Problémy pro německé větrníky na moři: Omezování výroby a pomalý rozvoj
Ačkoliv loni zaznamenalo Německo rekordní rok z pohledu nového instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie (OZE), sektor mořských větrných parků stále za pevninskými větrnými parky a solárními elektrárnami značně zaostává. Kromě nedostatku nových projektů trápí provozovatele těch stávajících omezování výroby elektřiny vyvolané nedostatečnou kapacitou v přenosové soustavě.
Větrné parky instalované na moři mají být v budoucnu díky poměrně stabilní výrobě elektrické energie jedním z pilířů německé elektroenergetiky. Aktuálně má Německo v těchto zdrojích instalováno zhruba 8,5 GW výkonu, do roku 2030 to má být 30 GW a v roce 2045 dokonce 70 GW.
Aby však bylo uvedených cílů dosaženo, bude podle tamních asociací zapotřebí na jedné straně upravit stávající pravidla provozní podpory a na straně druhé provést potřebné změny v regulaci.
"Politické cíle se musejí proměnit v projekty, které získají podporu v aukcích, a v investiční rozhodnutí," uvedly podle zahraničního serveru Clean Energy Wire asociace BWE, BWO a VDMA ve společném prohlášení.
Bez uvedených opatření Německo jen stěží dosáhne potřebného tempa rozvoje v oblasti mořských větrných parků, které by v následujících letech mělo činit v průměru 3,1 GW nového výkonu ročně. Pro srovnání, loni Německo instalovalo 257 MW a v letošním roce by to mělo být zhruba 700 MW.
Omezování výroby
Německý sektor mořských větrných elektráren netrápí pouze nedostatek nových projektů, ale také nucené omezování výroby vyvolané nedostatečnou přenosovou kapacitou. Podle vyjádření jednoho z německých provozovatelů přenosové soustavy, společnosti TenneT, dosáhla loni výroba elektřiny z mořských větrných parků hodnoty 19,2 TWh, což je meziročně o 9 % méně.
Výkonný ředitel TenneTu Tim Meyerjürgens podle zahraničního serveru Clean Energy Wire uvedl, že rozvoj přenosové soustavy v posledních dvou letech konečně zrychlil, avšak "mnoho ztracených let" má nyní dopad na výrobu elektřiny v těchto zdrojích, jelikož ta musí být omezována kvůli nedostatku přenosové kapacity v síti.
Dalším důvodem pro omezování výroby mořských větrných parků v Severním a Baltském moři je nedostatek velkých řiditelných elektráren na severu Německa, které by mohly v případě potřeby snížit výkon. Namísto těchto zdrojů tak jsou podle Meyerjürgense omezovány právě velké mořské větrné parky.
Mohlo by vás zajímat:
Přehled loňské výroby elektřiny v Německu. Bez uhlí a plynu jsou a budou v pytli. https://www.agora-energiewende.org/data-tools/agorameter/chart/today/power_generation/01.02.2023/31.01.2024/monthly
Na to grafu jak ukazujete , je vidět ,že Německo se závislé na fosilních zdrojích , ale také vidíte během roku prakticky vyrovnanou výrobu z OZE , kdy v létě fungují soláry a v zimě vítr. Pokud by se Německo chovalo rozumně a rozvíjelo zejména vítr , pak by výroba elektřiny dostala tvar spotřeby jakou má Německo během roku. Současný vývoj je ovšem přesně opačný než země potřebuje , vítr se rozvíjí 4,5 násobně pomaleji než FVE.
Bez uhlí a plynu budou už za 6 let. Už teď mají obří výrobu z OZE, rozjíždí výrobu zeleného vodíku z přebytků. To je chemicko-fyzikální perpetum mobile, které bude fungovat, dokud bude existovat Slunce.
Jenyku, zadej si tam období 1.2.2018 do 31.1.2019, během pouhých 5 let uvidíš obrovskou změnu ve prospěch OZE.
Pak si zadej v kolonce budoucnost 75% = cca rok 2028. Zemní plyn v té době už bude z velké části nahrazen H2.
Budeme se zelenat at to stojí , co to stojí . Jenže peníze jsou až na prvním místě a i německo není bezedné . Prvně stagnace a pak zaostávání .
Kapitalismus je o masové spotřebě . A proto převálcoval západ ten socialistický východ . Jak píši , peníze jsou až na prvním místě a plýtvání bude potrestáno .
Masová spotřeba potřebuje láci (levné zdroje) . Elity ekonomiku nenakopnou . Nesní více chleba nebo nepujdou 15x do kina atd.
Zaostávání :-)
Německo se stává nezávislým na dodavatelích plynu a ropy. Jen ČR poslala do zahraničí za ropu 330 miliard. Tyto peníze zůstanou v domácí ekonomice.
Ono je supr být energeticky nezávislý, ale když průmysl jde do kopru, tak jaksi HDP nezvýšíme (a o tom se tu bavíme - na ceně energií je závislé téměř vše). A Němci si současnou energetickou politikou průmysl likvidují.
BTW my (pů)jdeme dolu s Německem, protože jsme na něm (prozatím) průmyslově dost silně zavislí.
Nahrazení zemního plynu vodíkem za 4 roky, to je vtip století.
Proč? Vodík se dá do plynu přidávat už teď. V podstatě se vracíme do doby svítiplynu, který byl z 50 % tvořen vodíkem.
Pravděpodobně bylo dosud popsáno víc kilogramů papíru o zeleném vodíku, než zeleného vodíku skutečně vyrobeno. :-)
Dejte do poměru naivní kecy o jaderné fúzi jako naději pro lidstvo vs kWh vyrobené touto technologií.
Whataboutismus.
to je problémem centralizace a zrovna když se přistupuje ve více ohledech k decentralizaci, pokud ale trvají na svých cílech 70GW v mořských vte a vybudování potřebných přenosových kapacit tak si na jihu měli jaderné elektrárny nechat v provozu než to budou mít hotové - čtyřicátá léta, technicky by v tom nebyl nejmenší problém. Co bude dřív funkční: energiewende bez zálohy fosilními palivy nebo komerční fůzní elektrárna?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se