Slovinsko počítá s náklady na nový jaderný blok ve výši až 380 mld. Kč
Slovinsko pokračuje s projektovou přípravou nového jaderného bloku v elektrárně Krško. Pracovní skupina nyní zveřejnila první vyčíslení očekávaných nákladů na výstavbu bloku o velikosti až 1650 MW. Ty by se mohly vyšplhat až na 15,4 miliardy EUR. Zároveň ovšem vydala vyjádření k optimální velikosti bloku z hlediska připojení k síti, a to maximálně 1300 MW. Ještě letos by o výstavbě nového bloku mělo proběhnout referendum, vláda počítá s finálním rozhodnutím do roku 2028, aby mohl nový blok zahájit provoz okolo roku 2035.
Slovinská energetická společnost GEN energija zveřejnila první výstupy pracovní skupiny, která pracuje na přípravě nového jaderného bloku. Ekonomické úvahy počítají s jednotkovou cenou 9 300 EUR/kW (zhruba 230 tisíc Kč/kW) s tím, že zatím je experti nemají podloženy žádnou konkrétní nabídkou.
Slovinsko by tak podle prvních odhadů mohl nový blok s instalovaným výkonem 1000 MW stát 9,3 miliardy EUR (cca 230 miliard Kč). Při maximální uvažované variantě 1650 MW by to pak bylo až 15,4 miliardy EUR (až 380 miliard Kč). Částka přitom nezahrnuje náklady na financování a představuje náklady v současných cenách při výstavbě "přes noc".
Čistá cena za vyrobenou MWh podle ekonomického modelu vychází na 44,5 EUR. Při započtení nákladů na financování se pak podle očekávaných úroků a inflace může pohybovat zhruba mezi 66-99 EUR/MWh.
"V pondělí 20. května 2024 zaslala GEN energija návrh na zahájení národního územního plánování příslušnému ministerstvu ke koordinaci," uvedla společnost v tiskové zprávě.Pracovní skupina nyní připravuje specifikace pro Studie proveditelnosti, které by měli zpracovat potenciální dodavatelé druhého bloku elektrárny Krško (JEK2). Mezi ně patří americký Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská KHNP.
Optimální velikost do 1300 MW
Experti představili také výsledky studie připojitelnosti jaderného bloku do slovinské přenosové soustavy. V rámci zkoumání analyzovali výkony od 1000 do 2400 MW. Hlavními hledisky byly statické a dynamické analýzy, analýzy zkratových proudů a potřebná velikost regulačních záloh.
"Klíčovým zjištěním je, že z hlediska bezpečnosti a stability slovinské soustavy je optimální velikost JEK2 do 1300 MW čistého elektrického výkonu na prahu elektrárny. Dále bude potřeba zajistit nové zdroje služeb výkonové rovnováhy, zejména služby mFRR," stojí v závěrech pracovní skupiny.
Informování veřejnosti o novém bloku
Slovinská vláda plánuje o výstavbě nového jaderného bloku nechat rozhodnout veřejnost v referendu, které má proběhnout ještě letos. Finální investiční rozhodnutí má padnout v horizontu 4 let. Odhady, kdy by měl nový blok zahájit provoz, se liší, nicméně vláda by jej ráda zprovoznila v roce 2035.
"Naším cílem je zvýšit povědomí a informovat širší slovinskou veřejnost o zdrojích energie a projektu JEK2. Proto GEN energija v následujících měsících uspořádá roadshow a bude také pravidelně zveřejňovat detailní informace o projektu JEK2 na webových stránkách projektu," dodala GEN energija.
Slovinsko společně se sousedním Chorvatskem v současné době provozuje jediný jaderný blok s výkonem 730 MW. Zprovozněn byl v roce 1983 a díky kladnému stanovisku jaderného regulátora má vyrábět elektřinu až do roku 2043.
Mohlo by vás zajímat:
Není to hodno brání si přkladu, neboť naše výchozí pozice od nich je zcela jiná. Oni v současnosti provozují výkonově desetinu našeho výkonu JE. To znamená, že v případě plánované realizace bychom byli stále dvojnásobný výrobci ze současných jaderných mamutů a s mořností prodloučení životnosti. I při tom značném rozdílu jdou přes referendum, což o něčem vypovídá. U nás převládá v nrjdůležitějších rozhodnutích o nás bez nás.
Podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny ve Slovinsku je prakticky stejný jako v ČR - okolo 40 %, spotřeba Slovinska je zhruba pětinová, takže jednomu novému slovinskému bloku zhruba odpovídá pět českých bloků, takže ne, není od nich zcela jiná, naopak je velice podobná.
Z toho článku to přesně nevyplývá, blíže jsem neověřoval, za to omluva. Nic to ale nemění na rozporuplnosti této výstavby srovnatelnou i s námi. Referendum smysl má za předpokladu, že jsou všechny pro a proti vyloženy na stůl, aby se to dalo důsledně odborně posoudit a široká veřejnost měla dost času k vyhodnocení, když jde o jejich budoucnost. Není kam pospíchat, těch unáhlených rozhodnutí si užíváme a ještě budeme stále do sytosti se slunečními barony kolem 2010 takže veřejnému současnému mínění bych nepřikládal takový význam, neboť i zde funguje nějaká setrvačnost a na poli energetickém se situace mění tempem zcela nevídaným právě ve prospěch OZ bez velkého jádra. (pro Davida).
Na této výstavbě nic rozporuplného není, obě země se zavázaly k dekarbonizaci a toto je prostředek, jak jí docílit.
Rozporuplného na tom je už jenom ten fakt, že se dnem za dnem do budoucna začíná rýsovat nová bezpečnější a efektivnější hlavně pro budoucnost našich většinových peněženek alternativa od těch jaderných kontraverzních mamutů s ohledem na turbulentní nebezpečné období, které jen nemusí odeznít, spíš naopak.
Ne, není, nic takového se nerýsuje, naopak se den za dnem rýsuje, že v zemích jako ČR nebo Slovinsko se bez významného podílu jaderné energetiky hluboká dekarbonizace neuskuteční.
Nerýsuje se to jenom ve Vaší hlavě a podobně smýšlejících, jakož nic proti takovému názoru. Doporučil bych k uvědomění, že všechny cesty vedou do Říma.
A rýsuje se to zase jenom ve Vaší hlavě a podobně smýšlejících. Akorát těch vašich hlav je v ČR výrazná menšina.
Kam se dostali s podporou OZ bez JE nejlépe ukazuje porovnání Německa a Francie - 24 x vyšší uhlíková intenzita...
O ceně nemluvě. Proč se vy rudozelení věrozvěstové nepřihlásíte k ceně povolenky 70 Eur, z níž plyne cena 100 Eur za MWh elektřiny? Takhle jste to přece chtěli, tohle byl účel povolenek...
Tohle je jen názorná ukázka, že umíte dělit. Francouzi začali s onou dekarbonizací o nějakých 30 let dříve než Němci. A Němci jsou uprostřed transformace, situace TEĎ je irelevantní, zajíci se budou počítat až po honu.
Jo, a abych nezapomněl, to, že mají Francouzi dekarbonizovanou výrobu elektřiny je náhoda. Jak oni, tak Němci reagovali v 70. letech na ropné šoky. Němci uhlím, Francouzi jádrem, protože svoje uhlí neměli.
Francie představila Messmerův plán v roce 1973 a za 15 let od té doby dosáhla nízkoemisní energetiky. Energiewende se v Německu do zákona dostala v roce 2001 a pořád se k nízkoemisní energetice ani neblíží. Pokud jsou tedy po více než 20 letech teprve "uprostřed transformace", můžeme zajíce počítat klidně už teď.
Francie je plná přestárlého jaderného šrotu. Až budou muset odstavovat jaderky, budou rádi za německé větrníky a holandské soláry.
"Až budou muset odstavovat jaderky", vy už tady nebudete, milý "Petře"...
pane Černý potřebujete referendum i když je z průzkumů veřejného mínění jasné že je veřejnost pro rozvoj jaderné energetiky?
co je to, nebo kdo je verejnost? Politici roky fabuluji s tvrzenim, ze pokud chceme levnou elektrinu, tak tu zajisti jaderne elektrarny. Mame z ni polovinu spotreby, ale zaroven jednu nejvyssich cen za jednotku kWh v Evrope. M. Cerny jasne rika, vylozme vsechny karty na stul a pocitejme. Jak ta manipulovatelna hloupa verejnost, tak prumysl
Ale p. Černý by chtěl referendum pouze o jaderných elektrárnách v rámci své protijaderné ideologie.
Proč jste nepožadovali referendum o přijetí Green deal, případně jiných zdrojů el. energie?
o tom se rozhoduje v Bruselu. Samozrejme stejne na zaklade manipulaci a lzi s profitem pro zucastnene, az pak mozna nastupuje ekologie. Kdyz se podivate na parlament, at uz nas ci euro, tak vice nez polovinu zastupitelu tvori ucitele ci lekari, kteri jsou sotva schopni si vymenit zarovku na aute. Skutecne zuctovani ukaze cas a prosperita. Husakovym detem, jako mne, to pripomina casy prosperity normalizace, navic zdrsnene poulicni anarchii. Nemam nic proti JE, OZE, elektromobilum, ekologii, ale preferuji uspory a trochu delsi pohled nez na jedno volebni obdobi
průzkum veřejného mínění se provádí právě na vzorku populace jenž může vyjádřit svůj názor v referendu. Podpora jaderné energetiky nebyla dlouho jednoznačná, až v posledních dvou letech podpora roste. Drahé ceny energií způsobuje německá energetika a její provázanost s tou naší pomocí Lipské burzy - dotace je potřeba z něčeho platit, nevznikají z ničeho. Porovnání cen elektřiny po hodinách na spotu v celé Evropě je možné i na tomto serveru, cenové fluktuace energetik založených čistě na oze vykrývaných fosilem (Německo a navazující energetiky střední Evropy) vs. energetiky z větší části jaderné s oze jako doplňkovým zdrojem (Francie)
Jediná jejich JE byla dokončena 1983, což je o trochu dříve než naše Dukovany. I tak mají v přepočtu na obyvatele menší podíl JE než u nás. Po roce 2043 budou kompletně bez JE, takže z tohoto důvodu stavba JE trochu smysl dává. Nicméně v cenách se nikde nepíše o ceně za palivo, provoz a údržbu. To také něco stojí. Navíc ta cena je jen odhad a vždycky bývá navýšena.
1) Jak jste přišel na to, že "Po roce 2043 budou kompletně bez JE"?
2) Ve výsledné ceně elektřiny je "překvapivě" zahrnuta i cena za palivo, provoz a údržbu.
3) Kdy, kde a o kolik konkrétně např. byla výsledná cena elektřiny navýšena?
1) Přečtěte si poslední odstavec v článku.
2) O tom se v článku nepíše.
3) Stačí se podívat na realizace jiných JE, které se staví nebo se v poslední době stavěly v Evropě.
Ad 1) Z posledního odstavce článku nijak nevyplývá, že ji po roce 2043 vyrábět nebude, tedy vašimi slovy: "O tom se v článku nepíše."
Ad 2) Tak samozřejmé věci se do článků obvykle neuvádějí. Např. bez paliva se v té elektrárně elektřina vyrábět nedá, takže cena za vyrobenou MWh logicky zahrnuje i cenu za palivo.
Ad 3) To právě nestačí. Žádám doložit na konkrétních příkladech, kdy, kde a o kolik konkrétně byla výsledná cena elektřiny navýšena. Jistě to bude pro vás hračka, když se prý stačí jenom podívat - tak se podívejte.
1) V článku se píše, že do roku 2043 bude Slovinsko provozovat svojí jedinou JE, takže je logické, že pak už žádnou JE mít nebude. Když nebude mít žádnou JE v provozu, tak je logické, že ani nebude vyrábět elektřinu z JE.
2) 3) Nemám čas Vám tady vše vypisovat, náklady na nové JE jsou v poslední době v Evropě většinou trojnásobné.
Ad 1) Ne, v článku se píše, že "díky kladnému stanovisku jaderného regulátora má vyrábět elektřinu až do roku 2043", nepíše se tam, že "Po roce 2043 budou kompletně bez JE". Za dalších 20 let může klidně dostat další kladné stanovisko, díky kterému může vyrábět elektřinu třeba do roku 2063. To samé se děje v USA, kde taková kladná stanoviska dostávají podobné bloky úplně běžně.
Ad 2 a 3) Takže jak jsem předpokládal, žádný konkrétní příklad, "kdy, kde a o kolik konkrétně byla výsledná cena elektřiny navýšena", neznáte, navzdory tomu že "se prý stačí jenom podívat". Na náklady na nové JE jsem se neptal, takže s tím byste se vypisoval stejně úplně zbytečně, ptal jsem se na výslednou cenu elektřiny.
Za deset let budou mít nová datová centra spotřebu zhruba to co EU (2-3 tisíce TWh), potáhne to převážně AI.
Tohle zaplatíme všichni přímo nebo nepřímo, ale zaplatíme to tutově jak v elektřiině, tak i se ziskem společností.
Je proto naprosto zásadní jít cestou dostatečné výrobní kapacity EE. Žádný zdroj se neztratí, ať je to OZE, JE nebo cokoli jiného. Když pár firem s miliony serverů zaplatí 8 Kč/kWh (protože ví, že i tak bude mít zisk), tak je jedno jestli je elektřina z OZE/JE za 1 Kč nebo za 5 Kč, běžný spotřebitel stejně zaplatí 10+ Kč.
Teť jste dal další podnět pro ty, kteří jsou na vážkách jít či ne jít do OZ a další zamyšlení nad jadernými mamutama, neboť akumulaci se přestává líbit, že zaostává a investoří začínají větřit svoji bezpečnější příležitost.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se