Lidé na fotovoltaické elektrárny dostanou na dotacích o 40 tisíc méně. Ceny ale oproti loňsku klesly
Pouhé dva týdny měli lidé na to, aby se přizpůsobili novým podmínkám v dotacích na domácí fotovoltaiku. Ta se u fotovoltaických elektráren bez zateplení snižuje o 40 tisíc korun. Výsledek? Zákazníci začali masově tlačit na instalační firmy, aby stihly žádosti podat ještě za starých podmínek, úřední servery kolabovaly.
Ministerstvo životního prostředí na poslední chvíli změnilo podmínky v programu Nová zelená úsporám (NZÚ), a to mimo jiné u dotací na domácí fotovoltaiku. Do té doby na ni mohli lidé získat až 200 tisíc korun. Nově však už jen v případě, pokud instalaci panelů spojí se zateplením domu. Maximální dotace na panely bez zateplení bude nově činit jen 160 tisíc korun.
Překvapením byl hlavně termín změny, která začala platit už od 15. února. Všichni, kdo podali žádost po tomto termínu, dostanou na domácí elektrárnu bez zateplení o 40 tisíc méně. „Toto oznámení jednoznačně nepřišlo dostatečně dopředu, aby se na to lidé mohli připravit. Způsobilo to výrazně větší poptávku po fotovoltaických zařízeních za původních podmínek dotací. Ke konci tohoto dvoutýdenního časového období docházelo také ke kolapsu příslušných serverů na straně státních úřadů,“ říká Kateřina Pištorová, mluvčí společnosti Woltair, která fotovoltaické systémy instaluje.
Noví zákazníci, ale i ti, kteří už měli rozjednané poptávky, podle ní přirozeně začali tlačit na dotažení zakázek za původní výše dotací. „Vyžadovalo to i vysokou míru nasazení na naší straně. Doslova do poslední chvíle jsme uzavírali poptávky od zákazníků,“ dodává Pištorová.
Prudký nárůst poptávky potvrzuje také instalační společnost Schlieger. „V porovnání se stejným obdobím v předchozích měsících se za první dva únorové týdny jednalo o stoprocentní nárůst počtu žádostí. Zájem byl výrazný a v první polovině měsíce až neobvyklý,“ uznává Pavel Matějovič, provozní ředitel Schliegeru.
Času na přípravu bylo podle ministerstva dost
V segmentu zelených energií pro domácnosti přicházejí podle Woltairu velké výkyvy na všech trzích, kde firma podniká. V Česku jsou ale změny více než časté. „Je vidět, že dotace obyvatele velmi oslovují. Stejná situace byla i v červnu loňského roku před dotačními prázdninami. Tyto výkyvy trhu jsou však velmi náročné na zprocesování potřebné administrativy od obdržení poptávky po uzavření smluv a současně destabilizují stranu nabídky, kdy může docházet k přezásobení nebo podzásobení u dodavatelských a instalačních firem,“ vysvětluje Pištorová.
Firma by uvítala stabilnější podnikatelské prostředí, ve kterém lze predikovat chování trhu. „V tomto případě změny v dotacích také došlo k úniku informací z příslušných orgánů, které se jako neověřené šířily napříč společností. Apelujeme na kultivaci segmentu,“ podtrhuje Pištorová. Zároveň však podle zkušeností Woltairu nikdo z klientů kvůli skromnějším dotacím svou poptávku nestáhl. Většina zákazníků chtěla smlouvu uzavřít ještě před ukončením původních podmínek.
Samo ministerstvo životního prostředí 14denní lhůtu pro nastolení nových podmínek za problém nepovažuje. „Avizovali jsme přes média, že se chystáme provést úpravy, již zhruba v polovině ledna. Následně pak proběhla tisková konference 31. ledna. Firmy, které se snažily na situaci většinou klamavými informacemi co nejvíce vytěžit, alarmovaly ještě s delším předstihem. Zprostředkovatelské firmy nabízely zákazníkům dotaci v původní výši jen uzavřenou smlouvou, žadatelé nemuseli mít projekt zpracovaný. Domníváme se, že dostatek času na zvážení možností byl,“ řekla mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová.
Solární asociace, která sdružuje společnosti podnikající ve fotovoltaickém byznysu, s pohledem resortu souhlasí. „Je to dostatek času na to, aby se firmy mohly připravit. Pro nás bylo klíčové, aby nenastaly dlouhé dotační prázdniny, aniž by byly známé nové podmínky dotací. Jsme rádi, že se to podařilo v rámci vyjednávání prosadit,“ podotýká Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. Ta mimochodem byla součástí pracovní skupiny, která o aktualizaci podmínek dotací opakovaně jednala. Výsledek Krčmář považuje za dobrý kompromis.
Vrátit půjde jen polovina přetoků
A proč se vlastně dotace na fotovoltaické elektrárny snížila? Jednoduše proto, že ministerstvo chce, aby lidé renovovali celý dům a nedávali panely na střechy staveb s velkými úniky tepla. „Cílem je podpořit komplexní renovace. To znamená, že když už dělám fotovoltaiku, tak se prvně podívám, jestli tu střechu mám zateplenou,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Potřebujeme cílit prostředky do maximálních úspor energií. Finanční bonus ve výši 40 tisíc korun proto nově dostávají zájemci, kteří kromě pořízení fotovoltaiky dům ještě zateplí. Bonus zahrnuje 10 tisíc korun za napojení ohřívače vody na fotovoltaiku a mimořádný bonus 30 tisíc korun za konkrétní kombinaci FVE a zateplení,“ doplňuje Pospíšilová. Roli podle ní hraje i to, že ceny fotovoltaických panelů klesají. Pro Ekonews také uvedla, že do konce letošního roku se na dotacích na pořízení fotovoltaické elektrárny bez zateplení již nic měnit nebude.
Nové podmínky navíc přinášejí ještě další změnu, a to omezení přetoku vyrobené elektrické energie do sítě. Nově to půjde jen do 50 procent maximálního výkonu fotovoltaické elektrárny. Opatření má podle vyjádření ministerstva umožnit připojení více domácích fotovoltaických elektráren. Kdo má tedy na střeše panely a chce získané přebytky odvádět do sítě, bude nově omezen tímto limitem.
Reálně to bude znamenat, že stát omezí množství čisté a levné elektřiny, která může do sítě přitéct. Kapacita sítí nízkého napětí je totiž na mnoha místech v Česku natolik přetížená, že nedovoluje připojit další elektrárny s přetoky. Ovšem i kvůli této nové podmínce podle Woltairu lidé se žádostmi spěchali, aby stihli o dotaci zažádat ještě za starých pravidel, tedy bez omezení přetoků.
Fotovoltaika je dostupnější než kdy dřív
Instalační firmy se snaží lidem získání fotovoltaických elektráren a dalších úsporných zařízení i přes přísnější podmínky dotací zjednodušit. Třeba Woltair na konci loňského roku testoval self-service prodej, kdy si zákazník může pomocí speciálně vyvinutého digitálního formuláře sám pořídit tepelné čerpadlo či fotovoltaiku.
„Administrativní cestu se nám tak podařilo zkrátit ze zhruba dvou týdnů na necelé tři dny. Od začátku roku jsme tak prodali 50 procent zařízení,“ zmiňuje Pištorová. Schlieger zase až do konce března novým zákazníkům kompenzuje snížení dotací slevou 40 tisíc korun z celkové ceny projektu.
Žádná z oslovených firem ani Solární asociace nepředpokládají, že by snížení dotací ochromilo zájem Čechů o panely na střechách. „Nevidíme důvod pro snížení zájmu. Fotovoltaika je nyní levnější než v prvním čtvrtletí loňského roku, a to i se sníženými dotacemi,“ ujišťuje Matějovič ze Schliegeru. Například cena 10kWp instalace se u firmy i při změnách dotací snížila oproti prvním loňským měsícům o 51 tisíc korun.
„Změny cen komponentů a DPH vedou k ceně, která nikdy nebyla nižší,“ konstatuje Matějovič. Podle Krčmáře navíc snížení dotací reaguje na pokles ceny na trhu. „Věříme, že pokud ceny zařízení vzrostou, ministerstvo bude opět dotace upravovat směrem nahoru. Kromě toho doufáme, že hlavní motivace pro instalaci fotovoltaické elektrárny nejsou dotace, ale zabezpečení proti možnému zvyšování cen energie,“ říká Krčmář.
Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.
Mohlo by vás zajímat:
Na co dotace, když není na důchody a nezbylo by na F35. Kdo chce FVE, tak ať si ji zaplatí. Vždyť to je jen krádež daní někomu a přidělení tomu kdo má tu možnost.
To co píšete není pravda
1) cena elektřiny nikdy nebude dlouhodobě záporná kvůli FVE.
FVE budou mít vždycky vůči celkové spotřebě malý výkon a el. energie nahrazuje jiné energie její cena bude vždy větší než třeba energie obsažené ve dřevě. Proto přebytky z FVE půjde vždy prodávat , dnes se dají prodat za 2kč/kWh nezdá se mi to špatné. Fixní cena kopíruje průměr burzy.
2) Off grig systém nemá žádné výhody tam kde existuje el. síť má samé nevýhody, nemožnost prodeje přetoků, problematický start motorů , musí být dimenzován na špičkovou spotřebu , 1F systém je to nejhorší co můžete doma mít a naprostá blbost je pořizovat si pro domácí využití VICTRON - drahý složitý systém dnes překonaný nemá žádné výhody.
3) Pokud stát zdaní více připojení k síti. Pak to odnesou všichni odběratelé , protože FVE nezaručí elektřinu 24/7 tak i ten kdo má off grid systém musí mít připojení. A navíc odpojit se může i ten kdo má on -grid systém mě stačí přehodit přepínač a funguji zcela nezávisle na síti.
4) pokud instalujete FVE nad 50kW ať už je připojená do sítě nebo ne potřebujete stavební povolení, takže není pravda že vás on-grid neomezuje. Stavební povolení zaplatíte tak jako tak
závěr :
Jediná výhoda v off grid systému je cena . Jenže jak už jsem řekl o cenu u FVE nejde je jedno co to stojí důležitá je životnost desítky let spolehlivost a vysoká kvalita , dobrý návrh zajistí dobrou návratnost. Díky on grid FVE má majitel nárok na burzovní hodinové ceny a když se FVE dobře navrhne zbyde z přetoků více než se v zimě zaplatí ,takže topení a elektřina zadarmo po zbytek života. Ještě v létě chladněji v podkrovních místnostech.
Lidem vláda už tak nízké dotace zkrouhla , ale za to ČEZU pro stavby FVE na zemi tak je peněz dost. Aneb firmy mohou dostat až 50% dotací a limit výkonu je 5MW.
K čemu vlastně ty dotace na FVE pro domkaře jsou, vysvětlete mi to prosím. Abych na to nesměl 10 let šáhnout? Aby se napakovala instalační firma? Nebo aby měl distributor koho škubat i v budoucnu, protože se to nutně musí připojovat k DS? Pokud sečtu cenu komponent, cenu práce střechařů, elektrikáře, projekt i revizi, pořád mi to vychází úplně stejně či dokonce míň, než lidem po odečtení dotací. Tak kde dělám safraporte chybu? Žeby to bylo tak celkově nastřelené právě kvůli dotacím úplně stejně jako tepelná čerpadla? To jsem si taky pořídil (v zahraničí) a nainstaloval sám za méně než polovinu toho, za co mi nabízela nejlevnější instalační firma o hodně slabší model stejného výrobce. Jestli chce stát dotovat energetické úspory a přechod na obnovitelné zdroje obyčejným lidem, tak takhle ne. Tohoto dotačního šílenství se budu raději i nadále stranit. Zatepleno mám více než dobře, TČ už mi taktéž velmi výrazně energii spoří, takže i tu FVE za vlastní prostředky s malou pomocí zvládnu. Ono nemít to oficiálně připojené, respektive od DS oddělené přepínačem sítí má taky něco do sebe - můžu si dát panelů i baterek kolik chci, nemusím hlídat přetoky, nebudu kvůli nesmyslným požadavkům distributora potřebovat 3F asymetrický střídač, když mi naprosto postačí jen silnější 1F. A v zimě prostě otočím přepínačem... ty 2MWh už mě nezabijou.
Když byl ohromný přetlak poptávky po FVE a TČ, na instalaci se čekalo měsíce, tak je jasné, že to firmy využily a měly to nadsazené.
Poptávka se snížila a konkurence firem je velká, ceny klesají a ještě budou.
A přeji hodně úspěchů s provozem ostrova nebo poloostrova, samozřejmě to jde, ale není to pro každého.
A hodně štěstí až budete ladit na 1F provoz sklokeramiky, trouby, rychlovarky, myčky, sušičky, pračky, klimatizace, TČ a spousty dalšího.
Můžete si na to začít dělat itinerář zapínání a souběhů časů sepnutí:-)
šak ono Vás radost přejde, až se změní distribuční tarify, lidi si myslí, že přes léto ze sítě nebudou brát nic a v zimě "všechno". Nicméně PDS Vám drží rezervovanou kapacitu celý rok, tak si to taky nechá zaplatit. Sice nezaplatíte tolik na silovce, ale o to víc zaplatíte na distribučních poplatcích...
@ivan,
Při D57d a 3x25A zaplatíte za rok za všechny systémové služby cca 7000kč při 0kWh spotřebě. To je celkem dost, ne?
Podívejte se na to tak . Postavil jste si 1F off grid FVE , za levno. Jenže to není technika , která by šla připojit k síti. Vy se odpojíte pak jedete z baterií a pak se zase do sítě připojíte. Při proměnlivém počasí to takto děláte opakovaně. Musíte mít naprosto mizivou spotřebu jinak takové systémy fungují špatně. A nesrovnávejte svojí techniku s tím co nabízí profesionální firmy to je tako srovnávat auto s motorkou s koňským povozem a tvrdit ,že je to stejné není to co máte vy je horší než koňský povoz, protože to ani nesmí na silnici. Kouzlo FVE je právě v on grid systému ,kdy FVE reguluje toky elektřiny a buďto elektřinu akumuluje , prodává do sítě , popř. spíná nějaké spotřebiče , třeba tepelné čerpadlo nebo bojler. A cena je irelevantní důležitá je návratnost. Chce to pokrýt celou střechu a v létě podávat přebytky a v zimě za utržené peníze topit. Za 6-7 let se to vrátí a pak už máte penzijní připojištění ve formě elektřiny a topení zadarmo.
Až bude ještě více FVE, tak nečekejte, že za prodanou elektřinu něco dostanete. Už nyní jsou ceny občas záporné, takže i majitel FVE musí za poslanou elektřinu do sítě zaplatit pokud je na SPOTu. A co se týče návratnosti, tak záleží na spotřebě. Jinou spotřebu má domácnost, kde je elektromobil, TUV a topení je na elektřinu a jiná návratnost bude u domu, kde se topí plynem nebo dřevem.
Nejsem až takový střelec a tak bohatý, abych kupoval levné čínské vybavení pro FVE odněkud z Alíku. Proč by nešla k DS připojit elektrárna postavená na komponentách Victron? Navíc, i kdybych chtěl mermomocí připojit, v lokalitě už není dostatečná kapacita pro přetoky. A i kdyby byla, myslíte si snad, že je prodej přetoků s rostoucím počtem připojených FVE dlouhodobě udržitelné? Či že ceny na spotu budou stále výhodné? A kdo mi zaručí, že stát nepřijde s nějakou habaďůrou (daní, poplatkem) na všechny malé solárníky spolu s tou dlouho odkládanou reformou tarifní struktury v sítích NN? Za to riziko mi to nestojí. A je to vlastně dost podobné riziko jako Vámi zmiňované penzijní připojištění: kdo Vám zaručí, že se podmínky 10x nezmění k horšímu než jej budete mít možnost vůbec bez sankcí vybrat? Nebo že se s úsporami obyvatelstva v penzijních fondech nestane něco podobného jako v Maďarsku před 10 lety? Na náš stát se není radno spoléhat ani v energetice, ani v mnoha dalších oblastech.
Když Vám nejde o nejlevnější zboží z Alíku, tak nevím proč trváte na (o pár tisíc levnějším) jednofázovém střídači. Třeba některé varné desky na 1f ani nepřipojíte.
Nikdo Vás neomezuje ani při připojení FVE kolik si dáte akumulátorů, ani jaký výkon FV panelů (do 50 kWp).
Vy budete "prasit" síť, tím, že budete celý svůj odběr RD (možná i s TČ) připojovat na 1 fázi?
A to ani nemluvím o tom přepínání síť-FVE. To budete dělat ručně? A co na to distributor?
Ono je tam taky pro 1f připojení omezení na max. 1*25A. To je jen 5,7 kW. Pochybuji, že Vám to bude stačit pro RD. Jen varné desky mají příkon přes 7 kW.
Já to tak nedělám. Ale k těm bodům:
1f měnič dokáže líp využít svůj omezený výkon pro domácí spotřebiče.
Varné desky, které se připojují vícefázově (většinou 2-fázově), tak v reálu běží jako 2x 1f. Nepoužívají sdružené napětí, ale jen 2x fázové napětí.
Pokud nainstalujete víc než 10 kWp panelů, měl byste instalaci doplnit i systémem Rapid Shutdown pro havarijní odpojení panelů.
Prasit síť nemusí. Při běhu z gridu může fungovat 3f, při běhu z FVE pak 1f. Celkem běžně se to tak dělá.
Co by na přepínání síť-FVE mělo vadit distributorovi? Pro něho je přepojení stejná situace, jako byste své domácí spotřebiče najednou vypnul nebo naopak zapnul. Navíc to přepnutí rozumný solárník málokdy udělá za plného odběru, protože to ničí ty přepínací prvky.
Pokud má někdo FVE s měničem třeba 5kW, tak si k tomu těžko pořídí varnou desku s příkonem 7kW. Lidi, co si umí vybudovat ostrov, umí trochu počítat. Nebo si umí organizačně zařídit (vyškolením členů domácnosti), co znamená souběh spotřeby více zařízení. Pokud to třeba manželka nepochopí, tak jsou 2 možnosti: výměna střídače za silnější, nebo výměna manželky za rozumnější.
Pan Kosařík nikde nepsal, že by měl, nebo cílil na ostrovní provoz. Připomínám, že to je stav, kdy se nikdy neodebírá, nebo nedodává z(do) DS. Ne, jak si to někteří představují, že si "přicucnou", když budou potřebovat.
"1f měnič dokáže líp využít svůj omezený výkon pro domácí spotřebiče." To je přece to, o čem jsem psal. Pro 3f potřebujete o něco dražší měnič. Na druhé straně ten 3 f. asymetrický slouží k lepšímu rozdělení mezi fáze. K tomu, aby na jedné fázi nebyla dodávka a současně na jiné odběr. Což je právě to "prasení" sítě. Taky se to u nás svým způsobem sankcionuje.
Rapid shutdown je něco jiného, to je DC rozpojení přímo na střeše.
Každý i mikrozdroj (tedy i do 10 kWp) s povolenou dodávkou do sítě musí být opatřen zařízením na odpojení FVE od sítě (AC) na pokyn z HDO. Ty nad 100 kWp pak ve 4 stupních.
Přepínání připojení 1f-3f? No nevím, nebudu se hádat, ale jednoduché a levné to nebude. To bude ručně, nebo čím to bude řídit?
Silnější měnič je Vám víte na co... , když nesvítí. Normální člověk je připojen k síti a holt, když nesvítí a i akumulátor je vybit, tak odebírá ze sítě. A manželka nečeká s vařením večeře až na druhý den dopoledne, jestli bude svítit. To byste asi zase Vy vyměnil manželku.
Bob:
1f měnič umí celý svůj výkon dodat i jedinému spotřebiči (je-li to zapotřebí). A nemá při svém provozu "fragmentaci", kdy na různých fázích má různou zátěž. Žádný běžný 3f měnič neumí dodat 100% svého celkového výkonu do jediné fáze. Ty obyčejné umí dodat tak maximálně 33%-0%-0%, ty lepší pak třeba 50%-0%-0%. A vlastní spotřebu má takový měnič téměř vždy vyšší, než by měl 1f měnič, který by dodal stejný výkon do té jedné fáze.
Jasně, že Rapid Shutdown pracuje na DC straně. Vždyť jsem tam snad psal, že je určen k havarijnímu odpojení panelů. Dělicí čára je 10 kWp v panelech. Je-li jich maximálně těch 10 kWp, Rapid Shutdown (zatím) u nás povinný není. Je-li panelů víc, povinný už je. S odstavením výroby signálem HDO to nemá nic společného. To zajímá distributora. Rapid Shutdown zajímá spíš hasiče a další složky IZS.
Na přepnutí domu 1f/3f není nic složitého. Zvládne to každý přepínač sítí, což je běžný instalační prvek. Samozřejmě je možné to použít jen tehdy, pokud toma nemám žádné 3f spotřebiče. Případně ty by pak musely jen trvale z gridu. Ale v běžné domácnosti zas tak často 3f spotřebiče myslím moc nebývají.
K té případné výměně nevyškolitelné manželky ... potenciálních manželek je kolem spousta. Je jich dokonce něco přes 50% ze všech lidí. ;-)
Existují asymetrické třífázové střídače, které umí přesměrovat celou výrobu do 1 fáze. Citát: "V Domě 2, kde je střídač asymetrický (např. Solax X3), celá produkce směřuje do fáze L3 s největší zátěží, a vy tak nemusíte z distribuční sítě nakoupit ani jediný kW."
Navíc v RD máte okruhy zásuvkové typicky 15A a světelné 10A, většinou i nějaký 3fázový. Ale i kdyby jen ty 1f, já jich mám třeba celkem 9. a ty jsou zhruba rozděleny mezi 3 fáze (hlavní jistič 3*25A). Watrouter by je sice podle nastavených priorit mohl regulovat, ale kromě okruhu bojleru si nedovedu představit, že by byl nějaký ze zbývajících omezen. Pokud chcete vařit na elektřině, nevejdete se do 1 f hlavního jističe (1*25A), když varná deska standard 7 kW, el. touba 3 kW.
Když budete vařit (3 plotýnky a nemusí být ani naplno)+trouba+něco dalšího v domě, tak prostě musíte mít 3 fázové připojení a hlavní jistič. No a potom máte varnou desku nastálo na 2 f a troubu na třetí a nemůže se Vám stát, že máte enormní spotřebu na 1 fázi a žádnou na ostatních.
Zrovna ta trouba reguluje on-off, takže nějaký přepínač Vám bude přepínat každých několik minut spotřebu mezi 25A na jedné fázi, nebo 3*9A na 3 fázích? (pro zjednodušení situace uvažujeme, že FVE zrovna nic nevyrábí). Za několik takových odběratelů na trafu se Vám DS "pěkně poděkuje" (ironie).
Tak zrovna ten Solax je jeden z těch lepších, který umí (ne u všech modelů) poslat do jedné fáze až 50% celkového výkonu. Takže například model 10kW umí na jedné fázi udělat až 5kW. Ale rozhodně ne 100%, tedy 10kW. Mimochodem třeba vyšší model 12kW už umí na jednu fázi poslat maximálně 1/3 celkového výkonu, tj. max. 4kW.
Už se opakuju, ale přepínání 1f/3f funguje tak, že když dům jede z gridu, tak funguje jako 3f. Pokud jede z FVE, tak jede 1f. Rozumná FVE mívá baterky, takže přepínání FVE/grid není příliš časté. V praxi je během nějakých 9 měsíců v roce přepnutý trvale na FVE. A pokud už by přece jen potřeboval trochu pomoct, tak to zvládne nabíječka, která může být připojena ke gridu na jednu z fází. Není důvod tam honit velké výkony, takže to distributorovi žádné problémy dělat nebude. Podobné, jako když si někdo zapne varnou konvici. Smyslem není dělat v distribuční síti binec, ale naopak jí odlehčit.
A nějaké drobné omezení, že když třeba běží trouba tak k ni nebudu současně spouštět vaříč na všechny plotýnky, rychlovarku a pračku, mi tedy opravdu žíly netrhá. Je to menší omezení než třeba recyklace plastů, kdy pak člověk musí mít doma nádoby na plasty, papír a směsný odpad. A i když je to nějaké omezení, tak přesto se snad většina lidí chová slušně k přírodě. Tak proč bych se slušně nechoval i dodávce energií, i když mě při běhu z gridu k tomu nic nenutí (stejně jako mě nic nenutí třídit odpad)?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se