Nový španělský důl bude dodávat až 10 % evropského uranu

Euratom, který funguje v Evropské unii jako hlídací pes jaderných materiálů, schválil první smlouvy na prodej uranu ze španělského dolu Salamanca, který by měl být otevřen v příštím roce.

Ve většině zemí provozujících jaderné reaktory platí pravidlo, že dodavatel jaderné elektrárny dodá také první zavážku jaderného paliva a palivo bude dodávat po několik prvních let provozu nové jaderné elektrárny. V Evropské unii však platí, že z pohledu dlouhodobého provozu jaderného reaktoru, tedy po několika letech od zahájení provozu, musí mít provozovatel reaktoru nasmlouvané minimálně dva nezávislé dodavatele paliva. Dodržování podobných pravidel hlídá právě Euratom, na který dohlíží Evropská komise, která také musí spolu-podepsat jakýkoliv nový kontrakt na dodávku jaderného paliva v EU. Tento týden Euratom schválil dlouhodobý kontrakt na dodávku uranu mezi vlastníkem nového španělského dolu a obchodní společností Curzon Resources.

Jediný evropský uranový důl

Důl Salamanca, který se nachází tři hodiny jízdy autem západně od Madridu, vlastní britsko-australská společnost Berkeley Energia. Jedná se o jediný nový světový důl této velikosti a může být překvapením, že se rozvíjí právě v postindustriální Evropě při cenách uranu, které jsou na historických minimech. Do konce roku 2016 byl jediným uranovým dolem v EU závod GEAM v Dolní Rožínce. Aktivní těžba na ložisku Rožná však na základě usnesení vlády skončila 31. prosince. Nový důl Salamanca tak podle dosavadních plánů bude jediným zdrojem uranu v Evropské unii (pokud pomineme jako zdroj přepracování vyhořelého paliva) a největším uranovým dolem v rámci členských zemí OECD.

Uran jako komodita však neprochází lehkými časy. Prakticky všechna světová produkce se používá na výrobu jaderného paliva na rozdíl od minulosti, kdy byla velká část světové produkce uranu využita k produkci jaderných zbraní. Ceny uranu tedy přesně kopírují světový vývoj v jaderné energetice. Doly, které byly otevřeny v 60. a 70. letech, kdy se předpokládal všeobecný jaderný boom, produkují nadměrné množství uranu. Dále dochází k pozastavení provozu nebo odstavování některých jaderných bloků, například v Japonsku nebo Německu, a zároveň se část starého uranu z ruských a amerických jaderných zbraní přepracovává a využívá k mírovým účelům. Stavba nových jaderných bloků je obecně pomalejší než se předpovídalo a ceny uranu v důsledku těchto negativních jevů stále padají.

Proč rozvíjet nové uranové doly právě teď?

Důvodů, proč rozvíjet nový důl v EU je několik. Jedním z hlavních důvodů je evropská soběstačnost a energetická bezpečnost. Euratom s Evropskou komisí se snaží o co největší diverzifikaci zdrojů a snížení závislosti na mimoevropských zdrojích. Další důvody jsou ekonomické. Nový důl ve Španělsku bude mít velmi nízké provozní náklady. V ložisku se totiž nachází ruda s velmi vysokým obsahem uranu a navíc pouze několik metrů pod zemí. Nebude tedy nutné budovat drahé hlubinné vrty a podzemní štoly jako například v případě Dolní Rožínky. Infrastruktura kolem této oblasti je poměrně vyvinutá a proto není třeba investovat velké náklady na silnice, přenosové sítě apod., jako se děje v případě nových dolů v Austrálii nebo Kazachstánu.

Odhadované produkční náklady jsou 13,3 dolarů za libru uranu (v librách se uran obchoduje na burzách). I přesto, že se spotová cena uranu (přesněji U3O8, který se obchoduje) minulý měsíc přiblížila historickým minimům kolem 18 dolarů za libru, důl by měl být stále výnosný. Současná spotová cena je 24,5 dolarů. Navíc se jedná o evropský důl, což z pohledu provozovatelů elektráren snižuje riziko, a tedy zvyšuje cenu pro investory. Výše zmíněný první kontrakt schválený Euratomem uvádí fixní prodejní cenu ve výši 43,78 dolarů za libru při dodávce 2 miliónů liber po následující dva roky s možnou opcí na další tři roky. Celková očekávaná produkce dolu je 4,4 milionu liber U3O8 za rok. Velmi zjednodušeným výpočtem se lze dopočítat k teoretickému čistému zisku 122 miliónů dolarů pouze z již schváleného kontraktu.

Společnost navíc věří, že se jí podaří výhodně prodat i zbytek své produkce, protože velké části amerických a evropských společností končí dlouhodobé kontrakty na uran a navíc se velmi rychle zvyšuje poptávka v Číně.

Vliv na životní prostředí

Ve stejné oblasti těžila uran už od 70. let státní španělská společnost. Těžba probíhala pouze v malém rozsahu a byla po roce 2000 zastavena. Právě o předchozí zkušenosti s těžbou uranu v této oblasti se opírají posudky vlivu na životní prostředí, které bylo k povolení dolu nutné doložit.

Environmentalistické organizace se domnívají, že důl může vést ke zhoršení životního prostředí a ohrožení obyvatelstva a přírody a napadají studie, které dokládají opak. Hlavním argumentem je právě rozsah těžby, který v podobné míře v oblasti nikdy neprobíhal. Rozhodnutí španělské vlády a Evropské komise o povolení těžby je však závazné, i když lze očekávat ještě několik soudních bitev.

Poptávka po uranu v EU

I při teoretické maximální produkci uranu kolem 4,5 milionu liber se bude jednat pouze o 10 % evropské poptávky. V roce 2015 byla celková poptávka v EU 17 587 tun uranu. Z toho pocházelo 90 % z dolů mimo EU a 2,3 % z EU z dolu v Rožínce, který byl ještě v provozu. Zbytek je přepracovaný uran a tzv. MOX palivo neboli recyklované materiály ze staršího paliva. Podle prognóz Euratomu se předpokládá mírný pokles poptávky v následujících letech až ke zhruba 14 000 tunám uranu v roce 2035. Pokud tedy bude probíhat produkce uranu v Salamance podle plánů, mohlo by až 12% evropského uranu pocházet z tohoto dolu.

Protože se však neplánují žádné další nové evropské projekty, je jasné, že Evropa bude mít do budoucna jen kolem 10 % vlastního uranu, což k radikálnímu zvýšení soběstačnosti nepovede. Mimoevropský uran, na který Evropa spoléhá, navíc pochází více než ze dvou třetin ze tří zemí – Kazachstán, Rusko a Niger.

Dlouhodobé kontrakty

Nákup uranu a jaderného paliva je oproti jiným oblastem specifický. Provozovatelé jaderných reaktorů většinou uzavírají s dodavatelem paliva dlouhodobé kontrakty (například 10 let v případě Temelína) a součástí kontraktu je také zajištění uranu, ze kterého jsou po obohacení teprve vyrobeny pelety a palivo. Kontrakty se podle EURATOM mezi jednotlivými zeměmi velmi liší.

Pouze 5 % evropského uranu je nakupováno na spotovém trhu, který dlouhodobě klesá. Průměrné ceny jedné libry, za které evropští provozovatelé reaktorů nakupovali, byly mezi 37-38 dolary za libru U3O8. Zbývajících 95 % evropského uranu je tedy dodáváno v rámci dlouhodobých kontraktů za průměrné ceny kolem 40 dolarů za libru U3O8. Jedná se o průměrnou evropskou cenu. Zajímavostí je, že rozptyl mezi cenami pro jednotlivé odběratelé může být až 50 %. EURATOM však neuvádí nákupní ceny v konkrétních zemích.

Pouze malá část z těchto dlouhodobých kontraktů byla v posledních letech prodloužena. Prodloužení nebo změna kontraktů se očekává u mnoha kontraktů v nejbližších letech. A na to sází právě firma Berkeley Energia, která otevírá zmiňovaný důl. V rámci dlouhodobých kontraktů má možnost získat za svůj uran mnohem vyšší ceny na pevně stanovené časové období. Z tohoto pohledu je načasování projektu ideální a díky tomu posbírala firma v průběhu roku několik velkých investic.