Odborníci: Podmínka jaderného úložiště u návrhu EK může být pro státy budíčkem

Nutnost vybudovat do roku 2050 hlubinná úložiště pro jaderný odpad z jaderných elektráren, což má být jednou z podmínek návrhu Evropské komise k dočasnému zařazení jádra a plyn mezi zelené investice, může být podle oslovených odborníků budíčkem pro řadu států. I v Česku se úložiště nepodařilo vybudovat. Pokud bude v ČR dostatečná politická vůle, řadu komplikací plynoucích z návrhu Evropské komise lze překonat, uvedli odborníci, které oslovila ČTK.

„Zatím jsou pravidla pro jaderné a plynové projekty návrhem Evropské komise, který se může dál vyvíjet. Pokud u jádra zůstane podmínka řešení jaderného odpadu k roku 2050, bude to budíček pro řadu jaderných států. Česká republika hledá místo pro úložiště jaderného odpadu téměř 20 let,“ řekl ČTK programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Jde podle něj zatím o neúspěšný proces primárně kvůli špatnému přístupu státu. „Neboť nebere obce dotčené procesem vyhledávání úložiště jako rovnocenné partnery. Navíc české oficiální plány počítají se zahájením výstavy úložiště až v roce 2050,“ řekl Sedlák.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je návrh EK spíše pozitivním signálem pro českou ekonomiku, neboť uvádí jádro do hry jako zelenou investici. „Činí tak ovšem za podmínek, které jsou pro Česko opravdu obtížně splnitelné. Je tedy třeba dalšího jednání v této věci. Nynější návrh má pro českou ekonomiku četná negativa a komplikace, ale pokud jej vezmeme jen jako základ pro další jednání, je už pohled na něj příznivější,“ uvedl Kovanda.

Česko má podle něj na své straně spojence typu Francie nebo Finska, které již hlubinné úložiště jaderného odpadu zbudovalo. „V Česku se proti zbudování hlubinného úložiště staví obce, na jejichž území by mělo být, avšak sami vládní činitelé v uplynulých letech nevedli účinnou vysvětlovací kampaň jako úřady ve Finsku, tam debata o hlubinném úložišti probíhala už od 70. let. Takže pokud bude i v ČR dostatečná politická vůle, řadu komplikací plynoucích z aktuálního návrhu Evropské komise lze překonat,“ uvedl Kovanda.

Země zásadně odmítající jadernou energetiku jakožto zelenou představují v EU podle Kovandy menšinu. Jde zejména o Německo, Rakousko, Lucembursko či Dánsko. „V rámci těchto zemí jsou však ochotny uznání jádra za zelený zdroj na úrovni EU právně napadnout jen jisté, často okrajovější politické proudy, zejména strany Zelených v Rakousku nebo Německu či němečtí postkomunisté,“ uvedl Kovanda.

„Jinými slovy, hlavní politický proud EU si i pod tíhou současné energetické krize stále znatelněji uvědomuje, že bez dalšího rozvoje jádra je zelená transformace EU prakticky neuskutečnitelná, neboť by mohla vést k nebývalým sociálním otřesům a fatálnímu utužení pozic politického extrému a dezintegračních sil v četných zemích EU,“ dodal.

Proto podle něj existují poměrně příhodné podmínky pro další jednání a revizi současného návrhu Evropské komise.

Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně je podmínka hlubinného úložiště lehce splnitelná. „Již podle současných plánů má být v roce 2050 téměř hotovo, a to bylo jen kvůli působení Parkinsonova zákona, podle kterého se termíny odsouvaly, protože nebyla zásadní hranice, za kterou by se nedaly odsouvat. Pokud bude nyní skutečně stanoveno pevné datum 2050, nebude nemožné s takovouto motivací práce urychlit. Toto lze považovat za nejsnáze řešitelný problém vytvořený návrhem taxonomie,“ řekl Bartoň.

Návrh taxonomie, tedy systému podpory ekologických investic, který nyní představila Evropská komise (EK), zařazuje za určitých podmínek jádro a plyn mezi klimaticky šetrné zdroje. Návrh počítá s tím, že do roku 2050 budou muset elektrárny mít hlubinná úložiště pro nejnebezpečnější složky jaderného odpadu.