Jádro je klíčem k energetické nezávislosti EU, řekl na summitu Macron

1) Tvrzení "malý reaktor se (na rozdíl od těch 1 GWe) samovolně uchladí i při ztrátě chlazení" je nesmyslné, princip chlazení je stejný u malého jako u velkého reaktoru.

2) Tvrzení "Pro 90% obyvatel zeměkoule je to jasné, nejlepší (nejlevnější, nejčistší) je FVE+BESS" je další Vaněčkův výmysl.

No já nevím Emile pro kolik procent je to nejlepší , ale pro státy kde není zima tak tam jsou FVE + BESS relativně levným zdrojem.

Já zase nevím, proč si myslíte že mě zajímá váš názor, ještě na něco o čem jsem nic nepsal.

Tak promiňte chtěl jsem jen napsat ,že Vaněček má v podstatě pravdu a Vy nemáte dost duševních sil pochopit vývoj světové energetiky , teď jsem doufám použil slovník kterému rozumíte.

Psát si můžete samozřejmě co chcete, ale on nemá "v podstatě pravdu", a ani na vaše amatérské hodnocení "duševních sil" opravdu vůbec nejsem zvědavý. Pokud nemáte ke sdělení nějaká doložitelná fakta, ale jen své dojmy, tak mi to píšete úplně zbytečně.

Diskuse s Emilem je zbytečná. O fyzice jaderného reaktoru a chlazení může zde diskutovat se mnou třeba kolega Wagner, ale Emil ne, fyzikální znalosti mu chybí.

O geografii, o tom, že velká většina obyvatel naší polokoule žije na jih od nás (ČR) vědí i středoškoláci, nejlépe se to demonstruje na severoamerickém kontinentu, kde hranice USA/Kanada je na 50. rovnoběžce, jako Praha. A v Kanadě žije méně než 10% obyvatel severoamerického kontinentu.

1)Musím dát částečně zapravdu panu Vaněčkovi s tím, že se malý reaktor snáze samovolně uchladí. Není to ale fyzikálním principem (nechladí se povrchem nádoby reaktoru, kde dodávaný výkon souvisí s třetí mocninou a chlazení souvisí s druhou mocninou, což je princip platný u elektrických strojů), ale pomocí externích výměníků. A v tom je princip návrhu SMR takový, že se má uchladit samovolně (zvýšení bezpečnosti). Velké reaktory jsou ale zatím závislé na nuceném čerpání.

Ohledně toho využití tepla má pan Vaněček také pravdu. Principiálně se totiž tlakovodní reaktory hodí více na teplárny než na výrobu elektřiny, protože maximální teplota je jen cca 300°C, což s ohledem na Carnotův cyklus vyúsťuje k výrobě elektřiny s účinností 30%. Proto dává smysl využití „odpadního“ tepla. Temelínský blok s cca 1000MW elektrických produkuje 3000MW tepelných.

Menší jednotky znamenají: blíž ke spotřebě a kratší horkovody na využití tepla, logická náhrada za stávající uhelné elektrárny.

Už před 45 lety byly na ČVUT běžné semestrální práce: Jaderná výtopna.

Jiným nepříjemným faktem SMR ovšem také je, že produkují více jaderného odpadu a více zatěžují své okolí neutronový tokem, který se „méně vyblázní uvnitř reaktoru“.

2) Souhlas. Jde jen o zbožné přání pana Vaněčka. Viz k zamyšlení nedávné články: KHNP a ČEZ budou spolupracovat na vývoji a využití čistého vodíku / Nový německý zákon má urychlit dostupnost vodíku, nově zahrnuje také nízkoemisní vodík.

1) Moderní velké reaktory mívají stejné pasivní bezpečnostní systémy jako malé reaktory, takže nejsou "závislé na nuceném čerpání". Naopak mají zásobu chladicí vody, která se gravitací rozstřikuje např. na vnitřní kontejnment, který tím ochlazuje, a díky tomu se vnitřek kontejnmentu, tím i tlaková nádoba a palivo v ní chladí. Stejná bývá i garantovaná tzv. "grace-period", po kterou není potřeba tuto chladicí vodu doplňovat.

2) Že dává smysl využití "odpadního tepla" nikdo nerozporoval.

3) U stejné technologie je množství "jaderného odpadu" srovnatelné, není v tom tak zásadní rozdíl, aby to stálo za řeč, biologické stínění musí samozřejmě zajišťovat to, aby své okolí neutronovým tokem zatěžovalo přinejhorším stejně, jinak by takový reaktor nikdy nemohl jaderný dozor schválit.

3)U „opravdových“ SMR, tedy u malých reaktorů (nikoliv ty pseudo „SMR“, tedy 300MW apod. odpovídající dukovanským VVER440, nejde o biologické stínění - to musí být jasně v pořádku vždy), ale o vliv na konstrukční materiály v okolí s ohledem na nakládání s nimi až po ukončení provozu SMR.

Protože jsou ty problémy (větší měrné produkce jaderného odpadu, méně efektivní výroba elektřiny) známé, je to zřejmě také jeden z důvodů, že první český SMR má mít výkon 300MW). Přitom právě malé jednotky by mohly rychleji měnit výkon a lépe reagovat na zatížení.

1) Můžete uvést příklad nějakého konkrétního „opravdového“ SMR, kdo a kde se takové "opravdové" SMR chystá stavět? 300 MWe definici SMR splňuje, tak nevidím důvod, proč by takový SMR neměl být "opravdový".

2) Nevím jaký "první český SMR" myslíte, o žádném českém SMR, co má mít výkon 300MW, jsem neslyšel. Pokud myslíte Rolls-Royce, který se má stavět v Temelíně, tak ten má mít výkon 470 MWe.

1)Myslím SMR tak, jak se o nich hovořilo dříve, že půjde o výkony okolo 100MW. Hranice „malý“ se časem posunula do vyšších výkonů. Současnou optikou jsou „malé“ i dukovanské bloky.

2)Výkon jsem si zřejmě nezapamatoval přesně. Bude-li Rolls-Royce mít 470MWe, je to nad původně projektovaným výkonem dukovanských bloků (VVER440), i když jeho bloky již nyní mají 510MW.

Že se o něčem kdysi hovořilo nic neznamená, úspory z rozsahu fungují, proto těžko může cenově konkurovat 100MW reaktor 300MW reaktoru, proto se taky připravuje hlavně výstavba reaktorů okolo těch 300 MW, což je rozumný kompromis mezi výslednou jednotkovou cenou elektřiny a celkovými náklady investice, která je u gigawattových reaktorů obvykle pro soukromý sektor příliš vysoká. Jestli 470 MW označíme za malý nebo střední reaktor není až tak podstatné.

Pane Veselý, dovozce jaderného paliva má nulový tlak na odběratele , protože palivo můžete mít za 5-10 let nakoupené dopředu. Je to stejné jako když máte střechu domu doma v kůlně 10% tašek na víc a výrobce tašek vám řekne , máte zrzavé vlasy nabarvěte si je na červeno jinak Vám žádné tašky nedodám. Co se stane prostě se mu vysmějete a během 10 let si najdete jiné řešení stejně je to jaderným palivem. Problém je o dodávek ropy a plynu , tam Vám má každý v hrsti a podle toho se k Vám chová a je jedno jestli je to Rusko , USA , nebo kdokoli jiný pokud je Vaše závislost zásadní což u EU je , máte problém s nezávislostí. Čína to pochopila už dávno a snaží se snížit svojí závislost co jen může , EU to díky svojí špatné energetické politice za posledních 10 let neposunula nikam.

Rusko zatím ovládá velkou část obohacování uranu 46% celosvětového. To se začíná řešit výstavbou dalších závodů v EU. Ale i tak v EU se obohacuje cca 20% uranu.

Co se týká těžby uranu, tak té je v Rusku jen 5% světové produkce. Zanedbatelný podíl.

Pro porovnání: spotřeba paliva do reaktorů v EU je cca 25-30% celosvětové spotřeby.