Ruský Rosatom cílí na 100letou životnost pro své nové reaktory
Životnost jaderných elektráren je vzhledem k vysoké finanční náročnosti na jejich vybudování jedním z klíčových parametrů. Zatímco řada stávajících bloků byla projektována na 40 let provozu, v posledních letech je silným trendem prodlužování životnosti. Řada jaderných bloků z 80. let by tak mohla sloužit 50 nebo i 60 let. Ruská společnost Rosatom uvedla, že díky novým materiálům a technologiím by životnost moderních reaktorů měla dosahovat až 100 let.
Výstavba jaderné elektrárny je běžně projektem obřího rozsahu s náklady v řádu stovek miliard korun. Plánovaná životnost zdroje je tak jedním z důležitých parametrů, které rozhodují o jeho ekonomické životaschopnosti. V případě jaderných elektráren je klíčovým komponentem reaktorová nádoba, jejíž životnost běžně udává životnost celého zdroje.
Životnost moderních jaderných elektráren mohou podle Rosatomu prodloužit inovativní konstrukční materiály, nové technologie svařování či snížení počtu svarů. Právě svary jsou často slabým místem každé konstrukce, a to nejen u reaktorových nádob či jiných komponent jaderných elektráren. Inovativní materiály a postupy by přitom měly umožnit prodloužit životnost moderních elektráren až na 100 let.
"Reaktorová nádoba je klíčovým prvkem každé jaderné elektrárny, jejíž spolehlivost určuje životnost samotné elektrárny. Proto se opíráme o dlouhodobé zkušenosti předních tuzemských škol a výzkum moderních vědců a neustále zdokonalujeme metalurgické a svařovací technologie používané při výrobě reaktorových dílů. Díky tomu se již podařilo prodloužit životnost reaktorů z 30-40 let u reaktorů první generace na 60-80 let u reaktorů generace 3+. Nyní vidíme, že to není hranice – nové materiály zajistí v blízké budoucnosti životnost jaderných zdrojů až 100 let," uvedl podle serveru World Nuclear News Viktor Orlov, generální ředitel Ústředního výzkumného ústavu strojírenských technologií.
Rosatom přitom podle serveru nedávno dokončil svařování na vrchní části reaktorové nádoby určené pro druhý blok egyptské elektrárny El Dabaa. Svařování ve výrobním závodě Atommaš v Rusku trvalo 20 dní. Na dva prstencové svary bylo použito přibližně 3,5 tuny drátu a 4,5 tuny tavidla, posílení pevnosti svarů zajistil antikorozní nátěr.
Mohlo by vás zajímat:
Jádro má tak oproti větrníkům 5x delší životnost, to je slušné !
A jadrový odpad vydrží 10 000 rokov. To je tiež výhoda ?
Fuj to slovo "odpad" musíte se držet zavedeného termínu vyhořelé palivo"....
Oproti jinému odpadu který vydrží navždy ano, zvlášť vzhledem k jeho relativně velmi malému množství.
Je otázka, čemu říkáte "jadrový odpad". Pokud - jak by vyplývalo ze souvislosti - "vyhořelému" jadernému palivu, pak to není odpad, ale cenná surovina.
Samozřejmě pro ty země, které umějí reprocessing. A dále pro ty reaktory, které "umějí" reprocesované palivo využít. Což jsou v zásadě všechny, ne všechny ovšem v plném rozsahu.
Využití přepracovaného odpadu MOX je okrajové takže všchny zěmě musí vybudovat úložistě tu "surovinu" zakopat
Využití přepracovaného "odpadu" je budoucnost jaderné energetiky. "Zakopání" použitého jaderného paliva je nejpitomější způsob nakládání s ním. Není divu, že ho prosadila - pod tlakem Zelených Khmérů - komise vedená gynekoložkou a sestavená podle pravidla "každý resort tomu, kdo mu nejméně rozumí".
Stále ale existuje naděje, že jednou, snad, se EU dobere ke komisi odborníků a ne odložených politiků, jak je tomu dosud a že o odborných věcech budou rozhodovat odborníci.
není to odpad, je to vyhořelé palivo, ne tedy vyhořelé uplně ale obohacení už je tak nízké že si s tím současné reaktory neporadí, ALE máme i reaktory jiných typů co by dokázaly ještě nějakou energii ven dostat, nemáme těžkovodní reaktory, nemáme množivé reaktory ani transmutory ani možnost palivo přepracovat, tak ho zakopeme do skalního masivu. Ale bylo by zajímavé spočítat poměr odpadu k vyrobené energii, v uranu 235 je hodně koncentrované energie, větrníky budou odpadem o celé řády špinavější
Někdo má množivé reaktory i možnost palivo přepracovat. Ten někdo má dokonce i reaktor, který už přes 2 roky plně "jede" na přepracované MOX palivo a tedy "spaluje" transurany (zejména Pu, ale i Am a Np) a tím získává další energii. Transurany jsou smíchány s U238, z něhož vzniká další jaderné palivo.
Pokud nevíte, koho dát za "někdo", pak si vygooglete BN-800, případně Bělojarská JE.
Jinými slovy, novák netuší, že mezi pojmy množivý reaktor a přepracování jaderného paliva existuje podstatný rozdíl.
s těmi se ale my občané EU nesmíme kamarádit, na druhou stranu se o množivý reaktor pokoušeli i ve Francii a nově se o něj budou pokoušet v USA, a pak tu máme ještě Čínu kde se pokouší z thoria 232 získávat uran 233
Nejvíce reaktorů provozuje USA a MOX je okrajovka
Třeba ve Francii je MOX zhruba taková "okrajovka" jako solární elektrárny.
Jinými slovy Pavlopavel opět neodolal touze ukázat se co neználek.
Domníval jsem se, že palivové články se vyměňují z důvodů nahromadění isotopů, které příliš pohlcují pomalé neutrony a brzdí tak štěpnou reakci. Že to není z důvodu nízkého obsahu 235U.
Pro někoho odpad, pro jiného surovina a nebylo by to poprvé. Dnešní napjatá vyostřená mezinárodní situaci nic nevěští, že to může být v daleké budoucnosti jinak. Z pohledu teroristů by byl podstatně lákavější cíl nějaký jaderný mamut, než nějaký SMR důmyslněji skrytý v podzemí. Pak už by se nám ten odpad snadno vymknul z pod kontroly.
Jaderný mamut tady rozhodně chyběl.
Pro zájemce: zadejte si do Google
mamuty site:oenergetice.cz
Já jich napočítal šedesát :-)
Vzhledem k tomu, že i ty bloky VVER-1000 V320 budou s největší pravděpodobností sloužit asi 80 let, soudě podle stavu nádob (i v Temelíně) dnes, nevidím to jako nereálné. Na svou dobu velice pokrokový reaktor, který poprvé ukázal modulárnost stavby pomocí prefabrikace, dnes něco jako AP1000.
Ty reaktorové nádoby v Dukovanech a Temelíně (ale vyváželi jsme i do zahraničí) jsou vyrobené u nás a údajně jsou kvalitnější, než tehdy vyráběné Ruské originály.
A lze je vyžíhat pro eliminaci neutronového křehnutí. Stejně jako ty čistě ruské.
Je to tak, to se taky děje. Jenže to nelze dělat do nekonečna. Jsem zvědavý, jak dlouho ještě vydrží nádoby třeba v takovém Metsamoru.
Ano, to je pravda. Nicméně tuto životnost si představuje i Rosatom u svých V320.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se