10. duben 2016
Více než polovina zemí EU provozuje nebo připravuje jaderné zdroje, uvedlo MPO

Více než polovina členských zemí EU v současnosti provozuje, plánuje nebo připravuje jaderné zdroje. Na 15. jaderných dnech v Plzni, zaměřených na energetickou bezpečnost Evropy, to řekl ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Ehler. Podle odhadů vývoje instalované kapacity od Evropské komise má být v roce 2050 rozptyl 75 až 150 gigawattů, v čemž je zahrnuto jak prodloužení provozu, tak výstavba nových zdrojů včetně malých a středních reaktorů, uvedl.
V Česku v současné době vyrábějí dvě jaderné elektrárny Dukovany a Temelín s šesti bloky 42 procent republikové produkce elektřiny, jejich instalovaný výkon je téměř 4,3 GW. Připravuje se stavba nových jaderných bloků, která by měla být největší tuzemskou zakázkou. Náklady na vybudování dvou reaktorů v Dukovanech přesahují v současných cenách 400 miliard Kč. Stavbu bude zajišťovat korejská společnost KHNP, která uspěla v loňském tendru. Pokračuje geologický průzkum lokality.

Ehler uvedl, že s podpisem kontraktu už běží činnosti státu tak, aby zajistil rozšíření veřejné podpory z jednoho bloku na dva, a další aktivity ke zmírnění rizik a k zajištění projektu. Jde hlavně o dopravní infrastrukturu, financování souvisejících dopadů na region, podporu lidských zdrojů, vědy a výzkumu, zajištění povolovacích pobytů a víz pro korejské partnery nebo do budoucna pro pracovníky z dalších zemí. Kontrakt pro KHNP podle něj zahrnuje i opci na další bloky v Temelíně. "Vláda nám zadala návrh postupu využití těchto opcí. Tedy využít toho dobrého kontraktu, úspory z rozsahu a zapojení průmyslu tak, aby byly zajištěny synergie," dodal.
Současným problémem EU pro konkurenceschopnost ve světě jsou podle Ehlera ceny elektřiny. "Také u koncových cen pro domácnosti není dražšího kontinentu, než je Evropa," řekl. Přínos jádra tedy vidí nejen v bezpečnosti, nezávislosti a dekarbonizaci, ale také v tom, že může přispět ke stabilizaci a snížení cen elektřiny. "Tento aspekt je často upozaďován, ale měli bychom diskutovat dopad do cen provozu a výstavby elektrizační soustavy, které budou bez jádra, tedy postavené na neřiditelných zdrojích, významně dražší," uvedl. Podle Ehlera není jaderná energie levná, ale má výhody, jako jsou stabilita a řiditelnost. Systém s jadernou energetikou je celkově levnější, dodal.
Mohlo by vás zajímat
21. únor 2018
11. listopad 2021
17. červenec 2025
13. říjen 2025
21. říjen 2025
22. říjen 2025
22. říjen 2025
Komentáře (18)
Elektřina na další roky stojí kolem 90 EUR/MWh. Prý to je zničující cena.
Elektřina z nových Dukovan má stát 90 EUR/MWh (když se nic neprotáhne a neprodraží). Prý to je skvělá cena.
Dokážete mi to prosím vysvětlit?
Je to taková cena, že dle CfD nebudeme na elektřinu z nového bloku nic doplácet a už vůbec ne horentní sumy, jak nás tu pořád straší p. Vaněček.
K tomu budou vyrábět ještě původní bloky Dukovan a Temelína velmi levnou elektřinu. Dohromady bude elektřina z jádra levná.
Zatímco ekvivalent dodávek z OZE zahrnující ty OZE, ale k nim ještě nutnou krátkodobou akumulaci v bateriích a zálohu v plynových elektrárnách (ZP s povolenkami, nebo dlouhodobou akumulaci přes vodík) bude podstatně dražší. A to i za předpokladu, že půjdou ceny akumulátorů, elektrolyzérů a zásobníků vodíku do té doby dolů.
Bobe, ta předpokládaná cena 90 €/MWh z nového bloku, je stejně jako vysoutěžená cena 204 miliard platná k roku 2024. Tyto ceny se budou každý rok samozřejmě navyšovat o inflaci tzn. že cena z nového bloku bude v roce 2036 přesahovat 120 €/MWh = 90 €/MWh v cenách v roce 2024.
Ne, Bláho, tyto ceny se nebudou navyšovat o inflaci, protože cituji: „Máme výrazné procento dodávky od KHNP v tzv. pevné ceně, takže tam není prostor pro jakékoli úpravy. V další části máme jasně stanovenou cenotvorbu, takže nepředpokládám, že by docházelo k výrazným odchylkám,“ popisuje pro SZ Byznys Pleskač.
Emile, to je jen váš vlhký sen. Vaše laické představy od počítače, že 204 miliard a 90 €/MWh je finální neměnná cena. Není. Cenu práce tisíců pracovníků po dobu deseti let na stavbě, cena materiálu, není nikdo schopen deset let dopředu odhadnout, stejně jako inflaci. A přesně proto je ve všech dlouhodobých smlouvách cena + inflace a u stavby Dukovan to rozhodně nebude jinak. I když si to Emil hip-hop atom přeje.
Ano výrazné procento ze zakázky je ve fixní ceně, ale i výrazná část zakázky v té fixní ceně není (nebo snad budou pracovníkům na stavbě platit mzdy podle roku 2022 i v roce 2036?).
A co vícepráce, které se zase objeví, s mezinárodním tlakem na zesílení bezpečnosti, jako to bylo v předchozí dekádě po Fukušimě?
Ale možná se v Dukovanech stane zázrak? Nebo to půjde "jako obvykle"?
Ne, Bláho, to není žádný můj vlhký sen, to je vyjádření předsedy dozorčí rady EDU II, který o tom ví nepochybně podstatně víc než vy, takže laickými představami od počítače tu trpíte jedině vy sám. Já jsem nikde nepsal že "204 miliard a 90 €/MWh je finální neměnná cena", tohle tvrzení se mi marně snažíte podsouvat jen vy, já pouze vyvracím vaše nesmysly o tom, že cenu elektřiny v roce 2036 vypočítáte tak že 90 €/MWh vynásobíte nějakou předpokládanou inflací od roku 2024. Takhle to opravdu nefunguje. Vaše argumenty ad-hominem na tom vůbec nic nemění.
Dodatek:
Abychom si uvědomili, o jakých cenách elektřiny z OZE (ZP) se bavíme na příštích 20 let, tak z vedlejšího článku:
Kogenerace (ZP, nebo biomasa) dnešním kursem 168 €/MWh
VtE 143 €/MWh
MVE 176 €/MWh
Přičemž u VtE by došlo ještě k dalšímu zdražení nutnou akumulací v době, kdy nefouká. Vše zvyšováno o inflaci.
To se mi pořád jeví 90 €/MWh z nového jádra jako docela přijatelná cena. Vám ne?
Ta samá inflace, jako na ceny z JE bude působit i na ceny z OZE a akumulace. Takže když to porovnáváme mezi sebou, tak inflaci vůbec nemusíme uvažovat.
Pokud se týká avizované budoucí ceny elektřiny, tak i ta se bude navyšovat minimálně o inflaci a do doby uvedení nového bloku do provozu bude pravděpodobně také vyšší, než těch 90 €/MWh. Dlouhodobě roste cena elektřiny více, než odpovídá inflaci.
Nelze to zužovat jen na cenu silové elektřiny, "zničující" není 90 €/MWh v silové elektřině, pokud je něco "zničující", tak je to koncová cena (a o tom mluví i pan Ehler) včetně stále rostoucích systémových nákladů, které je potřeba také brát v úvahu. K čemu by byla silová elektřina za polovinu, kdyby byla k dispozici jen za dobrého počasí. To by bylo ve výsledku podstatně dražší.
Tomu moc nerozumím, vždyť ta cena na další roky kolem 90 EUR/MWh je baseload, tedy totéž jako produkce z jaderek, a nikoli jen za dobrého počasí.
Dobrý den,
Jaderné elektrárny prodávají typicky ten baseload. Prodávají na rok-dva dopředu stabilní výrobu, protože ví, že tuto naslibovanou a zaplacenou výrobu budou schopni dodat přesně dle domluvy. Tomu se říká baseload.
OZE typicky vyrábí nahodile dle aktuálního počasí (vyjma biomasy a některé vody, které dokáží jet predikovatelně a nechat se řídit) a prodávají typicky za státem dotované garantované ceny. Např zrovna dnes je tu článek o právě proběhlé aukci, kde vysoutěžené garantované ceny byly od 160 E/MWh výše.
Tepelné a vodní (velká vodní díla z minulusti) elektrárny pak obvykle prodávají mix. Něco v baseloadu, něco na krátkodobých trzích. Také dokáží řídit dle potřeby, takže co a za kolik prodají je věcí jejich obchodní strategie co je pro ně výhodnější.
A pro koncového odběratele je celková složka elektřiny = silová složka + síťové poplatky + cena za regulaci sítě + OZE poplatky + další drobnosti. Koukněte se na vyúčtování doma, jak je složité kolik těch položek tam je a zkuste si to rozklíčovat. V současné chvíli je cena za silovinu menší polovinou celkového účtu pro koncového zákazníka. A jak již tu někdo psal, s vyšším zastoupením občasných zdrojů energie je potřeba mít v pohotovosti výrazně více záložních zdrojů, než v případě plně regulovatelných konvenčních zdrojů. A tu zálohu v pohotovosti musí někdo (provozovatel sítě) zaplatit - to pak padá do té ceny za regulaci sítě a síťové poplatky, která již dnes tiše dominantní složkou koncové ceny elektřiny. A to ještě zdaleka nemáme v síti tolik těch občasných zdrojů, jak by si Brusel a zelení fanatici představovali.
S pozdravem,
To jsem zvědav co Emil odpoví Pavlovi.
Neodpoví nic, není na co, žádná otázka položena nebyla, je to pouze sdělení že tomu Pavel moc nerozumí.
Umí Emil číst? Cituji poslední větu Pavla: "Dokážete mi to prosím vysvětlit?"
Emil číst umí, když na tu otázku Pavlovi odpověděl a o to vysvětlení se pokusil. U Vaněčka o tom však existují důvodné pochybnosti. Vzhledem k tomu že následná reakce Pavla byla "Tomu moc nerozumím" a žádný další dotaz už nevznesl, nebylo na co odpovídat a odpověď na původní otázku je zjevně záporná.
No je to o celkové ceně.
Jestli baseload stojí 90 a síťové služby dalších 20
Nebo bude baseload 50 a síťové služby 150.
To co dělají FVE a VTE je, že extrémně zdražují ty siťové služby - reálně na každé EURo, o které sníží výrobní ceny zvednou cenu za síťové služby o dvě. (síťové služby jsou ty baterie, přečerpávačky, záložní generátory, záložní elektrárny atd, které zajišťují že elektřina je k dispozici v době spotřeby)
@Omega 11. září 2025, 13:08
Přečerpávačky a záložní elektrárny tu byly dávno a dávno před OZE.
A jak jste přišel na ten váš výpočet 1:2, máte k tomu relevantní vstupy?








Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.