Riziko sucha v Německu během letošního léta, <a href="https://www.montelnews.com/en/story/germany-heads-for-summer-drought--forecasters/1111256?fbclid=IwAR0BFPkhAUgVW_nrSv0p7TF4504m1R0mC4Ytdt2NIVntKNBZLUbCMJp3PxE">dle informací meteorologů poskytnutých pro zahraniční server Montel</a>, přetrvává. Sušší podmínky panující v posledních dvou letech mohou vést k omezování výkonu některých elektráren. Dopady sucha se řeší také v souvislosti s výstavbou nového jaderného bloku v ČR.
V indikativním bodě řeky Rýn, v lokalitě Kaub, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-planuje-upravu-ryna-aby-predeslo-omezenim-prepravy-uhli-hotova-ma-byt-az-roce-2030">klíčového pro lodní dodávky uhlí do vnitrozemí</a>, klesla vodní hladina na 160 cm, přibližně 30 % pod normálovou hodnotou. Minulý čtvrtek přitom byla dle dat wetteronline.de, na které se Montel odkazuje, dokonce pod 125 cm.
„Srážky během několika posledních dní byly výrazně nižší, než se očekávalo,“ prohlásil k aktuální situaci v Německu Robin Girmes z Energy Weather.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/102618-record-low-rhine-water-levels-continue-to-impact-commodities">Během podzimu 2018</a> klesla hladina řeky Rýn na rekordně nízkou úroveň, což zapříčinilo zpožďování dodávek uhlí do uhelných elektráren a rovněž vedlo k problémům s chlazením u uhelných a jaderných elektráren.
<blockquote>„Proto, pokud počasí přetrvá bez výrazně vlhčího měsíce, něž je obvyklé, tak se domnívám, že uvidíme opakování nízkých toků (řek), a to pravděpodobně již na začátku třetího čtvrtletí,“ dodal Girmes.</blockquote>
Analytici poznamenávají, že společnosti, které jsou závislé na říčních dodávkách uhlí, svou dopravu během posledních dvou let vzhledem k opakujícímu se suchu diverzifikovaly. Také podotýkají, že vzhledem k nízké ceně zemního plynu je zde dostatečný prostor k nahrazení výkonu uhelných a jaderných elektráren elektrárnami plynovými. Pro samotné Německo tak dle jejich mínění není důvod k panice.
<h2>Cena německé elektřiny bude záviset také na Francii</h2>
Dopad na cenu elektrické energie v Německu bude přesto, dle informací Montelu poskytnutých obchodníky, vývoj ve Francii, kde by taktéž očekávané suché počasí mohlo ovlivnit výrobu tamních jaderných elektráren (problémy s chlazením).
Cena elektrické energie pro třetí kvartál letošního roku se v Německu na začátku tohoto týdne pohybovala okolo 29,05 EUR/MWh, ekvivalent ve Francii okolo 30,5 EUR/MWh.
<h2>Sucho ovlivnilo výrobu maďarské elektrárny Paks</h2>
Problémy spojené se suchem měla v roce 2018 také maďarská jaderná elektrárna Paks, která musela, aby nedošlo k <a href="https://energiaklub.hu/en/news/water-temperature-over-30-degrees-was-measured-in-the-danube-at-paks-the-official-thermometer-4669">překročení limitní teploty</a> 30 °C kdekoli do 500 metrů od místa a vypuštění chladící vody do Dunaje a následnému nutnému odstavení elektrárny, omezit výrobu.
<blockquote>„V loňském roce (rok 2018, jde o prohlášení z roku 2019, pozn. red.) jsme skutečně museli omezit výrobu jaderné elektrárny Paks. Ne z důvodu jaderné bezpečnosti, ale spíše z důvodu ochrany životního prostředí. Je třeba zvážit dopady stále častějšího sucha: teplota vody,  která protéká elektrárnou Paks, je vyšší už na vstupu,“ <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Hungary-makes-environmental-case-for-Paks-expansio">pronesl</a> Csaba Kőrösi, ředitel oddělení environmentální udržitelnosti v Maďarsku.</blockquote>
<h2>Výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech</h2>
Možné problémy s chladicí vodou, související s výstavbou nového jaderného bloku, řeší také Dukovany. ČEZ také proto <a href="https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/cez-masivne-investuje-do-snizovani-spotreby-vody-v-dukovanech-1-81796">masivně investuje</a> do snižování spotřeby vody. Dukovany dle údajů společnosti ročně čerpají 55 mil. m³ surové vody ročně, přičemž do řeky Jihlavy vrací přibližně necelou polovinu.

Energetika v zahraničí

Sucho může letos opět ovlivnit výrobu evropských uhelných a jaderných elektráren

Obnovitelná energie se v Evropské unii v roce 2018 podílela 21 % na celkové energii spotřebované na vytápění a chlazení. Tento podíl stabilně roste a za posledních 14 let se zvýšil o tři čtvrtiny. <a href="https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/DDN-20200211-1?fbclid=IwAR3LYLLmUq2dWiIGnZCOzQwKY_oSKYf_0H73mT6U342lijhHSAFhQ3_ELno">Uvádí to zpráva evropského statistického úřadu Eurostat</a> z minulého týdne.
Eurostat sbírá data o podílu obnovitelné energie na vytápění a chlazení v EU od roku 2004, kdy tento podíl činil 11,7 % (v 27 zemích EU bez Spojeného království). Od té doby se tento podíl neustále zvyšuje, když v roce 2018 dosáhl 21,1 %. Za 14 let se tak podíl obnovitelné energie na vytápění a chlazení navýšil o tři čtvrtiny.
Na čele statistiky se umístilo Švédsko, ve kterém v roce 2018 pokryly obnovitelné zdroje energie (OZE) téměř dvě třetiny (65%) energie spotřebované na vytápění a chlazení. Více než polovina energie použité na vytápění a chlazení pocházela z OZE také v Lotyšsku (56%), Finsku (55%) a Estonsku (54%).
Oproti tomu obnovitelné zdroje přispěly nejmenším podílem na energii spotřebované na vytápění a chlazení v Irsku a Nizozemsku (shodně 6%), Belgii (8%) a Lucembursku (9%).
Česká republika dosáhla podílu ve výši 20,6 %, a zaostala tak za průměrem EU o půl procentního bodu. Od roku 2004 však navýšila svůj podíl z 9,9 % více než dvojnásobně.
<figure id="attachment_81111" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1748px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources.png"><img class="size-full wp-image-81111" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources.png 1748w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources-433x512.png 433w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources-768x909.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources-866x1024.png 866w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources-725x858.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources-800x946.png 800w" alt="" width="1748" height="2068" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Podíl obnovitelných energie na celkové energii spotřebované na vytápění a chlazení v EU. Zdroj: Eurostat</figcaption></figure>
Obnovitelná energie pro vytápění a chlazení zahrnuje také energii získanou (ze vzduchu, země nebo vody) tepelnými čerpadly (tato informace však ještě není dostupná ve všech zemích). V roce 2018 tato tepelná energie přispívala více než desetinou (11,5 %) k celkové energii z OZE používané k vytápění a chlazení.

Obnovitelné zdroje

Obnovitelná energie se v roce 2018 podílela 21 % na energii spotřebované pro vytápění a chlazení v EU

Sucha budou podle nové studie představovat pro tepelné elektrárny s průtočným chlazením mnohem větší hrozbu, než vědci dříve předpokládali. Problémy s chlazením během loňského suchého a extrémně horkého léta vyřadily z provozu i některé evropské tepelné elektrárny.
Tepelné elektrárny spalující uhlí, zemní plyn nebo jiné palivo či využívající energii jaderného štěpení jsou stále hlavním zdrojem elektrické energie ve většině zemí světa. Pro svůj chod však vyžadují dostatek chladicí vody, jejíž spotřeba závisí především na technologii používaného chlazení.
Vědci z americké Nicholas School of the Environment při Duke University se ve své studii zaměřili na potenciální dopady sucha a změny teploty chladicí vody na provoz elektráren s průtočným chlazením, jejichž provoz je na tyto faktory citlivý. Podle autorů studie staré elektrárny s průtočným chlazením v USA vyrábí stále zhruba třetinu elektrické energie.
V případě Spojených států by se oteplení povrchových vod o 3 °C a snížení průtoku tamních řek o 20 % podílelo na celkovém poklesu dostupného výkonu tepelných elektráren s průtočným chlazením z 20 %. Zbylých 80 % budoucích snižování výkonu či odstavování zdrojů <a href="https://nicholas.duke.edu/about/news/drought-effects-aging-power-plants-may-be-larger-expected" target="_blank" rel="noopener">by podle vědců</a> bylo způsobeno dodržováním regulací pro odběr vody či vracení ohřáté vody zpět do řek a jezer.
<blockquote>„Pokud chceme mít spolehlivé dodávky elektřiny a zároveň ochránit jezera a řeky, které nám poskytují chladicí vodu, musíme vybavit elektrárny recirkulačními chladicími systémy,“ uvedl Lincoln F. Pratson, profesor na Duke University a spoluautor studie.</blockquote>
Ve své studii vědci zkoumali provozní a meteorologická data pro celkem 52 tepelných elektráren s průtočným chlazením na východním pobřeží USA. Vědci pro svou studii využili data za období 2007 až 2014, kdy velkou část amerického jihovýchodu postihla rozsáhlá sucha.
Tato data vědci analyzovali při různých scénářích za pomoci modelu pro výrobu elektrické energie, který jim umožnil pro každou hodinu určit, jak maximální dostupný výkon zdroje ovlivňovaly jednotlivé faktory jako stoupající teplota chladicí vody, snížení průtoku chladicí vody či nutnost přizpůsobit výkon zdroje regulatorním požadavkům.
<blockquote>„Dřívější studie dávaly dopady sucha, teplot vody a environmentálních regulací do jednoho balíku. Jejich oddělením můžeme získat jasnější představu o budoucích velkých hrozbách a opatřeních pro jejich omezení,“ dodává Pratson.</blockquote>
Vzhledem k tomu, že sucha budou mít výrazně větší dopad než stoupající teplota vody, bude podle vědců nutné upřednostnit strategie pro omezení dopadu nižších průtoků vody řekami.
Kromě využívání recirkulačních chladicích soustav bude podle vědců nutné u elektráren vybudovat nádrže pro chladicí vodu, stavět nové elektrárny u velkých vodních ploch či toků a implementovat striktnější pravidla pro využívání vody.
<blockquote>„Je překvapující, že dopady sucha budou o tolik větší než dopad vyšší teploty vody, jehož vliv odhadujeme na něco málo přes 2 % veškerých omezení. Naštěstí mohou být skoro všechny dopady omezeny přechodem k recirkulačním chladicím soustavám,“ dodává Candise L. Henry, spoluautorka studie.</blockquote>
<h2>Sucho a teplo trápí tepelné elektrárny i v Evropě</h2>
Průtočné chlazení běžně využívají i tepelné elektrárny v Evropě, jež leží v blízkosti velkých řek, jezer či mořského pobřeží. Během loňského léta tak <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/francouzske-i-svedske-jaderne-elektrarny-jsou-kvuli-teplu-odstavovany/" target="_blank" rel="noopener">muselo omezit či pozastavit výrobu elektřiny několik jaderných elektráren ve Francii či ve Švédsku</a>. České jaderné i nejaderné tepelné elektrárny vlně veder odolaly bez větších obtíží, jelikož většina z nich využívá <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-cr/chladici-soustavy-tepelnych-elektraren/" target="_blank" rel="noopener">mokrou recirkulační otevřenou přímou soustavu s chladicími věžemi</a>.

Elektřina

Studie: Sucha mohou být pro staré tepelné elektrárny větší hrozbou, než se očekávalo

Jaderné reaktory využívané v jaderných elektrárnách dosahují tepelných výkonů v řádu stovek až tisíců MW. Při standardním provozu je teplo uvolňující se při jaderném štěpení paliva odváděno chladivem cirkulujícím v primárním okruhu, a je následně využito pro výrobu páry, jež roztáčí turbínu spojenou s generátorem. V případě ztráty primárního chlazení je možné reaktor ochlazovat přes jeho stěny, nicméně při překročení hranice kritického tepelného toku může dojít k jeho roztavení. <a href="https://www.sciencedaily.com/releases/2018/10/181002102733.htm" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Vědci z americké Havajské univerzity nyní přišli s novým řešením jak tuto hranici navýšit</a>, a učinit tak provoz jaderných reaktorů bezpečnějším.
Jedním z největších nebezpečí při provozu jaderné elektrárny je možnost ztráty primárního chlazení &#8211; v této situaci je obtížné z reaktoru odebírat teplo vznikající probíhajícími jadernými reakcemi. Jedno z možností je reaktorovou nádobu chladit zvenčí, avšak tento způsob jejího chlazení je méně účinný než při běžné cirkulaci chladiva primárním okruhem. Pokud není možné teplo z reaktoru odebírat dostatečně rychle, teplota reaktorové nádoby začne stoupat, čímž může eventuálně dojít k jejímu roztavení a následnému úniku paliva.
<blockquote>
&#8222;Výsledkem selhání chlazení je roztavení rozehřátých částí povrchu, tak jako se tomu stalo během havárie v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011,&#8220; říká Sangwoo Shin, vědecký pracovník Havajské univerzity.
</blockquote>
Pro chlazení horkých povrchů kapalinou, nejčastěji vodou, je zásadní proces odpařování. Přestože voda dokáže pojmout velké množství tepla i svým ohřátím, pro její odpaření je potřeba dodat další energii, takzvané skupenské teplo varu &#8211; pro představu, v případě vroucí vody se jedná o více než 5násobek energie, která je nutná pro její ohřátí z 0 na 100 °C.
<h2>Nanotechnologie se uplatňují i v oblasti chlazení</h2>
Tento způsob chlazení má však své limity. Při dosažení kritického tepelného toku se mezi horkým povrchem předmětu a vodou, do které je ponořen, utvoří tenká vrstva vodní páry, která výrazně snižuje účinnost chlazení, jelikož se další voda již nemůže odpařovat. V současné době je jednou z nejvyužívanějších možností, jak zvýšit tuto hranici, zdrsnění povrchu ochlazovaných předmětů pomocí nanostruktur, především tenkých drátků o průměru v řádu nanometrů. Odpařování tak může probíhat na větším povrchu, a tudíž je účinnější.
Tým vědeckých pracovníků na Havajské univerzitě pod vedením Sangwoo Shina nyní přišel s novým konceptem, jak tuto hranici posunout dále. Podle vědců by jejich metoda mohla přinést až 10% navýšení hodnoty kritického tepelného toku ve srovnání s dříve užívanými postupy.
Nová metoda spočívá v pokrytí chlazeného předmětu bimetalovými drátky o průměru v řádu nanometrů, které se s rostoucí teplotou povrchu reaktorové nádoby, či jiného předmětu, který pokrývají, ohýbají. Tato spontánní deformace zlepšuje podmínky pro odpařování vody z povrchu chlazeného předmětu.
Podle Shina se budoucí studie v oblasti možného navýšení kritického tepelného toku budou zřejmě soustředit na nalezení optimální geometrie a materiálů pro výrobu nanobimetalů.
<figure id="attachment_56319" style="width: 676px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-56319" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/deformace-bimetalu-s-rostouci-teplotou-povrchu-pokryteho-predmetu.jpg" alt="Deformace bimetalů s rostoucí teplotou povrchu, který pokrývají, umožňuje jeho účinnější chlazení. Autor: Sangwoo Shin" width="676" height="381" /><figcaption class="wp-caption-text">Deformace bimetalů s rostoucí teplotou povrchu, který pokrývají, umožňuje jeho účinnější chlazení. Autor: Sangwoo Shin</figcaption></figure>

Jaderné elektrárny

Bezpečnější jaderné elektrárny? Účinnější chlazení může zabránit jaderným haváriím

<a href="https://blog.google/inside-google/infrastructure/safety-first-ai-autonomous-data-center-cooling-and-industrial-control/">Google</a> používá umělou inteligenci ke zvýšení energetické efektivity v jeho data centrech od roku 2016. Nyní ovšem Google umožňuje, aby umělá inteligence implementovala vlastní navrhované změny. Doposud totiž jednotlivé kroky schvalovali a implementovali zaměstnanci. Po dobu fungování tohoto modelu bylo podle Google průměrně ušetřeno 30 % energie. 
Od roku 2016 <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nejvetsim-komercnim-odberatelem-zelene-energie-svete-google/">Google</a> používá umělou inteligenci k zvýšení energetické efektivity ve svých data centrech. Tato umělá inteligence byla vyvinuta výzkumnou společností <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/national-grid-jedna-deepmind-vyuziti-umele-inteligence-rizeni-soustavy-britanii/">DeepMind</a>, kterou Google v roce 2014 koupil. Nyní už několik měsíců Google umožňuje, aby umělá inteligence implementovala vlastní navrhované změny. Doposud totiž jednotlivé kroky schvalovali a implementovali zaměstnanci. Cílem Google je podle jeho prohlášení snížení energetické spotřeby a zároveň snížení emisí CO2.
<blockquote>
„Zatímco náš původní systém zahrnoval operátory, kteří schvalovali a implementovali jednotlivé kroky, tak náš nový systém umělé inteligence opatření implementuje přímo.“  Z blogového příspěvku Google
</blockquote>
<figure id="attachment_54714" style="width: 800px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-54714" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/GOOGLE_CBF_009.width-800.jpg" alt="" width="800" height="533" /><figcaption class="wp-caption-text">Data centrum Google. Zdroj: blog.google</figcaption></figure>
<h2>Jak systém nyní funguje?</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/technologie/superpocitace-umela-inteligence-pomahaji-vedcum-zvysovat-ucinnost-vyroby-elektriny/">Umělá inteligence</a> má plnou kontrolu nad systémem chlazení v data centrech Google. Vzhledem k podmínkám, ve kterých citlivé technologie data center musí být provozovány, je složité provozovat centra energeticky efektivně – různá data centra totiž vyžadují různé podmínky a není možné modely aplikovat ve více případech.
<blockquote>
 „Záměrně jsme omezili optimalizační hranice systému na užší provozní režim, který má upřednostňovat bezpečnost a spolehlivost. To znamená, že se jedná o kompromis mezi rizikem a odměnou v oblasti snížení energie.“  Z blogového příspěvku Google
</blockquote>
Umělá inteligence má dispozici data v reálném čase. Získává je každých 5 minut z tisíců senzorů. Síť pak předpovídá, jak různé kombinace potenciálních kroků ovlivní budoucí spotřebu energie. Toto umělé inteligenci umožňuje identifikovat a implementovat ty kroky, které spotřebu energie minimalizují a zároveň budou splňovat bezpečnostní omezení společnosti Google. Podle Googlu řízení chlazení umělou inteligencí vedlo ke snížení spotřeby energie průměrně o 30 %. Očekávají se ovšem i lepší výsledky, protože systémy umělé inteligence se s časem učí.
Během celého procesu budou na umělou inteligenci dohlížet operátoři Googlu. Budou moci přitom kdykoliv převzít kontrolu zpět.

Google nechává řízení spotřeby data center na umělé inteligenci. Její pravomoce rostou

Letošní léto dokázalo energetikům pěkně zatopit. Největší problémy v regionu střední Evropy způsobilo <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-se-potyka-s-nedostatkem-elektriny-velke-prumyslove-firmy-musi-omezovat-vyrobu/" target="_blank">sucho v Polsku</a>, kde se nedostávalo potřebné množství vody pro průtočné chlazení tepelných elektráren. Jednou z možností, jak obdobným problémům čelit, je technologie tzv. &#8222;suchého chlazení&#8220;. Existující možnosti chlazení tepelných elektráren nastiňuje následující článek.
Chladící soustavy představují v elektrárenských celcích významnou úlohu. Provoz chladícího okruhu, který zajišťuje kondenzaci páry, která odvedla práci na turbíně, zásadním způsobem ovlivňuje celkovou účinnost elektrárny.
Hlavním účelem chladící soustavy je tedy odvést odpadní nízkopotenciální teplo, které však může mít i <a href="http://oenergetice.cz/technologie/teplo/vyuziti-odpadniho-tepla-pro-vyrobu-elektriny-tepla-a-chladu/" target="_blank">další využití</a>. V současnosti se využívají pro chlazení kombinace těchto principů:
<ul>
<li>odpařovací systém s mokrým chlazením nebo suchý chlazený vzduchem</li>
<li>otevřený nebo uzavřený cyklus chladícího média &#8211; u uzavřeného cyklu dochází k recirkulaci chladiva</li>
<li>přímý nebo nepřímý &#8211; přímá chladící soustava obsahuje jeden tepelný výměník, nepřímá alespoň dva výměníky (primární a sekundární chlazení)</li>
</ul>
<h2>Princip fungování chladících systémů</h2>
Mokrá recirkulační otevřená přímá soustava s chladicími věžemi &#8211; v kondenzátoru je chladící voda vedena v trubkách na jejichž povrchu kondenzuje pára a předává své skupenské teplo chladící vodě. Takto ohřátá voda putuje do chladící věže, kde je tzv. sprchami rozstřikována a jak padá do sběrných nádrží, tak je ochlazována proudícím vzduchem. Pro proudění vzduchu v chladicích věžích se využívá komínového efektu. Tah v chladících věžích je buď přirozený, a nebo nucený. V systému s nuceným tahem je k zvýšení tahu využito ventilátorů.
<figure id="attachment_8380" style="width: 400px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/NDCT.jpg"><img class="wp-image-8380 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/NDCT.jpg" alt="Chladící věž systému s recirkulací chladiva" width="400" height="250" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Naznačení principu chlazení v systému s recirkulací chladiva. Zdroj: http://naavaay.com/cooling-tower-types/</figcaption></figure>
Velikost takového chladícího systému může dosahovat úctyhodných rozměrů. Například v temelínské jaderné elektrárně je pro chlazení potřebné 36 000 metrů krychlový vody za hodinu, což znamená průtok vody v jedné z chladících věží 17,2 m3/s. Výška temelínské chladící věže je 154, 8 m, objem sběrné nádrže je 35 000 m3. Tepelný výkon každé z chladících věží je 1 100 MW a množství odpařené vody 413 l/s.
Průtočné chlazení se využívá především u elektráren, které leží na řekách s velkým průtokem nebo v přímořských elektrárnách. Voda z řeky či moře je vedena přímo do kondenzátoru, tam jí pára předá své skupenské teplo. 
O několik stupňů ohřátá voda následně putuje zpět do původního zdroje. V případě tohoto systému je nutné dbát na to, aby vrácená ohřátá voda co nejméně narušila ekosystém v místě vyústění do vodního toku, či oceánu. Proto se pečlivě sleduje, zda v těchto místech nedochází ke zvýšení teploty, a jsou stanoveny limity, ve kterých se oteplení vody v těchto lokalitách může pohybovat.
<figure id="attachment_8388" style="width: 504px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/figure01_big.jpg"><img class="wp-image-8388 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/figure01_big.jpg" alt="Princip průtočného chlazení." width="504" height="312" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Princip průtočného chlazení. Zdroj: http://www.eurelectric.org/water</figcaption></figure>
Průtočné chladící soustavy jsou využívány především pro velké chladící výkony velikosti řádově stovek MWt. Průtok vody na uchlazení 1 MWt se pohybuje v rozsahu od 0,02 m3 .s-1 do 0,034 m3 .s-1. Při průtočném chlazení se dosahuje koncového rozdílu teplot v rozmezí 3 °C až 5 °C (koncový rozdíl odpovídá teplotnímu rozdílu mezi teplotou páry přiváděné do kondenzátoru a teplotou chladicí vody odváděné z kondenzátoru).
Suché chlazení
Tento systém využívá pro chlazení vody z kondenzátoru tepelné výměníky, ve kterých je voda vedena soustavou uzavřených potrubí a kanálků, které jsou ochlazovány pouze proudícím vzduchem. Vzhledem k nízké tepelné kapacitě vzduchu 1  kJ.kg-1.K-1 je spotřeba vzduchu na chlazení mnohem vetší než u mokrých systémů, proto je nutné zajistit jeho dostatečné množství, a tak je ve většině instalací tohoto systému využíván nucený tah pomocí ventilátorů.
<figure id="attachment_8389" style="width: 450px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/520004dd8f480-56-13.jpg"><img class="wp-image-8389 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/520004dd8f480-56-13.jpg" alt="Vzduchem chlazený systém s nuceným tahem." width="450" height="358" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vzduchem chlazený systém s nuceným tahem. Zdroj: http://www.powermag.com/air-cooled-condensers-eliminate-plant-water-use/</figcaption></figure>
&nbsp;
Pro stejný výkon zabere suché vzduchové chlazení vždy větší plochu v porovnání se soustavou mokrého chlazení. Suché chlazení je také investičně náročnější. V energetice se proto používá suché vzduchové chlazení v případech, kdy je v místě výroby elektřiny nedostatečná dodávka vody pro mokrý způsob chlazení.
<h2>Využití technologie suchého chlazení ve světě</h2>
V roce 2007 byla otevřena 750 MW  uhelná elektrárna v australském Kogan Creek, která se nachází 4 km od uhelného dolu v poušti. Tato elektrárna byla umístěna do pouště právě pro blízkost zdroje uhlí. Nedaleko se také nachází vedení vysokého napětí a elektrárna v Kogan Creek má svůj strategický význam vzhledem k poloze na australském středo východě. Na australském východním pobřeží totiž žije zhruba polovina obyvatelstva tohoto kontinentu.
Pouštní elektrárna využívá pro výrobu elektřiny páru s nadkritickými parametry a pro chlazení je použito systému suchého vzduchového chlazení, tím tak spotřebovává o 90 % méně vody v porovnání s klasickou vodou chlazenou tepelnou elektrárnou.
Dalším zajímavým projektem i z českého pohledu je stavba dvou elektráren v JAR. Jedná se o elektrárny Medupi a Kusile každá s výkonem 4 800 MW. Pravě elektrárna v Medupi bude po svém dokončení největší elektrárnou na světě využívající systému suchého chlazení.
<figure id="attachment_8397" style="width: 500px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/medupi.jpg"><img class="wp-image-8397" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/medupi.jpg" alt="Stavba elektrárny v Medupi, která bude využívat technologii suchého chazení. Zdroj: http://www.aleita.co.za/" width="500" height="332" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Stavba elektrárny v Medupi, která bude využívat technologii suchého chlazení. Zdroj: http://www.aleita.co.za/</figcaption></figure>
Na výstavbě elektrárny v Medupi se podílí Hutní montáže Vítkovice, jedná se o subdodavatelské práce v oblasti montáže tlakové části kotlů  pro společnost Mitsubishi Hitachi Power Systems Africa.
<h2>Chladící soustavy v českých elektrárnách</h2>
Mokrá recirkulační otevřená přímá soustava s chladicími věžemi je nejběžnějším způsobem chlazení v České republice na většině elektráren a velkých tepláren. Otevřená přímá chladící soustava (průtočné chlazení) se provozuje na dvou elektrárnách v ČR (elektrárna Hodonín a Mělník I). Suchou vzduchem chlazenou soustavu, která je uzavřená a k chlazení dochází nepřímo, využívají některé teplárny.
Reference: www.tzb-info.cz, CENIA Praha Pasportizace chladicích soustav v energetice ČR