Uhlíkové clo čeká transformace: EU reaguje na kritiku průmyslu  

Evropská komise čelí rostoucímu tlaku kvůli tzv. uhlíkovému clu, tedy povinnosti vykazovat emise uhlíku v rámci mechanismu Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM), který má být plně spuštěn od ledna 2026. Současná přechodná fáze odhaluje slabiny systému a nadměrnou administrativní zátěž pro průmysl, jenž už nyní bojuje s konkurenceschopností. Komise proto zvažuje zjednodušení legislativy tak, aby se vztahovala pouze na 20 % firem, které produkují většinu emisí, píše Reuters.

Uhlíkové clo

Historicky první klimatické dovozní clo (tzv. CBAM) vstoupilo v platnost v říjnu 2023 a zavádí poplatky na dovoz emisně náročných produktů, jako jsou cement, železo, ocel, hliník, hnojiva, elektřina a vodík. Jeho cílem je vyrovnat podmínky mezi výrobci v Evropě, kteří platí za emisní povolenky, a konkurenty ze zemí mimo EU.

Přechodné období, zahájené 31. října 2023, zatím ukládá dovozcům pouze povinnost vykazovat emise bez finančních nákladů. Od roku 2026 do 2034 však CBAM postupně nahradí bezplatné emisní povolenky v rámci systému EU ETS, přičemž výše poplatku se bude odvíjet od ceny povolenek v tomto systému.

Tlak na úpravu platné legislativy

Některé průmyslové skupiny však upozorňují, že získávání potřebných dat od mezinárodních dodavatelů je komplikované a způsobuje nadměrnou administrativní zátěž. Evropská  komise proto zvažuje úpravu pravidel, aby se uhlíkové clo vztahovalo pouze na 20 % firem zapojených do systému. Podle eurokomisaře pro klimatickou politiku Wopkeho Hoekstry právě tyto společnosti produkují téměř všechny emise spojené s CBAM.

Hoekstra upozornil, že podle analýzy Komise celých 97 % emisí pokrytých CBAM pochází právě od zmíněných 20 % firem. "Dává smysl ulevit zbylým 80 % společností od zbytečné administrativní zátěže," uvedl na zasedání výboru Evropského parlamentu.

Zúžení legislativy by mohlo osvobodit desítky tisíc firem od povinnosti platit uhlíkový poplatek. Tento krok zapadá do širší debaty nové Komise o zjednodušení politik udržitelnosti. Evropská komise plánuje do konce února představit návrh na úpravu regulačního rámce EU, který zahrne i změny v CBAM a požadavcích na vykazování emisí.

EU se snaží podpořit konkurenceschopnost svého průmyslu a reagovat na globální výzvy, například na snahy o deregulaci v USA. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však zdůraznila, že žádné zjednodušení nesmí oslabit klimatické cíle EU.

CBAM a konkurenceschopnost evropského průmyslu

Zatímco některé průmyslové skupiny volají po revizi CBAM, především ocelářský sektor, který se potýká s nadměrnou kapacitou, varuje před jeho zrušením. Organizace OECD odhaduje, že globální nadkapacita výroby oceli činí 551 milionů tun, což je čtyřnásobek roční poptávky EU, přičemž do roku 2026 by mohla vzrůst o dalších 157 milionů tun. Bez CBAM by ceny oceli mohly dále klesat, což by ještě více zhoršilo situaci evropských výrobců. Asociace Eurofer proto požaduje zásadní vylepšení tohoto mechanismu.

Hlavním cílem CBAM je zabránit tzv. úniku uhlíku, tedy přesunu evropského průmyslu do zemí s mírnějšími emisními regulacemi. Očekává se, že náklady na emise budou přeneseny na dodavatele po celém světě, což vyvolalo kritiku obchodních partnerů, jako jsou Čína, Jižní Afrika nebo Brazílie. Ti tvrdí, že opatření nespravedlivě zatěžuje rozvojové ekonomiky.

Mechanismus má také motivovat obchodní partnery EU k zavedení vlastních uhlíkových trhů, čímž by snížili dopad CBAM na své vývozy. Analýza Commodity Insights ukazuje, že nejvíce zasažené budou Brazílie, Kanada, Jižní Afrika a Turecko, přičemž mezi nejvíce dotčená odvětví patří výroba železa a oceli.

Coralie Laurencinová, vrchní ředitelka pro energetickou a klimatickou politiku v S&P Global Commodity Insights, uznává, že CBAM může vyžadovat určité úpravy, ale jeho úplné zrušení by narušilo evropský systém obchodování s emisemi.

Rostoucí debata o CBAM odráží širší dilema EU – jak skloubit environmentální cíle s ekonomickou realitou a udržet konkurenceschopnost evropského průmyslu.