Pátý blok elektrárny Chung-jen-che dosáhl první kritičnosti

Pátý blok čínské jaderné elektrárny Chung-jen-che (Hongyanhe) v provincii Liáo (Liaoning) dosáhl první stabilní štěpné řetězové reakce. Připojení energetického bloku k síti se očekává do konce tohoto roku.

Jaderná elektrárna Chung-jen-che využívá ryze čínské jaderné reaktory. První část komplexu čítá 4 bloky tlakovodních reaktorů CPR-1000, zatímco druhá část bude provozovat pokročilé reaktory ACPR1000.

Pátý a šestý blok elektrárny Chung-jen-che jsou ve výstavbě od března resp. července roku 2015. V říjnu 2019 byly na 5. bloku úspěšně dokončeny studené funkční zkoušky. Testy systémů před uvedením reaktoru do kritického stavu byly provedeny 12. června.

K první řízené štěpné řetězové reakci došlo o den později. Podle následujícího plánu by měl pátý blok přejít do komerčního provozu v druhé polovině roku 2021 a šestý blok by jej měl následovat o půl roku později.

Evoluční model ACPR1000, vyvíjený společností China General Nuclear (CGN) má projektovaný výkon 1080 MWe a podle charakteristik spadá do kategorie reaktorů generace III. Ke zvýšení bezpečnosti přispívá dvojitý kontejnment a lapač roztavené aktivní zóny.

Vývoj reaktoru ACPR1000 začal v listopadu 2011. V roce 2012 došlo v rámci centrálního plánování k propojení projektů společností CGN (ACPR1000) a CNNC (ACP1000). Díky tomu byl vyvinut standardizovaný návrhu reaktoru (HPR1000 – Hualong One). První reaktory ACPR1000 byly v provozu v elektrárně Jang-ťiang (​Yangjiang) jako 5. a 6. výrobní blok. Ty jsou v provozu od roku 2018 a 2019.

Výstavba první části komplexu elektrárny Chung-jen-che začala v srpnu 2009 a první dva bloky přešly do komerčního provozu v červnu 2013 a květnu 2014.

Starší reaktory CPR-1000 jsou založeny na francouzském projektu M310. Ke chlazení reaktoru o výkonu 900 MWe používá tato technologie tři chladicí smyčky. Podle hodnocení z World Nucelar Association spadají tyto reaktory do generace II+.

Čína sází na jádro, aktuálně staví 18 reaktorů

Čína nyní projevuje velký zájem o jadernou energetiku kvůli znečištění ovzduší z uhelných elektráren. Velký důraz je také kladen na vývoj a výzkum uzavřeného palivového cyklu.

Většina technologie postavené v Číně je založena na tlakovodních reaktorech západní koncepce. Tyto modely se staly předlohou pro vlastní vývoj Číny v oblasti tlakovodních projektů.

Mimo západní koncepci reaktorů se na místním trhu prosadil také Rosatom, který staví reaktory VVER-1200 v lokalitách Sü-ta-pao (Xudabao) a Tchien-wan (Tianwan).

Nyní Čína provozuje celkem 50 jaderných reaktorů o celkovém výkonu 48508 MWe. Dalších 18 reaktorů s plánovaným výkonem 18206 MWe je v Číně ve výstavbě.