Energetické využití odpadu není v protikladu s recyklací. Konkurenčním procesem pro obě tato využití je skládkování. Na dnešním semináři Trendy v nakládání s odpady v budově Poslanecké sněmovny to řekl Michal Šyc z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR. V České republice se podle Zprávy o životním prostředí za rok 2017, kterou před dvěma týdny projednala vláda, zhruba 45 procent komunálního odpadu ukládalo na skládky, 37,5 procenta bylo materiálově a 12 procent energeticky využito. 
V Evropě se odpady výrazně energeticky využívají například ve Švýcarsku, v Německu, Nizozemsku či ve Skandinávii, zatímco skládkování významně převažuje v Bulharsku, Rumunsku, Řecku nebo Chorvatsku.
Jedna tuna směsného komunálního odpadu má podle Šyce výhřevnost na úrovni osmi až 11 megajoulů na kilogram, což je srovnatelné s tunou <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/">hnědého uhlí</a>, třetinou tuny <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-cerneho-uhli-v-cr/">černého uhlí</a> nebo 250 litry ropy.
<blockquote>
&#8222;Benefitem energetického využití odpadu je také možnost snížení emisí oxidu uhličitého. Zhruba 60 procent světového odpadu končí na skládce a způsobuje asi 20 procent emisí metanu,&#8220; uvedl.
</blockquote>
V Evropě se využije zhruba 80 až 90 milionů tun zbytkových odpadů při energetickém zpracování.
<blockquote>
&#8222;Představuje to teplo zhruba pro 15,2 milionu domácností a elektřinu pro 18 milionů domácností. Zařízení pro energetické využití odpadů dokážou nahradit primární zdroje, jimiž jsou spalování uhlí či dalších fosilních paliv. Představuje to jejich úsporu na úrovni deset až 49 milionů tun,&#8220; řekl.
</blockquote>
V Česku jsou čtyři zařízení pro energetické využití odpadů, spalovny v Praze, Liberci, Brně a Plzni. Podle Šyce dodávají teplo do zhruba 42 000 domácností a elektřinu pro 44 000.
Častým argumentem proti stavbě spaloven je podle Šyce environmentální dopad v podobě dioxinů. Některé z těchto sloučenin, jejichž čas rozkladu je dlouhý a mají schopnost se akumulovat, jsou karcinogenní, teratogenní či mutagenní.
Šyc ale uvedl, že spalovny byly jedněmi z nejvýznamnějších zdrojů dioxinů například před 30 lety, od té doby se však zavedly emisní limity či systémy pro čištění spalin, a situace je tak odlišná.
<blockquote>
&#8222;V ČR zařízení pro energetické využití odpadů zaznamenají roční emise dioxinů 118,6 miligramu. Pro srovnání, když shoří skládka se zhruba 170 tunami odpadu, má to stejný dopad z hlediska emisí dioxinu jako roční emise spaloven, jež využijí zhruba 700.000 tun odpadu,&#8220; poznamenal Šyc.
</blockquote>

Rychlé zprávy

Energetické využití odpadu není v protikladu s recyklací, tvrdí expert z Akademie věd

Společnost <a href="https://www.ft.com/content/65396228-b83e-11e8-b3ef-799c8613f4a1">Suez</a> plánuje ve Velké Británii postavit další zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). Tento krok je v souladu s vývojem přístupu ke zpracování odpadu v zemi. Počet skládek v zemi v posledních letech rapidně klesá a počet zařízení na spalování odpadu naopak roste. V roce 2017 bylo ve Velké Británii na energii přeměněno 39,1 % reziduálního odpadu. 
Francouzská společnost Suez plánuje investovat 100 milionů liber (2,86 miliard korun) do nové elektrárny na odpad na severovýchodě Anglie. Suez se tak snaží finančně zhodnotit rostoucí poptávku po alternativních způsobech, jak <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spalovani-odpadu-by-podle-nekterych-nemelo-byt-brano-jako-obnovitelny-zdroj/">zpracovat odpad</a>.
<figure id="attachment_6070" style="width: 504px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-6070 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/evo.jpg" alt="" width="504" height="358" /><figcaption class="wp-caption-text">Cyklus energetického zpracování odpadu. Ilustrativní foto.</figcaption></figure>
Společnost Suez plánuje postavit nové zařízení na spalování <a href="http://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/infografika-energeticke-vyuziti-odpadu-evrope-ceske-republice/">odpadu</a>, které má být uvedeno do provozu v roce 2022. ZEVO má mít výkon přibližně 25 MW, což by mělo stačit k zásobování energií asi 30 000 domácností. Elektrárna bude mít kapacitu zpracovat 200 tisíc tun reziduálního odpadu ročně. Reziduální odpad je definován jako pevný, hořlavý směsný <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spalovani-odpadu-by-podle-nekterych-nemelo-byt-brano-jako-obnovitelny-zdroj/">odpad</a>, který je bezpečný a který zůstane po recyklaci.
<h2>Energetické zpracování odpadu ve Velké Británii</h2>
Počet skládkových lokalit ve Velké Británii v posledních letech rapidně poklesl. Daňové úlevy podporují přesun <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/energeticke-vyuziti-odpadu-alternativa-za-fosilni-paliva/">odpadů</a> ze skládek do zařízení, ve kterých se z nich vyrábí energie. Průmysl ovšem tvrdí, že pokles skládek je rychlejší než zavádění alternativních možností. V 90. letech minulého století bylo ve Velké Británii několik tisíc skládek, nicméně odhaduje se, že v roce 2020 jich v zemi bude pouze okolo 50.
<a href="http://www.tolvik.com/reports/">Analytická společnost Tolvik</a>, která se zaměřuje na odpadový a bioenergetický sektor, v červnu 2018 vydala pravidelnou roční zprávu o výrobě energie z odpadu ve Velké Británii. Podle této zprávy bylo v prosinci 2017 ve Velké Británii 40 zařízení vyrábějících energii z odpadu. Podle odhadů bylo v zemi na energii přeměněno 39,1 % reziduálního odpadu.
<figure id="attachment_55370" style="width: 538px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-55370" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/Trh-s-odpady-v-UK.png" alt="" width="538" height="435" /><figcaption class="wp-caption-text">Trh s reziduálními odpady ve Velké Británii. Černá barva: skládky; tmavě modrá barva: zařízení na energetické zpracování odpadu; tečkovaná čára: exporty odpadu; šrafovaná čára: jiný způsob zpracování odpadu. Zdroj: Tolvik</figcaption></figure>
V roce 2017 bylo dle odhadů v zařízeních na výrobu energie z odpadu zpracováno 10,9 milionů tun reziduálního odpadu. Z tohoto objemu odpadu pak bylo pro potřeby Velké Británie vyrobeno 6 187 GWh elektřiny, což představuje přibližně 1,9 % z celkové výroby elektřiny v Británii v 2017.

Elektrárny v Evropě

Jak bojovat se skládkováním odpadu? Británie sází na jeho energetické využívání

Využití solární i větrné energie a také energie mořských proudů a vln pomůže s likvidací tzv. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Great_Pacific_garbage_patch" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Velké pacifické odpadkové skvrny</a>. První jednotka autonomního čistícího systému poháněného obnovitelnými zdroji energie má <a href="https://www.theoceancleanup.com/milestones/road-to-the-cleanup/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vyplout na moře již 8. září</a>. Podle odhadů tvůrce tohoto systému může dojít k redukci 50 % odpadu již do 5 let od jeho úplného zprovoznění.
Za vznikem odpadkové skvrny, konkrétně vypouštění plastového a chemického odpadu do řek a oceánů, který je následně unášen mořskými proudy a koncentrován v určitých oblastech, stojí člověk. Takto také vznikla odpadková skvrna u západního pobřeží USA mezi Kalifornií a Hawajskými ostrovy. Rozloha oblasti zamořené odpadem se odhaduje na 1,6 milionů kilometru čtverečních, skvrna je tedy 4,5 krát větší než Německo. Hmotnost odpadu tvořícího skvrnu je odhadována na 80 000 tun.
<h2>Světové oceány zbaví odpadu nápad mladého Nizozemce</h2>
Za projektem <a href="https://www.theoceancleanup.com/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">The Ocean Cleanup</a> stojí aktuálně čtyřiadvacetiletý Nizozemec, který navrhl relativně jednoduchý způsob, jakým se dá odpad z moří odstranit. Odpad bude shromažďovat 600 metrů dlouhá plovoucí hráz. Hráz budou pohánět mořské proudy, vlny a také větrná energie.
Veškerá zařízení umístěná na hrázi, která pro svůj provoz potřebují elektřinu jako např. signalizační světla nebo komunikační a navigační systém, budou napájeny pouze ze solárních panelů. První z celkového počtu 60 autonomních plovoucích jednotek bude do Pacifického oceánu vypuštěna již začátkem září. Jakmile budou všechny jednotky v provozu, mají do 5 let zredukovat velikost velké pacifické odpadkové skvrny na polovinu. 

<h2>Dopad projektu má být jednoznačně pozitivní</h2>
Někteří odborníci se však k navrženému systému staví kriticky, protože nebude schopen zachytit odpad, který se nachází ve <a href="http://www.sciencemag.org/news/2018/05/plastic-debris-found-deepest-part-ocean">větších hloubkách.</a> Systému je také vytýkáno, že spolu s odpadem plovoucím u hladiny bude zachytávat plankton a drobné živočichy, kteří se také pohybují pouze díky energii mořských proudů.
Závěry vědeckých studií, které byly pro tento způsob zachytávání odpadu zpracovány, však tvrdí, že dopad projektu do přírodních ekosystémů bude jednoznačně pozitivní. The Ocean Cleanup je tak doposud nejrozsáhlejší a nejpokročilejší projekt, který má reálnou šanci značně zredukovat zamoření oceánu plastovým odpadem.
Zdroj úvodní fotografie: www.theoceancleanup.com

Životní prostředí

Obnovitelné zdroje energie pomůžou s likvidací Pacifické odpadkové skvrny

Veolia postaví v Mexiku první zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) této velikosti  v Latinské Americe. Vzhledem k předpokládané zpracovatelské kapacitě 1,6 milionu tun odpadu ročně a produkci téměř 1 TWh ročně půjde také o jedno z největších ZEVO na světě. 
Francouzská společnost Veolia prostřednictvím své dceřiné společnosti <a href="http://www.proactiva.es/es/index.php">Proactiva Medio Ambiente Mexico S.A. de C.V.</a> vyhrála veřejnou zakázku na výstavbu zařízení na energetické využití odpadu.
Nové ZEVO by mělo být uvedeno do provozu v roce 2020 s tím, že výstavba by měla začít už letos. V Mexico City žije 10 milionů obyvatel, kteří denně vyprodukují 13 000 tun odpadu, třetina produkce odpadu hlavního mexického města bude energeticky využita právě v nově vybudovaném zařízení.
<blockquote>
„Odpad začíná být stále více vnímaný jako cenný zdroj také v Mexiku.  V Latinské Americe roste podpora využívání tohoto zdroje a s tím spojené výroby obnovitelné energie. Tímto projektem výrazným způsobem přispějme k zlepšení životní úrovně občanů Mexico City a zároveň tím přispějeme k boji se změnami klimatu,“ řekl Gustavo Migues, viceprezident společnosti Veolia v Latinské Americe.
</blockquote>
Dle <a href="http://www.veolia.com/en/mexico-city-veolia-will-build-and-operate-first-waste-energy-facility-latin-america-0" target="_blank">tiskové zprávy</a> zveřejněné společností Veolia přinese 30letý kontrakt na provozování a údržbu ZEVO kumulativní výnosy 886 milionů eur (23,4 mld. Kč).
<h2>Kapacita mexického ZEVO bude vyšší, než jaká je plánována pro energetické využití odpadu celé ČR</h2>
Kapacita mexického ZEVO má být 1,6 milionu tun odpadu ročně, což je o 130 tisíc tun více, než je uvedeno v <a href="http://www.mzp.cz/cz/poh_cr_prislusne_dokumenty" target="_blank">Plánu odpadového hospodářství</a> ČR pro energetické využití komunálního odpadu v roce 2024. Aktuální kapacita všech čtyř českých ZEVO je zhruba 770 tisíc tun odpadu.
<figure id="attachment_38962" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-38962" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/veolia-wte-mexico.png" alt="Infografika k ZEVO společnosti Veolia. Zdroj: http://www.veolia.com/" width="725" height="513" /><figcaption class="wp-caption-text">Infografika k ZEVO společnosti Veolia. Zdroj: www.veolia.com</figcaption></figure>
Zdroj úvodního obrázku: veolia.com

Elektřina

Veolia postaví v Mexiku jedno z největších ZEVO na světě

V dnešní době je stále aktuálnější otázka, jak se vypořádat s obrovským množstvím odpadu, jehož produkce se stala jedním ze symbolů  moderní společnosti. <a href="http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Waste_statistics#Total_waste_generation" target="_blank" rel="noopener">Podle údajů Eurostatu</a> (statistický úřad EU) země EU 28 vyprodukovaly v roce 2014 téměř  2,6 miliardy tun odpadu.
Jakmile již odpad jednou vznikne jsou prakticky k dispozici tři způsoby, jak jej zpracovat. Odpad můžeme recyklovat, uložit na skládku nebo <a href="http://oenergetice.cz/technologie/teplo/energeticke-vyuziti-odpadu-alternativa-za-fosilni-paliva/" target="_blank" rel="noopener">energeticky využít</a>. Jedním ze způsobů energetického využití je pyrolýza odpadů.
Kromě odpadu mohou být vstupem do pyrolýzy také například biomasa, plasty, pneumatiky či uhlí.
Na jakém principu pyrolýza funguje, jaká je historie a současné využití této technologie? To vše je popsáno v následujícím článku.
<h2>Princip, rozdělení a produkty pyrolýzy</h2>
Původ slova pyrolýza je z řeckého pyr (pyros) oheň a lýsis uvolňovat. Pyrolýzou se rozumí postup, při kterém je materiál (např. odpad) tepelně zpracován s vyloučením přístupu kyslíku, vzduchu či jiných zplyňovacích látek.
Jinými slovy, pyrolýza je termický rozklad látek bez bez přístupu kyslíku tedy v atmosféře, ve které nedochází ke spalování.
V technické praxi se pyrolýza dělí dle dosahovaných teplot do tří skupin:
<ol>
<li>nízkoteplotní &#8211; při teplotách do 500 °C</li>
<li>středněteplotní &#8211; v rozmezí 500 &#8211; 800 °C</li>
<li>vysokotepltoní pyrolýza &#8211; při teplotách nad 800 °C</li>
</ol>
Při dosažení požadované rozkladové teploty, klesá stabilita vysokomolekulárních látek, které se začnou štěpit a dojde k uvolňování nízkomolekulárních látek.
Během pyrolýzního procesu vznikají především čtyři hlavní produkty:
<ol>
<li>tuhý zbytek</li>
<li>pyrolýzní plyn</li>
<li>organický kapalný produkt &#8211; pyrolýzní olej</li>
<li>pyrolýzní voda &#8211; vzniklá z vlhkosti obsažené v odpadu</li>
</ol>
Jak pyrolýzní olej, tak pyrolýzní plyn je možné využívat jako palivo a oba tyto produkt je také možné <a href="http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/zpracovani-ropy-1-cast-zakladni-zpracovani-ropy/" target="_blank" rel="noopener">rafinací</a> zušlechťovat.
Pyrolýza se dále dělí na rychlou (nebo bleskovou) a pomalou. Rychlá nebo blesková pyrolýza je používána pro maximální produkci plynné a kapalné fáze, poskytující především tepelný užitek. Při rychlé pyrolýze je dosahováno teplot 450 &#8211; 900 °C a tlaku 0,1 MPa.
Pomalé pyrolýzy jsou známé jako karbonizace. Při pomalé pyrolýze je dosahováno teplot 400 &#8211; 600 °C a tlaků 0,001 &#8211; 0,1 MPa, této technologie se využívá především k produkci dřevěného uhlí. Dřevěné uhlí dnes nalézá využití k výrobě aktivního uhlí (aktivace vodní parou) a k výrobě peletovaného paliva. Používá se i ke grilování potravin a ohřevu kovových částí před jejich zpracováním v kovárnách.
<h2>Historie využití pyrolýzy</h2>
Průmyslově je pyrolýza využívána již od 19. století k výrobě olejů a parafinů. Zásadního rozvoje se tato technologie dočkala v první polovině 20. století. Německo během 2. světové války vyrábělo pomocí pyrolýzy pohonné hmoty z uhlí. Závod na výrobu pohonných hmot se nacházel i u nás v Záluží u Litvínova, kde bylo tímto způsobem zpracováváno <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/" target="_blank" rel="noopener">hnědé uhlí</a>.
Proces zpracování uhlí byl dvoustupňový. V prvním stupni se uhlí sušilo a předehřívalo proudem spalin na teplotu cca 200 °C v sušících komorách se sesuvným pevným ložem. Takto upravené uhlí postupovalo následně do druhého stupně, kde se zahřívalo přímým kontaktem s horkým karbonizačním plynem na teplotu až asi 600 °C. Odváděné těkavé produkty se ochlazovaly a byl z nich oddělen těžký a lehký dehet a pyrolýzní olej.
Počátkem 60. let minulého století se začala prosazovat k výrobě paliva <a href="http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/zpracovani-ropy-2-cast-vyroba-pohonnych-hmot/" target="_blank" rel="noopener">ropa a její rafinace</a>. Pyrolýza tak byla na několik desetiletí upozaděna. V posledních dvou dekádách zažívá tato technologie částečnou renesanci, dochází totiž k celosvětovým snahám o snižování využívání fosilních paliv k získávání energie. Jednou z alternativ k fosilním palivům je pyrolýzní zpracování odpadů a <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/" target="_blank" rel="noopener">biomasy</a>, tedy energetické využití těchto surovin.
<h2>Technologie pyrolýzy ve světě</h2>
Pyrolýzní technologie jsou používány na mnoha místech po celém světě. Jednou z příkladů praktické aplikace pyrolýzní technologie je projekt společnosti <a href="http://www.btgworld.com/en" target="_blank" rel="noopener">BTG (Biomass Technology Group)</a>.
Technologie BTG je založena na principu rychlé pyrolýzy, jejím účelem je získání maximálního množství bio-oleje z biomasy. Zhruba 60 &#8211; 75 % ze vstupních surovin je přeměněno na bio-olej.
Základem procesu výroby bio-oleje  pomocí této technologie je kuželový reaktor, vyvinutý Univerzitou v Twente.  Pro zahřívání biomasy v reaktoru je využíváno horkého písku jako teplosměnného média.
<figure id="attachment_9662" style="width: 800px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/rtd-technologies-fast-pyrolysis-2.jpg"><img class="wp-image-9662 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/rtd-technologies-fast-pyrolysis-2.jpg" alt="Schéma technologie BTG na výrobu biooleje z biomasy. Zdroj: http://www.btgworld.com/" width="800" height="600" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Schéma technologie BTG na výrobu biooleje z biomasy. Zdroj: http://www.btgworld.com/</figcaption></figure>
Pyrolytickou technologií společnosti BTG lze zpracovat různé druhy biomasy jako například dřevo, slámu, energetické plodiny, drůbeží trus apod.
Dvě pilotní jednotky tohoto typu jsou v provozu v Holandsku. Menší jednotka zpracovává 2-3 kg biomasy za hodinu a používá se na testování různých druhů vstupů. Druhá větší jednotka, která je v provozu, dokáže zpracovat až 200 kg biomasy za hodinu.
Společnost <a href="http://wppenergy.com/" target="_blank" rel="noopener">WPP Energy</a> vyvinula technologii umožňující pyrolyticky zpracovávat až 90 tun komunálního odpadu denně s předpokládanou výhřevností zpracovávaného odpadu 8,4 MJ/kg a vlhkostí 40 %.
Další technologií je technologie S-B-V (Schwel-Brenn-Verfahren), jejíž realizace byla provedena na testovací jednotce v Ulm-Weiblingenu na základě patentu společnosti <a href="http://www.siemens.com/entry/cz/cz/" target="_blank" rel="noopener">Siemens</a> – KWU už v roce 1988.
Za dalších deset let byla uvedena do provozu jednotka v německém Fürthu. V rotačních pyrolýzních pecích je zpracováván rozdrcený směsný odpad spolu s čistírenským kalem, tato směs je zahřívána na 450 °C. Zařízení má plánovanou kapacitu 100 000 tun odpadu ročně a dokáže z jedné tuny odpadu vyrobit 1, 05 MWh energie.
<h2>Pyrolýzní technologie v ČR</h2>
Spolupráce Vysoké školy báňské, společnosti Arrowline a členů <a href="http://www.envicrack.cz/" target="_blank" rel="noopener">klastru Envicrack</a> stála za vývojem pyrolýzní jednotky Pyromatic, která byla uvedena do provozu v květnu roku 2009. Jednotka Pyromatic dokáže zpracovávat 50 &#8211; 200 kg/hod odpadního materiálu. Pyromatic dokáže pomocí pyrolýzního zpracování energeticky zhodnotit pneumatiky, plasty, biomasu, směsný odpad i další odpad a tím tak snižovat množství odpadu ukládaného na skládku.
Zdroj úvodní fotografie: http://www.diytrade.com/
Reference:  Jílková L, Ciahotnýa K, Černýb R. TECHNOLOGIE PRO PYROLÝZU PALIV A ODPADŮ. VŠCHT. 2012 Dostupné také z: paliva.vscht.cz/download.php?id=76

Obnovitelné zdroje

Pyrolýza - princip, historie a současnost

Kodaň má v oblasti emisí skleníkových plynů <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/kodan-se-stane-jako-prvni-mesto-svete-uhlikove-neutralni-pomoci-ma-usporne-osvetleni/" target="_blank">ambiciózní plány</a>, když hodlá snížit emise CO2 do roku 2025 o 700 000 tun oproti roku 2013. K dosažení vytyčených cílů má Kodani pomoci také komplex <a href="http://www.volund.dk/~/media/Downloads/Brochures_-_WTE/Amager_Bakke_-_Copenhagen_-_Denmark.pdf" target="_blank">Amager Bakke</a>. Unikátní projekt v sobě bude spojovat zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), jehož střecha je vybudována ve tvaru svahu. Na tomto svahu bude možné provozovat různé sportovní aktivity od lyžování až po cyklistiku nebo pěší turistiku.
Odpad bude v Amager Bakke energeticky využít prostřednictvím jeho spalování. Kapacita ZEVO bude 400 000 tun odpadu ročně, který budou zpracovávat dvě linky, každá s maximální kapacitou 35 tun odpadu za hodinu.
Amager Bakke se buduje na místě, kde původně stálo 45 let staré ZEVO. Vzhledem k využití nejmodernějších dostupných technologií výrazně stoupne účinnost využití energie odpadu. Dojde také k omezení emisí oxidů SOx, NOx a také tuhých znečišťujících látek. Například emise NOx poklesnou ve srovnání s původním zařízením na desetinu. Poprvé na území Dánska bude pro omezení emisí oxidů dusíku v zařízení na energetické využití odpadu použita vysokoúčinná selektivní katalytické redukce.

Jedním z hlavních dodavatelů technologie je dánská společnost Babcock &amp; Wilcox Vølund, která je vlastněná americkým technologickým gigantem, společností Babcock &amp; Wilcox.
<blockquote>
„Jedná se o multifunkční zařízení, které přitahuje pozornost už jen svým vzhledem. Amager Bakke bude sloužit jako zdroj elektřiny a tepla, bude architektonickou památkou a zároveň místem pro provozování volnočasových aktivit. Tento komplex v sobě spojuje nejpokročilejších technologie a inovativní architekturu, jež budou sloužit místním občanům,“ prohlásil Ole Hedegaard Madsen, ředitel technologie a marketingu společnosti Babcock &amp; Wilcox Vølund.
</blockquote>

Dle původních plánů měl být první odpad spálen v Amager Bakke na konci ledna 2017. Ovšem chyba v projektu znamená prodloužení doby výstavby zařízení minimálně o 7 měsíců. Aktuální stav výstavby celého komplexu je možné sledovat živě <a href="https://www.a-r-c.dk/amager-bakke/se-byggepladsen-live" target="_blank">zde</a>.

Amager Bakke, aneb co v sobě bude ukrývat sjezdovka v centru Kodaně?

Společnost <a href="http://www.renescience.com/" target="_blank">REnescience</a> patřící do dánského koncernu <a href="http://www.dongenergy.co.uk/" target="_blank">Dong Energy</a> postaví zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v Northwichi na severozápadě Anglie. Poprvé v historii bude v takto velkém měřítku využita technologie zpracování biologických složek odpadů pomocí enzymů, které dodá společnost <a href="https://www.novozymes.com/en" target="_blank">Novozymes</a>. 
ZEVO budované společností REnescience v anglickém Northwichi bude schopno zpracovávat 15 tun odpadu za hodinu, tedy přibližně 120 000 tun odpadu ročně, což odpovídá množství, které ročně vyprodukuje 110 000 britských domácností.
Enzymy nezbytné pro rozkládání a přeměnu odpadů dodá společnost Novozymes.
<blockquote>
&#8222;Je nezbytné využít z odpadu tolik zdrojů, kolik je jen možné. Enzymy hrají klíčovou úlohu v celém procesu přeměny odpadu na energeticky využitelné produkty, případně dále recyklovatelné materiály. Jsme potěšeni, že jsme pro výstavbu tohoto zařízení mohli uzavřít partnerství se společností Novozymes,&#8220; prohlásil k uzavření dohody Thomas Dalsgaard, výkonný viceprezident Dong Energy.
</blockquote>
Budoucí spolupráci kvituje také viceprezident Novozymes Thomas Schrøder, který se k novému využití enzymů vyjádřil následovně:
<blockquote>
&#8222;Odpad je zásadní problém pro spoustu velkých aglomerací po celém světě. Tato technologie dokáže přeměnit odpad na zdroj. Biorafinerie podobné této, kde je odpad přeměňován v hodnotnou surovinu, je excelentní příklad cirkulární ekonomiky v praxi.&#8220;
</blockquote>
<h2>Využití najdou téměř všechny složky odpadu</h2>
Technologie REnescience zpracovává běžný netříděný komunální odpad, do kterého se v reaktoru přidají enzymy. V reaktoru začne vlastní chemický proces rozkládání odpadní organické hmoty, která se přeměňuje na tekutinu vhodnou pro výrobu biopaliv a bioplynu.
V Northwichském zařízení se bude produkovat především <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/bioplyn-a-bioplynove-stanice-v-cr/" target="_blank">bioplyn</a>, který bude využíván k výrobě elektrické energie. Výkon zařízení bude 5 MW. Zbytky odpadu, které enzymy nerozloží jako kovy a plasty budou dále recyklovány. Část plastů bude moci být následně také energeticky využita.
<figure id="attachment_24791" style="width: 506px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/REnescience_Waste_handling_proces.png"><img class="size-medium wp-image-24791" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/REnescience_Waste_handling_proces-506x512.png" alt="Schématické znázornění procesu zpracování odpadu. Zdroj: http://www.dongenergy.co.uk/" width="506" height="512" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Schématické znázornění procesu zpracování odpadu. Zdroj: http://www.dongenergy.co.uk/</figcaption></figure>
<h2>V provozu již příští rok</h2>
Novozymes a DONG Energy se dohodly na dlouhodobé spolupráci, která počítá s rozvojem technologie využívající enzymy pro zpracování odpadu.
ZEVO společnosti REnescience má být uvedeno do provozu počátkem roku 2017, jeho financování, výstavbu a provoz bude zajišťovat DONG Energy, které také intenzivně zkoumá možnosti výstavby takovéhoto zařízení i na dalších místech po celém světě.
Zdroj úvodní fotografie: www.dongenergy.co.uk