Polsko transformuje energetiku: Vláda podporuje OZE i klasické zdroje celou řadou opatření

Polská energetika prochází postupnou a, vzhledem ke své závislosti na uhlí, relativně bolestivou transformací energetiky. Od roku 2013 vzrostl výkon obnovitelných zdrojů energie z 4,8 GW na současných cca 24 GW, přičemž jejich podíl na výrobě se pohybuje kolem 21 %. Jen v letošním roce by mohlo do soustavy přibýt až 6 GW nových fotovoltaických elektráren. To se Polsku povedlo díky řadě mechanismů podpory, a to především v oblasti decentrálních obnovitelných zdrojů o menším výkonu. Na druhé straně Polsko mohutně rozvíjí kapacitní trhy. V tomto článku zjednodušeně popisujeme hlavní mechanismy podpory, které jsou v Polsku dostupné.

Polsko je v rámci Evropské unie jednoznačně považováno za uhelnou zemi. Podíl uhlí na výrobě elektřiny v Polsku se i nadále pohybuje na úrovni kolem 70 %. Přestože pokles podílu uhlí není tolik viditelný, od roku 2000 Polsko snížilo podíl uhlí na výrobě elektřiny z cca 95 %. Podstatnou část tohoto poklesu mají na svědomí právě obnovitelné zdroje energie. Jejich rozvoj v posledních letech má na svědomí řada podpůrných mechanismů.

Pokud má Polsko dosáhnout dalšího zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie a naplnit ambiciózní cíle Evropské unie, včetně dosažení uhlíkové neutrality unie do roku 2050, musí dojít k výstavbě dalších obnovitelných zdrojů. Kromě zavádění nových způsobů podpory se Polsko zaměřuje také na odstraňovaní legislativních překážek, které sektor obnovitelných zdrojů v posledních letech brzdily (více o tomto tématu podrobněji v druhé části tohoto článku).

Dosažení environmentálních cílů ovšem nebude bez aktivní podpory za současných ekonomických podmínek jednoduché. Již nyní Polsko podporuje zdroje mimo jiné (i) provozní podporou pro OZE přidělovanou v aukcích, (ii) investiční podporou OZE prostřednictvím programu Mój Prąd (obdoba programu Nová zelená úsporám), (iii) daňovými zvýhodněními pro elektřinu z OZE, (iv) kapacitními mechanismy nebo (iv) povinností nákupu zelených certifikátů ze strany obchodníků od výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Projekty získávají podporu v aukcích

Polsko přiděluje podporu pro obnovitelné zdroje prostřednictvím aukcí již od roku 2016 (v České republice byly zavedeny teprve s účinností od roku 2022 a dosud byly dokončeny dvě aukce, třetí právě probíhá). Podle současného plánu by měly být organizovány až do roku 2027. Do konce roku 2022 byla prostřednictvím aukcí přidělena podpora pro cca 6,8 GW instalovaného výkonu solárních elektráren a cca 5,3 GW pevninských větrných elektráren (v České republice solární elektrárny podporu v aukcích nedostávají, podporu pro pevninské větrné elektrárny získaly doposud dva projekty o výkonu cca 20 MW).

Větrná elektrárna Willow Springs USA. Zdroj: Ørsted

Aukce se konají zpravidla jednou ročně. Letošní aukce proběhnou podle informací na stránkách polského energetického regulátora od 13. do 22. listopadu a bude se v nich nabízet podpora pro 88 TWh elektrické energie (pozn. zatímco v ČR se nabízí podpora pro instalovaný výkon, v Polsku se nabízí podpora pro vyrobené množství elektřiny). Celkový objem se následně rozdělí do dílčích aukcí podle výrobního zdroje, aukce pro větrné a solární je navíc rozdělena pro projekty pod 1 MW a nad 1 MW.

Odlišný způsob podpory vláda určila pro offshore větrné elektrárny. Těm je podpora přidělována nikoliv aukcí, ale prostřednictvím rozhodnutí vlády. Od roku 2025 by ale měla být podpora přidělována také formou aukcí.

Projekty vybrané v aukcích získávají garanci ceny za vyrobenou elektřinu po dobu 15 let prostřednictvím rozdílového kontraktu (tzv. contract for difference). Tento kontrakt funguje tak, že pokud je na trhu nižší než garantovaná cena, rozdíl hradí stát, naopak pokud je cena vyšší, kladný rozdíl cen vrací výrobce státu (podporu formou rozdílového kontraktu získávají také vítězné projekty v českých aukcích). Elektřinu z projektů vybraných v aukci s výkonem nižším než 500 kW vykupuje povinně vykupující, větší projekty musí elektřinu prodat na trhu.

Zdroj: Pixabay

Zdroje musí být uvedeny do provozu do 42 měsíců od výsledku aukce, s výjimkou onshore větrných elektráren (33 měsíců) a solární elektráren (24 měsíců). Projekty, které tyto lhůty nedodrží nebo které nevyrobí přidělené množství elektřiny, mohou být pokutovány.

Polsko mohutně spoléhá na kapacitní mechanismy

Podpora obnovitelných zdrojů energie se v Polsku projevuje především v nárůstu instalovaného výkonu solárních a větrných elektráren. Ty nejsou řiditelné (resp. je možné je pouze odpojit, a to zpravidla za náhradu), a proto je nutné pro případ jejich nízké výroby zajistit dostatečný výkon v řiditelných zdrojích, například v plynových, moderních uhelných elektrárnách nebo v zařízeních na skladování elektřiny.

Polsko má již nyní rozvinutý systém kapacitních aukcí, poslední aukce proběhla v prosinci 2022. První tři aukce Polsko uskutečnilo již v roce 2018, a to pro dodávku řiditelného výkonu v letech 2021, 2022 a 2023. V těchto aukcích uspěly zejména stávající uhelné elektrárny, které si dle pravidel tamního kapacitního trhu mohly zajistit jednoletý kapacitní kontrakt.

Uhelná elektrárna Ostroleka na severovýchodě Polska. Zdroj: Energa

Polské kapacitní mechanismy umožňují účast celé řady technologií. Do aukce se mohou přihlásit kromě plynových zdrojů, zdrojů spoluspalujících uhlí a biomasu nebo řiditelných zařízení spotřeby také bateriová úložiště a zdroje ze zahraničí. Jen v poslední aukci byly uděleny bateriovým úložištím kapacitní kontrakty ve výši 165 MW. Ze zahraničí pak získaly kapacitní kontrakty zařízení o výkonu celkem 550 MW (300 MW ze Slovenska a 250 MW z Litvy).

Podrobně jsme se věnovali polským kapacitním mechanismům v následujícím článku.

Podpora decentrálních zdrojů – investiční podpora i nižší poplatky za připojení i výhodné vyrovnávání přetoků

Podobně jako v České republice, také v Polsku existuje program investiční podpory pro menší fotovoltaické systémy (především střešní systémy pro domácnost), jehož cílem je zvýšit počet samospotřebitelů (prosmerů).

Obdobou v českém prostředí je program Nová zelená úsporám. Podpora se totiž také vztahuje na menší fotovoltaické systémy, tepelná čerpadla a systémy akumulace, přičemž lze maximálně získat 50 % oprávněných nákladů. Nyní probíhá páté dotační kolo, které bylo zahájeno letos na jaře.

Výhody čerpají obnovitelné zdroje také při připojování do soustavy. Projekty s instalovaným výkonem nižším než 5 MW mají nižší poplatky za připojení k síti a mikroinstalace (s instalovaným výkonem pod 50 kW s přípojkou na napěťové úrovni pod 110 kV) jsou připojeny dokonce zdarma.

Ilustrační foto: Pixabay

Samospotřebitelé čerpají také výhody při dodávce elektřiny do soustavy. Všechny elektrárny, které byly připojeny do soustavy před dubnem 2022, mají po dobu 15 let zaručen tzv. „net metering“. To znamená, že za každou kWh dodanou do soustavy získává výrobce „kredit“ na spotřebu elektřiny. V Polsku získává v rámci net meteringu samospotřebitel 0,7-0,8 kWh za každou kWh dodanou do soustavy a tyto „kredity“ musí být vyčerpány během následujících 12 měsíců.

V dubnu 2022 byl net metering nahrazen systémem net billing, v rámci kterého výrobce získává finanční kompenzaci za dodávku elektřiny do sítě. Přebytečná výroba je oceňována podle průměrné měsíční velkoobchodní ceny.

Spotřební daně – výjimka pro OZE i energeticky náročné podniky

Obnovitelné zdroje jsou v Polsku nepřímo podporovány i daňově. Na elektřinu je obecně uvalena spotřební daň ve výši 1,1 EUR/MWh, ledaže se jedná o elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie. Před rokem 2019 byla spotřební daň z elektřiny dokonce 4,4 EUR/MWh.

Obdobnou výjimku čerpají také energeticky náročné podniky, ty jsou vyňaty z povinnosti platit spotřební daň z elektřiny z části nebo zcela. Zajímavostí je, že při použití CNG, LNG, bioplynu a vodíku v dopravě je tato spotřeba zbavena povinnosti platit spotřební daň, elektřina užitá pro dopravní účely zbavena povinnosti není.

Zdroj: IAE Poland Energy Policy Review