Den proti jadernému úložišti je kvůli koronaviru odložený

DomůEnergetika v ČRDen proti jadernému úložišti je kvůli koronaviru odložený

Celostátní Den proti úložišti, kdy chtěly 18. dubna obce a spolky z míst, kde by podle vlády mohlo být hlubinné úložiště jaderných odpadů, je kvůli opatřením proti šíření koronaviru odložený. Důvody k protestům ale trvají, proto se šestý ročník akce uskuteční, až to situace kolem epidemie dovolí. ČTK to dnes za Platformu proti hlubinnému úložišti sdělil Edvard Sequens. Náhradní termín organizátoři zatím neoznámili.

Při Dni proti úložišti pořádají obce a spolky pochody, cyklovýlety, besedy či koncerty. Akcí se účastní tisíce lidí.

Jak uvedl Jiří Popelka, starosta Jistebnice na Táborsku a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, stát nesplnil sliby, že posílí práva obcí při návrhu příslušného zákona. „Konzultace se starosty dotčených obcí v druhé polovině loňského roku skončila odmítnutím prakticky všech jejich připomínek,“ uvedl Popelka.

Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren – Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína. V červnu by měl stát zúžit počet míst na čtyři. Starostové považují tento postup za uspěchaný.

Ilustrační foto

„Každý rok se Dne proti úložišti v lokalitách po celé zemi zúčastnilo několik tisíc lidí. I letos jsme se chystali, ale z pochopitelných důvodů jsme plány změnili. Frustrace obyvatel našich obcí z přístupu ministerstva průmyslu a obchodu i Správy úložišť radioaktivních odpadů však trvá, proto se k přípravě protestu vrátíme, jakmile to situace umožní,“ uvedl Popelka.

Platforma sdružuje 48 členů, 32 obcí a měst a 16 spolků.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru umístěny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v ČR postavit do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.