Kontejner pro české úložiště použitého jaderného paliva je připraven
Společnost Škoda JS oznámila, že dokončila vývoj geologického kontejneru (odborně ukládacího obalového souboru) pro ukládání použitého jaderného paliva v budoucím hlubinném úložišti. Hermeticky těsný kontejner pro vysoce radioaktivní palivové soubory z reaktorů VVER je vyroben z nerezové oceli.
Škoda uvedla, že podle jejich úložného konceptu jsou použité palivové soubory umístěny v utěsněných silnostěnných nerezových pláštích, které jsou uvnitř válce z uhlíkové oceli, a ten je utěsněn na obou koncích.
Stovky tisíc let bez porušení hermetičnosti
"V rámci projektu bylo navrženo optimální konstrukční řešení obalového souboru a na základě korozních testů v simulovaném prostředí budoucího úložiště byly také vytipovány materiály s vysokou korozní odolností, které zaručí skladování vyhořelého paliva po dobu v řádech stovek tisíc let bez porušení hermetičnosti obalového souboru," uvedla společnost.
Korozní odolnost materiálu byla testována ve spolupráci s výzkumným centrem ÚJV Řež, Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a firmou ENERGOVÝZKUM Brno.
Palivový soubor pro JE Temelín od firmy Westinghouse Electric Sweden. Zdroj: ETE
Stejný úložný koncept funguje pro oba typy palivových soubor. Společnost uvedla, že sudy pro palivo z dukovanských reaktorů mají na výšku 4 metry a váží 14 tun. Temelínský kontejner bude mít délku 5 metrů a hmotnost 18 tun.
Dukovanský kontejner pojme 7 palivových kazet VVER-440, přičemž do temelínského kontejneru se vejdou pouze tři palivové klastry VVER-1000. Oba typy sudů mají průměr 914 milimetrů, proto s nimi je způsob manipulace, transportu a zavaření stejný. Závěrné svary budou realizovány pomocí svářecích robotů uvnitř horkých komor.
Menší prototyp je připraven pro návštěvnické centrum
Obě české jaderné elektrárny, Dukovany a Temelín, disponují celkem šesti reaktorovými bloky, které pokrývají přibližně jednu třetinu národní produkce elektřiny.
V současnosti jsou použité palivové soubory skladovány ve speciálních kontejnerech CASTOR, které se nachází ve skladech v areálu obou našich jaderných elektráren. Zdroj: ČEZ
Škoda JS v rámci ověření konstrukce vyrobila prototyp sudu. Byl o něco kratší a obsahuje výřezy, aby se mohl později stát exponátem v budoucím návštěvnickém centru SÚRAO, Správy úložišť radioaktivních odpadů ČR, která je zodpovědná za vybudování hlubinného úložiště v ČR, kde budou zmíněné sudy ukládány.
Mohlo by vás zajímat:
Nevíte jestli je nějaký jiný důvod, kromě ceny, proč se použité palivo z našich jaderek nepřepracovává na MOX a repU, např.ve Francii?
Přijde mi to škoda cpát to pod zem v zavařených kontejnerech...
...protože na palivo MOX nemáme reaktor...
Musel by se v první řadě změnit atomový zákon, protože ten odvozuje poplatky od množství vyrobené elektřiny a ne od množství ukládaného vyhořelého paliva, takže k tomu nijak nemotivuje.
Poplatek se, pravda, vztahuje k výrobě, ale jeho výše se počítá tak, aby pokryl náklady na konečné úložiště. Část jich je fixních, ale část úměrná velikosti podzemních prostor a tedy ukládanému objemu.
S MOX je víc starostí. "Nikdy jsme to nedělali, spousta papírů a organizování navíc, kdoví, jestli by to na sebe vydělalo, postaru to funguje dostatečně" atp.
"postaru to funguje dostatecne" je take alibisticke "nechame tento problem vyriesit nasim detom"
Vaše tvrzení není pravdivé: "nechame tento problem vyriesit nasim detom"
Však ten článek výše je právě o tom, že koncepci řešení známe a pracujeme na přípravě jeho realizace.
tym, ze to palivo odsuniete hlboko pod zem ste nic nevyriesili, odpad totiz nezmizol, iba ste ho schovali - zide z oci, zide z mysle?
Právě že vyřešili, není totiž bezpodmínečně nutné aby zmizel, bohatě stačí když nebude ohrožovat životní prostředí, a to hlubinné úložiště zajišťuje. Druhá věc je, že je to potenciální zdroj velkého množství energie i některých vzácných kovů, takže je nutné dobře zvážit, jestli není škoda se ho předčasně zbavovat.
Jak byste ten odpad do té Francie dostal? Jediná trochu schůdná cesta by byla přes Polsko do přístavu a pak po moři a to ještě kdoví jestli a za kolik.
Matěj nepsal o odpadu ale o použitém palivu, a to se dá úplně normálně přepravovat třeba vlakem.
Ta cena je asi opravdu významný důvod. Uváděl se osminásobek oproti novému palivu. Francie asi ještě jede, ale ve Skotsku ten Sellafield už uzavřeli.
1) Sellafield není ve Skotsku.
2) Proto asi staví Rusové nebo Japonci další továrny na přepracování vyhořelého paliva, protože to je 8× dražší než vyrobit nové, a oni neví co s penězi...
Tak Francie ten svůj Sellafield otevřeně velmi dotuje. Rusové je budou tradičně dotovat skrytě a Japonci ti snad ještě v tomto dostanou rozum.
Takže tomu brání legislativa a nulová motivace provozovatele si s tím přidělávat práci. To je trochu smutné.
Ona je to cesta, kde je asi správně, že rozhoduje standardní ekonomika. Vitrifikované vysoceaktivní zbytky po přepracování je nutné tak jako tak uložit, a přepracovat vyhořelé palivo MOX už k úsporám u reaktorů s tepelnými neutrony nevede, mj. je tam velké množství neštěpných izotopů Pu, separovat je rozumně nelze. A taky, tahat to jako kočka mladé mezi elektrárnou a přepracovací fabrikou...
Ukládání snížit na nezbytně malé množství, tím že se využije jako palivo v malých modulárních reaktore, na kterých se pracuje a je na ně celosvětově upřena pozornost, aby jich bylo využito v náhradě fosilních paliv, než dojde k úplnému využití jenom OZ. V každém případě již žádné velké JE, žádný další kontraverzní jaderný zbytečný odpad. Je třeba si dát cíle ve vývoji a realizaci úměrně vyspělým technologiím, nepřeceňovat ani nepodceňovat tyto skutečnosti. Mít prvořadý zájem na ochraně životního prostředí včetně min. vlivu na oteplování. Co jsme si jako lidstvo .uvařili, je třeba si již pěkně spapat. Čím dříve se tím začneme řídit, tím méně a menších živelných katastrof v budoucnu.
Sto tisíc let bude muset být vyhořelé palivo izolováno. Žádný seriózní a nepodplacený vědec není schopen zaručil, že to v tom jílovém podloží vydrží a to podloží nepopraská.
...bude to v žulovém masivu, ve kterém se za pislední miliony let nic nestalo, 500m pod zemí, utěsněné bentonitem. Pokud by došlo k zemětřesení, tak to ten bentonit pohltí. Pokud by zemětřesení bylo takové, aby to obalový soubor poškodilo, tak na povrchu široko daleko nezůstane nic.
V jakém jílovém podloží?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se