První větrné elektrárny z českých aukcí jsou v provozu. Díky aukcím se má jejich výkon zdvojnásobit

Martin Voříšek
Martin Voříšek
18. květen 2026, 06:14
27 komentářů
prvni-vetrne-elektrarny-z-ceskych-aukci-jsou-v-provozu-diky-nim-se-ma-jejich-vykon-zdvojnasobit

Aukce na provozní podporu obnovitelných zdrojů začínají mít v české větrné energetice první hmatatelné výsledky. Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu bylo k 30. dubnu 2026 uvedeno do provozu 26,94 MW větrných elektráren, které získaly provozní podporu v aukcích. Dalších zhruba 378 MW výkonu má následovat v příštích letech, projdou-li tyto projekty povolováním, zajistí si financování a dokončí výstavbu.

První tři projekty větrných elektráren, které získaly podporu v aukcích, již zahájily provoz. Vyplývá to z odpovědi Ministerstva průmyslu a obchodu na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jde o projekty společností SYNERGION Jívová s.r.o. s instalovaným výkonem 11,3 MW, LHOTA BRNO s.r.o. s výkonem 9,04 MW a VTE Maletín s.r.o. s výkonem 6,6 MW. Všechny tři projekty uspěly s referenční cenou 3 500 Kč/MWh.

Celkem tak díky aukčnímu systému v Česku vyrostlo 26,94 MW instalovaného výkonu větrných elektráren. V českých poměrech nejde o zcela zanedbatelné číslo, protože veškerý instalovaný výkon větrných elektráren v ČR na konci roku 2025 činil podle dat Energetického regulačního úřadu cca 377 MW. Zároveň je ale patrné, že dosavadní přírůstek z aukcí stále představuje pouze malou část toho, co bude potřeba pro splnění národních cílů.

V přípravě zůstávají stovky megawattů

Od roku 2022 uspěly v aukcích větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu přibližně 405 MW. Po odečtení již spuštěných zdrojů tak zůstává ve fázi přípravy zhruba 378 MW. Největší objem připadá na druhou aukci pro rok 2025, ve které uspělo 23 větrných nabídek s výkonem 242,5 MW.

Podle termínů uvedení do provozu uvedených v aukčních výsledcích by měl největší objem nových projektů připadnout na roky 2027 a 2029. Do konce roku 2027 by mělo v České republice vyrůst 140,15 MW instalovaného výkonu větrných elektráren, v roce 2028 dalších 64,78 MW a do konce roku 2029 173,50 MW.

Přestože objem vysoutěžených projektů postupně roste, stále jde jen o část cíle stanoveného v Národním klimaticko-energetickém plánu (NKEP), podle něhož by Česká republika měla mít do roku 2030 instalováno 1 500 MW větrných elektráren.

Větrná elektrárna
Větrná elektrárna. Zdroj: Tom Corser / Wikimedia Commons / CC-BY-SA-3.0

Udělení podpory v aukci ještě nutně neznamená, že k výstavbě skutečně dojde. Podle údajů ministerstva u jedné společnosti v druhé aukci z roku 2025 nebyla prokázána druhá část finanční jistoty, a tedy právo na provozní podporu nevzniklo.

Současně ministerstvo dodalo, že rozhodnutí o odnětí práva na podporu z aukce dosud nebylo vydáno žádné společnosti.

Aukce ukazují potenciál i slabiny trhu

Vývoj posledních let potvrzuje, že zájem investorů o větrné aukce v České republice existuje, nicméně je poměrně citlivý na nastavení podmínek. Zatímco některé výzvy byly zaplněny, první aukce roku 2025 skončila fiaskem. Při alokaci 180 MW se přihlásil pouze jeden projekt o výkonu 4,2 MW. Důvodem byla mimo jiné podmínka, aby projekty již měly povolení stavby.

Po jejím rozvolnění se zájem výrazně zvýšil. Druhá výzva roku 2025 nabídla pro větrné elektrárny 360,8 MW a 23 nabídek splnilo podmínky aukce a uspělo. Referenční ceny se pohybovaly těsně pod 3 200 Kč/MWh, nejnižší vítězná nabídka činila 3 149,50 Kč/MWh.

I pokud by byly všechny dosud úspěšné aukční projekty dokončeny, instalovaný výkon větrných elektráren by se pohyboval přibližně kolem poloviny cíle 1,5 GW pro rok 2030. Zbytek by musely dodat další aukce nebo čistě komerční projekty.

Martin Voříšek

Byl pro vás tento článek užitečný?

Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou

Loading...

Komentáře (27)

Josef Sedlák18. květen 2026, 11:13

No, docílit do roku 2030 instalovaný výkon 1500MW ve VTE, od kterého lze čekat tak možná sotva 3TWh nahodilé elektřiny ročně s cenou silové složky 3200Kč/MWh, to Česku určitě zlevní elektřinu, že?

Miloslav Černý18. květen 2026, 14:03

Ale ani nezdraží. Stačí se podívat na spotu v jakých výkyvech tam je právě když je větrno.

Emil18. květen 2026, 15:02

Stačí se podívat na vážený průměr spotových cen podle výroby větrných elektráren (loni v ČR 95,1 €/MWh), tedy ceny "právě když je větrno", a porovnat to s těmi vysoutěženými cenami 130 €/MWh+, aby bylo jasně vidět, že při zdraží dost výrazně.

Pavel Svoboda18. květen 2026, 15:01

Rozhodně nezlevní. Nutno dodat, že to bude mít násobně menší dopad než elektřina za plánovanou garantovanou cenu z nových bloků v Dukovanech. Předpokládaná cena z nových bloků 90 €/MWh = 2200,-Kč/MWh je k roku 2024. A každý rok roste. V letošním roce díky inflaci už tato cena překonala 95 €/MWh = 2310,-Kč/MWh. Odhadovaná cena v roce 2040 z nových bloků je pak = 135 €/MWh = 3300,-Kč/MWh.

Emil18. květen 2026, 15:11

Ne, Bláho, ta cena neroste o inflaci, váš výpočet je úplně mimo, a i kdyby rostla, pořád by se ani v roce 2040 nevyškrábala na cenu kterou dostávají uvedené větrníky.

Pavel Pavel18. květen 2026, 19:10

Komentáře zatím neposkytují relevantní odpověď na možná sarkasticky míněnou, ale jinak správnou otázku. Porovnat hodinové ceny při výrobě z větru s výší dotací na větrníky totiž není dostačující. Jde o to, že výstavbou dotovaných větrníků se na nákladové křivce posunou všechny ostatní zdroje doprava, takže veškerá dodávaná elektřina v příslušných hodinách zlevní. Poměrně vysoký náklad na větrnících (což jsou dotace pro relativně malé množství elektřiny) znamená levnější elektřinu ze všech ostatních zdrojů, protože marginální elektrárna bude levnější. Tyto výpočty v ČR umí asi jen ČEZ a ČEPS a pokud ještě někdo další, tak si to nechává hodně pro sebe...

Bob18. květen 2026, 20:02

Jenže uvažujete špatně. Pokud mají VtE zajištěnou (dotovanou cenu) ze soutěže 3 200 Kč = cca 130 €/MWh, tak na burzu můžou klidně nabídnout za 0 Kč/MWh (doplňte si jakoukoliv nízkou částku). Je jim to úplně jedno, u nás vždy dostanou stejně přesně těch 3 200.

Podobně je to s FVE s provozní podporou (Německo) ale tam dostanou nejméně vysoutěženou cenu (aktuálně cca 50 €/MWh), ale pokud cena z burzy přesáhne, dostanou tu vyšší.

Na burze se to potom seřadí podle marginální ceny:

1) Plynové elektrárny (PPE – CCGT / OCGT) 120–200 €/MWh

2) Uhelné elektrárny (černé/hnědé) 60–110 €/MWh

3) PVE – Přečerpávací elektrárny (Dlouhé stráně apod.) 40–80 €/MWh

4) JE – Jaderné elektrárny (Temelín, stávající Dukovany) 8–20 €/MWh

5) VtE – Větrné elektrárny 0–5 €/MWh

6) FVE – Fotovoltaika 0–2 €/MWh

Jenže minimum hodin v roce stačí k pokrytí jen elektřina z FVE + VtE a i v tom případě to není žádná výhra. Jen se platba z kolonky silovka (5 €/MWh) přesune do kolonky POZE, nebo státního rozpočtu (FVE v Německu reálně dostanou 50 a VtE u nás 130 €/MWh).

Často se cena zastaví (průměr) na cca 90 €/MWh, to znamená někde na uhlí. Potom všichni dostanou těch 90 (včetně FVE v Německu), VtE se doplatí na těch 130 €/MWh (opět POZE a stát).

Ale třeba celý zimní půlrok nepřetržitě a nyní ráno a večer jsou závěrnou elektrárnou ty plynové. Tedy všichni dostanou cca 160 €/MWh (průměr ze 120-200). V Německu si FVE (pokud v tu dobu něco vyrobí) nechají 160, VtE v Německu též 160 (jednostranné CfD), VtE u nás 130 (dvoustranné CfD) a 30 vracejí.

No a podobně je to i když jsou ceny v ročních maximech, třeba 500 €/MWh. U nás jednostranné CfD, VtE vracejí 370 € a nové reaktory předběžně budou vracet 410 €/MWh. Zatímco v Německu všechny zdroje dostanou těch 500 €/MWh, protože tam soutěží o jednostranné CfD.

Proto jsou tak velké rozdíly v soutěžích mezi Německem a ČR u VtE, kromě horších větrných podmínek u nás.

Takže OZE rozhodně elektřinu nezlevňují, přestože na burze nabídnou nízkou marginální cenu. Třeba VtE 5 €/MWh. Ta elektřina je ve skutečnosti u nás za 130 €/MWh. V případě dovozu z Německa to taky není za 5, ale za průměr cca 90 €/MWh. Jen je tam výhoda, že to navýšení nad jejich vysoutěženou cenu zaplatí Němci.

Pavel Pavel18. květen 2026, 21:11

Bobe... s popisem toho, jak vznikají ceny elektřiny souhlasím, pak s drobnými nepřesnostmi píšete o OZE (třeba v Německu se ty poplatky pro FVE počítají nikoli z okamžitých cen, ale z měsíčního průměru), ale většinově jsem s tím taky OK. Jenže z ničeho z toho neplyne, že jak píšete, uvažuju špatně, nebo že OZE elektřinu nezlevňují :-)

To, co jsem psal, by se na Vámi uváděném příkladu dalo doplnit takto: Postavil jsem větrník a dávám mu 130. Tím dojde k tomu, že cenu teď stanovuje uhlí za 60 místo plynu za 120. Je-li spotřeba třeba 10 jednotek, tak celková zaplacená cena je teď 9x60+1x130=730 místo 10x120=1200, a proto se vítr vyplatí. Dokonce i kdybych musel použít více větru, třeba 5 jednotek, tak celková cena bude pořád nižší: 5x60+5x130 = 300+650 = 950. OZE tak elektřinu zlevňují :-) Jasně, závisí to na ceně plynu a uhlí a CO2 a větrníků, nicméně ty Vaše hodnoty jsou docela představitelné

Bob18. květen 2026, 23:04

Napřed oprava chyby: napsal jsem v jednom místě, že je u nás jednostranné CfD a u nás je dvoustranné. Němci větší cenu, než je vysoutěžená nevrací, u nás vracejí.

Máte to úplně špatně.

Uhelné elektrárny v případě produkce ve VtE tlumí svou výrobu.

Takže u nás to vychází na 10 jednotek:

1) Když nefouká 10*90=900 (90 je střed za uhlí)

2) Když fouká málo 1*130+9*90=940

3) když fouká hodně 10*130=1 300 ( je úplně jedno, že jednotková cena na burze je 90, zákazníci stejně zaplatí celkem 130 ať už přes POZE, nebo formou daní státu).

Vidíte, že OZE (zde naše VtE) jednoznačně celkovou cenu elektřiny zdražují. A to ještě nepočítám další náklady, jako kapacitní platby pro tu uhelku, pokud je těch OZE hodně, jako v Německu.

Pokud bychom místo uhlí uvažovali ZP, byly by výrazné kapacitní platby za stojící PE a PPE, které musíte držet v záloze k těm VtE pro případ že v zimě nefouká. To jsou též náklady VtE, které jim musíte připočítat k těm 130 €/MWh.

Pokud bychom uvažovali jen nízkoemisní zdroje, tak naše VtE jsou nejdražším zdrojem ze všech. Dokonce o dost dražší, než nové bloky JE a násobně dražší, než ze starších bloků.

I některé plynové elektrárny dokáží vyrábět levněji, než VtE.

Když byste připočetl k VtE (k těm Německým všechny náklady jako jsou vysoutěžená cena, platbu nad ni, místní příplatek) a kapacitní platbu pro zálohu, je to zdaleka nejdražší elektřina, dražší, než ze ZP.

Emil18. květen 2026, 20:11

Tak s tímhle přístupem nutně budete příznivce výstavby nových jaderných zdrojů, které budou snižovat cenu nejen když fouká, ale neustále, a to s podstatně nižším rozdílovým kontraktem než větrníky.

Pavel Pavel18. květen 2026, 20:40

Uvádíte řadu správných bodů, ale zároveň schází i některé významné předpoklady, takže ten závěr máte chybný. Jeden supervýznamný bod je cena: Za 90 EUR/MWh by jaderka byla fajn, jenže je dost těžké věřit, že se za ty prachy fakt postaví... A třeba za 150 už mi moc fajn nepřijde. Kéž by si ji mohli postavit ti, kdo ji chtějí, a netahat do toho ty ostatní

Emil18. květen 2026, 21:09

Nemám závěr chybný, závěr máte chybný vy, máme podepsaný EPC kontrakt, ze kterého vyplývá cena okolo 90 €/MWh a žádných 150 €/MWh, že je pro vás něco těžké věřit není argument.

Kéž by si větrníky mohli postavit ti, kdo je chtějí, a netahat do toho ty ostatní.

Petr Zelený19. květen 2026, 09:57

Ty VTE z aukcí mají k tomu 65% investiční dotaci, takže cena za kWh z větru v ČR z těch nových elektráren je přes 7 Kč za MWh. A to nepočítám náklady na financování - ta dotace jde z nově vydaných dluhopisů EU a náklady na připojení, které VTE nehradí. Jádro vydrží minimálně 80 let a ta cena CfD není na celou dobu životnosti. I s investicemi v 20. až. 80. roku na modernizi, tak vychází cena z jádra až desetinu toho co z větru.

Petr Zelený19. květen 2026, 10:03

Nebylo by lepší, aby stát platil 50% ceny silové elektřiny z k každé faktury ? To taky zlevní elektřinu. Systém, že vydáme dluhopisy abychom ty peníze darovali miliardářům, kteří díky tomu ušetří 65% nákladů na stavbu a pak za každou vyrobenou kWh jim v CfD platili dvojnásobek "tržní" ceny a říkat je že "tržní" cena VTE je levná a zlevňuje elektřinu je v podstatě stejný.

Richard Vacek18. květen 2026, 15:25

Pokud budou dodávat elektřinu v době, kdy jí je málo, tak to bude i za těch 3.5 Kč/kWh skvělé. Pokud to ale bude v době, kdy bude foukat i v Německu, tak budou potřebovat mařiče na ničení bezcenné energie.

Miloslav Černý18. květen 2026, 15:35

Když budou přebytky z větru s dostatečnou akumulací, tak nám bude monstrózní jádro k čemu.

Jaroslav Studnička18. květen 2026, 15:43

A kdy to nastane a jaká bude cena?

Kde ti protijaderní aktivisti nakupují ty věštecké koule?

Slavomil Vinkler18. květen 2026, 15:49

Podle chemika Dědečka je třeba na dekarbonizaci, saturaci Česka celkovou energií na asi 300TWh. Tj : 28 JE nebo, 80% plochy VTE, nebo 30% plochy FVE ovšem jen když fouká nebo svítí a k tomu asi 20 tisíc 5MW baterek, nebo 150 Dlouhých strání, a nebo 5x ČR plocha lesa či polí na biomasu.

Jen JE mohou trochu pomoci s dekarbonizací.

Nebo k řešení zbývá nikoli dekarbonizace, nýbrž jen deindustrializace.

Milan Vaněček18. květen 2026, 17:05

V našich poměrech dekarbonizace = deindusrializace. Udělejme nejen z Prahy, ale třeba i z Plzně turistický skansen.

A co takhle zkusit dekarbonizaci lesů, zaveďme fotosyntézu bez CO2.

A dekarbonizaci polí.

Bob18. květen 2026, 20:05

A ještě pro nechemika Vaněčka: rostliny při fotosyntéze CO2 spotřebovávají, což je žádoucí. Nějak se Vám to popletlo. Lesy nepotřebují "dekarbonizovat".

Milan Vaněček18. květen 2026, 17:22

A ještě pro chemika Dědečka, který prý potřebuje pro ČR celkovou (bezkarbonovou) energii 300TWh každý rok.

Ve skutečnosti potřebujeme energie na území ČR mnohem více, kdyby na nás ročně nedopadlo cca sto tisíc TWh sluneční energie, tak jsme tu kompletně zamrzli.

Jelikož víme, kolik energie ze Slunce dopadá na uzemí ČR každý rok (velmi zhruba, řádově počítáno), tak to ostatní jsou jen prkotiny....

Slavomil Vinkler18. květen 2026, 17:36

Příliš se držíte eletrikařiny:

ofi statistika uvádí v roce 2022 ještě více. Vstup energie 1 742 593,0 TJ, to je asi 500 TWh Viz :

chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://mpo.gov.cz/assets/cz/energetika/statistika/energeticke-bilance/2024/2/SEB-2010-2022.pdf

Milan Vaněček18. květen 2026, 18:58

Tak o elektřině: když těch velmi zhruba 100 000 TWh (méně v zimě, více v létě) přeměníte fotovoltaikou s 25% účinností na elektřinu, tak pořád dostanete 25 000 TWh elektřiny za rok,

i když v zimě je to třeba čtvrtina toho co v létě, tak pořád je to cca 5 000 TWh a to i v zimě stačí na desetinásobek naší budoucí vyšší veškeré spotřeby.

Takže pan Dědeček si plete pojmy a dojmy... s těmi 30% plochy prý potřebnými pro FVE

No a pokročilé země s obrovskými požadavky na elektřinu pro AI to budou řešit tak jak navrhuje Elon Musk. A nebo co už dělá Čína: obrovské elektrány na pouštích, které pak přes UHVDC přenos zásobují průmyslové oblasti (a současně zúrodňují pouště....)

Základ je: velmi levná a plně recyklovatelná fotovoltaika, přeměňující nepatrnou část energie dopadající ze Slunce na elektřinu.

My v ČR potřebujeme ještě levnější fotovoltaiku, kerá bude (spolu s akumulací) již v příští dekádě,

na rozdíl od stále (mnohonásobně) dražších a dražších nových JE ....

Pavel Pavel18. květen 2026, 20:29

Těch řádově 500 TWh jsou primární zdroje, ze kterých s různou mírou účinnosti získáváme energii, kterou potřebujeme. Např. na výrobu elektřiny ze spalování uhlí z něj jde na elektřinu jen větší třetina energie. Pro porovnání s OZE tak bývá vhodnější pracovat s finální spotřebou

Pavel Pavel18. květen 2026, 21:33

Těm 300 TWh není snadné věřit, ale budiž...

1 hektar = 1 MW fotovoltaiky = 1000 MWh/rok = 1 GWh

300 TWh = 300.000 GWh = 300.000 ha = 3.000 km2

plocha ČR je přes 78.000 km2

jde tedy o necelá 4 % plochy

Jistěže je to v mnoha ohledech absurdní představa, ale ta čísla od Slavomila Vinklera resp. Dědečka jsou prostě chybná. Podobně:

ČEZ dostane ze 2 GW v Dukovanech nebo v Temelíně asi 15 TWh, takže na 300 TWh by bylo zapotřebí 40 GW, tedy jen 20 elektráren místo uváděných 28.

A ta plocha pro vítr je ultrablbost... zkuste si to třeba porovnat s Německem a klidně tamní hodnoty znásobit dvěma pro korekci na menší foukání...

Lidičky, myslete sami a nepapouškujte!

Petr Zelený19. květen 2026, 09:53

Reálná, ne teoretická 1 MW FVE zabírá 1,5 až 2 ha - jsou tam různé odstupy kvůli stínění, obslužný prostor apod. Také spotřeba není korelovaná s výrobou, takže buď musíte ukládat do vodíku a to máte 30% účinnost. Panely lze předimenzovat, takže opět desítky procent plochy máte navíc. Je to ale levnější na stejné střídače dát víc panelů, jejich část bude ve špičce odstavená, než dělat vodík a z něho zpět elektřinu. Ty 4% je fakt nesmysl - je to několikanásobek, přemýšlejte nebo si zkuste něco postavit a neteoretizovat.

Josef Sedlák19. květen 2026, 11:16

Proberte se z opojení OZE! A také se proberte z bludu, že cena elektřiny = silová složka ceny, přestože silovka tvoří okolo 50% ceny a brzy se dočkáme situace (právě vinou OZE), že distribuční složky ceny budou dokonce nad silovými složkami ceny převažovat.

Vysvětlete nám, prosím, jak dosáhnete, abyste mohl přebytky z VTE ukládat „na potom“, když v České kotlině bývá faktor ročního využití s bídou sotva 25%? Na nejméně 75% hodin v roce k nim bude nutné mít ještě jiný zdroj! Když tedy z 1500MW instalovaného výkonu VTE vyrobíte leda tak možná jen 3TWh (tedy cca 38% výroby jednoho bloku Temelína)!

Jakými násobky zatím plánovaných 1500MW ve VTE byste teprve nahradil byť jen jediný blok Temelína? Z jedné strany by se lesy VTE stavěly a z druhé strany by se po 30 letech už bouraly.

A co ceny úložišť k těm VTE? VTE není žádné perpetum mobile a má pouze schopnost šetřit fosilní paliva, když právě fouká.

Loading