Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Domácnosti se možná budou podílet na stabilitě sítě, ČEPS to úspěšně otestoval

České domácnosti se možná ještě letos budou moci za úplatu aktivně podílet na udržování stability tuzemské elektrizační sítě. Provozovatel přenosové soustavy státní podnik ČEPS úspěšně provedl ve spolupráci s energetickou firmou Delta Green první test zapojení domácností do služeb výkonové rovnováhy v Česku. V případě zpřístupnění možnosti by zapojení do systému mohlo zúčastněným domácnostem podle odhadů vynést vyšší tisíce korun ročně. ČTK to dnes sdělila společnost ČEPS.

Test se uskutečnil v závěru loňského roku. Společnost Delta Green podle pokynů ČEPS k zvýšení odběru nebo dodávek elektřiny ve třech po sobě navazujících nocích na vybraném vzorku svých zákazníků testovala jejich schopnost cíleně měnit výrobní výkon či odběr elektřiny v domácnostech. To vše za účelem poskytování služeb výkonové rovnováhy v síti.

2. Problémy pro německé větrníky na moři: Omezování výroby a pomalý rozvoj

Ačkoliv loni zaznamenalo Německo rekordní rok z pohledu nového instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie (OZE), sektor mořských větrných parků stále za pevninskými větrnými parky a solárními elektrárnami značně zaostává. Kromě nedostatku nových projektů trápí provozovatele těch stávajících omezování výroby elektřiny vyvolané nedostatečnou kapacitou v přenosové soustavě.

Větrné parky instalované na moři mají být v budoucnu díky poměrně stabilní výrobě elektrické energie jedním z pilířů německé elektroenergetiky. Aktuálně má Německo v těchto zdrojích instalováno zhruba 8,5 GW výkonu, do roku 2030 to má být 30 GW a v roce 2045 dokonce 70 GW.

3. Jaderná fúze: Německo se snaží zapojit do závodu o zprovoznění první fúzní elektrárny

Výzkum získávání energie za využití jaderné fúze zažívá významné pokroky, které vlévají příznivcům technologie optimismus do žil. Zároveň také přitahují investice do odvětví. Do závodu o vyvinutí elektrárny využívající jaderné fúze se také stále více snaží zapojit Německo.

Technologie jaderné fúze byla po desetiletí považována za technologii budoucnosti, která jí navždy zůstane. Přestože je fúze nejrozšířenějším zdrojem energie ve vesmíru, výzvy spojené s využitím sluneční energie na Zemi jsou zatím nepřekonatelné. Ačkoli teorie je dobře známá, praxe slučování atomů vodíku za účelem uvolnění energie je technickým rébusem.

4. Německá aukce pro fotovoltaiky opět trhala rekordy, ceny spadly dolů

Německé aukce na podporu výstavby fotovoltaických elektráren v loňském roce zažily prudký růst zájmu. Poslední loňské kolo, které proběhlo v prosinci, přilákalo bezmála o pětinu více výkonu než předchozí rekordní aukce z července. Díky dalšímu posílení konkurence se podařilo stlačit vysoutěžené ceny, oproti červencovému kolu v průměru o pětinu. V letošním roce by opět měla proběhnout tři kola aukcí pro pozemní fotovoltaiky, avšak oproti loňsku nabídnou větší objem.

V Německu loni proběhla celkem tři kola aukcí na podporu výstavby pozemních fotovoltaických elektráren, poslední z nich na začátku prosince. Zatímco první loňské kolo zaznamenalo relativně vlažný zájem, následující kola přilákala vůbec rekordní objem nabídek.

5. Skupina ČEZ zahájila v Ostravě-Vítkovicích provoz největší baterie v Česku

Skupina ČEZ zahájila v Ostravě-Vítkovicích provoz největšího bateriového systému v České republice. Baterie pojme energii pokrývající denní spotřebu 1300 domácností, současně přispívá ke stabilizaci sítě i k zajištění požadovaných parametrů elektřiny. Vybudování systému stálo více než 200 milionů korun. Novinářům to dnes řekli zástupci Skupiny ČEZ.

Zařízení tvoří 1360 bateriových modulů a obsahuje 90 tun lithia. Má výkon deset megawattů a díky unikátní konstrukci bez vnitřní chodbičky má oproti standardním akumulátorům o 20 procent vyšší kapacitu. Systém pracuje ve vazbě s plynovými energetickými bloky zmodernizovaného Energocentra. Postavila ho společnost ČEZ Energetické služby z holdingu ČEZ ESCO. Provozovatelem bude ČEZ Energo ze stejného holdingu. Na dodávce a zprovoznění bateriového systému se podílela společnost IBG Česko.

6. ICIS: Německo letos trojnásobně navýší dovoz elektřiny

Zatímco ještě před několika lety bylo Německo jedním z největších vývozců elektřiny v Evropě, tato karta se postupně obrací. V loňském roce se německá přeshraniční obchodní bilance s elektřinou dokonce propadla do záporných hodnot, poprvé za 20 let. Jedním z klíčových faktorů bylo odstavení posledních tří jaderných bloků, které ještě v roce 2022 dodaly přes 30 TWh. Podle společnosti ICIS by měl čistý dovoz Německa přitom letos ještě vzrůst, a země by se mohla dostat dokonce na pozici druhého největšího dovozce.

Německo je jako největší výrobce i spotřebitel elektřiny v EU významným hráčem na evropském trhu. S cenami elektřiny v Evropě nejvíce hýbou kromě rizik ceny paliv, včetně uhlí a plynu, a emisních povolenek. Přeshraniční obchod je však rovněž důležitý, zejména z pohledu cenových rozdílů mezi jednotlivými zeměmi.

7. Spojené státy navýšily produkci ropy a zemního plynu i přes nepříznivé faktory

Rozvoj průzkumných vrtů na těžbu ropy a zemního plynu ve Spojených státech za uplynulý rok a půl zpomalil, a to zejména v návaznosti na globální pokles cen. Neznamená to však, že došlo k snížení objemu produkce, což mělo za následek, že cena komodity zůstala pořád poměrně stimulovaná. O této skutečnosti informoval analytik trhu působící v zpravodajském portálu Reuters. 

I když těžební společnosti provedly méně průzkumných vrtů, dokázaly udržet kontinuální zvyšování produkce, a to prostřednictvím toho, že soustředily svoji pozornost spíše na lukrativní místa, která se vyznačovala větším potenciálem extrahovaného objemu ropy. Společnosti dále zefektivnily dobu vrtání a zaměřily se na delší horizontální úseky pro každý vrt.

8. Růst nejistoty ohledně dodávek LNG zastavil propad cen plynu v Evropě

Evropské energetické trhy zažívaly v posledních týdnech a měsících postupný pokles cen. V případě cen zemního plynu na následující léto i zimu od konce listopadu ceny poklesly dokonce zhruba o třetinu. Od minulého týdne však opět roste nejistota na globálním trhu, a to kvůli odklánění tankerů ze Suezského průplavu a odstávce terminálu Freeport v USA. Pokles cen se tak v posledních dnech prozatím zastavil.

Relativně mírná zima, velmi silný stav zásob plynu v zásobnících a stabilní dodávky plynu skrz plynovody a LNG terminály. To jsou hlavní faktory, které od konce loňského listopadu tlačí dolů ceny zemního plynu na evropských trzích. Spolu s cenami plynu tak padaly i ceny dalších energetických komodit, včetně elektrické energie.

9. Evropská komise chce ze zachyceného CO2 vytvořit obchodovatelnou komoditu

Dokument Evropské komise o průmyslovém nakládání s uhlíkem vytváří předpoklady pro to, aby se zachycený oxid uhličitý „recykloval“ v chemických procesech nebo používal jako námořní a letecké palivo. Tržní mechanismus obchodu s uhlíkem by pak zohledňoval nevypuštěný oxid uhličitý.

Evropská komise navrhuje vytvořit celoevropský přístup „k vytvoření jednotného evropského trhu s průmyslovým uhlíkem“. Ten má přispět ke splnění cíle Unie dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí. Obsah uniklého dokumentu zveřejnil server Euractiv.

10. EU představí ambiciózní evropskou strategii pro zachytávání uhlíku

Evropská komise se chystá 6. února představit komplexní strategii managementu emisí uhlíku, jejímž cílem je do roku 2050 zachytit až 450 milionů tun CO2 ročně. Iniciativa se mimo jiné v budoucnu dotkne systému obchodování s emisními povolenkami.

Pro dosažení cíle klimatické neutrality v rámci celého evropského hospodářství do roku 2050 se ve strategii navrhuje zachytit minimálně 50 milionů tun CO2 ročně do roku 2030, s přechodným cílem 200 milionů tun do roku 2040. O ambiciózní politice informoval server Euractiv.

Názor

Závislost na ropě a elektromobilita

V minulých článcích jsem se věnoval vlastním zkušenostem s elektromobilitou. Celý přechod na „nový“ typ pohonu je ale potřeba ještě zařadit do širších souvislostí a jedna z nich je závislost ČR, resp. Evropy na dovozu ropy. Evropa jako kontinent velké zásoby ropy nemá a tuto surovinu tak musí z naprosté většiny dovážet. Země EU dovážejí 99 % své spotřeby ropy, respektive ropných paliv. Bohužel je tomu tak často z regionů, kam bychom peníze z pochopitelných důvodů posílat nechtěli. Ale přesto je tam vydatně posíláme, a to ve značném množství.

V roce 2022 se do ČR dovezla ropa v celkovém množství 7 424,8 tis. tun, což představuje nárůst o 8,5 % v porovnání s rokem 2021. Z tohoto množství bylo 56 % ropy dovezeno z Ruska. Podle Souhrnné energetické bilance MPO ČR spotřebovala doprava v ČR v roce 2021 (rok 2022 ještě není statisticky zpracován) 73 TWh ropných paliv. Pro srovnání celková spotřeba elektřiny v roce 2022 činila zhruba 60TWh. Spotřeba ropných paliv v dopravě tak přesahuje konečnou spotřeby elektřiny, jako ekvivalent výroby devíti nových jaderných elektráren Dukovany (cca 8 TWh/rok).

Jaderná energetika v roce 2023, 4. část: Před jadernou energetikou stojí 5 výzev

Podle mého názoru existuje před současnou jadernou energetikou pět hlavních výzev. První je co nejdelší provozování existujících bloků. Druhá se týká zavedení reaktorů III. generace. Třetí je dána potřebou využití jaderné energie pro zásobování teplem budov i průmyslu. Čtvrtou je zavedení malých modulárních reaktorů a pátou pak cesta k uzavření palivového cyklu, tedy zavedení reaktorů IV. generace. První a druhou výzvu jsme podrobně rozebírali v předchozím textu, na zbývající tři se podíváme nyní.

Hlavně dodávky průmyslového tepla jsou z hlediska přechodu k nízkým emisím obrovskou výzvou, a právě jaderné zdroje by mohly významně pomoci při jejich řešení. Jednou z možností je vytápění pomocí nízkoemisní jaderné elektřiny, které se intenzivně využívá ve Francii. Stejně tak je potřeba elektřina pro tepelná čerpadla. Další možností je využití tepla z existujících velkých jaderných zdrojů, případně využití malých modulárních reaktorů. Pro zajištění vysokopotentního tepla pro průmysl jsou potřeba inovativní vysokoteplotní reaktory.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu