Domů
Energetika v ČR
OKD prochází útlumem léta, těžba má úplně skončit v roce 2022
Důl paskov

OKD prochází útlumem léta, těžba má úplně skončit v roce 2022

Výběr informací o společnosti OKD a o útlumu těžby v jejích dolech (OKD příští týden na Karvinsku ukončí provoz v dolech Darkov a ČSA):

– Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v České republice. Majitelem firmy je znovu od roku 2018 stát, který ji převzal prostřednictvím své firmy Prisko (firma loni kvůli pomoci OKD výrazně posílila základní kapitál). OKD se totiž předtím dostala do potíží kvůli klesajícím cenám uhlí i vlastní předluženosti, insolvenční návrh na sebe v roce 2016 podala sama firma. Těžba černého uhlí OKD přitom v posledních letech prochází útlumem.

– Před nynějším ohlášením ukončení těžby v dolech Darkov a ČSA firma naposledy koncem listopadu 2019 uzavřela Důl Lazy v Orlové na Karvinsku. V provozu zůstanou už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih, kde by měla podle dřívějších informací těžba skončit příští rok. Podle analytiků se totiž těžba uhlí z ekonomického hlediska nevyplácí. Loni také firmě situaci zkomplikovala pandemie koronaviru, OKD přerušila těžbu na šest týdnů poté, co se zde objevilo jedno z lokálních ohnisek nákazy.

– Když stát doly v roce 2018 přebíral, mluvilo se o ukončení těžby na posledním dole v roce 2023. Později ale premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by se uhlí mohlo těžit až do roku 2030. Loni v červenci ale vláda rozhodla o ukončení těžby ke konci let 2021 nebo 2022, podle vývoje cen uhlí. Loni v září pak padlo rozhodnutí, že útlum těžby na dolech OKD na Karvinsku začne od března 2021; podle ministerstva průmyslu a obchodu dosáhnou náklady ně něj do roku 2035 zhruba 15,6 miliardy korun.

– Útlum těžby dostal na starosti státní podnik Diamo, který postupně začal přebírat některé částí podniku OKD. Začal doly Staříč, Frenštát, Dukla a Lazy, na začátku března k nim přibudou doly nyní uzavírané Darkov a ČSA. Později budou následovat doly ČSM-sever a ČSM-jih, a to včetně souvisejících dobývacích prostorů Louky a Stonava. Diamo pro svou činnost v karvinských dolech převezme také část zaměstnanců OKD, z nyní odcházejících 1770 to bude 493 lidí.

– Dlouhodobý pokles poptávky ve spojení s dopady pandemie koronaviru způsobil loni výrazný meziroční pokles produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun.

– Základ současné firmy OKD vznikl po druhé světové válce, kdy bylo tehdejších šest těžařských společností ve Slezsku a na severní Moravě znárodněno a začleněno do národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly Ostrava, z nějž se později stal Kombinát OKD a pak státní podnik OKD. Šlo původně kromě jiného o 32 dolů.

– Už za socialistické éry se část šachet zavřela, jiné ale vznikly (například Paskov a Staříč ze 60. a 70. let). V roce 1990 fungovalo v revíru 13 šachet a OKD zaměstnávaly 104.000 lidí. Po listopadu 1989 přišlo postupné uzavírání neefektivních provozů. V roce 1992 měly OKD přes 72.000 zaměstnanců, o dva roky později pracovalo v devíti dolech 50.000 lidí. Loni v dolech i se zaměstnanci dodavatelských firem pracovalo asi 8400 lidí, z čehož 2000 jsou cizinci, zejména Poláci.

– Za posledních 30 let skončila těžba například v dolech Jan Šverma (1992), Heřmanice (1993), Odra (což byl poslední důl na území Ostravy, 1994), Julius Fučík (1998) nebo Barbora (2002). V lednu 2007 vyjel poslední vozík s uhlím z dolu Dukla v Havířově, v březnu 2017 byla ukončena těžba v dole Paskov a předloni v listopadu pak v Lazech.

– Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století, významné byly například Staré hlučínské kamenouhelné doly v Petřkovicích. Rozmach těžby a dalšího průmyslu závislého na těžbě přišel ve 30. letech 19. století. Doly zpočátku patřily zejména arcibiskupovi Rudolfu Habsburskému (1788 až 1831), který je odkázal olomouckému arcibiskupství. Od arcibiskupství koupil doly Salomon Rothschild, který na Ostravsku začal podnikat v roce 1843.

– Těžba se od přelomu 18. a 19. století rozvíjela i na Karvinsku, kde hrál důležitou roli šlechtický rod Larisch-Mönnichů. Až do okupace v roce 1939 zůstaly severomoravské doly v soukromých rukou, za druhé světové války byla těžba podřízena potřebám německých okupantů. Po osvobození stát doly znárodnil. To dalo základ dnešnímu podniku OKD, jenž zastřešil všechny moravskoslezské doly.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(15)
pr
17. únor 2021, 20:56

Díky za článek. Přesně napovídá švungu.

Dlouholetý majitel odhadl životnost OKD do r. 2023

Stát vyjednával že nebude tak zle a snažil se natahovat a oddalovat podporu zaměstnancům na rekvalifikace až do 2030

Inu a ekonomistická realita je 2022.

Při srovnání s koncepcí konce huhlí - návrh 33

stát se snaží smlouvat na 38

ekonomistická realita ?? (prý před 30, uvidíme .... )

se nemohu zbavit pocitu jakoby tyto události měly nějakou souvislost.... jen pořád nemohu kápnout na to jaká souvislost by to mohla být...... Nenapadá vás někoho něco?

Josef
17. únor 2021, 22:12

Doly končí kvůli EU a lidé jsou kvůli tomu bez práce, místo uhlí budeme dovážet drahý plyn a jestli si někdo myslí, že to zasáhne 6000 lidí tak se šeredně mýlí. To se rozleje jako vlna zdraží uhlí lidé zaplatí více za topení a nebudou poptávat služby, nebudou kupovat tolik zboží, stejně tak firmy. Skončí Elektrárna Dětmarovice tedy přejde na plyn a opět všichni její odběratelé tepla zaplatí více a najednou budou krachovat firmy, protože lidé místo aby si zašli do restaurace nebo třeba jeli na výlet pošlou tyto peníze do teplárny. A všichni co přijdou o práci nebudou poptávat nic kromě základních potřeb. Celý region se díky tomu dostane na nějaký čas do recese.

Carlos
17. únor 2021, 22:27

Víte, ono je levnější dovézt černé uhlí od klokanů než ho rubat v Ostravě.

energetik
18. únor 2021, 00:16

To bude ještě v pohodě recese. Největší recese ale bude, až stát začne začne stavět ty nové reaktory v Dukovanech pro ČEZ a po 10 letech stavby se zjistí že už byl utraceno 200 miliard Kč a konec stavby v nedohlednu a že to nemá žádnou prostou návratnost natož ještě na zaplacení likvidace a škod.

Jiří
18. únor 2021, 12:07

Ve světle covidového účtu, který se možná nevleze ani do 1 bilionu Kč během 3 let, nějakých ušmudlaných 200 mld. rozložených do 10 let opravdu recesi neudělá.

pr
19. únor 2021, 12:49

Jasně, Titanik má roztržený bok, tak místo evakuace lidí v člunech vezmeme vrtačky a pro jistotu budeme pod čarou ponoru dělat další díry v trupu lodi.

Tak jsem se zmýlil. příznivci starých pořádků nepřejdou od házení klacků pod nohy k házení se o zem a tlučení pěstičkami s pokřikem "já chci". Oni ještě mezi těmito dvěma stadii opravdu budou sypat písek do zatím fungujícího soukolí.

Jan Veselý
18. únor 2021, 01:13

Kdeže loňské sněhy jsou. Jak SZ Čechy, tak O-K aglomerace už se 30 let restrukturalizují a doly+lomy jsou už dnes pekelně automatizované. Důsledkem toho je, že je v obou oblastech dost jiných příležitostí, pracovní síla z dolů je kvalifikovaná a žádaná i jinde a dost často už mám pocit, že doly+lomy jsou už dnes spíše překážkou rozvoje oblastí, viz kolik pracovních míst je ohroženou případným bouráním Horního Jiřetína.

A ano, Carlos má pravdu, ostravské hutě a koksovny jedou na australské uhlí, je levnější než bylo to z Paskova.

petr
18. únor 2021, 12:24

Prosím Vás možná Vás zasáhne fakt, že jste ekologům opět naletěl. Ono fabriku na podprsenky je v rámci vypořádání střetu zájmů snadné přestěhovat, stejně jako zpracovatele šrotu. Stejně tak pozice starosty zůstává při přestěhování celé obce ( v německém modelu). Samozřejmě že nic se stěhovat nebude, jen ten argument o pracovních místech z dílny Greenpeace je úplně mimo a přesto ho dokáží pseudoznalci papouškovat....

energetik
17. únor 2021, 22:05

Takže ta půjčka OKD 700 mil. Kč od státu v roce 2016 za kterou se přimlouval i Babiš na podporu těžby, tak to byly vyhozené peníze a nebudou již vráceny. Opozice tedy měla zase pravdu když tvrdila že jde ve skutečnosti o dar kterému se říká "půjčka".

Jan Veselý
18. únor 2021, 01:07

Největší hodnotu na celém OKD mají pozemky. V těch je obrovský majetek a obrovský rozvojový potenciál. Uvidíme co z toho vyleze.

pr
18. únor 2021, 04:47

Poddolované pozemky. Pozemky které se propadají viz. Ostravský hrad který původně stál na kopci. Nebo kostel v Karviné jehož šikmou věž přijíždějí vočumovat individua z daleka. Mají z cesty zářitek, protože cesta připomíná horskou dráhu už 3 měsíce potom co ji spraví......

Moc optimistický bych s těmi pozemky nebyl. Je to silně Danajský dar.... možná na rybníky.

Jan Veselý
18. únor 2021, 08:12

Kdepak, okolo bývalých těžních jam to poddolované není a je tam natahaná veškerá infrastruktura pro průmysl. Navíc mají spousty pozemků ve Starém Městě u Kraviné a okolo Frenštátu. Tam byla těžba plánovaná, ale nikdy k ní nedošlo.

Radim
18. únor 2021, 05:44

Hodnota pozemků, které patří p. Bakalovi je asi taková jako by jsem měl svůj dům na sousedově pozemku a platil mu nájem za pozemek. Takže je oblast v části bývalé OKR alias nově OKD na stavbu čehokoliv nevýhodná.

Petr
18. únor 2021, 06:22

Asi jste si nestihl všimnou, že je v článku napsáno, že náklady na uzavření a zabezpečení krajiny budou nejméně 15 miliard, a bývalý majitel Bakala (dal desítky milionů na volební kampaň ODS, TOP09 a KDU-ČSL) po vyvedení zhruba 100 miliard zisků dávno zdrhl do Londýna.

Jiří Křípal
18. únor 2021, 16:26

Útlum OKD měl začít již v roce 2018,kdy již bylo zřejmé,že bez finanční pomoci státu je těžba uhlí neekonomická a geologické podmínky jsou pro těžbu uhlí špatné. Ekonomika České republiky jela a byla plná zaměstnanost,propuštění horníci by tak snadno získali práci a měli větší šanci na rekvalifikaci.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se