Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit &#8211; Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku. Vyplývá to z doporučení poradního panelu expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), o kterém dnes tento orgán informoval starosty dotčených obcí. ČTK to řekl zdroj obeznámený s průběhem jednání. Návrh musí ještě schválit Rada SÚRAO, finální slovo bude mít vláda. SÚRAO dnes ČTK potvrdilo, že zmíněné lokality patří mezi nejlépe hodnocené z hlediska kritéria bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti projektu.
<blockquote>&#8222;Poradní panel expertů vzal dnes na vědomí závěry výzkumných prací ze strany SÚRAO a doporučil je jako technický podklad pro další posouzení Radě SÚRAO a ministerstvu průmyslu a obchodu. Technické závěry SÚRAO jsou pouze podkladovým materiálem k dalšímu posouzení, nejedná se o definitivní rozhodnutí v této fázi procesu zúžení lokalit pro stavbu hlubinného úložiště z devíti na čtyři,&#8220; řekla dnes ČTK mluvčí SÚRAO Martina Bílá.</blockquote>
Právě o devíti lokalitách se dosud uvažovalo, počet vytipovaných míst se má podle dřívějších informací snížit k 30. červnu letošního roku. Z původního seznamu tak podle návrhu panelu expertů vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. Poradní panel expertů SÚRAO dnes schválil hodnotící zprávu podle informací ČTK šesti hlasy ze sedmi, jeden člen se zdržel.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků.
Poradní panel expertů vznikl loni z podnětu ředitele SÚRAO Jana Prachaře. Správa tehdy uvedla, že jeho členy jsou za SÚRAO Lukáš Vondrovic, za ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Tomáš Rosendorf, Petr Špaček z Masarykovy univerzity v Brně, Jaroslav Pacovský z ČVUT v Praze, Aleš Froňka ze Státního ústavu radiační ochrany, Martin Holý z ministerstva životního prostředí a představitel nominovaný lokalitami &#8211; Matěj Machek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Návrh panelu nyní projedná <a target="_blank" href="https://www.surao.cz/o-nas/rada-surao/">Rada SÚRAO</a>. Ta je poradním orgánem MPO, členy jmenuje ministr průmyslu a obchodu. Jsou mezi nimi zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Předsedá ji náměstek MPO pro suroviny a energetiku René Neděla, dalšími členy jsou například ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek nebo předseda sdružení Energetické Třebíčsko a bývalý starosta Dukovan Vítězslav Jonáš. Konečné slovo bude mít vláda.
<blockquote>&#8222;Stavba hlubinného úložiště je velmi náročnou stavbou, která by v prvopočátku měla mít jasně stanovený plán, kritéria a pravidla a ta by se neměla během krátkého času neustále upravovat a měnit. O výběru vhodné lokality by se nemělo rozhodovat jenom proto, že musí být vybrána do stanoveného data. Příprava tohoto projektu je chaotická, což prohlubuje nedůvěru občanů vůči SÚRAO i vládě,&#8220; uvedla tento týden Pavlína Nováková, starostka obce Cejle z lokality Hrádek.</blockquote>

Jaderné elektrárny

Jaderné úložiště má být u Temelína, na Vysočině nebo na Klatovsku

V koronavirovém ochromení společností hýbaly, pořád hýbají, dvě události v energetickém sektoru. První je výstavba nového reaktoru Jaderné elektrárny Dukovany, druhým tématem se pak stal počet nakažených horníků v OKD. Nový reaktor představuje energetickou budoucnost pro ČR, Darkov pak zase její minulost.
<h2>Dukovany</h2>
Budoucnost vidí česká politická scéna právě v jádru. Jedná se o jednu z největších energetických investic poslední doby. Proto mnoho vládních kritiků zpochybňuje řešení dostavby, kterou se najednou začalo “hýbat”, během nedávných měsíců, kdy média referovala převážně o událostech spojených s koronavirem. Veřejnost se v podstatě o výstavbě dozví až ve finální verzi, a to se nelíbí nejenom novinářům, ale i některým investorům ČEZu.
Kritikům vadí netransparentní vládní jednání, které se záhadně nejvíce posouvá vpřed v době nynější krize. Další zase nevidí v jádru slibnou budoucnost, a tvrdí, že bychom se měli zaměřit na zemní plyn a ke zlevňujícím se obnovitelným zdrojům.
Pro zastánce jádro zase představuje nejlepší mix energetických variant, nejenom pro naši geografickou polohu, ale i z hlediska udržitelnosti. Celá výstavba pak bude mít i vliv na zlepšení ekonomiky, protože se do ní zapojí mnoho podniků přímo z Česka.
Není tedy pochyb o tom, že se nový blok postaví. Za jakých okolností a podmínek to zůstává otázkou. Do médií neustále “unikají” nejrůznější informace, o výběru stavitelů, placení bloků, či přímo zvýšení ceny elektřiny, i když jedná se pouze o spekulace. Finální rozhodnutí tedy padne až z Evropské unie, která musí předložený návrh Českou republikou schválit.
Jadernou elektrárnu Dukovany čeká tedy velká budoucnost. Zda bude úspěšná a naplnitelná, se projeví až za několik desítek let.
<h2>Darkov</h2>
V jaderné energetice se vláda angažuje velmi, kde se naopak vstupu vyhýbá, jsou doly OKD. Paradoxní situace nastala před zhruba dvěma týdny, kdy docházelo k postupnému uvolňování restrikcí a podniky se znovu otevíraly.
V OKD se však volnější situace obrátila v epidemii. Počet nakažených neustále narůstá. Horníci na to reagovali stížnostmi, vadil jim nezájem veřejnosti, nebo se báli mluvit. Vláda nečinně přihlížela a vedení OKD všechny ujišťovalo o tom, že má situaci pod kontrolou. Opozice kritizovala lhostejnost vlády i samotného vedení společnosti. Jedná se docela o paradox, protože jak pracovníci Dukovan, tak horníci v OKD pracovali v době pandemie naplno.
Přesto Dukovany jsou nyní pro vládu důležitější a strategičtější. OKD má nejlepší léta za sebou, i když politici neustále slibovali prodloužení těžby, nyní taktně mlčeli. Ostatně konec uhlí se deklaruje už nějakou dobu, nebude sice tak rychlý, jak by si přáli aktivisté, ale pozvolný.
Přesto důl Darkov spadá pod státní instituci, která by se v případě krize měla o něj postarat. Nestalo se tak, Darkov se dle prohlášení OKD uzavřel a nyní se čeká, jak a jestli se nemoc bude šířit dál. Netřeba připomínat, že Moravsko-slezský kraj patří k územím s nejvyšší nezaměstnaností. Pád OKD by znamenal i velkou ránu pro kraj.
<h2>Politická budoucnost</h2>
Obě dvě témata jsou nejenom pro energetiku, ale i pro veřejnost, zásadní. OKD je společnost s minulostí velmi bohatou na kontroverzní události. Politici, novináři i veřejnost se mohou z chyb z dob privatizačních ponaučit a snažit se je neopakovat pří výstavbě Dukovan. Zda se to opravdu povede, ukáže čas.

<div id="category-description">

Tato rubrika slouží k představení vlastního názoru čtenářů na aktuální energetická témata z České republiky, ale i zahraničí.

V této sekci jsou uváděny názory čtenářů, nejsou proto vlastní tvorbou redakce webu oEnergetice.cz.

Pokud máte zájem přidat vlastní názor, stačí napsat krátký email na info@oenergetice.cz s požadavkem na publikaci Vašeho příspěvku a příspěvek bude zveřejněn.

<a id="category-description-link" href="mailto:info@oenergetice.cz">Chci přidat vlastní názor</a>

</div>

Názory

Dukovany vs. Darkov

Způsob financování výstavby dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany může do budoucna ovlivnit udržitelnost veřejných financí. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR). Zároveň rada dodala, že z hlediska své působnosti nehodlá vstupovat do debaty o energetickém mixu České republiky. Považuje ale za nutné se vyjádřit k aspektům ovlivňujícím veřejné rozpočty.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na konci května oznámil, že stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma v současných cenách je šest miliard eur (zhruba 162 miliard korun).
<blockquote>&#8222;Je zřejmé, že takovouto částku by si stát musel zajistit na kapitálových trzích, a došlo by tak k nárůstu podílu veřejného zadlužení na HDP, což je ukazatel dluhového pravidla zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Zkušenosti z výstavby jaderných elektráren v zahraničí v posledních letech navíc ukazují, že rozpočtované částky jsou zpravidla významně překračovány. Fiskální náklady dostavby jaderné elektrárny tak mohou být nakonec podstatně vyšší, než uvádějí aktuální odhady,&#8220; uvedla rada.</blockquote>
Podobná rozhodnutí by proto podle ní měla být přijímána na základě pečlivých analýz a po podrobnější diskusi.
Celkový deficit veřejných financí bude podle rady letos závislý na rozsahu a délce trvání stabilizačních opatření a také na konečné míře propadu ekonomiky, který lze nyní odhadovat jen velmi rámcově. &#8222;Pokud by ekonomika letos klesla o 5,6 procenta, jak ve své dubnové predikci předpokládá MF, a pokud by stávající rozsah stabilizačních opatření nebyl dále navyšován, pak by deficit sektoru veřejných institucí dosáhl podle výpočtů rady 304 miliard korun, což by odpovídalo 5,5 procenta HDP,&#8220; uvedla rada. V případě, že by se naplnily odhady Mezinárodního měnového fondu, které počítají s poklesem ekonomiky o 6,5 procenta, pak by se deficit veřejných financí prohloubil na 5,9 procenta HDP.
Ministerstvo financí v nejnovější verzi Konvergenčního programu očekává, že veřejné finance se letos propadnou do schodku 5,1 procenta HDP. V roce 2021 by pak měl schodek veřejných financí klesnout na 4,1 procenta HDP. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP. Loni skončily veřejné finance v přebytku 0,3 procenta HDP.
Důvodem výrazného zhoršení odhadů vývoje veřejných financí je očekávaný propad ekonomiky a zhoršení hospodaření státu v důsledku šíření nového konoraviru. Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun.
Nutné rozvolnění veřejných financí by ovšem podle rady mělo být pouze dočasné a po stabilizaci ekonomiky by měl následovat návrat na udržitelnou trajektorii. &#8222;Z těchto důvodů se rada domnívá, že uvolnění hranic strukturálního salda až do roku 2027 schválené v rámci novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti není nejen žádoucí, ale ani potřebné,&#8220; uvedla rada.
Konstatovala, že by v současné době neměly být přijímány kroky, které s krizí nesouvisí a potenciálně mají významný dopad na transparentnost a udržitelnost veřejných financí. Jde například o změnu zákona o zadávání veřejných zakázek. V novele vláda navrhuje několik úprav snižujících transparentnost jednacích řízení bez uveřejnění a ke zrušení povinnosti zřizovat u významných zakázek hodnotící komisi. &#8222;NRR se domnívá, že zejména v případě jednacích řízení bez uveřejnění je nutné zachovat alespoň stávající minimalistické procesní požadavky, neboť se jedná o nesoutěžní metodu s vysokým rizikem nehospodárnosti,&#8220; uvedla rada. Výdaje na zakázky zadané v rámci této zadávací metody ze strany veřejných zadavatelů se přitom ročně podle NRR pohybují mezi 12 a 20 miliardami korun.
sos rot

Energetika v ČR

Rada: Způsob dostavby Dukovan může ovlivnit stav veřejných financí

Dceřiná firma ČEZ s názvem Elektrárna Dukovany II (EDU II) začala dnes naplno fungovat. Do společnosti, která vznikla už v roce 2015, přešla naprostá většina zaměstnanců, kteří v mateřském podniku připravují stavbu nových jaderných bloků. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden oznámil, že český stát poskytne energetické společnosti na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku.
<blockquote>&#8222;Od začátku června je součástí takzvané EDU II 80 zaměstnanců, kteří patří mezi největší odborníky nejen v České republice, ale i na světě. Jsou to specialisté na řadu oblastí, od řízení inženýrských projektů, jadernou bezpečnost až po experty na výběrová řízení. Nejde ale o žádnou nárazovou změnu, na projektu už pracují a pro naprostou většinu z nich se nic zásadního nemění, dál vše sdílí a spolupracují s kolegy z mateřské firmy,&#8220; uvedl dnes generální ředitel firmy Elektrárna Dukovany II Petr Závodský.</blockquote>
ČEZ uvedl, že společnost EDU II mimo jiné musí připravit a zvládnout výběrové řízení na hlavního dodavatele stavby, získat povolení k umístění, územní rozhodnutí a řadu dalších rozhodnutí a stanovisek, nebo třeba připravit lokalitu ke stavbě.
<blockquote>&#8222;Postupujeme striktně v souladu s dohodou s vládou. Máme zde námi plně vlastněnou, ale zároveň už samostatnou firmu, která má všechny kompetence a prostředky pro to, aby přípravu a stavbu nového zdroje v Dukovanech zvládla. ČEZ má nadále plnou zodpovědnost, ale kdyby stát v budoucnu projekt přebíral, pak dostane odborně i personálně a naplno fungující firmu, a ne žádnou prázdnou schránku,&#8220; sdělil dnes generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.</blockquote>
Kromě firmy Elektrárna Dukovany II založil ČEZ před několika lety další společnost Elektrárna Temelín II. Ta má na starosti přípravu nového zdroje v jižních Čechách u druhé tuzemské jaderné elektrárny v Temelíně. Mateřský koncern, který obě firmy stoprocentně vlastní, se ale nyní soustředí na dukovanskou lokalitu na pomezí Vysočiny a jižní Moravy. Stávající bloky chtějí energetici provozovat celkem let.
<blockquote>&#8222;V Dukovanech nám zbývá přibližně 25 let, kdy máme v plánu odstavit první stávající blok a současně musíme řešit útlum uhlí a snižování emisí oxidu uhličitého i vykrývat plánovanou spotřebu, takže nám tyto kroky jednoznačně dávají smysl,&#8220; doplnil člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.</blockquote>
Pod tuto divizi spadají jak nové společnosti, tak stávající jaderné elektrárny.
Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) ve čtvrtek uvedl, že dvě ze tří smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě nového bloku dukovanské elektrárny budou podepsány do konce června. Jde o rámcovou a prováděcí smlouvu. Dodavatelským modelem nového bloku podle něj bude takzvaná stavba na klíč, která zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu. Beneš při té příležitosti ČTK řekl, že na financování výstavby by se stát měl podílet řádově 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur (zhruba 162 miliard korun).
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové.

Dceřiná firma ČEZ pro stavbu Dukovan začala naplno fungovat

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-equips-Belarus-with-mobile-radiation-monitori?fbclid=IwAR3iyJKzZ9C_Rrvi2TKLSs3ZYqt988Hr-otTesNZwiPbD9bJuEstj9HvWwI">Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poskytla Bělorusku mobilní laboratoř pro posuzování radiologických hrozeb spojených s lesními požáry v regionu Polesí, přímo sousedící s černobylskou uzavřenou zónou</a>. Nedávné požáry v černobylské uzavřené zóně nevedly k nebezpečnému nárůstu radioaktivních částic přenášených vzduchem.
V případě lesních požárů v kontaminovaných oblastech Polesí je zapotřebí spolehlivých vědeckých údajů k zajištění odpovídající reakce a ochrany zdraví veřejnosti a přímo postižených pracovníků, jako jsou hasiči, lesní pracovníci, pohraniční stráže, vědci a technici pracující v zóně.
V reakci na žádost Běloruska MAAE asistovala při navrhování a pořizování mobilní laboratoře, včetně nástrojů pro radiační monitorování vzduchu a životního prostředí. Mobilní laboratoř je schopna terénního provozu a slouží jako pracovní plošina pro čtyřčlennou posádku v terénu. Je vybavena přenosným vzorkovacím zařízením, ručním gama spektrometrem, radiačním monitorem pro měření vzorků životního prostředí, sadou pro odběr vzorků půdy, osobními ochrannými oděvy, navigačními a komunikačními nástroji, elektrickým generátorem a pracovištěm s počítači a dalšími zařízeními.
<blockquote>„Specializovaná práce odborníků MAAE a běloruských protějšků umožnila navrhnout a dodat dobře vybavenou a vhodnou mobilní laboratoř. Mobilní laboratoř by Bělorusko podpořila v rychlé reakci na současné radiologické hrozby způsobené lesními požáry v černobylské uzavřené zóně,“ uvedl Peter Swarzenski, úřadující ředitel MAAE Environment Laboratories.</blockquote>
Vzorky vzduchu shromážděné v místech lesního požáru je třeba analyzovat, aby bylo možné přesně stanovit aktivitu radioaktivních izotopů prvků cesia, stroncia a transuranu, uvedla MAAE.
Tyto činnosti probíhají v rámci projektu technické spolupráce, který byl zahájen v roce 2018. Projekt je zaměřen na pomoc vědeckým a technickým pracovníkům regionu Polesí při rozšiřování jejich odborných znalostí a dovedností. Jedná se zejména o dozimetrii inhalačního příjmu radionuklidů, a identifikaci a odběr vhodných nástrojů a spotřebního materiálu pro monitorování záření, vzorkování vzduchu a půdy, zpracování vzorků a měření.
MAAE bere na vědomí, že její projekt technické spolupráce s Běloruskem se nyní blíží dokončení. Země je nyní dobře vybavena pro hodnocení radiologických hrozeb, které mohou v budoucnu vzniknout při lesních požárech.
<blockquote>„Školící činnosti, vědecké návštěvy, nákup potřebného vybavení, dodávek a mobilní radiologické laboratoře byly významným příspěvkem MAAE k posílení našich aktivit v oblasti výzkumu a monitorování radioaktivního znečištění. To je to, co v tomto období potřebujeme,“ řekl Makhail Patsiomkin, hlavní specialista na Běloruském ministerstvu pro mimořádné situace.</blockquote>
Autor úvodní fotografie:  Polessie State Radio-Ecological Reserve

Úřady a instituce

MAAE vybavila Bělorusko mobilní laboratoří pro monitorování radioaktivního záření požárů v černobylské oblasti

Místní komunity v nadějných lokalitách nemají právo bránit geologickému průzkumu, který předchází výběru hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Nejvyšší správní soud (NSS) se v pořadí třetím rozhodnutím vyslovil pro jednodušší podmínky průzkumu. Verdikt je dostupný na <a target="_blank" href="http://t.ly/ECsy">úřední desce</a>.
Tentokrát NSS vyhověl kasační stížnosti ministerstva životního prostředí, která se týkala stanovení průzkumného území Hrádek na pomezí Jihlavska, a zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze. Už dříve NSS podobně rozhodl o lokalitách Čihadlo na Jindřichohradecku a Kraví Hora na Žďársku.
V novém rozhodnutí NSS uvedl, že místní komunity nemají právo &#8222;utnout již v zárodku&#8220; úvahy o úložišti, které je věcí veřejného zájmu vysoké míry důležitosti. &#8222;Pokud bude určitá lokalita při férovém zohlednění relevantních hledisek vybrána jako místo pro trvalé úložiště, musí se místní komunita ve prospěch tohoto veřejného zájmu &#8218;obětovat&#8216;,&#8220; stojí v rozhodnutí.
NSS zdůraznil, že zatím jde pouze o průzkum, který má smysl, pokud už předem není vybudování trvalého úložiště zcela vyloučené. Odpor místní komunity ale takovou překážkou není. &#8222;Stejně tak tímto důvodem nemohou být stávající zvláštní přírodní hodnoty dané lokality či například to, že jde o klidné místo využívané k rekreaci,&#8220; napsali soudci.
<figure id="attachement_12054" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-800x450.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-800x450.jpg" alt="Vizualizace podzemního trvalého úložiště jaderného odpadu v Olkiluotu." width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Česko při budování úložiště zvažuje více lokalit. Už dříve NSS konstatoval, že geologický průzkum slouží pouze tomu, aby Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) získala prvotní informace o vhodnosti lokality. Bylo by předčasné požadovat po správních orgánech, aby se už nyní zabývaly otázkou existence veřejných zájmů bránících výstavbě hlubinného úložiště samého, respektive aby SÚRAO předkládala ke všem uvažovaným lokalitám detailní informace o parametrech úložišť.
NSS také odmítl, aby se na takzvané zvláštní zásahy do zemské kůry mechanicky vztahovala ustanovení geologického zákona, která dopadají na průzkum a dobývání ložisek nerostů. Jde o činnosti s rozdílnými technologiemi a cíli.
Hodnocení všech devíti lokalit zvažovaných SÚRAO by mělo skončit letos. Vládě pak podá návrh na zúžení výběru na čtyři lokality. Úložiště, v němž budou v hloubce půl kilometru trvale umístěny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v ČR postavit do roku 2065. Místní komunity se zpravidla k této možnosti staví nesouhlasně.

Soud: Komunity nemají právo bránit průzkumu lokalit pro úložiště

Základna kryostatu byla ve středu <a href="https://www.iter.org/newsline/-/3449">přesunuta na místo finálního uložení v Mezinárodním termonukleárním experimentálním reaktoru (ITER)</a>. Účelem 1250 tunového zařízení je izolovat magnetický systém chlazený na velmi nízké teploty od okolního prostředí. Jedná se o první z hlavních komponent zařízení, které bylo v ITERu instalováno. 

Základna je pouze jednou z více částí kryostatu, který po dokončení má být 30 metrů vysoký a má mít průměr 30 metrů. Části zařízení byly vyrobeny v Indii společností Larsen &amp; Toubro v továrně Hazira. Samotné zařízení je svářeno přímo v lokalitě ITERu. Přesunutí zařízení bylo vyvrcholením 10letého úsilí, během kterého bylo zapotřebí zařízení navrhnout, vyrobit jednotlivé části a následně je svařit.
Základna byla zkompletována uvnitř robustní nosné konstrukce a během zvedání bylo zapotřebí zajistit, že její deformace zůstane v mezích tolerance. Bez ohledu na tloušťku ocelových desek dochází při zavěšení ve vzduchu u komponent tak těžkých jako základna kryostatu k ohybům a deformacím.
<h2>Pro přesun bylo zapotřebí základnu zvednout do 24 metrů</h2>
Před samotným přesunem na 110 metrů vzdálené místo určení tak bylo zapotřebí během inkrementálního zvedání jemně dolaďovat jeřábový systém a pravidelně provádět měření deformací. Pro přesun byla základna zvednuta do výšky 24 metrů. Základna byla zatím umístěna na 12 hydraulických zvedácích, na kterých zůstane do skončení posledních měření a seřizování. Poté bude váha přenesena na ložiska kryostatu.
<figure id="attachment_84347" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-84347" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-512x341.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-800x532.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small.jpg 900w" alt="" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Umísťování kryostatu do Montážní jámy tokamaku</figcaption></figure>
<blockquote>„Následující momenty budou vyčnívat v myslích a vzpomínkách nás všech. To, co dnes jako tým vykonáme, je něčím, co se v historii ještě nikdy neprovedlo, a přestože jste to mnohokráte nacvičovali, bude se jednat o první operaci svého druhu. Věříme technickým výpočtům, strategii a kontrole. Věříme vědě o materiálech. Věříme metrologii. Moje jistota ale dnes pramení z mé důvěry, že budete pracovat jako jeden oddaný a vysoce profesionální tým, který je jako my všichni přesvědčen o tom, že selhání není možností.“ – Bernard Bigot, generální ředitel projektu ITER</blockquote>
Zdroj obrázků:<a href="https://www.iter.org/newsline/-/3449"> ITER</a>

ITER: Výstavba termonukleárního experimentálního reaktoru dosáhla dalšího milníku

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Slovenia-decision-on-second-unit-by-2027-minister">Slovinsko učiní rozhodnutí, zda stavět svůj druhý jaderný blok v areálu stávající JE Krško nejpozději do roku 2027</a>, sdělil ministr infrastruktury Jernej Vrtovec během své návštěvy elektrárny 22. května 2020. Ministr také vyzval k okamžitému zahájení výstavby úložiště pro nízko a středně radioaktivní odpady a ke změně legislativy za účelem uspíšení realizace.
<blockquote>„Jaderná energie nám poskytuje bezpečný a spolehlivý zdroj elektřiny s nízkými dopady na životní prostředí,“ řekl Vrtovec v průběhu pracovní návštěvy státem vlastněné energetické společnosti GEN Energija a Nuklearna Elektrarna Krško (NEK).</blockquote>
Dodal také, že „vynikající a bezpečný“ provoz slovinských jaderných zařízení může pomoci ministerskému rozhodnutí, dodal, že před samotnou volbou budou provedeny ekonomické a ostatní analýzy.
<h2>Nepřijatelné „prodlužování“ projektů státní infrastruktury</h2>
Vrtovec také vyzval k „nejdříve možnému“ startu výstavby úložiště nízko a středně aktivních odpadů v oblasti Vrbina, jehož stavba měla být zahájena v roce 2017, ale je opožděna kvůli chybějícímu souhlasu k vlivu na životní prostředí a přeshraničnímu posouzení dopadů na životní prostředí. Stát nesmí podle Vrtovce dopustit „prodlužování“ projektů po nepřiměřeně dlouhou dobu.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 725px;"><img class="size-large" src="https://www.world-nuclear-news.org/BlankSiteASPX/media/WNNImported/mainimagelibrary/people/Ministerial-visit-Krsko-22-May-2020-(GEN-Energija).jpg?ext=.jpg" width="725" height="408" /><figcaption class="wp-caption-text">Generální manažer společnosti GEN Energija, Martin Novšak (vlevo) a ministr Vrtovec u JE Krško; Autor: GEN</figcaption></figure>
Ředitel společnosti NEK, Stanislav Rožman, řekl, že společnost těší, jak všichni zúčastnění pracovali dosud společně, aby splnili nutné předpoklady pro dlouhodobý provoz elektrárny Krško, mezi které patří také vybudování úložiště. Veškeré projekty spojené se zvyšováním bezpečnosti na elektrárně nadále pokračují podle plánu, sdělil Rožman.
<h2>Společná elektrárna Slovinska a Chorvatska</h2>
Krško je jedinou jadernou elektrárnou ve Slovinsku, které disponuje jedním tlakovodním reaktorem o instalovaném výkonu 696 MWe. V roce 2018 pokryla elektrárna svou produkcí přibližně 36 % vyrobené elektřiny ve Slovinsku.
Jaderná elektrárna spoluvlastněná sousedním Chorvatskem zahájila komerční provoz v roce 1981. V roce 2015 bylo potvrzeno prodloužení původní 40leté životnosti o dalších 20 let. GEN Energija drží slovinský podíl na elektrárně ve společné Slovinsko-Chorvatské společnosti NEK, která je zároveň vlastníkem i provozovatelem JE Krško.

Slovinské rozhodnutí o novém jaderném bloku by mělo padnout do roku 2027

Český stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Na dnešní tiskové konferenci po středečním jednání vládního výboru pro jadernou energetiku to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma v současných cenách je šest miliard euro (zhruba 162 miliard korun), řekl po tiskové konferenci ČTK generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že dvě ze tří smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě budou podepsány do konce června. Jde o rámcovou a prováděcí smlouvu.
Babiš uvedl, že smlouvy před schválením představí všem předsedům parlamentních stran. Zdůraznil, že stavba elektrárny je dlouhodobý projekt, který nebude realizovat současná vláda. Beneš zopakoval, že tendr na výběr dodavatele by měl být vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech bude takzvaná stavba na klíč, řekl Havlíček.
Podle něho se o podílu státu na výstavbě bude ale ještě dále jednat. &#8222;Stejně tak bude ta diskuse, jaký bude podíl státu, myslím tím podíl cizích zdrojů nebo vlastních zdrojů, jestli bude třeba 70 ku 30, ale to bude rovněž vycházet z diskusí v rámci Evropské komise,&#8220; uvedl Havlíček na tiskové konferenci.
Podle Beneše takzvaný model EPC zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl před středečním jednání vládního výboru uvedl, že výbor bude projednávat základní otázky, které ČR v záležitosti položila Evropská komise. Brusel podle něj zajímá, kdo bude blok stavět, jaký bude dodavatelský model, jak se bude realizovat výběrové řízení, jak bude stavba financována a jak bude elektřina z elektrárny umísťována na trh.
<figure id="attachement_7661" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/JE-Dukovany-800x530.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/JE-Dukovany-800x530.jpg" alt="Jaderná elektrárna Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Ministerstvo průmyslu a obchodu před nedávnem vložilo do připomínkového řízení takzvaný bezemisní zákon, který má zajistit rámec financování stavby. Návrh počítá s tím, že bude-li výkupní cena elektřiny z plánovaného nového dukovanského bloku vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Záměr kritizovaly ekologické organizace.
Havlíček dnes uvedl, že předpokládá, že cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude podle něj dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Ministr řekl. že v teoretickém případě, kdy bude cena elektřiny z &#8222;nových Dukovan&#8220; vyšší než na trhu o deset eur, vyjde vyrovnání rozdílu stát na 1,8 miliardy korun, při 30 eurech 5,4 miliardy korun a tak dále. Podotkl, že jde stále o desetinu peněz, které jsou každoročně vydávány podporovaným, převážně obnovitelným, zdrojům. V loňském roce činila výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie v Česku 45,4 miliardy korun.
Beneš dnes zopakoval, že o stavbu jaderného bloku v Česku se aktuálně zajímá pět firem. Podle dostupných informací jde o ruský Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power a severoamerický Westinghouse. Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících.

Babiš: Stát poskytne ČEZ na stavbu bloku v Dukovanech půjčku

Stát dnes představí další kroky přípravy stavby nového jaderného bloku v dukovanské elektrárně. Ranní tiskové konference se zúčastní premiér Andrej Babiš (ANO), ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku roky brzdily nejasnosti o financování, obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících.
Míl před středečním jednání vládního výboru pro výstavbu jaderných zdrojů uvedl, že výbor bude projednávat základní otázky, které ČR v záležitosti položila Evropská komise. Brusel podle něj zajímá, kdo bude blok stavět, jaký bude dodavatelský model, jak se bude realizovat výběrové řízení, jak bude stavba financována a jak bude elektřina z elektrárny umísťována na trh.
Ministerstvo průmyslu a obchodu před nedávnem vložilo do připomínkového řízení takzvaný bezemisní zákon, který má zajistit rámec financování stavby. Návrh počítá s tím, že bude-li výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Záměr kritizovaly ekologické organizace.