Senát prosadil zrušení individuálních kontrol výnosnosti solárních elektráren

Solární elektrárny z let 2009 a 2010 nakonec nebudou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti a přiměřenosti státní podpory. Sněmovna dnes schválila pozměňovací návrh Senátu k novele energetického zákona přezdívaného lex plyn a individuální kontroly vypustila. Individuální kontroly byly nástrojem, který měl státu ušetřit peníze ze státního rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Pro senátní verzi hlasovalo 145 ze 161 přítomných poslanců a podpořila ji i významná část poslanců vládní koalice. Senát chtěl individuální kontroly ze zákona vypustit již dříve, ale Sněmovna ho letos v březnu přehlasovala.

Vypuštění individuálních kontrol výnosnosti prosazoval v Senátu zejména předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (za STAN), který je označil za nesmyslné. Varoval před soudními spory a před arbitrážemi. Schválená novela energetického zákona má hlavně urychlit povolování nových paroplynových elektráren. Povolovací procesy má zkrátit až o pět let, když paroplynové elektrárny by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při očekávaném útlumu uhlí.

Individuální kontroly výnosnosti solárních elektráren z období takzvaného solárního boomu v letech 2009 a 2010 se dostaly loni již do předchozí novely energetického zákona, aby stát ušetřil peníze z rozpočtu na jejich podporu. Sněmovní opozice s tím nesouhlasila a také poukazovala na riziko možných sporů a arbitráží. Senát se kontroly snažil neúspěšně vyřadit už ze zmíněné předchozí novely. Platný zákon stanoví hranici pro podporu v případě výnosnosti v rozmezí 8,4 až 10,6 procenta. Nad tuto hranici už je podpora nepřiměřená. Dnešní novela lex plyn zvyšovala hranici pro individuální kontroly na úroveň výkonu 145 kilowattů, aby se okruh těchto zdrojů zúžil.

"Samotný zákon lex plyn je potřebný a nutný a na tom panuje mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem naprostá shoda," řekl dnes poslancům senátor Plevný.

Místopředseda Sněmovny a stínový premiér ANO Karel Havlíček řekl, že jeho hnutí podpoří senátní verzi. Podle něj se senátní verze bez individuálních kontrol snaží udržet zbytky důvěry ve stát a v investiční prostředí. Havlíček řekl mimo jiné, že jde o 1500 podnikatelů, kterým se změní zákonem stanovené prostředí.

Senátní verzi bez individuálních kontrol se nakonec rozhodl podpořit i předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS). Varoval před rizikem, že by neprošla ani jedna verze a zákon by spadl pod stůl. Pro senátní verzi tak hlasovali nejen poslanci hnutí ANO a SPD, ale i Piráti, poslanci STAN, TOP 09 a část klubu ODS.

Plynové zdroje mají podle záměru předkladatelů novely z řad poslanců v čele s ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem (STAN) hrát také klíčovou roli jako záloha schopná stabilizovat proměnlivou výrobu z obnovitelných zdrojů. Novela předpokládá, že investor do plynové elektrárny bude muset v žádosti o autorizaci uvést informaci o předpokládaném výběru dodavatele této elektrárny. Žadatel také bude muset po dobu výstavby a údržby takové elektrárny plnit požadavky na bezpečnostní zájmy státu, které mu stanoví ministerstvo průmyslu a obchodu.

Podle Hospodářské komory ČR jde o klíčový krok k zajištění energetické bezpečnosti a vytvoření podmínek pro náběh nových plynových zdrojů. "Dnešní rozhodnutí přichází doslova za minutu dvanáct. Je dobře, že se politická reprezentace shodla na tom, že zajištění energetické bezpečnosti prostřednictvím přijetí legislativních podmínek pro nové plynové zdroje je klíčové. Další prodlení by znamenalo zpoždění investic, ohrožení stability sítě i riziko vyšších cen energie pro firmy a domácnosti,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. Zároveň zdůraznil, že lex plyn je zatím jen prvním krokem a další musí následovat.

Novelu Lex plyn přivítala také Komora OZE, podle níž bude díky ní možné uvolnit kapacitu v distribuční síti pro skutečně připravované projekty a zabránit jejímu blokování nerealizovanými nebo spekulativními žádostmi. Za nešťastné ale komora považuje rozlišení výroben z obnovitelných zdrojů podle výkonu. "Namísto hranice 15 MW by měla být hranice 1 MW. Přijatý přístup považujeme za diskriminační," řekl šéf komory Štěpán Chalupa. Další výtku směřoval k podmínkám aukčních podpor, které by se podle něj měly vztahovat i na malé vodní elektrárny.

Svaz moderní energetiky uvedl, že velké solární a větrné parky nad 15 MW výkonu budou mít postavení zařízení pro energetickou bezpečnost Česka, podobně jako velké plynové elektrárny. To zjednoduší jejich povolování. "Výsledek dnešního hlasování sněmovny je zcela zásadní pro využívání energie větru a slunce v Česku. Povolování výstavby velkých obnovitelných zdrojů elektřiny se zjednodušší a zrychlí,“ uvedl programový ředitel svazu Martin Sedlák.