Domů
Jaderné elektrárny
Udržení bloků Dukovan v provozu do roku 2047 bude stát 55 mld. Kč
Jaderná elektrárna Dukovany

Udržení bloků Dukovan v provozu do roku 2047 bude stát 55 mld. Kč

V Jaderné elektrárně Dukovany předpokládá firma ČEZ investice za 55 miliard korun, aby udržela její čtyři bloky v provozu ještě 25 až 27 let. Zároveň pokračuje v přípravách na stavbu nového bloku Dukovan. Obnovování zařízení teď ročně stojí 1,5 až dvě miliardy korun, částka se bude postupně zvyšovat. Novinářům to dnes řekl nový ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín. Řízení Dukovan převzal 1. června od Miloše Štěpanovského.

Dukovanské bloky byly zprovozňované v letech 1985 až 1987. Firma ČEZ předpokládá, že by mohly dodávat elektřinu v součtu 60 let. Odstavované by tedy měly být mezi lety 2045 až 2047. Stavba nového dukovanského bloku by mohla začít kolem roku 2029, fungovat by pak podle dřívějších údajů firmy mohl začít v roce 2036. Po určitou dobu by tedy elektrárna měla pět bloků.

„Výhled na provoz stávajících Dukovan vychází z platné technicko-ekonomické studie,“ řekl dnes ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.

Uvedl, že studie byla vytvořená na základě mnoha hodnocení stavu zařízení, bezpečnostních požadavků a například i toho, jak se bude vyvíjet trh s elektřinou. Studie se podle Zronka pravidelně znovu ověřuje.

Modernizace dukovanské elektrárny stála v posledním desetiletí celkem 20 miliard korun. Roční investice budou podle Havlína stoupat. Kolem roku 2028 by to mělo být už kolem 2,5 miliardy, s dalším růstem částky ČEZ počítá někdy v polovině 30. let. Obnova se bude týkat většiny zařízení. „S výjimkou reaktorů a některých velkých komponent,“ uvedl. Další projekty jsou zaměřené na snížení odběru vody z řeky Jihlavy.

Dukovany zatím potřebují až 57 milionů metrů krychlových vody za rok. K úsporám už přispívá výměna části vestaveb chladicích věží. „Další významnou investicí, která nastane již letos, bude úprava surové vody,“ řekl Havlín. ČEZ plánuje, že v Dukovanech vyzkouší speciální technologii na čištění vody. „Jelikož je to velmi drahá investice, v příštím roce se chystáme spustit pilotní projekt,“ uvedl ředitel. Pokud se projekt osvědčí, mohl by podle něj odběr surové vody pro potřeby Dukovan klesnout o deset až 25 milionů metrů krychlových za rok.

Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývají přibližně pětinu spotřeby elektřiny v ČR. V provozu jsou teď všechny bloky. Kvůli koronaviru zavedla elektrárna bezpečnostní opatření, postupně se už vrací ke standardnímu režimu. Žádný případ nemoci covid-19 mezi zaměstnanci podle ředitele nebyl.

Věra Stejskalová dr

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(29)
Bizon
10. červen 2020, 16:42

Nevím jestli má údaj o ceně šokovat, ale hrubým výpočtem mi vychází že těch 55 mld. korun Dukovanská elektrárna vydělá za 3 roky (počítal jsem 440MW x 4; 0,85 koeficient; a 2 Kč/kWh)

Milan Vaněček
10. červen 2020, 17:03

Nevydělá, mýlíte se (koeficient je 0,80, ČEZ elektrinu předprodává za 45 EUR/MWh=0,045 EUR/kWh=1,17 CZK, investice z dob bolševika je zaplacená, ale musíte ještě odečíst provozní náklady a náklady na decommissioning a uložení odpadu.

Ale stejně se to vyplatí, podporuji to, na rozdíl od připravovaného tunelu Dukovany II, který bude největším tunelem české energetiky.

Doufám, že zdravý rozum zvítězí, že životnost starých Dukovan bude bezpečně prodloužena a nové se stavět nebudou. V té době (po 2040)bude v našem regionu bezkonkurenčně nejlevnější větrná a solární elektřina (po celý rok) a vzhledem k intermittenci FVE a VtE jich musí být nadbytek v regionu=

tlak na nízkou cenu elektřiny.

A ČEZ v zákulisí (viz dnešní e15.cz) "chystá renesanci fotovoltaiky. Na Chomutovsku chce stavět největší solární park".

Přečtěte si to, zvláště pan Wagner či Emil, kteří zde říkali: to není možné u nás stavět velké FVE. Ano, budou, tato bude na brownfieldu (stará výsipka).

Pokrok nezastavíš.

Emil
10. červen 2020, 17:26

Emil zde nic takového neříkal, troll Vaněček jako obvykle lže.

Martin Pácalt
10. červen 2020, 22:08

Pan Vaněček neví, že "výsipka" se správně píše "výsypka" ?

Jiří
10. červen 2020, 17:43

Počítal bych trochu jinak - za 27 let vyrobí zhruba 400 TWh, tedy náklady ~15 hal./kWh.

Milan Vaněček
10. červen 2020, 17:48

chtěl jste řící "dodatečné náklady na modernizaci", že ano? Tedy nad ty současné provozní + decomissioning a uložení paliva.

Ale stejně se pořád to prodloužení životnosti vyplatí.

Josef
10. červen 2020, 18:31

výborně Jiří, náklady na udržené provozu JE jsou minimální a jak už jsem zde psal Rusové mají technologii obnovy povrchu jaderného reaktoru WWER, takže nevidím důvod proč jaderné bloky vůbec uzavírat v roce 2045 nebo 2050. Stačí obnovit povrch vnitřní části reaktorové nádoby a elektrárna může fungovat dál nejméně dalších 25 let nebo možná může fungovat až do konce století...

Pavel K
10. červen 2020, 19:05

Takze neni duvod stavet JEDU 2? To zni jako skvela zprava.

Josef
11. červen 2020, 12:46

Je, výkon z jádra je nutno trvale zvyšovat, aby bylo možné nahradit část spotřeby uhlí, ropy a plynu.

Carlos
11. červen 2020, 16:36

Prvně nechte lidem možnost si pořídit FVE systémy pro domácí využití bez jakékoliv možnosti elektráren je za to penalizovat, pokud nedojde k ohrožení sítě. Pak nechte města rozvinout moderní kogenerační energetiku. Pak ať stát v součinnosti s povodími a soukromým sektorem začne opět efektivněji využívat vodu a pak až v poslední řadě je řada na JE pro průmysl a velkoměsta. Tam ale pak stát musí postupovat jinak než přímým zadáním. Je třeba transparentně otevřít místa pro JE, vysoutěžit každou tak jako se soutěží OZE v Německu s tím že se přidá tedy ještě faktor bezpečnosti, což asi odrovná Čínu a možná Rusko, pak se dá o jaderném programu uvažovat, dříve moc ne.

Josef Novák
11. červen 2020, 00:45

Udržení EDU v provozu je daleko složitější problém a o povrch reaktorové nádoby v něm nejde ani v nejmenším. Když už, tak jde o vlastnosti materiálu, ze kterého je vyrobena (vyžíhání atp.) EDU ale nesestává jen z reaktorů. Osobně považuji i tvrzení o provozu do roku 2035 za velmi odvážné a rok 2045 za čirou fantasmagorii.

Carlos
11. červen 2020, 10:47

To ale počítáte blbě. Pokud máme životnost do 2035 bez těch 55mld a pak ji prodloužíme o nějakých 12 let za 55mld je třeba uvažovat jenom s tou dobou po kterou bude prodloužena životnost, protože bez toho prodloužení by nebylo třeba asi tu investici dělat.

Martin Pácalt
10. červen 2020, 22:12

Dukovany I mají výkon po modernizaci 4x510MWe ;-) . A z výhledu, že budeme mít možná min. desetiletý souběh 2x1050MWe (Temelín I), 4x510MWe (Dukovany I) a min. 1x1200MWe(Dukovany II) se mi líbí a pana Vaněčka asi trefí "šlak" (podle obvyklých komentářů).

Carlos
11. červen 2020, 10:43

Šlak z toho trefí tak ryby. Ona tě vypařená voda z Dukovan dost chybí potom dále v Jihlavě a Dyji. Mám podezření že přehrada na Oslavě, která má být postavená zhruba na úrovni Dalešice je jenom k zajištění chladicí vody, to mi jako moc dobrý nápad nepřijde. Jestli tu někdo chce dále stavět parní elektrárny, tak je třeba aby se přešlo na suché chlazení.

Martin Pácalt
11. červen 2020, 19:23

Uniká vám ale to, že modernizacemi výše vyčíslenými dojde k úsporám ve spotřebě vody. Takže i přes navýšený výkon nemusí být hned "oheň na střeše".

Carlos
12. červen 2020, 02:03

Mám jisté pochybnosti že při souběhu by došlo ke snížení spotřeby vody. To by muselo být zavedeno alespoň na nové suché chlazení.

Pavel K
12. červen 2020, 08:01

Myslite, ze ty uspory zvladnou aspon kopirovat ubytek vody v toku?

Milan Vaněček
10. červen 2020, 18:36

Tady můžete vidět co se chystá v EU ohledně fotovoltaických a větrných elektráren BEZ DOTACÍ. To bude postupně likvidovat konkurenci, cituji z

pv-magazine.com/2020/06/10/europe-has-potential-for-21-gw-of-unsubsidized-renewables/

"Interest in subsidy-free power purchase agreements (PPAs) for photovoltaic and wind power plants in Europe really took off last year – a development confirmed by an updated version of the Status Quo: Market Parity of PV and Onshore Wind in Europe report published by German consultancy Enervis Energy Advisors.

Analysts who crunched the data from 25 nations calculated a 21 GW pipeline of projects was being developed without subsidy in Europe at the end of 2019.

Spain continued to lead the way, according to the Enervis report, with 4.39 GW of unsubsidized-PPA-driven projects announced last year. Italy followed, with 1.91 GW, ahead of Germany, with 1.05 GW. Demand also rose, however, in Portugal (444 MW), Denmark (338 MW) and France (158 MW) and Enervis predicted southern European markets will continue to be fertile territory for subsidy-free solar PPAs despite bureaucratic hurdles. For wind farms – on and offshore – north and north west Europe continue to be the focus.

21 GW čisté elektřiny, bez dotací, je v přípravě.

Pokrok nezastavíš.

Josef Novák
11. červen 2020, 00:50

A ty zálohy na dobu nesvítí / nefouká prosím pěkně zaplatí kdo? To nic jiného než forma dotace není. Jo kdyby je musel zaplatit vlastník OZE a současně nedostával dotace, to by byla jiná. To bych Vás snad i začal brát vážně :-).

energetik
11. červen 2020, 06:37

Ten kdo platí například za nečekaný výpadek Temelína. To je mezi výrobcem a obchodníkem jak si to smluvně mezi sebou pořeší. Dle legislativy zodpovědnost za odchylku zdroje přebírá obchodník, ale ten to může smluvně přenést zase na výrobce, že nedodal to co měl a také ze zdroje kterého měl (naštěstí nelze nahrazovat certifikovanou čistou a skutečně bezemisní energie z OZE tou z emisního jádra a uhlí), to už je na jejich dohodě.

Carlos
11. červen 2020, 10:56

"Zálohy" Jinak další elektrárny účastnící se trhu, si zaplatí ten kdo z nich odebere vyrobenou elektřinu. Dále snaha namarkovat náklady těchto elektráren do ceny OZE je totální matematický a finanční nesmysl, byť naše finanční úřady by to zvládly levou zadní.

Další věc, sjeďte si čtvrthodinové, nebo minutové grafy výroby FVE z ČEPSu, najdete si maximální změnu výkonu mezi měřeními, rozhodně není tak velká aby někde byly roztopené 2GW uhelných elektráren. Takže i kdybyste hezky počítal s nějakou zálohou, tak její výkon i cena budou daleko menší než se může zdát.

Cokoliv nad čtvrthodinu je navíc zobchodovatelné na burze a problém moc tedy není.

Bob
11. červen 2020, 19:48

Cenu za špičkovou EE (tedy zálohu) sice zaplatí ten, co si ji objedná, ale obchodníci to mají (kromě OZE - ty mají vyjímku) ošetřeno tak, že to vyberou jako pokutu na výrobci, který výpadek zavinil. Kromě OZE to ostatní výrobci namarkují do svých nákladů.

Uhelná elektrárna najíždí v řádu hodin. Možná to někdo znalejší upřesní. Takže, pokud mají dělat zálohu např. té FV ze stavu nadbytek EE v sítí do stavu nedostatek, musejí najet nějakou tu hodinu předem. A do doby, než budou dodávat budou v horké záloze.

St
10. červen 2020, 21:08

Velká prosba na fundovanější a hlavně chytřejší kolegy než je má maličkost.

Můžete mi prosím spočítat kolik zhruba za těch 27 let vyrobí ta JE EE, kolik odevzdá do fondu na uskladnění. Jaká je potom zhruba cena 1 kwh vyrobené z této JE.

A porovnání s tím kolik platíme na dotacích na OZE. Kolik vyrobí např. soláry EE a kolik nás to stojí.

Pak bude zřejmé, který zdroj je ekonomicky výhodnější.

Předem moc děkuji.

P. S. Vrazit těch 55 mld Kč mi přijde lepší byznys než každý rok platit cca 45 mld Kč za OZE.

Milan Vaněček
11. červen 2020, 06:05

Těch vyllobovaných 45 miliard může stát přestat platit už teď.

St
11. červen 2020, 10:17

A jak? Jak by jste to zařídil?

Energetik 007
11. červen 2020, 07:04

Polovina skončí v Agrofertu

Milan Vaněček
11. červen 2020, 08:33

Trochu míň, tak čtvrtina. A pořádná porce skončí též v ČEZu.

Energetik 007
11. červen 2020, 11:06

Nádoba reaktoru se dá vyžíhat ale jsem zvědav jak budou měnit parogenerátor.

Ivan Novák
11. červen 2020, 14:29

Těžko. Ale zcela teoreticky by to za velké peníze v dlouhé odstávce jít mohlo. Záleží, kolik výrobního času navíc a při jaké ceně proudu na trhu by se tím získalo. Ve zveřejněné sumě tahle operace spíše není (snad jsem nepřehlédl). Zatím s parogenerátory tohoto typu nebyl neopravitelný problém ani v Rusku; předskokan prodlužování životnosti Kolská JE.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se