Do klimatické neutrality patří jádro, řekl DeCroo na summitu o jaderné energii
Dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 si podle belgického premiéra Alexandra DeCrooa bude žádat lidskou vynalézavost. Její součástí podle něj bude jaderná energetika. DeCroo jako premiér hostitelské země dnes zahájil první světový summit o jaderné energii, který Belgie uspořádala spolu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Česko na něm zastupují premiér Petr Fiala a ministr průmyslu Jozef Síkela.
„Jaderná energetika v dnešním světě není vyhlídkou do budoucnosti, plánem nebo utopickou představou. Jádro už dnes poskytuje 25 procent veškeré čisté energie, která ve světě vzniká, tady v Evropské unii je to polovina. Bude ale třeba více,“ pronesl na úvod summitu generální ředitel MAAE Rafael Grossi.
Jaderná energie v Evropě do jisté míry vyšla z kurzu po nehodě v japonské elektrárně Fukušima v roce 2011, píše agentura Reuters. Německo v reakci na neštěstí odstavilo osm jaderných reaktorů a zbylé se zavázalo vypnout postupně, přičemž proces dokončilo loni v dubnu.
Diskuzi o rozvoji jaderných elektráren oživila ruská invaze na Ukrajinu a potřeba najít náhradu za ruský plyn společně s ambicí EU omezit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s hodnotami z 90. let a docílit klimatické neutrality do poloviny století.
„Obnovitelné zdroje budou hrát ohromnou roli při výrobě elektřiny, především solární energie podporovaná větrnou a vodní. Ale potřebujeme i jadernou energii, především v těch zemích, které nemají takový potenciál (vyrábět z obnovitelných zdrojů),“ řekl dnes před začátkem summitu šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.
Česko v současné době stavbu nových jaderných reaktorů připravuje. Původně byl vypsán tendr na stavbu jednoho bloku v Dukovanech, k čemuž předložily nabídky společnosti francouzská EDF, jihokorejská KHNP a americký Westinghouse. Součástí nabídek byly i nezávazné opce na další reaktory. Po analýze nabídek vláda letos v lednu vyzvala EDF a KHNP k předložení závazných nabídek ke stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. Čas mají firmy do poloviny dubna. Westinghouse v soutěži nepokračuje. Smlouva s vybraným dodavatelem by měla být podepsána na přelomu let 2024 a 2025 a první reaktor by měl být spuštěn v roce 2036.
Výzvou pro Evropu bude rovněž podpořit novou generaci jaderných vědců a rozvíjet výzkum, podotýká Reuters.
Na závěr dnešního summitu se čeká společné prohlášení. Podle návrhu dokumentu, který má k dispozici Reuters, bude obsahovat závazek „úplného uvolnění potenciálu jaderné energetiky“, mimo jiné skrze „konkurenceschopné financování“ již fungujících reaktorů tak, aby se prodloužila jejich životnost.
Mohlo by vás zajímat:
Do klimatické neutrality v nynější nouzi jsme zařadili jádro, není úplně přesné, neboť je to další uvolňování energie v pozemských podmínkách nad rámec slunečního přijmu v krátším období oproti přirozenému dlouhodobému uvolňování v podzemí, navíc v době, kdy to potřebujeme obráceně ze všeho nejmíň. Tyto přešlapy se nám vracejí a nadále budou v častějších rozmarech počasí se vzniklými škodami.
Je to úplně přesné, protože uvolňování energie v pozemských podmínkách je ve srovnání s o mnoho řádů vyšším celkovým příkonem ze Slunce naprosto zanedbatelné a nepředstavuje problém, na rozdíl od emisí skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv, které dokáže velmi účinně nahrazovat.
Zanedbatelné to je v době, kdy nedochází k tak zrychlenému oteplování jako jsme toho svědky. Ještě jsme si tu změnu ani nedokázali pořádně uvědomit a kam až může dojít. Spustit alarm je tedy na místě, ze svých zkušeností nemáme kde čerpat. Goléma nemáme pod kontrolou.
Když postavíte FVE o stejném výkonu, bude její produkce odpadního tepla v létě oproti trávě zhruba srovnatelná, v zimě při porovnání se sněhem vyšší, než z JE.
Albedo (odrazivost) FV panelu je prakticky 0 (nějaké číslo za desetinnou čárkou by bylo až na 3. místě - lze zanedbat). Zatímco trávy je 0,25 a sněhu 0,8-0,9.
To znamená, že FV pohltí téměř všechnu solární energii, 20% přemění na elektřinu, 80% na teplo.
Oproti tomu zasněžená krajina pohltí 15% solární energie, která se přemění na teplo.
Rozdíl mezi FVE a sněhem je 65% tepla. Na jednotku vyrobené elektřiny 3,25 násobek tepla.
Tepelná účinnost JE je 25%. Na jednotku vyrobené elektřiny 3 násobek tepla.
Obojí má ale daleko menší vliv na množství přijatého tepla, než jiné lidské činnosti. Třeba asfaltové povrchy a nebo jen to zda po žních je pole ihned zoráno, nebo se na něm ještě do zimy před orbou něco vyseje.
U sněhu bude albedo nad 80% tak možná u čerstvě napadaného a úplně čistého sněhu. Jinak bude nižší.
A u trávy 25% nebude skoro nikdy. Možná u úplně suché a tím světle žluté. Jinak bude o dost nižší, tak někde kolem 15%.
Takže proti trávě budou solární panely okolí spíš ochlazovat než ohřívat.
Nicméně je to fuk, je to jen taková akademická debata. Zrovna tohle množství tepla je to poslední, co by nás mělo vzrušovat.
Tvrzení "proti trávě budou solární panely okolí spíš ochlazovat než ohřívat" nějak nekoresponduje s tím, že se kolem velkých fotovotaických parků tvoří tepelné ostrovy:
phys. org/news/2016-11-solar-island-effect-large-scale-power. html
0,25 je zelená tráva.
Čerstvý sníh je 0,8-0,9, vzal jsem střed.
Byl to jen příklad, že přehřívání okolí FVE může být i horší, než JE.
Ani stále opakovaný mýtus o škodlivosti JE se nestává pravdou.
Ale jinak souhlasím, že to není zásadní problém a psal jsem to už v minulém příspěvku.
Jde o to, že se tu stále opakují lži o JE ve stylu "kdo chce psa bíti, hůl si vždycky najde".
Velké solární farmy mohou dokonce ovlivnit globální klima:
osel.cz/13282-slunecni-slamastyka-masivni-solarni-farmy-mohou-menit-klima-jinde-ve-svete.html?
Ono to je pravda i ne důležité je kam panel instalujete červená taška odráží asi 20% energie solární panel 5%. Jenže z 22% nebo i více vytvoří elektřinu , která se nevyrobí jinde takže ve skutečnosti solární panel sníží teplo o 7% když je na střeše , takže efekt je ochlazující. Až budu panely s účinností 40% což je hudba roku 2050 tak ty budou ochlazovat i ty pouště.
Solární panel rozhodně neodrazí 5% solárního záření. To by byl hodně špatný. I obyčejný čerstvý asfalt odrazí jen 4%. Reálných je tak cca 0,5%.
Albedo pouštního písku je 0,4, takže i FV s účinností 40% by neochlazovaly, ale max. by byly neutrální. A to si myslím, že s účinností přeháníte zatím se laboratorně, a to má do provozu daleko, dostali max. na 33%. Dostanou se k hranici, kterou už nelze překročit.
Další věc je, že samozřejmě i ta vyrobená elektřina se nakonec změní na teplo. Menší část přímo na té poušti (střídače, transformátory, ztráty ve vedení).
Na Oslu jsou občas oslovské příspěvky. Naříklad cituji z citovaného článku:
...kdyby solární panely pokrývaly 20% Sahary...
My jsme jako malí kluci říkávali: kdyby v prd--- byly ryby nemusely by být rybníky. A kdyby na Sahaře bylo pokryto 20% plochy, tak co by s tou vyrobenou elektřinou (skoro zadarmo) lidstvo dělalo? Vždyť by jí byl tak třeba dvacetinásobek současné spotřeby všech 7 miliard obyvatel Zeměkoule.
Na Oslu jsou občas oslovské příspěvky. Naříklad cituji z citovaného článku:
...kdyby solární panely pokrývaly 20% Sahary...
My jsme jako malí kluci říkávali: kdyby v prd--- byly ryby nemusely by být rybníky. A kdyby na Sahaře bylo pokryto 20% plochy, tak co by s tou vyrobenou elektřinou (skoro zadarmo) lidstvo dělalo? Vždyť by jí byl tak třeba dvacetinásobek současné spotřeby všech 7 miliard obyvatel Zeměkoule.
zde se nachází jádro pudla, jak to obrovské množství energie chcete akumulovat by na jeho základě dokázala fungovat rozvodná síť? V Africe by mohli vyrábět syntetická paliva
Byly takové plány, pokrýt velké části Sahary FVE.
Případně koncentrické solární elektrárny: projekt Desertec
Když Vám není po chuti Osel, což takhle:
Studie z roku 2018, publikovaná v odborném časopise Science se stejnými výsledky.
koncentrační solární elektrárny to už je jiná liga, díky tepelné setrvačnosti se prakticky jedná o fungující disponabilní bezemisní obnovitelný zdroj, a na Sahaře je místa habakuk, bohužel to přes ideologii neprojde že by někdo investoval do takového projektu mimo ůzemí EU
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se