Jaderná fúze: Německo se snaží zapojit do závodu o zprovoznění první fúzní elektrárny
Výzkum získávání energie za využití jaderné fúze zažívá významné pokroky, které vlévají příznivcům technologie optimismus do žil. Zároveň také přitahují investice do odvětví. Do závodu o vyvinutí elektrárny využívající jaderné fúze se také stále více snaží zapojit Německo.
Technologie jaderné fúze byla po desetiletí považována za technologii budoucnosti, která jí navždy zůstane. Přestože je fúze nejrozšířenějším zdrojem energie ve vesmíru, výzvy spojené s využitím sluneční energie na Zemi jsou zatím nepřekonatelné. Ačkoli teorie je dobře známá, praxe slučování atomů vodíku za účelem uvolnění energie je technickým rébusem.
Některé pozoruhodné pokroky z poslední doby však vyvolaly příliv investic. Jednoho milníku bylo dosaženo v prosinci 2022, kdy Národní laboratoř Lawrence Livermora (LLNL) v USA poprvé dosáhla "čistého zisku energie" tím, že vypálila největší laser na světě na malou peletu vodíkového plazmatu. Celé zařízení však stále spotřebovalo mnohem více energie, než vyrobilo. Vědcům LLNL se úspěch podařilo zopakovat hned v následujícím roce.
Laserové zařízení NIF (zdroj LLNL)
Podle Asociace fúzního průmyslu nyní v této oblasti dochází k "technologické explozi". V loňském roce zahájilo činnost 13 nových společností zabývajících se jadernou fúzí, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 43. Celkem přilákaly investice ve výši 6,2 miliardy dolarů. Devatenáct z těchto společností předpokládá, že do roku 2035 budou dodávat energii z jaderné fúze do sítě. Americká společnost Helion Energy již podepsala dohodu se společností Microsoft o dodávkách elektřiny v roce 2028.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii dříve předpokládala, že Iter, mamutí nadnárodní fúzní reaktor budovaný ve Francii, se plně osvědčí až od roku 2050. Nedávné pokroky v jiných oblastech však agenturu přiměly k vytvoření pracovní skupiny pro jadernou fúzi, která má koordinovat regulaci.
"Nyní jim říkám, že bychom se měli zaměřit na polovinu třicátých let. Musíme být připraveni do roku 2040," říká Ryan Wagner, technický vedoucí MAAE pro fúzní energii.
Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor. Zdroj: Iter
USA v čele, Německo má však také své odborníky
Stejně jako v mnoha jiných technologických oblastech vedou ve světě Spojené státy, které mají 25 soukromých společností zabývajících se jadernou fúzí. Německo, které investovalo velké prostředky do základního výzkumu fúze, se však může pochlubit také působivými odbornými znalostmi a dvěma nejzajímavějšími začínajícími podniky Marvel Fusion a Proxima Fusion, které sídlí v Mnichově.
Německo má díky své ohromné výzkumné základně a inženýrským schopnostem dobrou šanci na rozvoj jaderné fúze. V září loňského roku spolková vláda oznámila, že v následujících pěti letech investuje 1 miliardu eur, aby Německo co nejrychleji vyvinulo elektrárnu využívající jadernou fúzi. Někteří však pochybují, že tyto finanční prostředky postačí k tomu, aby země v tak kapitálově náročném závodě zvítězila.
Heike Freundová, provozní ředitelka společnosti Marvel, uvedla, že vítá rostoucí politickou podporu odvětví v Německu, ale pochybuje, zda může konkurovat USA, vzhledem k aktivistické politice Washingtonu a dynamickému sektoru rizikového kapitálu.
"Čelíme nedostatku finančních prostředků. Chybí tu jedna nula. … Američané si stanovili misi na 10 let a dělají vše pro to, aby jí dosáhli," řekla Freundová minulý týden na konferenci Digital-Life-Design.
Podobně společnost Proxima, první firma, která se po 60 letech vyčlenila z prestižního Institutu Maxe Plancka a jeho části pro fyziku plazmatu, uvádí, že by potřebovala 500 milionů eur na financování výstavby demonstrační fúzní elektrárny využívající její technologii magnetického udržení stelarátoru do roku 2031.
"Stelarátory jsou nejjasnější a nejpevnější cestou k rozvoji technologie," říká Francesco Sciortino, výkonný ředitel společnosti Proxima.
Německý regulační režim je však stále nejistý a vzhledem k nedostatku soukromého evropského kapitálu je obtížné takové částky získat. Navzdory nadšení odvětví jaderné fúze umcněné pokroky v posledních letech tato technolgoie nepomůže včas vyřešit klimatickou krizi.
Kvůli tomuto nejistému harmonogramu by podle kritiků bylo lepší směřovat investice do rychlejšího rozvoje obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny energie. Německé společnostivšak v obou těchto odvětvích již ztratili pozici ve prospěch státem dotovaných čínských konkurentů.
Mohlo by vás zajímat:
ze by takto chceli vyriesit to ich fiasko s OZE ?
Asi ne, to fiasko přijde s odstavením uhelných a omezením plynových elektráren. To bude dříve, než elektřina z fůze.
Spíše nechtějí přiznat, jakou chybu udělali s opuštěním štěpného jádra a tak chtějí "naskočit" alespoň do termojaderné fůze.
Německé jaderky byly nebezpečný šrot.
Naopak to byly jedny z nejbezpečnějších a nejlépe udržovaných elektráren vůbec, "nebezpečný šrot" jsou ty uhelné elektrárny, které si nechali místo nich. Kvůli tomuto rozhodnutí už v Německu předčasně zemřelo víc lidí než za všechny jaderné havárie v celé historii.
Skutečné statistiky existují, prováděl se rozsáhlý výzkum následků, zvlášť v Černobylu. 50 přímých obětí není směšné číslo, jestli víte o někom kdo byl přímou obětí a není v té statistice zahrnutý, sem s ním. V opačném případě jde je o vaše ničím nepodložené výmysly. 20 let nikdo netvrdil, že "že jich zemřelo jen asi šest (hasičů) a asi 3 zaměstnanci JE", to jste si taky vymyslel. Z omylu mě vyveďte vy, vy to tvrdíte, vaší povinností je toto tvrzení dokázat. Seriózní výzkumy samozřejmě proběhly. Tady máte odkaz na závěry WHO: who. int/news/item/05-09-2005-chernobyl-the-true-scale-of-the-accident
Tvrdíte něco bez důkazů. Nemůžete vědět, kolik lidí zemřelo na jaderné havárie, protože statistiky nexistují, soustavně se to nesleduje a jsou případy, a to dost časté, kdy dochází k zatajování, nebo alespoň k nezájmu úřadů se o nějaké hodnověrné statistiky pokusit. Ať už jde o Černobyl, Mayak (Kyštymská katastrofa), Windscale, atd... Každá z těch havárií má jak okamžité, tak i dlouhodobé účinky na obyvatele, kteří byli nějakým způsobem kontaminováni.
1) Pozoruhodné, že u tvrzení "německé jaderky byly nebezpečný šrot" vám to "tvrdíte něco bez důkazů" vůbec nevadí. Takže začněme s tím dokazováním postupně od nejstaršího.
2) Samozřejmě že statistiky existují, dost důkladně se tím zabývala např. WHO nebo UNSCEAR, takže to vědět můžeme a víme.
3) Mayak a Windscale byly vojenské komplexy a tamní havárie nesouvisely s jadernou energetikou.
4) Dlouhodobé účinky na obyvatele v případě Černobylské havárie, která mimochodem u německých reaktorů nastat nemůže, jsou samozřejmě do počtu obětí zahrnuté, protože obětí těch krátkodobých účinků bylo jen kolem 50, a to jen z této jediné, v Německu neopakovatelné havárie.
Skutečné statistiky neexistují a to jak krátkodobé, tak ani dlouhodobé. Například Černobyl. WHO, MAAE a ani jiné organizace neměly nikdy přístup ani k těm údajům, které byly například ve zdravotnické dokumentaci. Jakékoli snahy o evidenci ztroskotaly na velmi silném odporu ze strany státních orgánů. Těch 50 přiznaných případů je směšné číslo. Původně, asi 20 let tvrdili, že jich zemřelo jen asi šest (hasičů) a asi 3 zaměstnanci JE. Ale klidně mě vyveďte z omylu. Máte nějaký odkaz, který dokládá, že tehdejší úřady evidovaly a sledovaly dlouhodobě alespoň část lidí, kterí se podíleli na zamezení ještě větší katastrofy v Černobylu? Kolik lidí z oněch cca 200-250 000 likvidátorů je někde evidováno a zravotně sledováno?
Nebo si vezměte Bělorusko, které bylo nejvíc zasaženo. Kde jsou nějaké statistiky například nárůstu rakoviny šťítné žlázy u adolescentů jenom třeba v jednom městě (Homel)? Ať to čtu kdekoliv, jsou to jen a jen dohady. Možná, asi, docházelo k jiným degenerativním onemocněním u dětí, neumíme vysvětlit... Žádný seriózní výzkum neproběhl.
Nebyly, mohly ještě bezpečně vyrábět, přes své stáří.
Podle posledních průzkumů už je přes 50% Němců pro stavbu nových JE.
Možná, kdyby se peníze na blbosti typu vytvoření pracovní skupiny ke koordinaci regulace jaderné fúze daly do výzkumu jaderné fúze, tak by se třeba nějaký ten předpokládaný termín i stihl.
Jenom 500 milionů euro k postavení funkční fúzní elektrárny se stelarátorem? Tak to jsou kouzelníci.
Pokud by to bylo tak levné a přímočaré, jak němečtí vědci tvrdí, tak by na to ty peníze dávno dostali. Buď ze státních nebo soukromých zdrojů. Jenže je to běh na dlouhou trať s velkým rizikem neúspěchu, proto se do toho v Evropě nikomu moc nechce. To Amíci jsou jiní střelci...
Wendelstein 7-X stál něco přes miliardu za 18 let. Nepřijde mi to jako nereálné i když tak nějak tuším, že to bude obdobné jako ve všech podobných projektech - dejte půl miliardy, pak to sice nebude stačit, ale když už se do toho tolik investovalo, tak se to přeci nenechá padnout a přisype se pár set milionů navíc.
Ale obecně postavit stellator za 7 let se současnými znalostmi a rozpočtem vyšší stovky milionů eur je podle mě uskutečnitelné i v Německu.
Blbinky, blbinky… na co drahá fúze, když jsou tu OZE a vodík?
Na co drahá fúze, když je tu drahý vodík...
Vodík je sice drahý, ale umíme ho vyrobit. Fúze ještě nepokročila ani k pulznímu režimu, natož například k poloprovozu. Všechno je to jen a jen výzkum.
Těch 43 společností s fůzními experimenty nemají žádnou šanci dosáhnout efektivní fůze, protože bez znalostí pokročilé fyziky nevědí, že fůze je stimulovaná jaderná reakce a bez gamma fotonů toho nemohou dosáhnout. Právě MW gamma laser udržuje v našem nanoreaktoru kontinuální fůzi.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se