Americká jaderná elektrárna Vogtle 3 odsouvá spuštění kvůli vibracím
Nová americká jaderná elektrárna Vogtle 3 bude zprovozněna nejdříve letos v dubnu. Poslední plán počítal s prvním čtvrtletím, ovšem během testů provozovatel odhalil vibrace potrubí chladicího systému. Odklad provozu bloku typu AP1000 vyjde společnost Georgia Power až na 15 milionů dolarů měsíčně.
Americká společnost Georgia Power oznámila úřadům, že zprovoznění jejího nového jaderného bloku Vogtle 3 bude mít menší zpoždění. Původně společnost počítala se zprovozněním během prvního čtvrtletí letošního roku. Během něj, konkrétně v únoru, však podle aktualizovaných plánů zvládne "jen" poprvé dosáhnout kritického stavu.
Důvodem pro zpoždění jsou vibrace části potrubí chladicího okruhu jaderného bloku identifikované během testů. Na nápravě se již, podle vyjádření společnosti, intenzivně pracuje.
Výrobu elektřiny a dodávku do sítě nyní Georgia Power plánuje nejdříve během dubna. Záležet bude ovšem ještě na průběhu dalších testů, kterými blok musí před zprovozněním projít.
"Je možné, že se objeví nové výzvy, které mohou vést ke změně technických požadavků nebo nápravným opatřením systémů, struktur nebo součástí bloku. Některé z nich jsou založeny na nových technologiích, které zahájily provoz v globálním jaderném průmyslu v tomto měřítku teprve během posledních několika let," uvedla Georgia Power ve zprávě pro americkou Komisi pro cenné papíry.
Pracovníci do reaktoru Vogtle 3 zavezli jaderné palivo v říjnu loňského roku.
Dodatečné náklady
Výstavba dvou jaderných bloků typu AP1000 začala v roce 2013 a ovlivnil ji zejména bankrot společnost Westinghouse v roce 2017. Projekt elektrárny Vogtle spoluvlastní společnosti Georgia Power (45,7 %), Oglethorpe Power (30 %), MEAG Power (22,7 %) a město Dalton (1,6 %).
Rozpočet se z původních 14 miliard dolarů (310 miliard Kč) přehoupl přes 30 miliard dolarů (665 miliard Kč). Georgia Power nyní odhaduje své dodatečné kapitálové náklady odloženého zprovoznění Vogtle 3 na 15 milionů dolarů (přes 330 milionů Kč) měsíčně.
Mohlo by vás zajímat:
Karasek, tak uz to je 3:0 pre Rosatom.
Smutné je, že na své www stránce o tom Southern i GP mlčí a pustili to až do hlášení Form 8-K pro SEC, když museli splnit zákonou povinnost emitenta cenných papírů vůči investorům. Dále, že tajnůstkaří, jakého potrubí v jakém režimu se to týká, že se to v Číně (asi) nevyskytlo, a že bude nutný dodatek licence NRC (jestli se 11. ledna ještě hledalo technické řešení, trochu pochybuji, že do února budou hotovy i papíry. Ale třeba je to někde na odpadu toalet a NRC to prohlásí za jaderně-bezpečnostně nezajímavé, jen co dostane žádost ... spíše ne). To hlášení končí větou, že další informace budou v pravidelné finanční zprávě a nelze vyloučit další změny.
Co lovím z hlavy, Finům trvalo vymyslet, instalovat a poschvalovat tlumič chvění potrubí odfuku kompenzátoru objemu zhruba půl roku, a finský dozorce přitom určitě nezdržoval.
Ono není prča spočítat potrubí na chvění a spočítat tlumení. Ve skutečnosti na to moc nejsou SW-ry.
Poláci dostanou nejdražší víbrátory historie. Pěkně si zavibrují za 30 miliard dolarů kus.
To se máme i my na co v budoucnu těšit.
Aby to neskončilo jako model jaderné elektrárny v měřítku 1:1.
Tak to stálo přes 30 mld. USD a stejně to nejede. Z toho bychom se v ČR měli poučit a zrušit tendr na Dukovany, který by byl navíc tunelem tisíciletí.
Takže ekonomika mnohem lepší než u solárního tunelu.
Když se spouštěl první blok Temelína, chvění tam bylo taky, a trvalo to dokonce rok, než to dohnali. I tak je dnes Temelín zdrojem, který vyrábí elektřinu čistě a doslova za hubičku, a který nám Evropa závidí, protože celé Evropě, snad s vyjímkou Norska, by se takový zdroj dnes hodil.
Pokud vím, tak chvění v Temelíně bylo dáno nedokonalým vyvážením turbíny z Plzně. Byla odeslána do Plzně k opravě.
Ano, byla to turbína, ale není to úplně podstatné, jakékoli chvění se dost těžko a složitě odstraňuje.
No šlo myslím o vstupní ventily do turbíny na konci potrubí. Aby se dvá hádali jestli vibrovalo potrubí kvůli ventilu nebo ne. Úprava vibrací byla na obojím.
(Ne)vývaha na turbíně, myslím, nebyla. Vibrovalo vstupní a převáděcí potrubí.
Pokud dobře lovím z hlavy, tak turbíny vyrobila Škoda Praha. Po přerušení stavby ležely turbíny v zavěšení, bez údržby. Minimální údržba měla spočívat v jejich pootáčení. Výrobce se na to vykváknul v přesvědčení, že se už stavět nebude. Turbíny se prohnuly, tím se posunuly kritické otáčky a byl problém. Nápravu jsem zcela nepochopil, údajně ohříváním a elektromagnetickýmy pulzy. Rád si nechám vysvětlit.
ČEZ, jako objednavatel, Škodu Praha žaloval o náhradu a nakonec jí pohltil.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se