzroste v ČR na 30 procent; podle kritiků je to málo

Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku by do roku 2030 měl stoupnout ze současných přibližně 18 procent na 30 procent. Počítá s tím aktuální návrh Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Ten však zatím nereflektuje novou směrnici EU, podle níž by průměrný podíl obnovitelných zdrojů měl být v celé EU 42,5 procenta, vyplývá ze zjištění ČTK. Podle kritiků návrhu by tak měl být tuzemský cíl vyšší. Plán také počítá s koncem spalování uhlí v roce 2033.

Návrh je v současnosti v meziresortním připomínkovém řízení. Během října by ho měla projednat vláda a následně odeslat k posouzení Evropské komisi, s níž by ho měla poté dál konzultovat a případně opravovat. Nejde však zatím o definitivní podobu tuzemskému Klimaticko-energetického plánu, tu by měl stát komisi odeslat do léta příštího roku.

9. Dekarbonizace teplárenství bude náročná, signalizují společnosti z odvětví

Evropa čelí technické výzvě při transformaci soustav pro vytápění domácnosti za účelem dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Východní země EU, jako je Polsko, se spoléhají na teplo z uhlí a musí přejít na ekologičtější alternativy. Splnění těchto požadavků vyžaduje velké investice a může znamenat zvýšení nákladů pro uživatele.

Teplárenské sítě, které vznikaly mimo jiné v centrálně plánovaných řešeních, se po ropných krizích v 70. letech minulého století brzy rozšířily do severských zemí. Dnes je 12 % potřeby tepla a teplé vody v EU zajišťováno dálkovým vytápěním, přičemž v zemích, jako je Polsko, dosahuje tento podíl až 40 %.

10. Pokud byl útok na plynovod úmyslný, NATO bude reagovat, řekl Stoltenberg

Brusel 11. října (zpravodajka ČTK) – Pokud se prokáže, že poškození plynovodu, který spojuje Finsko a Estonsko, bylo úmyslným útokem, bude na věc Severoatlantická aliance reagovat. Před dnešním zasedáním ministrů obrany NATO v Bruselu to řekl šéf aliance Jens Stoltenberg. Plynovod Balticconnector byl v neděli brzy ráno odstaven kvůli neobvyklému poklesu tlaku plynu. Poškozen byl také podmořský telekomunikační kabel. Finský úřad pro vyšetřování naznačil, že se přiklání k verzi úmyslného poškození infrastruktury. I finský premiér Petteri Orpo následně uvedl, že únik plynu byl pravděpodobně způsoben vnějším zásahem, vyšetřování je ale teprve v počáteční fázi.

„Nyní je důležité zjistit, co se stalo a jak se to mohlo stát. Pokud se prokáže, že se jedná o záměrný útok na kritickou infrastrukturu NATO, bude to samozřejmě vážné a bude to znamenat jednotnou a odhodlanou reakci NATO,“ řekl Stoltenberg.

Téma

Polsko transformuje energetiku: Vláda podporuje OZE i klasické zdroje celou řadou opatření

Polská energetika prochází postupnou a, vzhledem ke své závislosti na uhlí, relativně bolestivou transformací energetiky. Od roku 2013 vzrostl výkon obnovitelných zdrojů energie z 4,8 GW na současných cca 24 GW, přičemž jejich podíl na výrobě se pohybuje kolem 21 %. Jen v letošním roce by mohlo do soustavy přibýt až 6 GW nových fotovoltaických elektráren. To se Polsku povedlo díky řadě mechanismů podpory, a to především v oblasti decentrálních obnovitelných zdrojů o menším výkonu. Na druhé straně Polsko mohutně rozvíjí kapacitní trhy. V tomto článku zjednodušeně popisujeme hlavní mechanismy podpory, které jsou v Polsku dostupné.

Polsko je v rámci Evropské unie jednoznačně považováno za uhelnou zemi. Podíl uhlí na výrobě elektřiny v Polsku se i nadále pohybuje na úrovni kolem 70 %. Přestože pokles podílu uhlí není tolik viditelný, od roku 2000 Polsko snížilo podíl uhlí na výrobě elektřiny z cca 95 %. Podstatnou část tohoto poklesu mají na svědomí právě obnovitelné zdroje energie. Jejich rozvoj v posledních letech má na svědomí řada podpůrných mechanismů.

Polsko zjišťuje, že potřebuje OZE. Výstavbě OZE zametá cestu netradičními způsoby

Polsko má ze zemí EU jednu z nejtěžších výchozích pozic k transformaci svého energetického sektoru. Po několika letech, kdy vláda spíše vytvářela překážky rozvoje obnovitelných zdrojů energie a přeměny energetiky se zdá, že v polské energetice postupně dojde k obratu. Alespoň to tak vypadá z posledních kroků vlády. Hlavním důvodem tohoto obratu jsou vysoké ceny související s emisemi skleníkových plynů, které podstatně vstupují do konečné ceny energie. Polská vláda proto reviduje legislativu a odstraňuje překážky rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Pokud má být v Evropské unii vybrána jedna země, která má k nízkouhlíkové energetice asi nejdále, jednalo by se zřejmě o Polsko. I dnes se v Polsku vyrábí přibližně 70 % elektřiny z černého a hnědého uhlí. Ačkoliv se to zdá jako vysoké číslo, ještě v roce 2010 byl tento podíl 85 %, v roce 2000 dokonce 95 %. Tento pokles ve využívání uhlí má na svědomí, mimo jiné, vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie v posledních letech. I v dalších letech to budou hlavně obnovitelné zdroje, které budou tlačit na podíl uhlí v energetickém mixu.

Názor

Jižní Korea se vrátila na cestu rozvoje jaderné energetiky

Události posledních let jasně ukázaly, že se Jižní Korea bez jaderné energie neobejde. V korejské společnosti tak došlo ke změně pohledu na energetiku, a i to se projevilo ve výsledcích voleb. Další rozvoj jaderné energetiky je programem i nového politického vedení Jižní Koreji. To je velice dobře, protože jihokorejský jaderný průmysl patří k těm nejlepším na světě. Podívejme se na jeho zkušenosti a potenciál.

Jižní Korea patří ke státům s nejvyspělejším jaderným průmyslem. Řadí se k těm, které nabízejí reaktory III. generace. V současné době se stejně jako Francie, o které jsme psali nedávno, účastní tendru na výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Je tak zajímavé se na její zkušenosti a potenciál podívat.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu