Jak zvýšit vlastní příjmy EU? Rozšiřme uhlíková cla, říkají některé členské státy

Několik velkých zemí EU se zasazuje o to, aby byla v nadcházejících letech rozšířena uhlíková cla (CBAM) platná na hranicích, která by pomohla splatit více než 300 miliard eur dluhu z doby pandemie. Ne všechny země se však shodují.

S blížícím se jednáním o příštím sedmiletém rozpočtu EU je čím dál tím palčivější otázka, jak pokrýt splátky 300 miliard eur vysokého dluhu. Ten vznikl v roce 2021 a měl stabilizovat Covidem rozvrácenou ekonomiku.

Pokud se nepodaří najít řešení, může to mít neblahé důsledky a způsobit chaos ve fondech EU, které jsou obvykle určeny na vše od zemědělských dotací až po obranu.

Zaznívají tak hlasy, které říkají, že EU nutně potřebuje najít nové zdroje příjmu, přičemž jedním z nich by mělo být rozšíření uhlíkových cel označovaných zkratkou CBAM. Nejvíce se o to zasazují Francie, Itálie a Polsko, píše server Politico.

Cla se budou zpočátku vztahovat na emisně náročná odvětví, jako je ocelářství, cementářství a výroba hliníku, a také na dovoz elektřiny a vodíku. Jejich cílem je zajistit, aby dovážené zboží platilo cenu za emise odpovídající normám EU. Systém již nyní počítá s tím, že počet odvětví, na které se vztahuje, se do roku 2025 přezkoumá a bude možné jej rozšířit.

Víc je víc

Existují tři hlavní způsoby, jak díky CBAM získat: lze jej rozšířit na nová odvětví, pozměnit tak, aby se vztahoval na vývoz i dovoz, nebo upravit tak, aby zahrnoval „navazující“ výrobky vyrobené z dovozu, na který se CBAM vztahuje - to znamená hotové výrobky nebo polotovary namísto pouze základního zboží, jako je ocel.

Rozšíření CBAM by samozřejmě pokrylo pouze malou část splátek dluhu EU, které se očekávají ve výši 25 až 30 miliard eur ročně, což je až 20 % současného ročního peněžního fondu bloku. Podle zastánců je to však začátek.

"Musíme najít nové vlastní zdroje," řekl POLITICO náměstek polského ministra financí Paweł Karbownik, přičemž použil bruselský výraz pro daňové příjmy plynoucí přímo do rozpočtu EU. "A z těchto nových vlastních zdrojů, které jsou na stole, by nejslibnějším mohl být CBAM."

Téma k diskuzi

Ne všichni jsou však přesvědčeni. Země s větší orientací na volný trh se obávají, že administrativa Donalda Trumpa se na ně vrhne - a to i přesto, že se uhlíková cla vztahují na dovozce z EU, nikoli na zahraniční firmy. Vzhledem k tomu, že EU je již nyní na pokraji obchodní války s USA, obávají se, že by to byl riskantní krok.

Jeden z největších zastánců plánu, Polsko, má v současnosti také vliv na politické diskuze v EU. Právě Polsko bude až do července držet šestiměsíční rotující předsednictví EU a jeho eurokomisař Piotr Serafin bude po příštích pět let dohlížet na rozpočtové portfolio.