Jaderná fúze je opět o krok blíže, ITER vybral zhotovitele torusu fúzního reaktoru
Společnost Westinghouse Electric Company podepsala kontrakt v hodnotě 180 milionů USD (přibližně 3,95 miliardy Kč) s organizací ITER na sestavení prstencové vakuové komory pro mezinárodní termonukleární experimentální reaktor ITER, který se staví v Cadarache na jihu Francie. Tato vakuová nádoba představuje jeden z nejkritičtějších prvků reaktoru. Jedná se o hermeticky uzavřený dvouplášťový ocelový kontejner, uvnitř kterého bude udržováno fúzní plazma.
Po instalaci všech sektorů vakuové nádoby zahájí Westinghouse nejsložitější fázi montáže – souběžné svařování devíti sektorů do jednoho celistvého prstencového útvaru, tzv. torusu.
Spolupráce s dlouhou historií
"Jsme potěšeni, že se Westinghouse ujímá této klíčové role v našem unikátním projektu. Díky desítkám let zkušeností s návrhem a výstavbou jaderných elektráren věříme, že firma přinese do sestavení tokamaku ITER svou mimořádnou odbornost," uvedl Pietro Barabaschi, generální ředitel ITER.
Šachta tokamaku ITER s instalovanými dvěma sektorovými moduly vakuové nádoby. Společnost Westinghouse se podílela na výrobě sektorů vakuové nádoby v rámci konsorcia Fusion for Energy (F4E) se svými partnery Ansaldo Nucleare a Walter Tosto. Zdroj: Westinghouse
Dočasný CEO Westinghouse Dan Sumner dodal, že Westinghouse vždy stál v čele energetických inovací a společnost je hrdá, že "může být součástí tohoto průlomového projektu, který by mohl zajistit energetickou bezpečnost pro budoucí generace".
Westinghouse s organizací ITER dlouhodobě spolupracuje. Společně s partnery z konsorcia AMW (italské společnosti Ansaldo Nucleare a Walter Tosto) se podílel na výrobě pěti sektorů vakuové nádoby. V rámci projektu vyvíjel pokročilé výrobní techniky a spolupracoval s globálními partnery tak, aby splnil přísné požadavky na kvalitu.
ITER: Krok ke komerčnímu využití fúze
ITER je největší mezinárodní projekt v oblasti jaderné fúze. Jeho cílem je prokázat technickou proveditelnost fúze jako velkokapacitního a bezemisního zdroje energie. Reaktor má produkovat 500 MW fúzního výkonu při vstupu 50 MW energie pro ohřev plazmatu, a to po dobu nejméně 400 sekund. Elektrická energie se v zařízení vyrábět nebude – ITER slouží výhradně pro výzkumné účely.
Sestavování sektorů vakuové nádoby se přerušilo kvůli defektům a bude realizováno teprve po jejich opravě. Zdroj: ITER
Na výstavbě zařízení se podílí desítky zemí. Evropská unie financuje téměř polovinu nákladů, zatímco zbývajících šest partnerů (Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Rusko a USA) si rovným dílem dělí druhou polovinu.
Stavba byla zahájena v roce 2010, původní termín dosažení prvního plazmatu v roce 2018 byl však posunut na rok 2025. V roce 2023 ITER oznámil nový harmonogram, podle kterého má první fáze provozu zahrnovat fúzi deuterium-deuterium v roce 2035, následovanou plným provozem s magnetickým polem a plazmovým proudem.
Mohlo by vás zajímat:
O krok blíže? V roce 2018 byla 7 let daleko, v roce 2023 už 12 let daleko.
O krok blíže by byla v jiných než evropských rukou.
Projekt ITER dosud přinesl místo zisku neomezené energie z fúze pouze nevídané problémy, zdržení a komplikace.
Dr. Michael Dittmar(1956) projekt otevřeně kritizuje už od roku 2008 a teprve nyní se k němu nesměle a velice opatrně připojují další. Je to ožehavé téma a nikdo z vědců se nechce zničit kariéru. Točí se kolem toho nepředstavitelné množství peněz.
Dnes je jasné, že projekt tokamaku ITER musí ztroskotat na 4 neřešitelných problémech, o kterých se samozřejmě nikde veřejně nemluví ani nediskutuje:
1.Doba provozu. V pulzním reaktoru ITER by to mělo být až 40 vteřit. Pro komerční využití je však nutno zajistit nepřetržitý provoz po mnohem delší dobu.
2.Tritium. Reaktor ho má získával z lithia jaderným štěpením. Ani v simulacích to nefunguje. Žádná taková množící membrána(breeding blanket) neexistuje. To je zcela zásadní věc. Tokamak bez paliva prostě nepoběží.
3. Breeding blanket. Vnitřní stěna plazmové komory fúzního reaktoru musí trvale odolávat kontaktu s plazmatem o teplotě až 200 milionů stupňů a současnému bombardování neutrony a zároveň produkovat tritium. Materiál s těmito vlastnostmi není ani na Zemi ani ve vesmíru.
4. Divertor + konverze tepla. Teplo ze žhnoucí plasmy více jak na Slunci, by se muselo z plazmové komory nějak odvádět a po ochlazení na přijatelnou míru klasicky přivést do běžné turbíny s generátorem. Zatím není jasné, jak by to mohlo fungovat. A v ITERu to nelze zjistit a ani se to tam neplánuje zkoušet. Elektřina se má vyrábět později až v mnohem větším nástupném tokamaku zvaném DEMO. Na ten však zatím neexistuje žádný konkrétní plán ani finanční prostředky.
ITER je jen obrovská bezedná černá díra na peníze. Plánoval se od r.2006, začal stavět v r. 2020, dokončen měl být v r.2025 a měl stát 5 mld euro. Nový termín je rok 2035. V realizaci se utopilo přes 20 mld.€. Celkem to bude 40-60 mld.€ . Sype se do toho dál a dál, avšak konec je v nedohlednu. Na výzkum jaderné fůze však bylo vždy k dispozici dostatek peněz. EU na tento účel poskytuje téměř polovinu celého svého rozpočtu na výzkum v oblasti energetiky. A většina z nich je určena na program ITER. Tím je tento absurdní poměr jasný – navzdory všem neúspěchům, přestože tento program musí být neustále revidován a cíle musí být redukovány. ITER je prostě nepředstavitelný megaskandál.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se