Vláda potvrdila konec uhlí v roce 2033, ale obnovitelné zdroje podcenila, tvrdí neziskové organizace

Plán Česka v oblasti energetiky a klimatu, který měl být v Bruselu už letos v červnu, míří do Evropské komise k připomínkám. Vláda tento týden potvrdila, že počítá s koncem těžby uhlí do roku 2033.

Odchod od uhlí do deseti let, odchod od ropy a zemního plynu do roku 2050. To jsou hlavní součásti plánu Česka v oblasti energetiky a klimatu. Zvyšují se také cíle pro obnovitelné zdroje a úspory energie. Plán zároveň vychází z předpokladu, že spolu s tím, jak bude elektřina nahrazovat jiná paliva a bude se zvyšovat její spotřeba, bude potřeba ji nehledě na lokální investice dovážet.

Experti neziskových organizací, jako jsou Greenpeace či Hnutí Duha, se nicméně domnívají, že Česko plně nevyužívá domácího potenciálu k naplnění cílů Evropské unie. Naopak podle nich výrazně přeceňuje možnosti výstavby bloků jaderných elektráren a počítá s nereálnými termíny jejich spuštění.

Do sedmi let pětinásobek

„Plán představuje výhled pro vývoj energetiky do roku 2030. Do té doby dojde k nárůstu spotřeby elektřiny přibližně o desetinu oproti současnosti. Na druhou stranu počítáme s výrazným poklesem spotřeby energie a se snížením výroby elektřiny z uhlí. Tyto změny by měl do velké míry vykompenzovat nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Přestaneme exportovat také hnědouhelnou elektřinu, jejíž výroba se kvůli ceně emisní povolenky přestane vyplácet,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Nárůst spotřeby elektřiny se dá podle něj očekávat s rozvojem elektromobility, ale také s elektrifikací průmyslu či vytápění.

Vláda vidí budoucnost české energeticky v kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů. „Rozvoj výstavby solárních a větrných elektráren potřebujeme ale značně urychlit. Proto jsem rád, že klimaticko-energetický plán v roce 2030 počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na hrubé konečné spotřebě dosáhne 30 procent celkové spotřeby energie,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík.

„Chceme využívat instalovaného výkonu 10 GWe ze slunce (nyní 2,1 GWe) a 1,5 GWe větru do roku 2030 (nyní 0,3 GWe). Celkově se tak dostaneme na pětinásobek instalovaného výkonu jak u sluneční energie, tak u větrné,“ říká. Výzvou bude podle Hladíka i snížení energetické náročnosti domácností, kde si renovace vyžádají do sedmi let investice přes 550 miliard korun. Všechny kroky by měly vést podle Hladíka k dosažení klimatické neutrality Česka do roku 2050. Podrobný popis cesty k neutralitě však v plánu chybí.

Česko počítá s reaktorem, který zatím neexistuje

Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí mají k dispozici několik scénářů. Plán přitom pracuje s tím, na němž se našla „odborná a politická shoda“. Podle neziskových organizací nicméně schválený draft plánu nedosahuje požadovaných evropských cílů pro podíl obnovitelných zdrojů energie a úspor energie do roku 2030, které jsou zásadní pro splnění klimatických závazků Česka.

Návrh Národního klimaticko-energetického plánu vychází z cíle zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030 na 32 procent. Počátkem října však Rada EU schválila nový cíl 42,5 procenta, takže je jasné, že český podíl se bude muset zvyšovat rychleji, vyvozují experti neziskových organizací ve společné tiskové zprávě k plánu.

„Ve finálním modelování se cíl pro podíl OZE na celkové spotřebě zvýšil i díky tomu, že se snížila odhadovaná spotřeba. Dosahujeme tedy na 30 procent, ale mohli bychom jít výše a bylo by to správné. Je na tom znát, že jde o výsledek politické dohody. Navíc zatímco u OZE se držíme při zdi, u jaderné energetiky se pohybujeme v úplně nereálných odhadech. Vždyť malé modulární reaktory ještě ani neexistují a my už máme první naplánovaný pro rok 2035, řekl Ekonews vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Jádro není všem po chuti

„Pořád si myslím, že bychom OZE měli modelovat podle toho, čeho můžeme dosáhnout, ne podle přístupu ‚co nám ještě projde‘ v EU,“ dodává Koželouh s tím, že zájem o fotovoltaiku existuje. Plán počítá s 10 GWe v roce 2030, ale stávající žádosti dosahují kapacity 20 GWe. „I kdyby něco z toho byly spekulace, tak je to jasný signál, že poptávka je velká. Třeba se nakonec ukáže, že ty reaktory nebudou potřeba,“ doufá. I odborné studie  uvádějí, že se do roku 2030 lze dostat na 15 GWe ve fotovoltaice a na 2 GWe větrných elektráren.

Energetickému konzultantovi Calla – Sdružení pro záchranu prostředí Edvardu Sequensovi vadí silný důraz na jadernou energetiku. „Jaderná energetika za každou cenu navzdory levnějším a dostupným alternativám, tak by se dal nazvat přístup zodpovědných politiků k přípravě strategických dokumentů, které budou rámovat českou energetickou budoucnost, a zejména pak způsobí zadlužení státní pokladny a vysoké náklady spotřebitelů elektřiny po dlouhé desítky let,“ kritizuje Sequens.

„Jak se ukázalo, nestačilo jen povinné zadání tří nových velkých reaktorů či pokřivení ekonomických vstupů do modelu. Ministerstvo průmyslu do Národního energeticko-klimatického plánu těsně před jednáním vlády navzdory modelování na základě připomínky resortů vepsalo i další velký reaktor v Dukovanech,“ zlobí se. Potíže podle něj mohou způsobit i příliš optimistické předpoklady uvedení nových jaderných zdrojů do provozu (2035 má být první malý modulární reaktor, v roce 2036 první velký v Dukovanech a v roce 2039 a 2041 další dva v Temelíně, pozn. aut.).

Finální plán má být do konce června příštího roku

Česko návrh plánu v oblasti energetiky a klimatu posílá Evropské komisi s téměř čtyřměsíčním zpožděním, termín pro odevzdání byl 30. června. Do konce roku má Evropská komise zaslat připomínky, které Česko bude muset zapracovat do finální podoby plánu, který má být dokončen do 30. června příštího roku. „Je proto nevyhnutelné, aby Česká republika tento čas využila a napravila nedostatky svého návrhu tak, aby splňoval evropské závazky do roku 2030, zahrnoval důvěryhodný a konzistentní soubor politik a opatření, a prošel efektivní veřejnou konzultací,“ píší organizace.

Podle odhadu ministerstva průmyslu a obchodu bude do modernizace energetiky potřeba do roku 2030 investovat přibližně 500 miliard korun, do průmyslu pak přes 350 miliard korun. Hlavním zdrojem podpory transformace má být Modernizační fond, který je financován z výnosů z emisního obchodování.

Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.