Německý offshore sektor v ohrožení? Premiéři spolkových zemí varují vládu před chystanou reformou

Osm z šestnácti předsedů zemských vlád žádá spolkovou ministryni hospodářství a energetiky Katherinu Reicheovou, aby změnila návrh novely zákona o větrné energetice na moři (WindSeeG). Odmítají dvoustupňový model aukcí, ve kterém by rozdílové kontrakty přišly na řadu teprve tehdy, pokud neuspěje kolo bez státního zajištění. Současná podoba zákona dle nich povede k dalšímu útlumu výstavby, což může ohrozit až 23 tisíc pracovních míst.

Svůj podpis k dopisu připojilo osm z celkových šestnácti zemských premiérů, napříč politickým spektrem. Jsou mezi nimi lídři všech pobřežních spolkových zemí, ale také průmyslových center na jihu země, Bavorska a Bádenska Württemberska.

Federální vládu varují před reformou zákona o větrné energetice na moři (WindSeeG). Zákon, který je aktuálně projednáván v Bundestagu, podle nich ohrožuje budoucnost nových offshore projektů a celého sektoru.

Varují, že novela v současném znění ohrozí budoucí tendry a povede k útlumu sektoru i k deindustrializaci země. V ohrožení je dle nich až 23 tisíc pracovních míst.

"Navrhovaná dvoustupňová struktura je škodlivá a měla by být bez náhrady vypuštěna. Pouze čistý model CfD může zabránit opakování současné situace, kdy projekty získávají kontrakty, ale nikdy nejsou postaveny," stojí v dopise.

Rozdílové kontrakty až ve druhém kole

Vláda návrh schválila 2. září 2026, Bundestag ho poprvé projednal 8. října a poté jej poslal do výborů. Hlavní slovo má ten pro hospodářství a energetiku.

Nejvíc sporů vyvolává nové nastavení aukcí. V prvním kole se má zjistit, zda je někdo ochoten postavit park čistě na tržním základě, bez státní podpory, například s dlouhodobou smlouvou o odběru elektřiny (PPA).

Teprve když se takový investor nenajde, přichází druhé kolo s obousměrnými rozdílovými kontrakty (CfD). CfD provozovateli zaručí vysoutěženou cenu. Když tržní cena klesne pod ni, stát rozdíl doplatí. Když ji překročí, odvede provozovatel přebytek zpět.

Ministerstvo tvrdí, že model dává přednost trhu a státní pojistku použije jen tam, kde jsou rizika příliš velká. Dle kritiků z řad firem a oborových svazů první kolo bez zajištění přenechává celé tržní riziko investorům, kteří by ho museli promítnout do dražšího financování.

Zákon však nemění jen samotné aukce. Návrh prodlužuje standardní dobu povoleného provozu z 25 na 35 let. Od roku 2027 stanoví roční objem aukcí na 2 000 až 4 800 MW. Povolí instalovat až o 20 % víc výkonu, než je kapacita připojení k síti. Lepším plánováním chce také omezit vzájemné „zastínění“ parků, kdy si turbíny v těsné blízkosti berou vítr.

Dnes má Německo v provozu necelých 11 GW offshore zdrojů. Dlouhodobé cíle vlády, tedy 30 GW do roku 2030 a nejméně 70 GW do roku 2045, novela nijak nemění.

Od miliardových nabídek k aukci bez jediného zájemce

Obousměrné rozdílové kontrakty se v německých offshore aukcích zatím nepoužívaly. Poslední kola proběhla bez provozní podpory. V roce 2023 investoři nejen nežádali o podporu, ale za lokality dokonce nabízeli peníze státu.

Od té doby však zdražila výstavba i financování a výnosy z prodeje elektřiny jsou méně jisté. BP práce na svých projektech o výkonu 4 GW fakticky zastavilo. TotalEnergies chce část vysoutěžených lokalit vrátit. Zákon to ale nedovoluje. Stát může firmám práva odebrat, až když nesplní termíny výstavby.

V srpnu 2025 se do aukčního kola dokonce nepřihlásil vůbec nikdo. Letošní tendry se odložily na rok 2027, kdy má nový zákon vstoupit v platnost.

Země, svazy i odbory chtějí pouze rozdílové kontrakty

Proti dvoustupňovému modelu se už 16. října postavila Spolková rada. Její stanovisko ale není závazné. Zemské vlády nyní požadují aukce jen s rozdílovými kontrakty. Lobbují rovněž za flexibilitu ceny podle vývoje nákladů nebo závazné termíny výstavby. Kapacitu, kterou může vysoutěžit jeden uchazeč, chtějí zastropovat.

Stejné požadavky vznáší dlouhodobě offshore svaz BWO, energetický svaz BDEW, i odborové organizace. Hlavním argumentem jsou pracovní místa. Pokud se výstavba nerozběhne, může jich podle kritiků zákona během čtyř let zaniknout zhruba 23 tisíc z celkových 49 tisíc. Některé společnosti propouštějí již nyní. Ztráty firem na tržbách mohou dosáhnout až 24 miliard eur.

Některé projekty bude možné "vrátit"

Ministryně hospodářství a energetiky v reakci na dopis uvedla, že u projektů, které se nevyplatí stavět, hodlá umožnit „řízené vrácení a nové přidělení“. Firmy se tím podle ní nezbaví svých finančních závazků. Aukce z let 2023 a 2024 podle ministryně trpěly „zásadními nedostatky“.

Ústupek se týká pouze projektů právě z těchto let. Dosavadní držitelé by měli uhradit sankci provozovatelům přenosových soustav a být vyloučeni z nové aukce o tutéž lokalitu. Země přitom chtěly vrácení i pro projekty z roku 2025. U dvoustupňových aukcí ministryně neustoupila.

Konečné hlasování se čeká do konce roku. Zatím není jisté, zda návrh v této podobě podpoří všichni poslanci koaliční SPD, zejména ti z pobřežních zemí.