Energetiky vyzvaly Evropskou komisi, aby vědci zhodnotili jadernou energetiku
Sedm evropských energetických firem včetně společnosti ČEZ vyzvalo Evropskou komisi, aby nezávislí odborníci a vědci zhodnotili přínos jaderné energie ke klimatickým cílům Evropské unie. Bez hlubší analýzy podle nich hrozí, že jaderná energetika vypadne ze seznamu udržitelných ekonomických činností, čímž by se výrazně zbrzdily investice do nové výstavby a prodlužování životnosti stávajících zdrojů. ČTK to dnes řekla mluvčí ČEZ Alice Horáková.
Iniciativa podle ní reaguje na aktuální závěry evropské Technické expertní skupiny pro udržitelné finance. Ta měla mimo jiné za úkol stanovit kritéria pro roztřídění energetických zdrojů podle toho, zda přispívají k dlouhodobým klimatickým cílům Evropské unie, či nikoliv. Zatímco s energií z uhlí, větru, slunce či biomasy si expertní skupina poradila poměrně snadno, jaderná energetika podle ní představuje příliš složitou problematiku, uvedla Horáková.
Vedoucí představitelé společností ČEZ, EDF, Fortum, Nuclearelectrica, Orano, PGE a Slovenské elektrárne proto podle ní žádají, aby Evropská komise umožnila vznik nové nezávislé pracovní skupiny složené z odborníků, včetně expertů na radiační ochranu a jaderné odpady, která by tuto oblast do hloubky posoudila.
„Technická expertní skupina sama přiznává, že jádro je pro zhodnocení z jejich pohledu příliš komplexní. Pokud Evropské komisi a jejímu Společnému výzkumnému středisku (JRC) odborné kompetence v této oblasti chybí, je logicky zapotřebí nezávislé expertní posouzení. A z mého pohledu také účast národních jaderných regulátorů, kteří mají výhradní vhled do jaderných zařízení,“ uvedl dnes generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, který výzvu za českou firmu podepsal.
Podle pondělní zprávy expertní skupiny jaderná energie sice významně přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů, ale na druhou stranu nelze s jistotou tvrdit, že nezpůsobuje jiné významné škody dalším cílům takzvaných zelených financí, zejména z pohledu radioaktivních odpadů.
Signatáři výzvy však mimo jiné poukazují, že evropské země jsou v otázce dlouhodobého bezpečného ukládání vyhořelého jaderného paliva a dalších radioaktivních odpadů nejdál na světě – ve Finsku již vzniká hlubinné úložiště, Švédsko a Francie jsou s plány přípravy rovněž v pokročilé fázi, špičkové vědecké týmy v Evropě i v USA navíc zkoumají, jak použité palivo znovu využít pro další výrobu elektřiny nebo skladování energie, dodávají.
Diskuze o stavbě nového jaderného bloku se v Česku vede řadu let. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v polovině února přímo v jaderné elektrárně v Dukovanech uvedl, že dohoda mezi vládou a firmou ČEZ o stavbě nového bloku elektrárny bude zveřejněna do několika týdnů. Zopakoval, že by do konce roku 2022 měl být vybrán dodavatel nového bloku, stavební povolení mají úřady vydat do roku 2029 a pak má začít stavba. Hotovo má být v roce 2036.
Při jednání o novém bloku bude mimo jiné důležité schválení Evropské komise, takzvaná notifikace. Evropská komise bude plánovaný český jaderný zdroj zkoumat především z hlediska možné nedovolené veřejné podpory od státu.
Mohlo by vás zajímat:
Je docela zajímavé, že se u nás má doba na vydání stavebního povolení 2022-29 = 7 let, přesně rovnat době realizace stavby reaktoru 2029-36 = také 7 let. Sice chápu, že reaktor není nějaká kůlnička na nářadí na zahradě , ale 7 roků "usilovné práce" stovek úředníků na výsledném papírovém fasciklu, to mi přijde příliš.
Dříve Ruské nyní evropské poznání: Více papíru = čistší prkno. A co by úředník robil?
Na druhou stranu si představte tu dokumentaci pro vydání stavebního povolení a pro provádění stavby. To je něco, co z těch 7 let na přípravu ubere značnou část.
To je problém českého systému, ne evropského. A ne, nelze nekvalitní práci úřadů nahrazovat osekáváním participace společnosti připomínkami.
To je k smíchu, když se stavila dálnice Plzeň-Rozvadov, pak do rozhodnutá vlády ,že jí chce trvalo 2 roky než byla dálnice hotová. Dnes je to nemyslitelné proč ? Protože EU a její byrokracie neakčnost společnosti malátný hospodářský růst a co teprve když přijde krize neakčnost společnosti -teď je to vidět v Itálii, Německu , Francii. Čína se s coronavirem vyrovnala v unii je to katastrofa , ale to není tím virem, on se nešíří se tak dobře jako chřipka, je to tím, že už nejsme schopni pružně reagovat nejsme schopni ani zajistit dostatečné proočkování populace proti závažným nemocem. Naše neschopnost se teď proti Číně jasně ukazuje. My tady máme ještě zbytky zdravého rozumu, protože tu ještě žije hodně lidí co pamatuje jak funguje normální svět, ale na západě mají evropskou unii už příliš dlouho a tak jim spousta nesmyslů přijde normální.
U JE je to ještě jednodušší, máme úřad jaderné bezpečnosti,takže není problém, aby zaměstnanci úřadu byly trvale přítomni stavbě JE, takže stačí schválení hrubé dokumentace a pak parciální kontroly a povolení během výstavby na místě aniž by se stavba zdržovala ten úřad se platí z provozu JE.... Krom toho růst požadavků na bezpečnost JE od roku 2000 je nesmyslný. Největším rizikem JE je prostě normální vojenský útok 1 raketa a je jaderná katastrofa všechny ostatní nebezpečí jsou proti tomu naprosto zanedbatelné a to první nejde ničím odstranit.
Mě to až tak složité nepřipadá. Uran není obnovitelný zdroj. JE jsou z hlediska produkce bezemisní. Klidně ať podporu mají. Jen by to mělo být něco aspoň vzdáleně tržního a férového. Ne, jako "my vláda jsme se domluvili s Rosatomem". Ať jsou výběrová řízení a smluvní ceny za DODANOU energii.
Ale stejně si myslím, že to je škoda času a peněz.
Diskuse se ovšem nevede o tom, co je obnovitelné, ale co je udržitelné. Což je velký rozdíl, i když to tak nevypadá.
Co je obnovitelné je (objektivně, z přírodních zákonů) obnovitelné po 10, 100, 1000 i 10 000 let.
Co je "udržitelné" - to je subjektivní pojem, změní se vláda, názory, veřejné mínění, technologický pokrok, vědecké poznatky - a už to nikdo neudrží....
Ano, je to velký rozdíl, OZE jsou obnovitelné zdroje energie
Tak ještě jednou speciálně pro pana Vaněčka: co je obnovitelné je v kontextu tohoto článku nepodstatné. Podstatné je, co spadá do kritéria "Do No Significant Harm" v kontextu tzv. "Taxonomie udržitelného financování EU". A v tom Technická expertní skupina sama nemá jasno, jak vyplývá z článku. Že o tom máte jasno Vy, nepochybuji, nemusíte to zdůrazňovat.
Radioaktivní odpad je "significant harm", v okolí Fukušimy se realizoval "significant harm", ....
Na Váš názor se ale nikdo neptá. Rozhodující bude názor Technické expertní skupiny, která "sama přiznává, že jádro je pro zhodnocení z jejich pohledu příliš komplexní."
"Significant harm" se neposuzuje podle havárií. V tom případě by totiž byly "significant harm" třeba i vodní elektrárny. Jaderný odpad v okolí Fukušimy nikoho nezabil, v čínském Banqiao zabila vodní elektrárna 200.000 lidí.
U JE je největším problémem udržitelnost ekonomická. Už jen obnova výrobní základny je taková menší Mission Impossible.
Udržitelnost ekonomickou "Technická expertní skupina" nezkoumá, takže i kdyby to byla pravda, je to v kontextu tohoto článku úplně jedno.
Záleží i na časovém rámci. je JE udržitelná při současném stavu technologií a spotřeby uranu? Ano, je, budou ale udržitelné pokud by měly udržet současný podíl, ale elektřina bude, na podobné úrovni jako u nás, dostupná všem? Asi ano, ale pokud by měly pokrývat 100% spotřeby elektřiny, dostáváme se do nejisté oblasti. Pokud by měly zajistit všechnu potřebnou energii, tak už bych je udržitelnými, i se zapojením moderních technologií nenazval. Spotřeba paliv, i s množivými technologiemi by byla taková že by mohlo dojít k jejich nedostatku na konvenčních lokalitách během jednoho delšího lidského života. Jak to bude s mořskou vodou? Kdo ví, ale nespoléhal bych na ni.
Možná bych zkusil poskytnout raději rozpočet na jednu dvě JE na výzkum Stellarátorů (500MWe elektrárna by měla stát tolik co nějakých 1200MWe v konvenčním jádře, nebo to tvrdí jedna studie) a Sféromaků, to by mohla být mnohem lepší investice.
Sice jsem neslyšel o nikom, kdo by měl ambici pokrývat 100% spotřeby elektřiny nebo dokonce veškeré energie jádrem, ale čistě hypoteticky je na zemi těžitelného thoria dost, aspoň do doby, než se podaří přejít na fúzní elektrárny.
Právě, hypoteticky. Potřebujeme spíš znát tzv. bilanční zásobu, tedy takovou, která se dá ekonomicky vytěžit.
Opravdu bych teď raději viděl aktivaci soukromého kapitálu do OZE a PPE a státního do fúzních projektů. Ten obor je chronicky podfinancovaný, ale měl bych jednu podmínku, výsledkem musí být zařízení 150-750MWt, tedy blok 50-250MWe, to je dost na to aby se to vyplatilo jak pro velkou energetiku, tak pro městské elektrárny/teplárny.
Patrně by to teď opravdu byla škoda času a peněz. Evropská komise se už rozhodla, brblání, ať třeba vědecké, nebude účinné.
K vyznění úvodního článku: nejde o to, že by jaderná energetika odněkud mohla vypadnout ve smyslu, že by se něco mohlo stát v budoucnosti, pokud ČR a spol. včas nezakročí, nýbrž o to, že do "taxonomie EU pro bankovní vstřícnost" již byla nezařazena, gr. čas perfectum, hotovo.
Ani Slunce není trvale obnovitelný zdroj, a ovšem ani peníze spotřebitelů a daňových poplatníků vytvářené pomocí politické magie. A proto dodám "a přece se točí". Nakoupím svíčky a uvidí se za pár let.
Jak dlouho to trvalo komunistum a jeste pri tom postavili nekolik chatovych oblasti a rodinnych domku.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se