Uhlíkové clo čeká transformace: EU reaguje na kritiku průmyslu
Evropská komise čelí rostoucímu tlaku kvůli tzv. uhlíkovému clu, tedy povinnosti vykazovat emise uhlíku v rámci mechanismu Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM), který má být plně spuštěn od ledna 2026. Současná přechodná fáze odhaluje slabiny systému a nadměrnou administrativní zátěž pro průmysl, jenž už nyní bojuje s konkurenceschopností. Komise proto zvažuje zjednodušení legislativy tak, aby se vztahovala pouze na 20 % firem, které produkují většinu emisí, píše Reuters.
Uhlíkové clo
Historicky první klimatické dovozní clo (tzv. CBAM) vstoupilo v platnost v říjnu 2023 a zavádí poplatky na dovoz emisně náročných produktů, jako jsou cement, železo, ocel, hliník, hnojiva, elektřina a vodík. Jeho cílem je vyrovnat podmínky mezi výrobci v Evropě, kteří platí za emisní povolenky, a konkurenty ze zemí mimo EU.
Přechodné období, zahájené 31. října 2023, zatím ukládá dovozcům pouze povinnost vykazovat emise bez finančních nákladů. Od roku 2026 do 2034 však CBAM postupně nahradí bezplatné emisní povolenky v rámci systému EU ETS, přičemž výše poplatku se bude odvíjet od ceny povolenek v tomto systému.
Tlak na úpravu platné legislativy
Některé průmyslové skupiny však upozorňují, že získávání potřebných dat od mezinárodních dodavatelů je komplikované a způsobuje nadměrnou administrativní zátěž. Evropská komise proto zvažuje úpravu pravidel, aby se uhlíkové clo vztahovalo pouze na 20 % firem zapojených do systému. Podle eurokomisaře pro klimatickou politiku Wopkeho Hoekstry právě tyto společnosti produkují téměř všechny emise spojené s CBAM.
Hoekstra upozornil, že podle analýzy Komise celých 97 % emisí pokrytých CBAM pochází právě od zmíněných 20 % firem. "Dává smysl ulevit zbylým 80 % společností od zbytečné administrativní zátěže," uvedl na zasedání výboru Evropského parlamentu.
Zúžení legislativy by mohlo osvobodit desítky tisíc firem od povinnosti platit uhlíkový poplatek. Tento krok zapadá do širší debaty nové Komise o zjednodušení politik udržitelnosti. Evropská komise plánuje do konce února představit návrh na úpravu regulačního rámce EU, který zahrne i změny v CBAM a požadavcích na vykazování emisí.
EU se snaží podpořit konkurenceschopnost svého průmyslu a reagovat na globální výzvy, například na snahy o deregulaci v USA. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však zdůraznila, že žádné zjednodušení nesmí oslabit klimatické cíle EU.
CBAM a konkurenceschopnost evropského průmyslu
Zatímco některé průmyslové skupiny volají po revizi CBAM, především ocelářský sektor, který se potýká s nadměrnou kapacitou, varuje před jeho zrušením. Organizace OECD odhaduje, že globální nadkapacita výroby oceli činí 551 milionů tun, což je čtyřnásobek roční poptávky EU, přičemž do roku 2026 by mohla vzrůst o dalších 157 milionů tun. Bez CBAM by ceny oceli mohly dále klesat, což by ještě více zhoršilo situaci evropských výrobců. Asociace Eurofer proto požaduje zásadní vylepšení tohoto mechanismu.
Hlavním cílem CBAM je zabránit tzv. úniku uhlíku, tedy přesunu evropského průmyslu do zemí s mírnějšími emisními regulacemi. Očekává se, že náklady na emise budou přeneseny na dodavatele po celém světě, což vyvolalo kritiku obchodních partnerů, jako jsou Čína, Jižní Afrika nebo Brazílie. Ti tvrdí, že opatření nespravedlivě zatěžuje rozvojové ekonomiky.
Mechanismus má také motivovat obchodní partnery EU k zavedení vlastních uhlíkových trhů, čímž by snížili dopad CBAM na své vývozy. Analýza Commodity Insights ukazuje, že nejvíce zasažené budou Brazílie, Kanada, Jižní Afrika a Turecko, přičemž mezi nejvíce dotčená odvětví patří výroba železa a oceli.
Coralie Laurencinová, vrchní ředitelka pro energetickou a klimatickou politiku v S&P Global Commodity Insights, uznává, že CBAM může vyžadovat určité úpravy, ale jeho úplné zrušení by narušilo evropský systém obchodování s emisemi.
Rostoucí debata o CBAM odráží širší dilema EU – jak skloubit environmentální cíle s ekonomickou realitou a udržet konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Mohlo by vás zajímat:
To je tak, když politici rozhodují o businesu, potažmo o fyzice . Absolventi filozofických fakult pod lobingem ekoteroristických organizací chtějí poručit větru a dešti. A cena je konec evropského průmyslu a úpadek kontinentu do bezvýznamnosti. V přímém přenosu vidíme, že tam kde se rozhoduje o budoucnosti Evropa chybí, je nezajímavá.
ale máme památky, bude z nás hezká rezervace nebo skanzen
Poroučíme větru dešti tím, že vypouštíme CO2 a další emise? Vaše úvaha je sice stokrát opakované klišé, ale to neznamená, že je to po věcné stránce pravda. Není. Obracíte kauzalitu vzhůru nohama. My potřebujeme poručit hlavně sami sobě a přestat zaneřáďovat planetu. Možná, že to bude stačil, že už ani nebudeme muset tolik uklízet. Vychytávat CO2 z atmosféry, znovu ho pomocí zelené energie přeměnit na O2 a C, a uhlík ukládat, tak tomu říkám kousnout se poručit si. Už vidím, jak se prázdné doly plní bloky čistého grafitu. To bych chtěl opravdu vidět. Dokud budeme čmoudit, tak ničemu neporučíme. Ani sobě.
Pro upřesnění jsem se kouknul na energetickou bilanci. Elektrochemická přeměna CO2 na C a O2 vyžaduje asi 800 až 1200 kJ per mol CO₂. Jestli je správně látkové množství 44g/mol, tak to vychází bez externalit (primární energie) 5000 až 7500 kWh/tunu CO2. Tedy to, čím nás krmí fosilheadi, že nevadí, že znečišťujeme, že to pak zase vychytáme, je v podstatě energetická a i ekonomická sebevražda. Proces elektrochemického štěpení CO2 je 2-3x energeticky náročnější, než prosté spálení uhlíku. Vypouštení CO2 je za současného stavu zločin.
koncentrace co2 v atmosféře byla v minulosti i desetinásobná, člověk umí stahovat uhlík z atmosféry, no v podstatě ještě neumí, planeta je tu miliardy let, složitější život stovky milionů let, jeden vulkán dokáže jedinou erupcí uvolnit do atmosféry více co2 než dokázal člověk svou činností, kdyby koncentrace co2 klesla na polovinu tak má vegetace a poté vše živé na planetě vážný problém, fotosyntéza dokáže stahovat co2 z atmosféry, nechcete se raději kousnout, nebo něčím nechat pokousat?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se