
Cena černého uhlí vzrostla na 6letá maxima, tlačí je zvýšená poptávka v Asii
Cena černého uhlí z australského Newcastlu vzrostla na nejvyšší hodnoty od roku 2012. Ceny tlačí vzhůru zvýšená poptávka v Asii způsobená extrémním počasím, tradiční vývozci mají navíc problémy s navyšováním exportu.
Vlna veder v severní Asii způsobuje v posledních týdnech zvýšenou spotřebu elektřiny pro chlazení. Mimořádně teplé počasí zažívá od konce května velká část severní Asie, včetně měst, jako je Peking a Tokio. Zásoby uhlí přitom byly značně vyčerpány již v průběhu lednových mrazů. Současně s obnovováním vyčerpaných zásob uhlí před nejžhavějšími letními měsíci v červenci a srpnu významně vzrostla poptávka po černém uhlí.
Spotové ceny černého uhlí z australského Newcastlu vzrostly od poloviny dubna o 24 % na současných 112 USD/t, což je dle dat agentury Bloomberg nejvyšší hodnota od roku 2012.

Čína, největší světový dovozce černého uhlí, importovala za prvních pět měsíců letošního roku podle dat Thomson Reuters 104,5 milionu. To je o 10,2 % neboli 10,7 milionu tun více než za stejné období v roce 2017. Druhý největší dovozce, Indie, dovezla za stejné období 77,4 milionu tun, meziročně o 3,3 % neboli 2,5 milionu tun více.
Třetí Japonsko dovezlo 74,1 milionů tun, o 2,4 milionu tun více, zatímco regionální dovozce číslo čtyři, Jižní Korea, dovezla 51,7 milionů, o 0,5 milionu tun více než v roce 2017. Tyto čtyři země tak dovezly v prvních pěti měsících roku 2018 meziročně o 16,1 milionu tun více černého uhlí.
Současně tradiční velcí vývozci mají problémy s navyšováním exportu uhlí. V Austrálii je to dáno nejspíše kvůli neschopnosti rychle navýšit produkci uhlí, export z Indonésie brzdí požadavek vlády, aby více uhlí mířilo na domácí trh. Dodávky z jižní Afriky brzdí omezení v oblasti infrastruktury, zejména v železničním systému.
Současná cena uhlí je však dostatečně vysoká na to, aby mohly od Asie putovat i americké dodávky, navzdory vyšším nákladům na přepravu.
Mohlo by vás zajímat:
Čína by měla především podporovat distribuovanou fotovoltaiku na střechách a ne své další projekty největších fotovoltaických elektráren na světě. Dovážet uhlí pro klimatizaci budov v létě není řešení důstojné pro 21. století.
Přesně tak. Jediné dočasně ospravedlnitelné řešení, než bude uhlí opuštěno definitivně , je výroba elektřiny a tepla současně v zimním , popř. přechodných obdobích. Ostatní žití jsou podivnost, které na rozdíl od doby před 30 lety již má levnou náhradu pro slunnější část roku - FVT, řešící s domácí akumulací i částečnou decentralizaci.
Mimochodem, to zavření dolů 2. a 3. kategorie způsobilo přesuny milionů tun uhlí přes třetinu planety - paráda. Ty nákladní lodě nejspíš jely na mazut nebo sirnatou naftu, která v Evropě neprošla skrz normy?
Jan Veselý 9. října 2016: "Četl jsem na téma ceny černého uhlí pár analýz. Důvod růstu ceny spočívá hlavně v tom, že čínská vláda přikázala pozavírat dost hodně dolů druhé a třetí kategorie. Skokově tak stoupl dovoz uhlí do Číny a cena tak vzrostla. Jenže při pokračování současných trendů tu potřebu Čína za 1-2 roky umaže. Do toho bude skoro jistě dále klesat spotřeba uhlí v USA a EU, Indie bude potřebovat stále méně importu a Japonci dílem spustí nějaké jaderné reaktory, postaví více FVE a VtE, o něco sníží spotřebu elektřiny a plyn taky zlevnil. Takže cena se vrátí dolů."
Abych byl spravedlivý, tak ještě přidám vyjádření špičkově placených expertů z Deutsche Bank v článku na tomto serveru ze 6.7.2017: „Aktuální vysoké ceny uhlí by neměly vydržet, jelikož trh s uhlím se v roce 2017 stává více vyváženým,“ uvedla Deutsche Bank."
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se