Obce Hrádku znovu žádají vyloučení z míst zvažovaných pro úložiště radioaktivního odpadu
Zástupci obcí z lokality Hrádek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska znovu žádají její vyloučení ze seznamu devíti území zvažovaných v Česku pro stavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. V dnešním dopise ministru životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) obce připomínají to, že se jejich lokalita nachází v evropském rozvodí. Stát tam také plánuje stavbu nové vodní nádrže. Text dopisu ČTK poskytl právní zástupce obcí Luboš Kliment.
Samosprávy v dopise připomínají dopady sucha i kůrovcové kalamity v lesích na Vysočině. Stát podle nich v lokalitě Hrádek vynakládá nemalé prostředky na zcela protichůdné projekty. „Dle našeho názoru by ochrana klíčových vodních zdrojů měla být pro stát naprostou prioritou a měla by mít přednost před ostatními zájmy státu,“ stojí v dopise.
Starostové šesti obcí z lokality Hrádek proti úložišti společně bojují od loňského jara, mají kvůli tomu i právního zástupce. Odvolávají se na to, že voda z jejich území odtéká jak do povodí vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem k ochrannému pásmu přehrady Švihov.
Lokalita u Batelova na Jihlavsku podle dnešních informací také patří mezi 31 území v Česku, které chce ministerstvo zemědělství hájit pro vodní nádrže. V Kraji Vysočina je těchto území celkem sedm. Nádrž Batelov by měla zabírat asi 49 hektarů.
Obce v dopise ministru Brabcovi uvádějí to, že se přehrada, která by měla sloužit k zásobování pitnou vodou pro Jihlavsko včetně Jihlavy, plánuje na území obcí Rohozná a Dolní Cerekev. Obě tyto obce spadají do lokality Hrádek zvažované pro úložiště. Zástupci samospráv v dopise dále uvedli, že ochranu místních zdrojů vody podporuje širší region se 70.000 obyvateli. Ministra pozvaly obce v dopise na návštěvu.
Hodnocení všech devíti lokalit v Česku zvažovaných Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) pro úložiště by podle dostupných údajů mělo být dokončeno letos. Vládě pak podá návrh na zúžení jejich počtu. Následně se má rozhodovat mezi čtyřmi lokalitami. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru umístěny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v ČR postavit do roku 2065.
vst dr
Mohlo by vás zajímat:
Ti co zde horují pro jádro by měli napsat občanům Hrádku, že si rádi vybudují úložiště jaderného odpadu v lokalitě, kde sami bydlí. Určitě se alespoň jedno místo, z těch mnoha fandů jádra zde na webu, bude hodit.
Ano 30 let strašení bubáky nese plody.
Kdyby těm lidem dali nějaký bonus,že tu skládku tam budou mít. Třeba EE zdarma. Tak se obce budou přát o to, aby to úložiště bylo u nich.
Je možné se inspirovat ve Švédsku, kde má výstavba hlubinného úložiště podle posledního průzkumu podporu více než 80% místních obyvatel a toto číslo rok od roku roste.
"More than 80% of local residents – the highest figure measured – are in favour of Swedish nuclear fuel management company SKB’s planned final repository for spent nuclear fuel at Forsmark on the country’s east coast, according to a poll.
The poll, carried out annually by Novus, shows that eight out of 10 residents of Östhammar municipality, or 82%, approve of a nuclear fuel repository at Forsmark. In Oskarshamn municipality, 80 percent approve of SKB’s plans for an encapsulation plant.
In 2019, the corresponding figure for the Forsmark repository was 79& and in 2018 it was 77%."
Otázka je co jim tam za to nabídli. Navíc vztah lidí a státu je ve Švédsku někde úplně jinde než tady kde v úřadech a lidech pořád přetrvávají rezidua komunistické totality. Pokud by u nás stát nezkoušel své majitele odrbat kde a jak to jenom jde, tak by s úložištěm nebyl asi problém, jenomže pokud vidíme co se děje, tak podpora takové stavby bude holt taková jaká je. Jediné co se s tím dá dělat je změna přístupu státu k těmto věcem.
Jenže to vyžaduje změnu nás všech.
Podle mého názoru, pokud se nakonec zvolí úložiště u jedné z jaderných elektráren, (mezi zvažované lokality patří Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína), tak tam s veřejným míněním problém nebude. Podobně je to i ve Švédsku, kde je úložiště také v blízkosti jaderné elektrárny. Otázka je, jestli jsou tato místa vhodná z geologického hlediska.
A proč by měl stát dávat někomu úplatky za uložení jaderného odpadu cca km pod zemí ? Krajinu to nehyzdí z venku to bude vypadat jako normální fabrika na povrch se to dostat nemůže, místní lidé tam najdou práci. Tak v čem je problém.
Dobrý den,
Úplatky ne, ale stavební povolení potřeba je. Je to o důlní činnosti. Vykutat do skalního podloží ty desítky kilometrů chodeb kam se to pak bude zavážet.
To znamená zvýšená nákladní doprava, prach, možná trochu hluku a stavební uzávěry a možná někde i věcné břemeno. Takže je zcela v pořádku, že se k tomu musí dotčených obcí a jednotlivců zeptat.
Jiná věc ale jsou ty tuny demagogie a politiky/aktivistů co se kolem toho nabalilo.
Jak Vám napsal pan Prokš, není to úplatek, ale kompenzace za to že dojde k zásahům do života v místě. Už jenom při stavbě bude třeba zřídit přístupové cesty, materiál odvážet, navážet jiný, to znamená minimálně zřízení silnice pro nákladní auta, ne-li nákladní lanovky či železniční vlečky. Musíte tam materiál navážet, nejspíš kolem vznikne i nějaký nepřístupný prostor atp. Takže se to nějak kompenzovat bude muset. On totiž jeden kilometr chody průměru 7m představuje asi 38 000 kubíků na kilometr. Při hustotě dejme tomu 2g/cm3 je to 76 000 tun, tedy asi 1 380x Eaos, bavíme se tedy o celkovém přesunu hmoty (na dráze) 106 360t, což je 71 párů vlaků při 1500t A potřebujete tam vyrazit desítky kilometrů štol, bude potřeba dost betonu. A to se prostě projeví.
Pokud si vezmu Finské zařízení, tak tam se vytěží asi 1,5 milionu kubíků (spočtěte si to na vlaky) posiva. fi/en/final_disposal/final_disposal_facility/repository#.XrvUhojgqM8 To znamená že by se muselo jet s nákladním vlakem materiálu sice "jen" obden, ale v areálu budete mít dost pravděpodobně omezenou délku kolejí, takže budete muset řadit, posunovat, z nakládky bude prach, takže to nebude jenom jako by tam stála fabrika.
Odkud berete tu sebejistotu, že si troufnete prohlásit něco takového, že "na povrch se to dostat nemůže"? Jste si vůbec vědom, že píšete o uložení radioaktivního odpadu na tisíce let? Víte něco o materiálové stabilitě úložného kontejneru v radioaktivním prostředí? Pro základní orientaci si vyhledejte článek "There's An Unexpected Problem With Plans For Storing Nuclear Waste"
Nejspíš jim dali dobré kompenzace. Ne nadarmo se říká, že zadarmo ani kuře nehrabe. Každopádně si myslím, že Švédi aplikovali stejný model jako při rozšiřování těžby železné ruky. Kdy kvůli tomu přestěhovali celé město.
Něco takového by u nás bylo nepředstavitelné.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se