Praha má mít do sedmi let 20krát více solárních elektráren než dnes. Podívejte se, jak dosud přibývaly
Výkon fotovoltaických elektráren v Praze dosahuje nyní 24,5 megawattu. Do roku 2030 se má zvýšit zhruba na 500 megawattů.
„Aktuálně pracujeme se schváleným Klimatickým plánem hlavního města Prahy, který odhaduje potenciál do roku 2030 ve výši téměř 500 MWp. Významný podíl mají mít instalace na budovách jak ve vlastnictví Prahy, tak na soukromých bytových domech, v areálech městských společností a podobně,“ přibližuje Jaroslav Klusák, šéf Pražského společenství obnovitelné energie. Zkratka MWp označuje maximální možný výkon zařízení.
Jak se vyvíjela fotovoltaika v Praze pro Ekonews zmapoval datový analytik Martin Dvořák na základě dat Energetického regulačního úřadu. Současná energetická koncepce Prahy pokrývala období let 2013 až 2023. Letos by měl magistrátu zveřejnit výhled na další roky.
V aktuálním dokumentu se počítá s tím, že realistický potenciál pro rozšiřování fotovoltaických elektráren leží okolo 174 megawattů, 43 MWe z toho by měly pokrývat soláry na rodinných domech a asi 81 MWe fotovoltaiky na bytových domech. Podle Klusáka se ale už podle platného klimatického plánu Prahy počítá se zmíněným vyšším potenciálem.
Magistrát Prahy na otázky ohledně úpravy energetické koncepce neodpověděl a odkázal Ekonews na Pražské společenství obnovitelné energie.
Elektrárny rostou na Vyšehradě i ve Vinoři
Jedním z důvodů, proč Praha „svítí“ zatím méně než druhé největší tuzemské město Brno, je to, že na jejím území nejsou velké fotovoltaické elektrárny. Zatím nejvýkonnější je park Enfinity v Horních Počernicích s výkonem 5,5 megawattu. Nyní se chystají další, například na střeše Kongresového centra Praha na Vyšehradě či Pražské strojírny ve Vinoři na severovýchodním okraji města.
Na střechu Kongresového centra se vejde dva tisíce panelů s celkovým výkonem jeden megawatt. Podnik vyrábějící koleje či výhybky pro tramvajové tratě bude mít na střeše elektrárnu podobné velikosti.
„Fotovoltaika na Pražské strojírně je nyní ve výstavbě, dokončena bude během pár týdnů. Poté bude následovat zkušební provoz. Další legislativní kroky, jako je kolaudace a vyřízení licence, reálně zaberou další dva až tři měsíce, uvádí Miroslav Calda, majitel společnosti Atlantis Management, která solární elektrárnu instaluje.
Výstavbu organizuje rovněž Pražské společenství obnovitelné energie, jehož hlavním cílem je soláry dostat na budovy v majetku hlavního města. „Připravujeme fotovoltaiku podpořenou z Modernizačního fondu o instalovaném výkonu jeden MWp v areálech Pražských služeb,“ uvádí například Klusák.
Tento rok má přibýt 155 elektráren
Organizace vznikla loni a podle Klusáka postavila tři výrobny, deset rozestavěla a k více než čtyřicítce připravila podklady. „Naráželi jsme stejně jako jiné společnosti na kapacity materiálu a instalačních firem,“ vysvětlil. Původně firma loni chtěla uvést do provozu 35 elektráren.
Letos by Pražské společenství rádo postavilo 155 výroben, zájem je podle Klusáka především ze strany bytových domů, městských částí, městských budov a městských společností. „Celkem evidujeme cca 900 zájemců o fotovoltaiku, jejichž budovy postupně vyhodnocujeme a připravujeme technické a energetické posudky, které budou předány realizačním firmám,“ uvádí.
Zájmu napomáhá i to, že od příštího roku by mělo být možné elektřinu sdílet v rámci komunitní energetiky. Čeká se pouze na schválení klíčového zákona Lex OZE 2. „Připravujeme se i na sdílení a dodávky námi vykoupených přebytků do odběrných míst ve vlastnictví hlavního města Prahy,“ dodává Klusák.
Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v Praze. Zdroj: EkoList, grafika: Martin Dvořák
Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.
Mohlo by vás zajímat:
Nicméně větrná energie má nejnižší plošný potenciál a tudíž vyžaduje obrovské plochy. Když hodně fouká tak 1 MW na km2. To fotovoltaice stačí na 1 MW asi 1 ha.
V Praze a všude má být předpis, že každá klimatizace musí mít jako součást FV. Ostatní je neobyčejné zdražování EE.
Největší potenciál pro Prahu jsou tepelná čerpadla , která budou využívat teplo z odpadní vody. FVE jsou také dobré , ale 174 MW = 145W na 1 obyvatele tedy 15W trvalý výkon. Není to nula, ale je to zanedbatelné. Možná by stálo za to mít nízkopotencionální CZT a jako zdroj teplo z Vltavy teoreticky se nechá odebírat 671MW tím se nechá vytápět 278 000 bytů a mnohem více pokud by to nebyl jediný zdroj tepla. Elektřina pro pohon těch čerpadel se bude muset do Prahy dodávat není možné ji vyrobit pomocí FVE ve městě. Nejlepší by bylo postavit v blízkosti Prahy velkou jadernou elektrárnu , který by jí a okolí zásobovala elektřinou a teplem.
Podívejte se na podmínky provozu. Hodí se v podstatě jen do nové, zejména individuální výstavby na podlahové topení. Na TUV se už nehodí, má nízkou výstupní teplotu.
Ale v případě TČ potřebuje rezervovaný příkon elektřiny...a navíc nejsou vhodné do každé stavby.
Proto má taky ČEZ mezi posuzovanými lokalitami pro stavbu malých modulárních reaktorů Mělník, odkud vede do Prahy horkovod.
Jaderné štěpení je zastaralá technologie. Patří do minulého století a do muzea.
presne tak. V EU je teraz moderna technologia spalovania uhlia a plynu. pokrok nezastavis ...
statista hovori nieco ine
statista. com/statistics/800217/eu-power-production-by-fuel/
Podíl vyrobené EE v EU v roce 2023 k 9.5.2023:
1. OZE = 42% = 370 TWh
2. JE = 25% = 219 TWh
3. plyn = 15% = 133 TWh
4. uhlí = 15% = 129 TWh
produckia ee v eu. v TWh
2020:
uhlie: 352
plyn: 561
2021:
uhlie: 419
plyn: 551
2022:
uhlie: 445
plyn: 558
Michale K, uvádíš chybná čísla:
Skutečná výroba EE v EU roce 2022:
uhlí = 432 TWh
plyn = 436 TWh
Až na to že jaderné štěpení je naopak úplně nejnovější a nejsofistikovanější způsob, jakým se lidstvo naučilo získávat energii, všechny ostatní technologie by touto "logikou" patřily do předminulého století.
Bohužel snaha po velkých a ještě větších reaktorech dohnala jadernou energetiku do slepé uličky. Z principu jaderného štěpení nemůže být velký reaktor přirozeně bezpečný (uchladitelný). Odvod tepla z velkých reaktorů při dlouhodobém vypadnutí přívodu elektřiny k čerpadlům=nejnebezpečnější havarie, jež se pouze oddaluje o dny pomocí nejnovějších opatření.
Velké reaktory= dinosauři, nakonec musí vymřít, jaderné štěpení musí najít jinou cestu ve využití v energetice. "Malé" reaktory 4. generace jsou prvé pokusy o řešení, uvidíme jak to skončí...
Naproti tomu, fotovoltaika a nejmodernější větrné elektrárny jsou modulární technologie, bezpečné, plně recyklovatelné, nepotřebují žádné palivo, .... Jsou to již vyzrálé technologie, s možností dalšího zvyšování účinnosti, fyzikálních hranic jsme ještě nedosáhli....
Tvrzení "Z principu jaderného štěpení nemůže být velký reaktor přirozeně bezpečný (uchladitelný)" je nepravdivé. Reaktory generace III+ jsou právě stavěné s ohledem na to, aby byly přirozeně bezpečné (uchladitelné).
Emil asi dostane Nobelovu cenu, ví to co žádný fyzik ve světě ještě neví. Nebo nám tu zavádí jen nové pojmy/dojmy: "přirozeně bezpečné".
S termínem "přirozeně bezpečný" jste přišel vy sám, Vaněčku, ale Nobelovu cenu nedostanete, vy jste spíš kandidát na Bludný balvan.
A to jste zjistil jak? Na nějakém zeleném webu?
Pane Horáku, podrobný fyzikální rozbor problému byl publikován v Nature nějakou dobu po Černobylu, v rámci diskuse jak postavit bezpečný jaderný reaktor. Upozorňuji, že Nature nebyl a není "nějaký zelený web".
Právě "nějakou dobu po Černobylu" se začaly navrhovat reaktory tak, aby to možné bylo, Vaněčku.
Na toto se nejlépe hodí slova jistého Milana Vaněčka: "proč pořád diskutujete to, co nedokážete posoudit a čemu nerozumíte?"
Přesně tak, někteří si stále neuvědomují, že se v běžném jaderném reaktoru nevyrábí elektřina, ale horká pára (ano, nejnovějším způsobem).
A tu elektřinu, o kterou nám jde, pak vyrábí STARÉ dobré točivé stroje: parní turbina napojená na generátor.
Jadernou energetiku dohnala do slepé uličky zelená ideologie a pomatenci co se lepí ke kdečemu proti všemu. A samozřejmě politici, kteří se od nich vůbec neliší.
Kdepak, dohnala ji tam gigantománie. Jaderný průmysl optimalizoval špatnou "value function", zcela ignoroval negativa spojená s tím, že stavěl bloky větší a ještě větší. Teď už si to, alespoň část z nich uvědomila, proto se snaží zachránit pomocí SMR, asi o 30-40 let později než měli.
A v které fabrice se betonuje betonuje základ větrné elektrárny nebo staví příjezdová cesta?
ad Emil) V žádné. To je naprosto triviální část budování VtE, kterou zvládne jakákoliv náhodně vybraná stavební firma. Nejspíše proto, že tohle je jejich normální činnost. Složité věci (lopatky turbíny, gondola, ...) se na místo normálně dovezou hotové z fabriky a smontují dohromady. A klidně 100x za sebou, takže to všichni všechno umí udělat velice rychle a bez chyb.
Kdo tady tvrdí, že se kontejnment betonuje ve fabrice?
Psal jsem, že se veškeré stavební práce provádí na místě. V inženýrské praxi slovo "na místě" znamená na místě realizace či stavby. Ale to vás teoretiky částečně omlouvá.
Ad Jan Veselý) Tvrdil jste "ty těžké věci se dělají ve fabrice" - přičemž suverénně nejtěžší věc na větrné elektrárně je právě betonový základ, který se právě ve fabrice nedělá.
Kdyby to skutečně byla "naprosto triviální část budování VtE, kterou zvládne jakákoliv náhodně vybraná stavební firma", nemuselo by se jako např. zde 50 základů větrných turbín měnit, protože byly špatně udělané a popraskaly, což vedlo až ke zřícení některých z nich.
cbc. ca/news/canada/new-brunswick/cracks-in-foundation-led-to-wind-turbine-collapse-1. 6312668
Stejnou vašimi slovy gigantománii předvádí výrobci VtE.
Ani ne, pořád jsou svým instalovaným výkonem o řád pod "malými" jadernými reaktory. A taky nejsou tak hloupí, aby opouštěli princip, že ty těžké věci se dělají ve fabrice a výstavba je ze standardizovaných modulů.
Ale jo, v minulosti se onshore VtE realizovaly nejčastěji o výkonu 1 - 2 MWe, dneska to máme 3 - 5 MWe, tedy přibližně trojnásobné navýšení.
Veškeré stavební práce jak u onshore VtE tak u JE se provádějí na místě.
V rámci JE se taktéž ty těžké věci dělají ve fabrice.
:-) V které fabrice se betonuje kontejnment? A v které se svařuje primární okruh?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se