Domů
Jaderné elektrárny
Belgické plány na prodloužení životnosti jaderných elektráren přezkoumá EU
Jaderná elektrárna Doel
Zdroj: Frederic Paulussen

Belgické plány na prodloužení životnosti jaderných elektráren přezkoumá EU

Evropská komise zahájila podrobné šetření plánu na prodloužení životnosti dvou belgických jaderných reaktorů. Zajímá ji, zda je státní podpora přijatelná a v souladu s pravidly Evropské unie.

Belgie v prosinci dokončila plán na prodloužení životnosti reaktorů Doel 4 a Tihange 3 o 10 let, což zajistí výkon 2 GWe z těchto reaktorů, které jsou z 89,8 % vlastněny společností Engie Electrabel a z 10,2 % dceřinou společností EDF Luminus. Rozhodnutí prodloužit životnost těchto reaktorů bylo navrženo s cílem posílit energetickou bezpečnost země a zároveň udržet emise uhlíku na co nejnižší úrovni.

Dohoda, které belgická vláda dosáhla, zahrnuje vytvoření společného podniku s podílem 50:50 mezi státem a Electrabelem, který by spolu s Luminusem vlastnil elektrárny a zajišťoval jejich provoz. Plánuje se vydání akcionářských půjček ve výši cca 2 miliard EUR (55,9 miliardy Kč) na pokrytí kapitálových výdajů potřebných k prodloužení životnosti. Podle EK se jedná o "finanční podpůrné mechanismy poskytované belgickým státem, včetně předfinancování nákladů a výdajů Electrabelu na vývojové aktivity, dále uplatnění mechanismu Contract-for-Difference (CfD) po dobu trvání prodlouženého provozu, půjčku ve výši přibližně 580 milionů EUR a garanci provozního cashflow".

Přenos odpovědnosti za jaderný odpad

Součástí návrhu má být také "přenos odpovědnosti z Electrabelu na belgický stát ohledně dlouhodobého skladování a konečného uložení jaderného odpadu a vyhořelého paliva, proti jednorázové platbě ve výši 15 miliard EUR (381 mld. Kč). Mimo jiné pak také sdílení rizik a právní ochrana v případě budoucích legislativních změn, s dopadem na belgické provozovatele jaderných elektráren nebo jaderné aktivity Electrabelu".

Odstavení bloku Tihange 3 se odkládá. Původně jej měly nahradit plynové zdroje. Zdroj: Electrabel

Komise uvádí, že opatření se zdají být oprávněná, ale má "pochybnosti o souladu s pravidly EU pro státní podporu, a proto se rozhodla zahájit podrobné vyšetřování". Oblasti, které budou dále vyšetřovány, zahrnují nezbytnost dodatečné finanční podpory nad rámec CfD, návrh samotného CfD a "proporcionalitu kombinace finančních a strukturálních opatření a jednorázové částky 15 miliard EUR za uložení jaderného odpadu".

Belgie a zúčastněné strany nyní mají možnost předložit připomínky. Členské státy Evropské unie mohou svobodně rozhodovat o svém energetickém mixu. Státní finanční podpora "by měla zůstat přiměřená a neměla by nepříznivě ovlivňovat obchodní podmínky v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem".

Pozadí situace a technické podmínky

Podle plánu belgické koaliční vlády z prosince 2021 byl reaktor Doel 3 odstaven v září 2022, zatímco Tihange 2 byl odstaven na konci ledna 2023. Novější reaktory Doel 4 a Tihange 3 měly být odstaveny do roku 2025. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 však vláda a Electrabel začaly jednat o možnosti a podmínkách prodloužení provozu reaktorů o dalších 10 let, přičemž konečná dohoda byla dosažena v prosinci.

Podnikatelský model dohodnutý k prodloužení provozu bude mít vyvážené rozdělení rizik, zejména prostřednictvím mechanismu Contract-for-Difference zajišťujícího stabilní cenu vyrobené elektřiny.

Výše podpory bude založena na skutečných nákladech na prodloužení provozu jaderných bloků. Tyto náklady dosud nejsou známy, ale budou odhadnuty na základě požadavků na jadernou bezpečnost stanovených Federální agenturou pro jadernou kontrolu. Počáteční cena bude stanovena v roce 2025 a aktualizována v roce 2028 tak, aby odrážela známé konečné náklady na další provoz až do roku 2035.

Jaderná elektrárna Doel. Zdroj: Electrabel

Konečný text rovněž stanoví technické a provozní podmínky pro opětovné spuštění obou reaktorových bloků od listopadu 2025 s plnou zárukou jaderné bezpečnosti. Engie uvedla, že provoz těchto dvou reaktorů a probíhající decommissioning ostatních bloků udrží přibližně 4000 přímých a nepřímých pracovních míst.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(1)
Milan Vaněček
27. červenec 2024, 11:44

Ta částka za uložení jaderného odpadu, to je drahá záležitost,

cituji: "jednorázové částky 15 miliard EUR za uložení jaderného odpadu".

A z konstrukce smlouvy a nutnosti schvalování EK je zjevné, že to bude ještě vyšší částka o podporu státu.

"přenos odpovědnosti z Electrabelu na belgický stát ohledně dlouhodobého skladování a konečného uložení jaderného odpadu a vyhořelého paliva, proti jednorázové platbě ve výši 15 miliard EUR (381 mld. Kč).

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se