Ústavní soud odmítl stížnost obcí z okolí Horky na Třebíčsku ohledně úložiště

Skupina obcí z okolí Horky na Třebíčsku, což je jedna z lokalit zvažovaných pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva, neuspěla u Ústavního soudu (ÚS). Obce navrhovaly zrušit rozhodnutí Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu (NSS), které se odmítly věcně zabývat jejich námitkami proti vládnímu usnesení z prosince 2020. Vláda tehdy zúžila výběr možných lokalit na čtyři, schválila plány Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a aktualizovala některé úkoly a navazující kroky v přípravě. Rozhodnutí ÚS je dostupné v jeho databázi. Vyjádření obcí ČTK zjišťuje.

Napadenými rozhodnutími nebyla porušena ústavně zaručená základní práva, proto soud stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou, stojí v usnesení.

Správní žalobu kvůli úložišti podal městys Budišov s obcemi Hodov, Nárameč, Oslavice, Oslavička, Osové, Rohy, Rudíkov a Vlčatín. Městský soud v Praze žalobu odmítl s vysvětlením, že samotné usnesení vlády ještě nijak nezasahuje do práv obcí. Vláda jeho prostřednictvím koordinuje činnost ministerstev a SÚRAO.

Následnou stížnost k NSS podaly všechny radnice kromě Vlčatína. Poukazovaly na to, že postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu by měla podle atomového zákona upravovat speciální norma, která ale dosud nevznikla. Stát podle obcí zneužívá absenci právní úpravy a opomíjí zájmy a názory lidí z dotčených lokalit, kteří mají obavy o zdraví, život a majetek.

Ani podle NSS nebylo možné podat proti danému vládnímu usnesení správní žalobu. Nemění, neruší ani závazně neurčuje práva nebo povinnosti obcí. Obce mohou své námitky uplatnit později, zdůraznil NSS. Zmínil například řízení o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry podle zákona o geologických pracích.

V ústavní stížnosti osm obcí tvrdilo, že se soudy měly usnesením vlády věcně zabývat. Postup lokality do užšího výběru má prý značné a dlouhodobé dopady. „Od té chvíle, a nikoliv v důsledku dalších aktů veřejné správy, jsou stěžovatelé zásadním způsobem omezeni na svém právu na samosprávu – je utlumen územní rozvoj obcí, investiční záměry i nakládání s majetkem, jehož cena poklesla,“ stálo ve stížnosti.

ÚS ale konstatoval, že bude následovat ještě řada dílčích řízení, jež předchází stavbě hlubinného úložiště a v nichž se budou jednotlivé aspekty umístění úložiště hodnotit z různých odborných pohledů. „Stěžovatelé mohou být účastníky (přinejmenším) některých z nich, samozřejmě využijí-li daných možností,“ stojí v usnesení.

Místo pro trvalé uložení radioaktivního odpadu se hledá od 90. let minulého století. Postupně se měnil počet uvažovaných lokalit. Ve hře zůstaly lokality Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Právě Horka má podle webu SÚRAO výborné geologické vlastnosti a nejsou tam významné vodní zdroje. Náklady na vybudování komplexu, jehož stěžejní část má být přibližně půl kilometru pod povrchem, podle starších odhadů přesáhnou 100 miliard korun.

Vláda se v souvislosti s přípravou hlubinného úložiště shodla na tom, že výběr lokality vzejde ze společného rozhodnutí exekutivy a Parlamentu. Vláda dále zřídí pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště.