Nová vláda v Polsku mění energetickou politiku země

Nová polská vláda otevírá cestu k překonání závislosti energetického mixu země na uhlí a snaží se sesouladit energetickou politiku  s klimatickými cíli EU.  Řešení hledá prostřednictvím intenzivnější elektrifikace a zvýšené výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, především z větrných elektráren, a také z jaderné energie, píše server Euroactiv.

Po 8 letech u moci prohrála v roce 2023 krajně pravicová strana Právo a spravedlnost (PIS) s centristickou opozicí. Nová vláda, která si klade za cíl posunout zemi směrem k větší udržitelnosti, stojí před značnými výzvami.

Polský státní tajemník pro klima a životní prostředí Krzysztof Bolesta na konferenci v Bruselu 4. února označil situaci Polska jako velmi obtížnou. Uhlí se podílí na produkci 70% elektřiny vyrobené v Polsku a téměř polovina domácností v zemi ho využívá k vytápění. Těžba uhlí navíc zůstává důležitým ekonomickým faktorem ve venkovských oblastech. V důsledku toho, přestože Polsko představuje pouze 8% populace EU, vypouští země 12% emisí CO2 EU.

I když oficiální termín Polska pro kompletní odchod od uhlí je 2049, zavedení obnovitelných zdrojů energie je stále brzděno administrativními bariérami.

Zdroj: CLEW/Narawad. Polsko: spotřeba energie podle zdroje 1990-2022

Priority nové vlády a odchod od uhlí

Vysoký podíl uhlí je příčinou velmi špatné kvality ovzduší v Polsku.

"To je priorita číslo jedna ke změně, protože nelze žít v zemi, která vás v podstatě zabíjí," uvedl Krzysztof Bolesta.

Program „Čistý vzduch“ má za cíl odstranit smogové epizody v Polsku. Má rozpočet 25 miliard eur do roku 2030, přičemž část z rozpočtu pochází z EU. Polsko zavede přísnější normy, ale také investuje více do obnovitelných zdrojů energie, skladování energie a elektrifikace veřejné dopravy na místní úrovni.

Další politickou prioritou nové vlády je představit akční plán pro elektrifikaci země s cílem dosáhnout 35 % do roku 2030.

Ve většině ekonomických odvětví je elektrifikace považována za preferovanou variantu kvůli svým pozitivním dopadům na kvalitu ovduší. Ale poptávka po elektřině poroste, a ta je v současné době produkována zejména uhelnými elektrárnami.

"Polsko je ve složité situaci, protože musíme vyřadit uhlí, zatímco se vyhýbáme přílišným investicím do plynu," říká prezidentka think-tanku Forum Energii, Joanna Maćkowiak-Pandera.

Řešení pro transformaci energetiky

Podle nového energetického a klimatického plánu Polska pro rok 2030 je cílem dosáhnout alespoň 50% podílu obnovitelné energie na výrobě elektřiny a 30% na konečné spotřebě energie. Nicméně ve všeobecných volbách slíbil premiér Donald Tusk dosáhnout do roku 2030 podílu obnovitelné elektřiny ve výši 68%.

„Musí to být portfolio řešení“, říká Bolesta, dodávajíc, že velikost úkolu dostat Polsko blíže ke klimatické neutralitě neumožňuje okamžité zaměření se na elektřinu. Proto je v delším horizontu řešením jaderná energie.

První jaderná elektrárna v Polsku je plánována poblíž Choczewa u pobřeží Baltského moře. Výstavba by měla začít v roce 2026, do provozu by měla být uvedena do roku 2033.

Vláda také sází na větrnou energii, technologii, kterou předchozí vlády omezovaly zákazem stavby větrných elektráren v blízkosti obytných oblastí. Po tlaku EU byl zákaz zmírněn.

Společnosti budující větrné elektrárny doufají, že nová vláda dále sníží minimální požadavek na vzdálenost od obydlí, což zdvojnásobí plochu dostupnou pro větrné farmy na pevnině.

Bolesta také oznámil, že Polsko investuje do technologií na odstraňování uhlíku a do produkce biometanu. Ten má potenciál zejména kvůli velkému zemědělskému sektoru.