Problémy pro německé větrníky na moři: Omezování výroby a pomalý rozvoj

Ačkoliv loni zaznamenalo Německo rekordní rok z pohledu nového instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie (OZE), sektor mořských větrných parků stále za pevninskými větrnými parky a solárními elektrárnami značně zaostává. Kromě nedostatku nových projektů trápí provozovatele těch stávajících omezování výroby elektřiny vyvolané nedostatečnou kapacitou v přenosové soustavě.

Větrné parky instalované na moři mají být v budoucnu díky poměrně stabilní výrobě elektrické energie jedním z pilířů německé elektroenergetiky. Aktuálně má Německo v těchto zdrojích instalováno zhruba 8,5 GW výkonu, do roku 2030 to má být 30 GW a v roce 2045 dokonce 70 GW.

Aby však bylo uvedených cílů dosaženo, bude podle tamních asociací zapotřebí na jedné straně upravit stávající pravidla provozní podpory a na straně druhé provést potřebné změny v regulaci.

"Politické cíle se musejí proměnit v projekty, které získají podporu v aukcích, a v investiční rozhodnutí," uvedly podle zahraničního serveru Clean Energy Wire asociace BWE, BWO a VDMA ve společném prohlášení.

Bez uvedených opatření Německo jen stěží dosáhne potřebného tempa rozvoje v oblasti mořských větrných parků, které by v následujících letech mělo činit v průměru 3,1 GW nového výkonu ročně. Pro srovnání, loni Německo instalovalo 257 MW a v letošním roce by to mělo být zhruba 700 MW.

Omezování výroby

Německý sektor mořských větrných elektráren netrápí pouze nedostatek nových projektů, ale také nucené omezování výroby vyvolané nedostatečnou přenosovou kapacitou. Podle vyjádření jednoho z německých provozovatelů přenosové soustavy, společnosti TenneT, dosáhla loni výroba elektřiny z mořských větrných parků hodnoty 19,2 TWh, což je meziročně o 9 % méně.

Výkonný ředitel TenneTu Tim Meyerjürgens podle zahraničního serveru Clean Energy Wire uvedl, že rozvoj přenosové soustavy v posledních dvou letech konečně zrychlil, avšak "mnoho ztracených let" má nyní dopad na výrobu elektřiny v těchto zdrojích, jelikož ta musí být omezována kvůli nedostatku přenosové kapacity v síti.

Dalším důvodem pro omezování výroby mořských větrných parků v Severním a Baltském moři je nedostatek velkých řiditelných elektráren na severu Německa, které by mohly v případě potřeby snížit výkon. Namísto těchto zdrojů tak jsou podle Meyerjürgense omezovány právě velké mořské větrné parky.