Nový ruský jaderný ledoborec Arktika vyplul na svou první pracovní cestu. Plavidlo opustilo přístav Murmansk 14. listopadu a míří do Karského moře. Na lodní trase v Severním moři bude operovat do poloviny prosince.
„První pracovní plavba je speciální událostí pro lodní posádku a celý náš podnik,“ řekl Leonid Irlitsa, první zástupce generálního ředitele a ředitel přepravy v ruské společnosti Atomflot. Dodává, že první část cesty bude trvat tři týdny. „Nyní začíná Arktida aktivně zamrzat, takže máme příležitost ledoborec otestovat.“
<figure id="attachment_41607" class="wp-caption alignnone" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-41607" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica-725x544.jpg 725w" alt="" width="800" height="600" /><figcaption class="wp-caption-text">Druhý ruský jaderný ledoborec Arktika (prvním byl ledoborec Lenin) dosáhl 17. srpna 1977 jako první hladinové plavidlo Severního pólu. Provozován byl do roku 2000; Zdroj: Atomflot</figcaption></figure>
Poté co ledoborec dokončí svoji cestu, vrátí se Arktika do přístavu Murmansk pro obnovu zásob a na konci prosince se vrátí na Severní mořskou (ledovou) cestu.
<h2>První ze tří „bratrů“</h2>
Arktika je první ze tří ledoborců třídy LK-60, které mají dvojitý trup s vnitřní šířkou 8,55 a 10,5 metrů, celkovou šířku lodi 34 metrů a délku 173 metrů. Výtlak lodí je 25 450 tun nebo 33 540 tun se zátěží a jsou schopny prorazit vrstvu ledu o tloušťce až 3 metry.
<figure id="attachment_89847" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-89847" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika-725x407.jpg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderný ledoborec Arktika při své první cestě; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Každý ledoborec disponuje dvěma reaktory RITM-200, s tepelným výkonem jednoho reaktoru 175 MWt a elektrickým výkonem 60 MWe. Energie z reaktorů je převáděna na tři lodní šrouby, které umožňují ledoborci plout rychlostí až 41 km/h (2,8-3,7 km/h v třímetrové vrstvě ledu).
Stavba ledoborce Arktika vyšla přibližně na 37 miliard rublů (10,8 mld. korun) Další ledoborce z flotily LK-60 mají vstoupit do provozu v roce 2021 (Sibir) a 2022 (Ural).
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Jaderné elektrárny

Ruský jaderný ledoborec Arktika vyráží na svou první misi

Britské konsorcium vedené společností Rolls-Royce <a href="https://www.rolls-royce.com/media/press-releases/2020/11-11-2020-nuclear-power-stations-will-create-6000-uk-levelling-up-jobs-by-2025.aspx" target="_blank" rel="noopener">oznámilo</a>, že je připraveno během následujících 20 let postavit ve Spojeném kráovství až 16 malých modulárních reaktorů, které aktuálně vyvíjí. Kromě přiblížení Spojeného království k dosažení cíle klimatické neutrality v roce 2050 vytvoří dle konsorcia tento plán 40 tisíc pracovních míst.
Výstavbu až 16 malých modulárních reaktorů konsorcium podmínilo jasným závazkem ze strany britské vlády, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/britanie-investuje-40-milionu-liber-vyvoje-pokrocilych-modularnich-reaktoru" target="_blank" rel="noopener">která letos v červenci oznámila, že podpoří vývoj v oblasti pokročilých modulárních reaktorů 40 miliony liber</a>.
Podle společnosti Rolls-Royce stojící v čele konsorcia pomohou nové reaktory k dosažení britského cíle uhlíkové neutrality do roku 2050, pomohou revitalizovat průmysl v regionech a zajistí Spojenému království exportní potenciál ve výši minimálně 250 miliard liber.
<blockquote>„Až 80 % (z hodnoty) komponent jaderné elektrárny bude vyrobeno továrnami ve střední a severní Anglii předtím, než budou převezeny na existující jaderné lokality napříč zemí pro rychlé sestavení uvnitř nepromokavé konstrukce,“ uvedl Rolls-Royce.</blockquote>
Konsorcium jako další přínos rozvoje malých modulárních reaktorů uvedlo, že vyrobená elektřina může být využita pro produkci bezuhlíkového syntetického paliva pro letadla nebo vodíku, čímž dále podpoří dosažení dekarbonizačních cílů Spojeného králvoství.
<h2>První jednotka do 10 let od objednávky</h2>
Malé modulární reaktory z dílny Rolls-Royce mají mít instalovaný elektrický výkon 440 MWe a životnost 60 let. První jednotka má být dle společnosti uvedena do provozu do 10 let od první objednávky. Následně mají být britské továrny schopny produkovat dvě jednotky ročně.
Jako slibné řešení vnímá tento koncept malého modulárního reaktoru také česká energetická společnost ČEZ, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cez-a-rolls-royce-budou-spolupracovat-na-rozvoji-malych-reaktoru" target="_blank" rel="noopener">která s Rolls-Royce nedávno uzavřela memorandum o porozumění</a>, na jehož základě budou firmy sdílet technické poznatky a detailně posoudí možnost uplatnění těchto jaderných zařízení v České republice.
<blockquote>„Na nová řešení a technologie se orientujeme dlouhodobě. Malými modulárními reaktory se už zabýváme, především v ÚJV Řež. Do budoucna mohou být významnou alternativou, kterou nemůžeme opomíjet. Partnerství s Rolls-Royce i dalšími světovými společnostmi je pro nás proto logické,“ řekl k podpisu memoranda generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.</blockquote>
Popisu malých modulárních reaktorů, které se nachází v pokročilé fázi vývoj, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/infografika-male-modularni-reaktory-smr-pokrocile-fazi-vyvoje" target="_blank" rel="noopener">se detailně věnuje naše únorová infografika.</a>
Zdroj úvodní fotografie: Rolls-Royce

Rolls-Royce chce během 20 let vybudovat v Británii 16 malých modulárních reaktorů

První jaderná elektrárna v Bělorusku, která den po zahájení provozu musela být kvůli poruše odstavena, opět funguje. S odvoláním na běloruské ministerstvo energetiky o tom dnes informovala agentura Reuters. Technici vyměnili závadné transformátory a po provedení testů zařízení Astravec znovu připojili k rozvodné síti.
<blockquote>&#8222;Reaktor prvního bloku v současné době funguje na 40 procent své minimální kapacity,&#8220; uvedlo ministerstvo v prohlášení.</blockquote>
Litevský provozovatel přenosové sítě Litgrid oznámil, že obnovení provozu v jaderné elektrárně Astravec zaznamenal dnes několik minut po půlnoci místního času, kdy výkon dosáhl 350 megawattů.
Litgrid, který sídlí asi 20 kilometrů od zařízení Astravec, zaznamenal také přerušení provozu 8. listopadu. Konzultant odboru jaderné a radiační bezpečnosti na běloruském ministerstvu pro mimořádné situace Oleg Sobolov tehdy prohlásil, že problém nepředstavuje ohrožení ani pro Bělorusko, ani pro sousední Litvu.
Litevští představitelé proti běloruské jaderné elektrárně protestují už dlouho. Mají obavy, zda bude zařízení nacházející se jen asi 50 kilometrů od litevského hlavního města Vilniusu bezpečné. Tamní úřady nedávno v reakci na spuštění řízené štěpné reakce v prvním bloku elektrárny preventivně nabízely obyvatelům města zdarma jodové tablety, které mají v případě vystavení zvýšenému radioaktivnímu záření podpořit funkci štítné žlázy.
Litva svou jedinou jadernou elektrárnu, postavenou ještě v dobách Sovětského svazu, uzavřela před jedenácti lety. Když na začátku listopadu zaznamenala zahájení produkce energie v zařízení Astravec, přestala z Běloruska odebírat elektřinu. Litevci rovněž tvrdí, že stavbu provázely nehody, krádeže materiálu a špatné zacházení s pracovníky.
Ruská státní společnost Rosatom, která elektrárnu postavila, výhrady Litvy odmítá a tvrdí, že konstrukce odpovídá nejvyšším mezinárodním standardům. Podle Rosatomu to potvrdila i Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Po plánovaném dokončení v roce 2022 má mít Astravec dva reaktorové bloky, každý o výkonu 1200 megawattů. Část zařízení dodaly české firmy, mimo jiné armatury, čerpadla nebo potrubí.

Elektrárny v Evropě

První jaderná elektrárna v Bělorusku po neplánované odstávce opět funguje

Opoziční strany kritizují, že by se plénum Sněmovny mělo v pátek zabývat ve druhém čtení novým zákonem o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice bez projednání na bezpečnostním výboru. Zástupci Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN to uvedli na dnešní společné tiskové konferenci. Předseda ODS Petr Fiala nebo šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová zopakovali, že by z tendru na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany měly být hned v počátku vyřazeny Rusko a Čína.
Poslanci by vládní návrh, kterým se zavádí model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny v Dukovanech, měli probrat v pátek na mimořádné schůzi.
<blockquote>&#8222;Rozšíření jaderné elektrárny Dukovany má být největší veřejnou investicí v dějinách České republiky. Případný vítěz tendru bude partnerem České republiky na desítky let. Proto musí poslanci být detailně seznámeni se všemi aspekty zákona i postupem vlády. Je jednoduše skandální, že by poslanci v bezpečnostním výboru neměli šanci projednat, jestli v rámci přípravy tendru vláda dostatečně zohledňuje bezpečnostní rizika,&#8220; řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš.</blockquote>
Podle šéfa hnutí STAN Víta Rakušana se nesmyslně spěchá s projednáním zákona, který má potenciál ovlivnit život v Česku na desetiletí dopředu. &#8222;Nám nemůže stačit fakt, že se zákonem zabýval hospodářský výbor. To je jeden aspekt záležitosti, ale ten druhý je bezpečnostní. Dokud nebudeme mít možnost hovořit na bezpečnostním výboru třeba se zástupci Bezpečnostní informační služby a dalších institucí, nebudeme mít jasné bezpečnostní záruky, je nesmysl zákon projednávat na plénu,&#8220; uvedl.
Fiala řekl, že jeho strana je přesvědčena o tom, že pro budoucnost ČR je potřebná jaderná energetika a dostavba Dukovan. &#8222;Ale, a to je velice důležité, nemůžeme vystavit Českou republiku bezpečnostním rizikům. Proto jsme přesvědčeni, že už na začátku mají být ze soutěže vyřazeny firmy z Ruska a Číny. Je to poctivé udělat hned na začátku, vyslyšet, co nám říkají veřejně různé tajné služby. Vidíme tam jasné bezpečnostní riziko,&#8220; poznamenal. S tím souhlasila Adamová, podle níž by firmy z &#8222;nedemokratických a nespolehlivých režimů měly příležitost ČR skrze takovou bezpečnostní zakázku vydírat&#8220;. Podle předsedy KDU-ČSL je otázkou, zda je zákon dostatečně konzultován s partnery v Evropské unii.
Podle zjištění webu iROZHLAS.CZ české tajné služby a ministerstva vnitra a zahraničí upozornily na to, že zadávací dokumentace k výběrovému řízení na stavbu nového bloku Dukovan dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu. Vládě doporučují, aby s výzvou k účasti v tendru vůbec neoslovovala rizikové uchazeče. Polostátní společnost ČEZ, která je investorem projektu, chce tendr vypsat do konce letošního roku.
Vláda v červenci schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech za zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Odmítla vyloučit předem z tendru některé uchazeče, jak to požadují opoziční zákonodárci. Mezi možnými uchazeči jsou podle dostupných informací ruský Rosatom a čínská společnost China General Nuclear Power, americká společnost Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP).
Takzvaný nízkouhlíkový zákon má za cíl zakotvit v českém právním rámci takové opatření, které by přispělo k dosažení klimaticky neutrální EU do roku 2050 tím, že motivuje výstavbu nových jaderných zdrojů, uvedla vláda. Tento cíl podle kabinetu naplňuje tím, že minimalizuje rizika spojená s návratností investice do nových jaderných zdrojů.
Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) i energetická společnost ČEZ už dříve uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Záměr už dříve kritizovaly ekologické organizace.

Energetika v ČR

Opozice chce nízkouhlíkový zákon probrat na bezpečnostním výboru

Využití 3D tisku v jaderné energetice není žádnou novinkou. Kromě tisku komponent je v národních laboratořích <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/ORNL-developing-3D-printed-nuclear-microreactor">Oak Ridge</a> ve vývoji také kompletní tištěná <a href="https://www.osel.cz/11177-novy-hit-jaderny-minireaktor-se-3d-tistenym-jadrem.html">aktivní zóna</a> plynem chlazeného reaktoru. Hlavní výhodou 3D tisku je rychlejší a snazší výroba prototypových zařízení. Framatome nyní plánuje tisk komponent jaderného paliva ze speciální slitiny.
Palivové elementy vyráběné společností Framatome pomocí technologie 3D tisku dokončily <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/3D-printed-fuel-parts-complete-initial-irradiation?fbclid=IwAR1IHx71f7v8zZS9JtXeXBkyP9BViKa2dXY-EapkKVByr-9ViiAtOXIPzVw">první etapu ozařování</a> ve švýcarské jaderné elektrárně Gösgen. Tyto experimentální komponenty vyrobené ze speciální nerezavějící oceli a slitiny niklu byly ozařovány v tlakovodním reaktoru o výkonu 1010 MW elektrických. Jejich ozařování je naplánováno na pět kampaní elektrárny, přičemž první ozařování začalo již v roce 2019.
Společnost Framatome sdělila, že komponenty ozařované v elektrárně budou poté hodnoceny. Na základě výsledků hodnocení bude stanoveno jejich chování v reálných provozních podmínkách.
<figure id="attachment_89759" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-89759 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/3D-printed-nuclear-reactor-core-ORNL.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/3D-printed-nuclear-reactor-core-ORNL.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/3D-printed-nuclear-reactor-core-ORNL-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/3D-printed-nuclear-reactor-core-ORNL-725x408.jpg 725w" alt="Tištěné komponenty pro prototyp plynem chlazeného reaktoru v Oak Ridge" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Tištěné komponenty pro prototyp plynem chlazeného reaktoru v Oak Ridge Zdroj: ORNL</figcaption></figure>
Projekt výroby palivových souborů byl zahájen v roce 2015 v laboratoři vyvíjející prototypové technologie v německém Erlangenu. Projekt se zaměřuje na vývoj výroby komponent palivových souborů pomocí 3D tisku. Komponenty jsou tištěny z nerezavějící oceli a slitiny niklu. Projekt spojuje experty pro vývoj paliva z USA, Francie a Německa.
Společnost Framatome sdělila, že projekt je také podporován Evropskou unií a programem amerického ministerstva energetiky. Společnost spoléhá na mezinárodní laboratoře a společnosti uznávané pro vědecký pokrok ve výrobě 3D tištěných komponent jaderného paliva.
<blockquote>„Velice nás zajímají inovace a příležitosti, které nabízí nová technologie výroby komponent jaderného paliva,“ sdělil <a href="https://www.framatome.com/EN/businessnews-2014/framatome-s-breakthrough-3dprinted-elements-complete-first-cycle-in-a-reactor.html">Gaëtan Girardin</a>, vedoucí oddělení jaderných technologií v jaderné elektrárně Gösgen.
„Neustále zkoumáme technologický pokrok, který zvyšuje efektivitu a výkonnost našich elektráren. Právě proto jsme se rozhodli jako první představit tyto experimentální komponenty v našich energetických reaktorech.“</blockquote>
Společnost Framatome plánuje spustit průmyslovou výrobu 3D tištěných komponent pro tlakovodní reaktory, varné reaktory a VVER reaktory. Tato technika je také pravidelně využívaná i pro jiné jaderné aplikace. Technologie 3D tisku se využívá pro rychlou výrobu prototypových komponent a výrobu testovacích komponent palivových souborů, či zařízení pro inspekci palivových souborů. 3D tisk je využíván i pro neenergetické aplikace, například při výrobě terčů pro výrobu lékařských izotopů.
Zdroj náhledového obrázku: Pixabay

Tištěné komponenty palivového souboru prošly počátečními radiačními testy

Čínský design jaderného reaktoru Hualong One získal certifikaci od organizace European Utility Requirements (EUR). Hodnocení širokého spektra kritérií prokázalo, že reaktor splňuje evropské požadavky na jaderné elektrárny. Přestože případné použití tohoto typu reaktoru budou schvalovat jaderní regulátoři jednotlivých států, je evropská certifikace důležitým milníkem.  Organizace EUR to oznámila na své <a href="http://www.europeanutilityrequirements.org/News.aspx">oficiální webové stránce</a>. 
Společnost China General Nuclear (CGN) získala certifikát od evropské organizace European Utility Requirements (EUR) pro svůj jaderný reaktor Hualong One (HPR1000). Evropská technická skupina tak završila svůj více než tříletý proces hodnocení reaktoru dle evropských kritérií a požadavků.
HPR1000 byl hodnocen projektovým týmem EUR na základě dokumentace CGN, která předložila více než 10 000 stránek dokumentů. Během procesu bylo zároveň vydáno a zodpovězeno celkem 864 stran otázek.
Požadavky pokrývají širokou škálu podmínek, zejména pro efektivní a bezpečný provoz jaderné elektrárny. Detailní výsledek analýzy celkem 5037 požadavků EUR ukázal „dobrou úroveň shody“ designu HPR1000. Celkem bylo méně než 1 % hodnocených požadavků označeno jako nevyhovující.
Typ jaderného reaktoru Hualong One vychází ze dvou designů ACP1000 od China National Nuclear Corporation (CNNC) a ACPR1000 od CGN. I přes standardizaci se reaktory mírně liší s tím, že CGN označuje svou verzi Hualong One jako HPR1000.
<h2>Evropskou certifikaci má zatím 7 typů reaktorů</h2>
EUR zahájila činnost v prosinci 1991 s cílem vytvořit společný soubor požadavků na příští generaci jaderných lehkovodních reaktorů. Od zahájení činnosti bylo certifikováno celkem 7 typů reaktorů.
Před HPR1000 získal letos evropskou certifikaci i design AES-92 VVER-1000 společnosti AtomStroyExport. Loni v červnu získal certifikát EUR Atomenergoprojekt pro svůj typ VVER TOI. Dalšími reaktorovými typy s evropským certifikátem jsou APR1400, APWR, EPR a AP1000.
První elektrárnou s jaderným reaktorem HPR1000 v Evropě by mohla být elektrárna Bradwell v Anglii, kterou tam plánují společnosti CGN a EDF. CGN staví dva demonstrační reaktory <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/cinska-jaderna-elektrarna-reaktorem-hualong-one-fu-cching-5-dosahla-kritikality">typu HPR1000</a> v čínské lokalitě Fangchenggang.
Zdroj úvodního obrázku: CNNC

Důležitý milník pro čínské jádro: Reaktor Hualong One získal evropskou certifikaci

Zadávací dokumentace k výběrovému řízení na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu, upozorňují podle zjištění webu <a target="_blank" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/tendr-rusko-cina-dukovany-tajne-sluzby-vnitro-varovani-dostavba_2011190600_kar">iROZHLAS.cz</a> české tajné služby a ministerstva vnitra a zahraničí. Vládě doporučují, aby s výzvou k účasti v tendru vůbec neoslovovala rizikové uchazeče. Polostátní společnost ČEZ, která je investorem projektu, chce tendr vypsat do konce letošního roku.
Sedmnáctistránkový dokument, který rozhlas získal, sepsala pracovní skupina na ministerstvu vnitra, kterou tvoří rovněž zástupci tajných služeb, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a resortu zahraničí. Text nezmiňuje konkrétní firmy či země považované za rizikové, odkazuje ale na květnové usnesení vlády. Podle dřívějších informací <a target="_blank" href="https://denikn.cz/361816/vlada-schvalila-tajny-dokument-ktery-muze-z-dostavby-dukovan-vyradit-rusko-a-cinu/?ref=tit1">Deníku N</a> jsou v tajném dokumentu označeny za možné strategické riziko firmy z Ruska a Číny.
Pokud by se tendru účastnili rizikoví uchazeči, hrozila by podle tajných služeb situace, kdy bude Česko snadno vydíratelné. Uchazeči mohou například stavbu jaderné elektrárny cíleně zdržovat a požadovat po státu splnění svých požadavků.
Možnost vyloučení některého z kandidátů až po ukončení výběrového řízení nebo možnost odstoupení od již uzavřeného kontraktu, o které opakovaně mluví ministr průmysl Karel Havlíček (za ANO), je podle pracovní skupiny krajně problematická a neefektivní. &#8222;Jednak by jejich využití znamenalo značné ztráty finanční, ztrátu času i důvěry ve schopnost státu zajistit tento důležitý projekt, jednak by jejich využití zřejmě znamenalo zahájení řady soudních sporů a/nebo arbitráží,&#8220; uvádí dokument.
Pracovní skupina také kritizuje ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli tabulce, ve které je popsáno, jak byly do zadávací dokumentace k tendru zapracovány bezpečnostní hrozby. &#8222;Z cca 17 identifikovaných hrozeb je v tabulce nějakým způsobem komentováno, reálně ošetřeno však pouze asi pět těchto hrozeb. To ukazuje, že bezpečnostní zájmy, které měl investor do dokumentace zapracovat a ochránit, nejsou zapracovány dostatečně,&#8220; cituje kritiku bezpečnostní skupiny iROZHLAS.cz.
Pracovní skupina posuzující bezpečnostní hrozby si také stěžuje, že na prostudování všech materiálů neměla dostatek času. Navíc má podezření, že jí možná nebyla předána kompletní dokumentace.
Mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž na dotaz Českého rozhlasu uvedl, že připomínkové řízení k dostavbě Dukovan dál běží. Připomínky tajných služeb a ministerstev nechtěl blíže komentovat. &#8222;To, co jsme dostali, jsme se snažili zohledňovat. Nadále probíhají jednání mezi námi a vládou na finální podobě zadávací dokumentace,&#8220; řekl Kříž rozhlasu.
Ministr průmysl a vicepremiér Havlíček rozhlasu vyjádření slíbil, ale neposlal. Připomínky k zadávací dokumentaci zatím nechtěli komentovat ani jejich autoři z řad tajných služeb a ministerstev zahraničí a vnitra.
Vláda v červenci schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech za zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Odmítla vyloučit předem z tendru některé uchazeče, jak to požadují opoziční zákonodárci. Podle Babiše vybere vítěze až příští vláda, která vzejde ze sněmovních voleb. Mezi možnými uchazeči jsou podle dostupných informací ruský Rosatom a čínská společnost China General Nuclear Power, americká společnost Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP).

Experti varují před bezpečnostními hrozbami při dostavbě Dukovan

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Hongyanhe-6-enters-commissioning-phase?fbclid=IwAR0_7RBDuLsw0Fw8x5JAnjYP2dmLCKOoW0tebPIwXljyqEnwCKoJ0ahNyJ4">Studené zkoušky nového jaderného bloku s reaktorem ACPR-1000 v jaderné elektrárně Chung-jen-che (Hongyanhe) byly úspěšně dokončeny</a>. Nyní vstupuje nový blok do fáze spuštění, do komerčního provozu by měl být uveden v první polovině roku 2022.
Studené zkoušky na 6. bloku jaderné elektrárny Chung-jen-che  započaly 19. října. Po dokončení řady testů chladicího systému, chemického a energetického řídicího systému dosáhl primární okruh 25. října předepsaného zkušebního tlaku 22,8 MPa. Zkouška byla úspěšně dokončena 27. října. Během tlakové zkoušky bylo dokončeno dalších 68 dílčích testů. Čínská společnost China General Nuclear (CGN), která je spoluvlastníkem nového bloku, uvedla, že všechna získaná data splňují konstrukční požadavky.
Studené zkoušky se provádí, aby se potvrdilo, zda jsou komponenty a systémy důležité pro bezpečnost správně nainstalovány a připraveny k provozu ve studeném stavu. Jedná se o první komplexní testy ke kontrole výkonu celého reaktoru. Hlavním účelem těchto zkoušek je ověřit těsnost primárního okruhu a jeho součástí, jako jsou tlakové nádoby, potrubí a ventily jaderné a nejaderné části bloku. Další důležitou součástí zkoušky je i vyčištění hlavního cirkulačního potrubí.
<h2>Výstavba 6. bloku elektrárny byla zahájena v roce 2015</h2>
Výstavba v jaderné elektrárně Chung-jen-che (Hongyanhe), provincii Liao-ning (Liaoning) byla zahájena první fází v srpnu 2009. První fáze obnášela výstavbu celkem 4 bloků s reaktory <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/nove-jaderne-reaktory-iii-generace-provozu-cast-2">CPR-1000</a>, každý o instalovaném elektrickém výkonu 1000 MWe. Bloky byly uvedeny do komerčního provozu postupně v červnu 2013, květnu 2014, srpnu 2015 a září 2016.
V březnu 2015 byla v rámci druhé fáze zahájena výstavba dalších dvou bloků s reaktory <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/nove-jaderne-reaktory-iii-generace-provozu-cast-2">ACPR-1000</a>. Oba bloky budou mít instalovaný elektrický výkon 1080 MWe. Výstavba 5. bloku byla zahájena v březnu 2015 a výstavba 6. bloku byla zahájena v červenci téhož roku.
Studené zkoušky na 5. bloku byly zahájeny 10. října loňského roku, což znamenalo zahájení jeho spuštění. Uvedení do komerčního provozu se očekává v druhé polovině roku 2021 pro 5. blok a první polovině roku 2022 pro 6. blok. To je o rok a půl později oproti původnímu harmonogramu.
Reaktor ACPR-1000 byl uveden na trh v listopadu 2011. V roce 2012 centrální plánovači v Pekingu nařídili společnostem China National Nuclear Corporation (CNNC) a China General Nuclear (CGN) racionalizovat své jaderné programy. To znamenalo, že reaktor ACP-1000 od CNNC a ACPR-1000 od CGN byly spojeny do jednoho standardizovaného designu – <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/nove-jaderne-reaktory-iii-generace-provozu-cast-2">HPR-1000</a> (Hualong One).
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://en.cgnpc.com.cn/">CGN</a>

6. blok v čínské jaderné elektrárně Chung-jen-che úšpěšně dokončil studené zkoušky

Termín odstavení posledních jaderných bloků v Německu, který byl stanoven na konec roku 2022, se rychle blíží. Jelikož bloky budou odstaveny před koncem jejich plánované životnosti, bude ušlý výdělek jejich provozovatelům kompenzován. To měla zajistit potřebná legislativa, kterou musela německá vláda na základě rozhodnutí soudu již jednou přepracovat. Ani novela však neuspokojila ústavní soud, který zákon opět shledal jako protiústavní.
Nedávný rozsudek německého Spolkového ústavního soudu je dalším dílem do mozaiky mnoha soudních pří mezi provozovateli jaderných elektráren a německou vládou.
Zákon, který zastřešuje proces odstavení německých jaderných bloků a kompenzace pro jejich provozovatele, již dříve u ústavního soudu úspěšně napadly Vattenfall, RWE i E.ON, a německá vláda jej tak musela přepracovat. Výsledkem byla novela z roku 2018, kterou však <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/court-forces-germany-revisit-phase-out-compensation-nuclear-operators" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Clean Energy Wire (CLEW) Spolkový ústavní soud opět shledal jako protiústavní</a>.
Rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu, který vyhověl žalobě společnosti Vattenfall, se nicméně nijak netýká samotného nuceného odstavení jaderných bloků a jeho harmonogramu, podle kterého poslední jaderné bloky v zemi ukončí provoz ke konci roku 2022.
Soud se věnoval pouze podmínkám náhrad pro provozovatele, které dle jeho názoru nejsou zcela jasné, a zákon tak není dostatečnou nápravou narušení základního práva provozovatelů na vlastnictví. Podle soudců může výklad některých části zákona vést ke dvojitému snížení náhrad.
Německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzová, jejíž rezort má příslušnou legislativu v gesci, uvedla, že ministerstvo urychleně připraví potřebnou úpravu, která bude v souladu s požadavky ústavního soudu.
<blockquote>„Je jasné, že se dnešní rozsudek netýká vyřazení jaderných zdrojů jako takového, což bylo potvrzeno Spolkovým ústavním soudem již v roce 2016. Jde o marginální záležitosti: pravidlech pro nějaké hypotetické žádosti provozovatelů jaderných elektráren o kompenzace,“ uvedla podle severu CLEW německá ministryně.</blockquote>
Společnost Vattenfall rozhodnutí soudu uvítala s tím, že novelizace zákona by měla zajistit, že obdrží adekvátní náhrady za objem elektrické energie, který nebude moct vzhledem k předčasnému ukončení provozu svých jaderných bloků prodat na volném trhu.
Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Brunsbüttel, jejíž provoz byl na základě rozhodnutí německé vlády trvale ukončen v roce 2011 po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima Daiči. Zdroj: Vattenfall

Soud: Německý zákon pro odklon od jádra je protiústavní, vláda jej bude muset novelizovat

Jaderná elektrárna Dukovany dnes podle plánu odstavila blok číslo jedna kvůli plánované výměně části paliva, kontrolám a servisu zařízení. První turbínu v něm energetici odpojili v 10:15 a druhou ve 12:06, řekl ČTK mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Výroba Dukovan tak klesla na polovinu, protože od 25. září stojí i druhý blok elektrárny. Jeho odstávka by měla skončit během příštího týdne.
Několikadenní souběh dvou odstávek elektrárna podle mluvčího využije k údržbě chladicích věží, které slouží oběma těmto blokům.
Elektrárna Dukovany má čtyři bloky s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů. Kvůli pravidelné výměně části paliva už letos stály její bloky číslo tři a čtyři.
V odstaveném bloku číslo dvě podle čtvrteční zprávy firmy ČEZ už energetici ukončili hlavní práce. Před připojením tohoto bloku k přenosové síti je ještě potřeba na jeho zařízení udělat důležité testy a zkoušky.
První blok bude mimo provoz do konce letoška. Kromě výměny pětiny paliva za čerstvé v něm energetici mají v plánu uskutečnit řadu významných technických a investičních akcí.
Jaderná elektrárna Dukovany vyrobila od zahájení provozu v roce 1985 skoro 460 terawatthodin (TWh) elektrické energie, což by podle firmy ČEZ stačilo na pokrytí spotřeby v ČR téměř na osm let.