Kteří Evropané zanechávají největší uhlíkovou stopu?
V průměru si z pohledu vypouštěných uhlíkových emisí nejhůře stojí obyvatelé oblasti jihozápadní Anglie, naopak nejmenší zatížení pro životní prostředí představují domácnosti v Rumunsku. Takto alespoň prezentuje situaci studie, která vznikla na půdě norské univerzity NTNU (Norská univerzita pro vědy a technologie), která je jednou z nejprestižnějších technologických univerzit v Evropě).
Jak uhlíkově náročné jsou evropské domácnosti?
Základem výzkumu byl propočet uhlíkové náročnosti služeb a produktů, které domácnosti využívají a to včetně potravin, bydlení či dopravy. Nejhůře z výzkumu vyšli právě Britové žijící na jihozápadě, jihovýchodě britských ostrovů a v oblastech Midlands a ve Skotsku. Právě Spojené království dosáhlo ve výzkumu nejhorších výsledků.
Nejvíce emisí obecně produkují velká města a průmyslové oblasti Evropy – Londýn, severní Itálie, Paříž nebo Bádensko-Württembersko. Výzkum provedený na NTNU se ale zaměřil na emise vázané na domácnosti a to ve 177 regionech po celé EU.
Většina Evropy tedy dosáhla lepších výsledků než Británie. Nejmenší uhlíkovou stopu zanechávají domácnosti v Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku. Také průměrné domácnosti ve Francii, Španělsku nebo Polsku si vedou lépe než Britové. I domácnosti v České republice patří mezi v průměru menší evropské znečišťovatele.
Vznik a využití studie
„Můžeme v podstatě vysledovat veškeré dopady na životní prostředí, které jsou teoreticky obsaženy například v konzumaci sýra průměrným Rakušanem – jaké vstupy byly potřebné k výrobě sýra, zohledníme tedy například produkci mléka, uhlíkovou náročnost práce potřebné k výrobě, včetně energií a dopravy,“ Diana Ivanova, PhD kandidát na NTNU a hlavní autor publikace vydané v květnu institutem IOP.
Díky výzkumu mohou lokální vlády monitorovat efekt environmentálních politik, které aplikují. Ivanova upozorňuje na důležitost a nutnost neustálého monitoringu environmentálních dopadů vzniklých na základě spotřeby domácností.
Doprava jako největší problém
Většina přímých emisí vázaných na domácnosti pochází ze soukromého užívání vozidel. Doprava přispívá k přibližně 30 % emisí domácností v EU, přičemž v jednotlivých regionech je jejich význam mezi 13 až 44 %. Také potraviny představují velké zatížení. Produkce a konzumace nakoupených potravin přispívá k přibližně 17 % emisí domácností v EU – význam se v regionech liší, konkrétně jde v různých oblastech o 11 až 32 % celkové uhlíkové zátěže.
Celá studie je dostupná zde.
Zdroj úvodního obrázku: flickr
Mohlo by vás zajímat:
České domácnosti jsou zelenější než ty Rakouské nebo Německé, kdo by to byl řekl, že? Marketingově to vypadá úplně jinak, východní špindírové a pokrokoví západní věrozvěsti, neboli ve skutečnosti kazatelé vody a milovníci vína = emisí. Že by ani fotovoltaika na Německých střechách nepomohla? :-)
taká úprimná otázka - myslíte si, že ak by Česi mali rovnaký príjem ako Nemci - stále by boli Česi menší znečisťovatelia?
Jevonsův paradox!
Něco pro pana H.- Martialis a Rasťo už Vám částečně odpověděli. Ale základní argument je že Jevonsův paradox je často (ne vždy) pozorovaná korelace, jako to bývá v ekonomice, ale není zde příčinná souvislost, jak jsme tomu zvyklí z fyzikálních zákonů.
Ale jedno pozorování pro teplárny. Myslíte, že drastické omezování spotřeby tepla v zimním období v důsledku zateplení domů způsobí to že domy budou potřebovat více tepla ??? Nebo teplárny vymyslí nějakou zajímavou jinou spotřebu tepla pro jejich obyvatele?
Jen mimochodem, teď byla na ČT24 nějaká paní snad z ČHMÚ, podle jejich dat za posledních 30 let na jižní Moravě vzrostla průměrná teplota o 1°C, to je myslím dost na to aby se to projevilo do spotřeby tepla. Otázka ale je nakolik je to připsatelné klimatickým změnám a nakolik je to připsatelné prostému poškození krajiny, která místo někdejších 9mld kubíků umí zadržet již jen 5mld kubíků vody.
Jsem si jistý že teplárny by byly sto zajistit i klimatizační jednotky na teplo, kdyby chtěly, popravdě se dělám že to ještě pro velké objekty nenabízejí.
Pane Vaněčku, odpověď na svou otázku najdete na té mapce v článku. Je jí tmavě růžové Dánsko. Země s jedněmi z nejlepších budov v EU, ale také s největší obestavěnou plochou na občana, čili potud Jevonsům paradox jak vyšitý. Samozřejmě, ale to není vše. Dánové to kompenzují poměrně efektivním dálkovým vytápěním s vysokým podílem OZE. To, co je ve skutečnosti "táhne ke dnu" je doprava, kterou mají opravdu dost katastrofální, hlavně tedy tu hromadnou.
Drastické omezování spotřeby tepla? A jak to chcete zařídit? Sídliště jsou zateplená a činžáky na Vinohradech asi nikdo polystyrénem oblepovat nebude. Značný prostor je ještě v rodinných domech, ale to se tepláren úplně netýká.
Pane Hájku,
Co se dívám u nás, tak zateplená je asi tak třetina, nejvýš 40 % sídlišť ze 70-80. let, asi 5 % sídlišť z 60. let a neodhadnutelné procento, ale možná 25-50 % , menších bytových domů stavěných různě v nespecifikovatelném období po 45. roce. A do 10 % budov z období 1830-1945. Takže potenciál myslím ještě zdaleka není vyčerpán. Paneláky na Vinohradech (bavíme-li se o těch brněnských) dříve nebo později čeká rekonstrukce a při té nejspíš k zateplení dojde.
Tady bych s panem Hájkem souhlasil, zvlášť když si vzpomenu, že po svatbě v roce 1970 jsem začínal v mansardě na 12m2 a teď mám přes 200m2.
Ale to asi nebude mít každý a taky potenciál zateplování nebyl v ČR zdaleka vyčerpán.
Ze statistik je viděl, že množství tepla dodávaného teplárnami neustále (ale jen pomalu) klesá.
Pánové,
čtěte, prosím, co píšu. Neříkám, že tu není potenciál k úsporám tepla, určitě je i v případě budov napojených na dálkové teplo. Jenom z mého pohledu už moc není prostor pro další "drastické" omezování spotřeby tepla. Ono už k tomu totiž došlo, v roce 1990 byla průměrná spotřeba bytu na vytápění kolem 60 GJ, dneska je to 25. Prostor pro další pokles je už omezený. Výsledky šetření ČSÚ Energo ukazují ohledně zateplení trochu jiné (významně lepší) výsledky, než píše pan C. Je potřeba si uvědomit, že posledních několik let se v ČR stabilně spotřebuje okolo 60 tisíc tun polystyrénu.
Jinak myslel jsem Vinohrady v Praze, ale to je vedlejší.
Já jsem to bral od oka na poměrně malém vzorku, pak u nás máme spíš problém opačný, jak ty domy v létě uchladit :), zimy většinou kolem nuly, spíš nad, zato mlha jak v Londýně. (Pár roků zpátky jsem na Silvestra šel akorát v mikině a lehké bundě).
Ale ano, pokud spadla spotřeba takto výrazně, tak se už další omezování dělá špatně.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se