Důležitý milník pro SAE: poslední blok jaderné elektrárny Barakah oficiálně zahájil komerční provoz
Spojené arabské emiráty úspěšně završily výstavbu své první jaderné elektrárny Barakah. Čtvrtý blok absolvoval všechny testy a zahájil oficiálně komerční provoz. Elektrárna o celkovém výkonu 5 600 MW s jihokorejskými bloky APR-1400 nyní svojí produkcí pokryje zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny v zemi. Emiráty již nyní v rámci plnění svých klimatických cílů plánují v lokalitě dostavit další dva bloky.
Společnost Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC) oznámila dosažení zásadního milníku. Čtvrtý a poslední blok první jaderné elektrárny arabského světa Barakah úspěšně zahájil komerční provoz. Stavba jaderného bloku typu APR-1400 o výkonu 1400 MW trvala 9 let. Celkově zemi trvalo postavit svou první čtyřblokovou jadernou elektrárnu o výkonu 5,6 GW úctyhodných 12 let.
„V roce 2008 vizionářské vedení Spojených arabských emirátů vydalo komplexní politiku rozvoje civilní jaderné energie v SAE s cílem transformovat výrobu elektřiny. Se vstupem bloku Barakah 4 do komerčního provozu byla tato vize realizována, přičemž každý čtvrtý elektron v síti Spojených arabských emirátů pochází z elektrárny Barakah. Tento zdroj čisté elektřiny bude působit jako magnet a přitáhne další investice v SAE ze strany udržitelně smýšlejících, ale energeticky náročných průmyslových odvětví z celého světa," uvedl jeho excelence Khaldoon Khalifa Al Mubarak, předseda představenstva ENEC.
Elektrárna Barakah po zprovoznění všech čtyř bloků vyrobí 40 TWh elektřiny ročně. To je podle ENEC téměř ekvivalent roční spotřeby elektřiny na Novém Zélandu a zhruba 25 % elektřiny v SAE. Podle společnosti by tolik elektřiny stačilo k napájení 16 milionů elektromobilů ročně. Odhadovaných 22,4 milionu tun emisí CO2, jejichž vypuštění elektrárna Barakah zabrání, tvoří okolo 24 % národních závazků dekarbonizace do roku 2030.
„Jsme nesmírně hrdí na tento monumentální úspěch pro Spojené arabské emiráty. Země přidala více čisté elektřiny na hlavu za posledních pět let než kterýkoli jiný národ, přičemž 75 % tohoto příspěvku pochází z elektrárny Barakah. To jasně ukazuje, že integrace jaderné energie do energetického mixu SAE a rostoucí podíl OZE byl správné rozhodnutí," řekl jeho excelence Mohamed Al Hammadi, výkonný ředitel a generální ředitel ENEC.
Další bloky na obzoru?
Elektrárna Barakah podle ENEC přinesla řadu ekonomických a ekologických výhod. Navzdory rostoucí poptávce po elektřině je spotřeba zemního plynu pro výrobu energie v Abu Dhabi na 13letém minimu. Na výstavbě elektrárny se podílelo a podílí více než dva tisíce vysoce kvalifikovaných pracovníků z emirátů. Stavba elektrárny přinesla zhruba 6,7 miliardy dolarů (přes 150 miliard Kč) pro místní dodavatelský řetězec.
„Elektrárna Barakah dnes vyrábí čtvrtinu spotřeby elektřiny v SAE způsobem, který zajistí stabilní dodávky energie na dalších 60 let. Jistota výkonu a nízká volatilita cen, kterou poskytuje, nabízí silný základ, na kterém lze stavět a růst,“ uvedl Nasser Al Nasseri, generální ředitel Barakah One Company.
ENEC předpokládá, že poptávka po elektřině v SAE bude i v dalších letech růst o průměrně 3,4 %. Hlavními oblastmi zvyšujícími spotřebu jsou zejména provoz datových center a umělé inteligence. Zástupci SAE tak již s jihokorejskými protějšky zahájili diskuze nad možným rozšířením elektrárny o dva další bloky.
Mohlo by vás zajímat:
Ukázka toho, že když se chce, tak to jde. Tady se mlátí prázdná sláma 20 let aniž by se koplo do země. Velkým dílem díky zeleným pomatencům, kteří mlou stále něco o jaderných mamutech a levné energii z OZE. Tam, kde jeste zůstal zdravý rozum se nespolehají jen na OZE.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze .
Fascinujicí že?
V zemi kde by měli elektřinu z ropy/plynu na drobné...
V zemi, kde by solar měl výkon jak kráva :)
si raději postaví jádro :)
Píšu to tu znovu, všechno jsou to jenom výmluvy. Třeba výstavbu JE v ČR v roce 2014 zastavili Daniel Beneš a Andrej Babiš. Který z těch dvou je "zelený pomatenec"?
Postupné odpojování jaderných zdrojů přišlo Němce velice draho. Náklady na nové energetické zdroje vyšly na 696 miliard eur, v přepočtu na 17 bilionů korun. Jen poloviční investice do rozvoje jádra by vedly k většímu poklesu uhlíkových emisí.
Vypočítal profesor Jan Emblemsvåg z norské univerzity vědy a techniky NTNU.
Další trojčlenkový profesor ekonomie, co si plete cash flow s náklady? Takových už jsem viděl ...
Kde a kolko si takych videl?
Myslim si, ze norsky profesor na univerzote vied a techniky zvladne toho viac ako trojclenku.
Na českých univerzitách až moc, nedávno jsem, bohužel, s jedním namyšleným profesorem z Německa musel jednat. Ego až do stratosféry, ale jeho analýza byla očividně poskládaná z několika dílčích prací nějakých studentíků. Dá se to celkem lehce poznat, už jen podle toho, že se mu během práce 2x změní fonty a celý grafický styl. Mělo to 200 stran a vlastních výsledků naprosté minimum.
Profesoři jsou, a málo se to ví, vyšší management vědy, málokdy jí doopravdy provozují a až příliš často jim už dávno ujel vlak. Ale o to větší mívají pocit, že všemu rozumí, i oborům mimo jejich know-how.
Připomínám, že ten norský profesor je profesorem na katedře námořních operací a stavebního inženýrství a roky pendluje mezi správními radami námořních firem a technickou univerzitou. A má zvláštní hobby, lodě na jaderný pohon. Že by to byl další jaderný nadšenec ohýbající ekonomickou realitu tak, aby to vyšlo tak, jak by si přál?
Máte někde odkaz na tu jeho práci? Ať se tu nebavíme jen tak platonicky?
Argumentace ad hominem je nejlepší, když dojdou jiné argumenty. Při odstavení jádra byly emise vyšší, než kdyby k odstavení nedošlo. Jak odpůrci jádra toto rozporují ? Jaké náklady budete počítat jako náhradu zdrojů je extrémně politická otázka - jestli by byly také vynaloženy i kdyby jádro odstaveno nebylo. Podobné výpočty bývají pouze cvičení z politologie.
Už jsem tady psal, že klidně budu diskutovat o meritu věci. Takže si ještě jednou žádám o tu práci toho norského profesora, na kterou se Lukáš odkazoval.
Vy jste jí četl?
Takže jste nebyl líný věnovat čas zjišťování kde ten norský profesor pracuje, kde všude pendluje, jaké má hobby atd., ale už vám nezbyl čas najít tu jeho práci, což je otázka asi tak dvou minut...
Pane Veselý, sice od Vás nepředpokládám objektivní hodnocení článku, který jste už dopředu před čtením sepsul, ale stačí zadat jednoduchý dotaz:
tandfonline.com/doi/full/10.1080/14786451.2024.2355642#d1e2156
P.s. Nevěřím, že když jste si byl schopen o autorovi něco dohledat, nemohl jste ten článek najít. Ale hol: "když se nechce, je to horší, než když se nemůže".
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se