Niedermayer: Stát by mohl navýšit kapacitu fotovoltaik s výrazně nižšími výdaji
Na rozvoj drobných fotovoltaik s bateriovým úložištěm stát poskytuje štědré dotace, na které půjdou obvykle z peněz EU desítky miliard korun. Návratnost pořízení bohatě dotované fotovoltaiky s baterií je přitom teoreticky jen o něco lepší než té levnější bez úložiště, ale s efektivním využitím přetoků do sítě. Stát by tak jiným nastavením mohl miliardy ušetřit.
Tomu, jak rychle se dnes vrátí pořízení fotovoltaické elektrárny (FVE) za různých podmínek pořízení, jsem se věnoval v minulém textu. Ve zkratce, instalace bez baterie má za předpokladů uvedených ve zmíněném textu návratnost mezi 7,7 roku při efektivním sdílení a 10,3 roku při méně výhodném prodeji přebytků obchodníkovi.
S pořízením baterie bez dotace klesne návratnost na 10,9 až 12,3 roku. A ve třetím případě velkorysá dotace zlepší návratnost na 5,4 až 6,2 roku. Jinými slovy, návratnost FVE bez baterie a bez dotace se za jistých předpokladů zase tolik neliší od pořízení elektrárny i baterie s dotací, která je pro stát dost nákladná.
Člověka tak napadne, že stát se mnoha kroky v této oblasti „střelil do vlastní nohy“. Výsledkem je, že společensky potřebný rozvoj fotovoltaiky – politicky vhodný u malých FVE – musí ze svého a unijního draze zaplatit, ačkoliv při jiném nastavení by podpora mohla být mnohem nižší.
Jak ukazuje propočet, kombinace levné FVE bez úložiště s možností efektivněji využít přetoky má dobrou návratnost. Poměrně malá dotace by ji navíc dostala na podobnou úroveň, jakou má bohatě dotovaná FVE s baterií.
Racionální řešení neracionální situace
Předpoklad, že sdílení by využilo veškeré přebytky, nicméně může být v praxi příliš optimistický, a tedy ne pro každého dosažitelný. A to by zdůvodnilo jistou míru dotace.
Existuje také racionální důvod, proč není na trhu široká nabídka virtuálních baterií, respektive proč by tato služba byla citelně zpoplatněna. Cena elektřiny v čase se totiž hodně mění, což efektivní využití přebytků znesnadňuje.
Není jasné, co vše stálo za rozhodnutím státu velkoryse dotovat nákladné bateriové fotovoltaiky. Možné je vysvětlení „technické“. Tedy že stát kompenzuje trestuhodné zaostávání naší energetické koncepce a obavu z toho, že FVE nebude možno do sítě připojovat v režimu s přetoky. Možná stát zlepšení sítě po regulovaných distributorech včas nepožadoval.
Zákaz přetoků, jehož dopad snižuje instalace místních baterií, ovšem ekonomicky ničí fotovoltaiky bez úložišť. A navíc neguje společenský cíl investic – vyrobit co nejvíce čisté elektřiny. Racionálním řešením neracionální situace se tak stala vysoká dotace na bateriové FVE, což je stav, do kterého jsme dospěli. (Pokud pomineme, že by stát své síly napřel k podpoře větších, mnohem efektivnějších obnovitelných zdrojů energie, jak se dočtete dále.)
Ušetřit se dají miliardy
Kdybychom se dostali k „racionálnější situaci“ – spočívající v dobře dimenzované síti a umožnění sdílení či jiného využití přetoků, třeba startem vodíkové ekonomiky – ušetřil by stát velké množství peněz. Šlo by až o desítky miliard korun. Vezmeme-li využitou instalaci jako proměnnou, tak podpora každých 10 tisíc instalací vyjde stát na dvě miliardy.
Tyto peníze by stát mohl „investovat“ do rozvoje úložišť „ve vyšší úrovni“ sítě. Třeba u trafostanic, které by nebyly použité jen na „chytání přebytků“ FVE a zajištění vyšší kapacity připojení, nebo na systémové služby. Jejich využití by bylo vyšší, a tím by byly efektivnější jak finančně, tak klimaticky i technicky (jejich technická životnost by byla vyčerpána, než vyčerpají dobu životnosti).
Existují tedy cesty, jak může stát ušetřit prostředky určené na dotace a zároveň udělat FVE investičně dostupnější i pro lidi s nižšími příjmy poskytnutím výhodného úvěru na krytí potřebné investice. Popsanou cestou by navíc spotřebitelé ušetřili část z až dvou desítek miliard korun jdoucích například loni na systémové služby (placené hlavně uhelným elektrárnám), protože jejich funkci by převzaly částečně baterie. Navíc omezení pro zapojení nových FVE (dnes v řadě míst citelná) by byla nižší.
Malé FVE jsou nejdražší
Podle mezinárodních propočtů (Lazzards 2023) stojí ve světě při komerční investici (financované úvěrem a kapitálem) 1 kWh vyrobená z efektivní „velké“ FVE mezi 0,50 Kč a 2,10 koruny.
Zjednodušený pohled na modelovou elektrárnu, který by vyrobila za dvacet let (odhad životnosti) 20 x 5 400 kWh, ukazuje, že státní dotace na 1 kWh elektřiny z popisované elektrárny dělá 2,60 Kč (při převedení podpory na anuitu s úrokem 4 procenta). Je tedy výrazně vyšší, než je celková cena elektřiny z velké FVE.
Je to dáno velkorysostí dotace související s faktem, že náš stát podporuje jeden z nejdražších zdrojů energie – malé FVE. Dle stejné statistiky totiž tyto vyrábějí (včetně zisku) ve světě elektřinu v ceně mezi 2,60 Kč a 6,20 Kč.
Pokud by stát hledal cestu, jak s co nejnižšími náklady navýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů pomocí nových FVE, tak by nepodporoval nákladné malé instalace, ale velké. A to zřejmě na brownfieldech, protože instalace i na průmyslových střechách bývá dražší.
Těžké hledání cesty
Průměrná světová cena instalace 1 kWp kapacity se podle statistik pohybuje v roce 2023 kolem 19 tisíc korun. I kdyby byla s přihlédnutím k našim nikoliv ideálním geografických podmínkám v Česku cena o polovinu vyšší (což je notně nad cenami, se kterými dnes firmy pracují), tak by vybudování elektrárny velikosti využité pro výpočet stálo mírně pod 160 tisíc korun. Tedy méně, než je dnes státem nabízená dotace na malé FVE.
I to ukazuje, jak těžko hledá stát racionální cestu od staré energetiky konce minulého století (kterou mnoho lidí u nás stále mentálně neopustilo) do světa konkurenční, privátní, částečně decentralizované energetiky, která směřuje k udržitelné výrobě elektřiny s nízkými cenami a zajištěním bezpečných dodávek. Jak patrno, zatím jsme ji nenalezli.
Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.
Mohlo by vás zajímat:
Ona je celá tato problematika dosti jaksi celá koncepčně špatně...
1/ stát měl dotovat jen výrobky vyrobené v EU (to by pomohlo naší ekonomice)
2/ instalace na orné půdě je trestuhodný počin, protože zeleniny a masa není tolik, aby si je mohl dovolit každý
3/ příspěvek oze nikdy neměl vzniknout! Měla vzniknout vyšší daň na neekologické zdroje. To by zdražilo neekologickou elektřinu a lidé by si brali úvěry na fotovoltaiku sami od sebe, protože by ušetřili. (Tzn., že mnou navržený experiment ukázal, že zdražení elektřiny přineslo potřebný stres, který donutil lidi investovat.)
4/ naše země má větrný potenciál několika jaderných elektráren a přesto do výroby větrných elektráren neinvestuje! To je největší problém naší vlády, protože společný (veřejný) majetek, jako je vítr, má být užit pro "blaho všech", tedy pro napájení městských bazénů, tramvají, škol, školek, univerzit, nemocnic, policejních stanic a mnoho a mnoho dalšího, aby náklady na provoz veřejného majetku byly co nejnižší!
Jak říkám a píšu. Celá tahle problematika je řešena lidmi jenž neumí rozvinout společnost jako celek!
Je vidět, že si mnozí myslí, že tisíce malých ševců vyrobí levnější boty než Bata. Historie už mnohokrát prokázala, že tak to nefunguje, ale přesto se toho furt pouštíme. jen hesla jsou jiná.
A přišlápnout tak plyn k dalšímu oteplování planety! Už se začíná v praxi pomalu ukazovat, že OZE skeptici měli pravdu. Takže je jen otázkou času, kdy se to ve velkém provalí tak jako se to provalilo s biopalivy. Smutné ovšem je, že i biopaliva se dále "tlačí" dopředu a planeta se tak ničí stále víc a víc!
OZE rozvoj ještě pořádně nezačal, zatím je přechod na OZE na začátku. Ale zrychlující se tempo instalací VTE a hlavně FVE se začíná projevovat OZE drtí ostatní zdroje a postupně je vytlačuje.
Porovnání množství vyrobené EE dle zdrojů EU 1. pololetí 2015 a 1. pololetí 2023.
1. pololetí 2015:
Fosil = 441 TWh
JE = 380 TWh
OZE = 344 TWh
1. pololetí 2023:
OZE = 516 TWh změna + 172 TWh
Fosil = 395 TWh = - 46 TWh
JE = 294 TWh = - 86 TWh
Pan Niedermayer (autor článku) horuje za instalace FVE bez baterií s efektivním sdílením, místo FVE s bateriemi akumulátorů.
Sice souhlas, že baterie akumulátorů sice instalace prodražují, ale...
Vůbec neuvažuje o tom, že ještě efektivnější je instalovat takový výkon FVE, aby velké přetoky do sítě nebyly a co nejvíce se spotřebovalo přímo v objektu. Případně je možno mnohem levněji akumulovat do ohřevu vody.
On totiž někdo (čti spotřebitelé) budou nakonec muset zaplatit posílení sítě pro to posílání při při nadvýrobě FVE a současné nízké ceně elektřiny=velké spotřebě. Hodně záleží, jak budou platby nastaveny. Protože i vlastníci FVE budou za zimních večerů chtít topit (TČ za mrazů s mizerným COP blízkým 1) a pro ně budou muset být drženy drahé záložní špičkové zdroje vyrábějící jen malou část roku.
Už tak jsou samospotřebitelé (vlastníci FVE) zvýhodněni tím, že ya tu výrobu neplatí daně (na rozdíl od toho, kdyby nakupovali ze sítě od velké komerční FVE).
Pokud si myslí, že v budoucnosti na přetocích vydělají, tak v době vysoké výroby ve FVE bude elektřina bezcenná.
Citát z článku:
"Zákaz přetoků, jehož dopad snižuje instalace místních baterií, ovšem ekonomicky ničí fotovoltaiky bez úložišť. A navíc neguje společenský cíl investic – vyrobit co nejvíce čisté elektřiny. Racionálním řešením neracionální situace se tak stala vysoká dotace na bateriové FVE, což je stav, do kterého jsme dospěli. (Pokud pomineme, že by stát své síly napřel k podpoře větších, mnohem efektivnějších obnovitelných zdrojů energie, jak se dočtete dále.)"
1) Zákaz přetoků ekonomicky ničí především FVE naddimenzované systémem "dejte tam panely na celou střechu, vždyť jsou na to dotace. Když je nedostanete Vy, dostane je soused"
2) Autor se mýlí v tom, že společenský cíl je vyrobit co nejvíce čisté elektřiny. Cíl by mělo být vyrobit co nejvíce čisté elektřiny, která může být a bude racionálně spotřebována. Rozhodně ne tak, aby se musely pro nadvýrobu, kterou nelze užitečně spotřebovat odpojovat a navíc za tuto nevyrobenou EE jim byly vypláceny kompenzace.
3) A právě k tomu, aby vyrobená EE mohla být efektivně spotřebována (a nahradila výrobu z fosilních zdrojů) slouží akumulátory. Pokud tedy nějaké dotace, neměly by být primárně na panely, ale právě na akumulátory. Navíc brzo s nástupem chytrých elměrů a spotových cen EE budou moci být tyto akumulátory použity ke stabilizaci sítě i bez návaznosti na FVE.
4) A už vůbec by neměly být podporovány a dotovány velké FVE na půdě a bez akumulace alespoň v řádu jednotek hodin.
Koneckonců ta akumulace ve velkém (třeba u traf) by musela být také dotována. O to více, že by se z komerčně akumulované elektřiny platil zisk, daně a další náklady podnikatele.
On p. Niedermayer již dříve dokázal, že ohledně energetiky na něho platí to známé o koze a petrželi...
Já si nemyslím, že by tomu nerozuměl.
Spíše patří k těm, co prosazují "čím více peněz půjde do FVE, tím lépe". Bez ohledu na to, co to bude stát, nebo jestli se sníží produkce CO2. Viz příklad Německa, které tuto zimu bylo druhým "nejšpinavějším" výrobcem elektřiny v Evropě, hned za Polskem a horší, než ČR.
Jejich cílem není nic jiného, než lobing pro velké FVE. Celé to zabalené do krásných a na první pohled i logických řečiček.
Dotace jsou většinou už z principu špatné.
Pokud už dotace do OZE, pak spíše do VtE, které vyrábějí v zimě.
Druhá věc je, že EU nás tlačí do dotací na FVE, jinak by peníze z povolenek (jejich část) přišla vniveč.
Pokud tedy už do FV, tak právě do akumulace. Ale spíše, než jen na chemické akumulátory by měla být podpora na přizpůsobení výroby s poptávkou technicky neutrálně. Tedy stejná podpora na akumulaci chemickou, do vody, nebo i přesun spotřeby třeba pomocí odloženého startu spotřebiče.
Dotace na velké FVE jsou špatně, protože to jsou jen dary miliardářům a nevím proč bychom jim měli dávat z daní peníze aby měli ještě větší majetek. Dotace na malé neefektivní FVE také nejsou ideální. Je to nová sociální dávka s názvem zelená úsporám těm kteří úspory evidentně mají na doplaceni své části a sociální dávku nepotřebuji. Dotace z emisních povolenek patří jen obcím a krajům a státu klidně i 100 pct. Tak jedině se nerozdaji a vrátí se zpět. Jako vedlejší pozitivní efekt se toho postaví méně a bude menší problém s přebytky.
Dotovat baterie bych nedělal ani obcím. Přijde mi že se nezaplatí nikdy při dnešní ceně a počtu cyklů.
Tihle politici jen lobbují komu co rozdat že svých sponzorů a hledají jen zdůvodnění.
Hlavně by se ale mělo řešit v zimě a třeba to řešení na zimu vyřeší i to léto:-)
Nemecko ma lepsi bilanci nez CR. Porovnani poslednich 12 mesicu DE/CZ 393/416. Poslednich 30 dni 307/458. Vzdy g CO2/kWh pri vyrobe. Spotreba je jeste vetsi rozdil. Kam na ty vase cisla chodite?
Bohuzel nikde se nemluvi o moznosti poridit si FVE bez dotaci svepomoci, instalovat menic ktery zabrani pretokum a tim distribucni sit neovlivnuje. Nejake mikropretoky sice jsou, ale to je uplne nic. Kazdy vytah v panelaku generuje podstatne vetsi pretoky. Kdyz neinstaluji drahou baterku, muzu instalovat vic panelu a tak zvysit svou sobestacnost. Pro nocni spotrebu je mozne brat ze site, nebo poridit malou baterku a maly menic. Pro lednicku, mrazak a TV staci fakt malo. A presunout vse energeticky narocne na den kdy fve vyrabi dostatek. V Nemecku podporuji male fve odpustenim Dph na vsechny komponenty a montaz svepomoci tam je bezna. Bohuzel u nas jsme zamrzli v dobe Rakouska-Uherska a byrokrad o vsem rozhoduje.
1. FVE svépomocí - bez par. 50 nebo dnešního ekvivalentu a certifikace nesmíte instalovat. Max nachystat kotvení a nějaké instalační cesty.
Ikdyž nesmíme na internetu je spousta nabídek "svépomoci", kdy vám dají podrobný návod a pak to po vás někdo zkontroluje + připravý projekty. Nabídky jsou i bez baterie.
2. Na nemálo místech vám už dnes nedovolí přetoky. Stačí 3-4 FVE na slabé trafo a už jste bez šance. Situace bude v tomto jen horší -> takže nějaká "autoregulace" tu už je.
3. Micro/technické přetoky na malou chvíli a výkonu jsou naštěstí povolené.
4. Docela dobré řešení s dobrou návratností je to ukládat do vody nejlevnější "baterka". Bohužel v zimě je to vše celkem k prdu - málo výkonu.
Proč by to nešlo. Elektrárnu si můžete postavit sám s přetoky i bez přetoků a to včetně dotace. Žádnou firmu na to nepotřebujete. Záleží jen na vašich schopnostech. Já jsem si svépomoci postavil na Solaxu 10 kWp + 17,4 kWh v baterkách. Na mikrozdroj do 10 kWp nepotřebujete projektovou dokumentaci. Jediné koho budete potřebovat je revizní technik, a elektrikář, který vám to odborně zapojí do hlavního rozvaděče, který je nutno kompletně předělat. Revizní zpráva je samozřejmě nutnost.
Podat elektronicky žádost na ČEZ distribuci byla naprosto triviální záležitost, která mě stála cca 30 min. času. Za 14 dní jsem měl žádost schválenou a mohl nakupovat komponenty. Pokud chcete dotaci, musíte mít odborný posudek s projektovou dokumentaci. Na internetu seženete spoustu firem. Cena za posudek se pohybuje okolo 10.000 Kč. Za těch 225.000 Kč to stojí. Pokud bych to zpětně hodnotil, tak jsem byl přímo fascinován absolutní jednoduchostí to po administrativní stránce zařídit. Nedivím se, že to dnes za drahý peníz montuje kdejaká lopata.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se