Cena plynu v Evropě mírně roste, za letošek ale zhruba o 40 procent klesla

Já bych k tomu ještě přidal ten gigantický potenciál úspor plynu jen díky takovým trivialitám jako je zateplování a lepší řízení spotřeby.

Jen málo států v EU taky musí nahradit tolik uhlí jako ČR, většinou už na plyn přešly v minulosti, takže ten nárůst spotřeby plynu už mají za sebou. Rychlá náhrada uhlí se aspoň dočasně bez nárůstu spotřeby plynu neobejde.

Emile, ale my už to víme 20 let že to přijde a proč není jako na Slovensku postavená další JE. A když tedy plyn , proč ČR nezavedla ekonomické mechanismy s jeho náhradou v oblasti vytápění budov , aby se takto ušetřený plyn mohl využít pro výrobu el. energie ve špičkách ? Stát se rozhodl nedělat nic v tom se shodla opozice i vláda posledních 20 let prostě nechali to dojít do stavu ,kdy uhlí dojde a nebude ho možné nahradit jinak než dovozem plynu. Už teď je jasné že ty 2 bloky v Dukovanech co se postaví jsou málo a je třeba stavět 4 bloky - Ví to každý kdo umí počítat jen naše drahá vláda ne. Ono dokud se odstavují uhelné el. a klesá jen náš vývoz a k tomu Slovensko pouští novou JE, Němci staví 5GW ve větru ročně , tak je to dobré. Protože zdrojů je v regionu dost , problém nastane , až se odstaví to , co potřebujeme pro sebe a spolu s námi to udělají i Poláci.

1) Nevíme 20 let, že bude uhlí ve 20. letech záměrně ekonomicky zlikvidováno. Ještě před 10 lety se stavěly v Německu, Polsku i u nás nové uhelné elektrárny. To by samozřejmě nikdo nedělal, kdyby to 20 let věděl. Původně se počítalo s koncem uhlí do roku 2050, později se počítalo s rokem 2038 - viz závěry uhelné komise.

2) Na Slovensku jsou v současnosti dva nové bloky dostavovány jen díky tomu, že už byly rozestavěné v 80. letech. V ČR žádné takové rozestavěné bloky nemáme. Že byl v roce 2014 temelínský tendr zrušen je samozřejmě z dnešního pohledu velká chyba, na druhou stranu kdo si pamatuje jaká extrémní situace v tu dobu v energetice byla, se tomu ani nemůže moc divit.

3) Problém není v tom že by uhlí došlo ale úplně jinde.

4) Není pravda že si vláda potřebu dalších bloků neuvědomuje, proto je taky v tendru opce na další dva bloky v Temelíně, není ale reálné začít stavět všechny čtyři bloky najednou. Nějaký časový odstup mezi nimi být musí.

Ale to není pravda že nevíme v roce 2015 přijetím Pařížské deklarace je to přece jasné, že bude uhlí zlikvidováno, ale i kdyby nebylo pak bez prolomení limitů by stejně uhlí těžby pro elektrárny došlo těžilo by se jen pro teplárny. Ostatně vytápět město plynovou teplárnou je ekonomický nesmysl je provozně 5 X dražší než tepelné čerpadlo. Ta chyba ve výstavbě JE se nestala v roce 2014 ale už po dostavbě 2 bloků v Temelíně , kdy pak Grégr jasně řekl měli bychom stavět dál a měl pravdu. Vláda se tehdy spojila se zelenými a zavedli šílenou podporu OZE , která stále to co 10 bloků a neměla smysl. Slováci to třeba neudělali postavili si místo toho JE a letos budou mít hotovou dekarbonizaci výrovy el. energie - nevětší podíl JE na světě.

Já si tedy nechci ani představovat jak by vypadala výstavba JE v době vlády takových "expertů" jako Nečas nebo Paroubek. Výstavba v době pražské Open Card, IZIP a dalších brutálně předražených akcí z veřejných peněz, kde výsledek ani nefungoval.

Vždyť oni ani nebyli schopni včas změnit jedno nastavení výkupní ceny za elektřinu, triviální novela zákona to byla.

Do výstavby žádné veřejné peníze jít neměly, ČEZ požadoval pouze rozdílový kontrakt na vyrobenou elektřinu, a to s výrazně nižší cenou než jsou současné tržní ceny. A požadoval ho proto, že se tehdy tržní ceny pohybovaly dlouhodobě pod 30 €/MWh, při takových cenách se samozřejmě žádnou elektrárnu na tržním principu stavět nevyplatí.

1) Ani po přijetí Pařížské deklarace vůbec nebylo jasné, kdy uhlí skončí. Pět let poté měla uhelná komisi reálně na stole i rok 2043. Nakonec navrhla rok 2038.

2) Nebylo potřeba prolamovat limity, aby se v některých lomech mohlo těžit uhlí i do roku 2043.

3) Nejde těžit uhlí jen pro teplárny, teplárny spalují tzv. teplé uhlí, které leží pod studeným uhlím, které zase spalují elektrárny. Není reálné těžit studené uhlí bez užitku.

4) Proč sem motáte nějaké své dojmy o tepelných čerpadlech netuším, řeč je úplně o něčem jiném.

"A když tedy plyn , proč ČR nezavedla ekonomické mechanismy s jeho náhradou v oblasti vytápění budov , aby se takto ušetřený plyn mohl využít pro výrobu el. energie ve špičkách ? "

1) Když budete nahrazovat vytápění budov z plynu na elektřinu, tak za naší situace, kdy jsme nepostavili další bloky JE a odcházíme od uhlí, bychom museli stejně tu elektřinu vyrobit ze ZP. Přičemž zdaleka ne všechny ty nové elektrické topné systémy by byly založeny na TČ a už vůbec ne jen na těch s vysokým TF. Navíc ve špičkách se ze ZP vyrábí elektřina s nízkou účinností cca 35% a to jak v PE, tak PPE (dokud se nenahřeje parní cyklus). Takže spotřeba plynu by spíše stoupla. Zvláště v topném období.

Připomínám, že z OZE se u nás staví téměř výhradně FVE, jejichž výroba je v topném období malá.

2) Elektřina by se musela v topném období vyrábět ze ZP celý den, ne jen ve špičkách.

Už jednou jsem Vám tu dával souhrn k náhradě plynových kotlů dle Copilota:

⚡ 1. Výroba elektřiny ze zemního plynu v ČR

Podle dostupných dat se cca 6 % elektřiny v ČR vyrábí ze zemního plynu. Z toho:

Paroplynové elektrárny (PPE): cca 60 % podíl

Klasické plynové elektrárny (PE): cca 40 % podíl

Navíc:

PPE při startu běží několik hodin jen na plynovou turbínu, s účinností ~35 %

Stabilní režim PPE: ~55 % účinnost

Pro výpočet vezmeme průměrnou účinnost PPE jako 50 % (vážený průměr režimů) PE účinnost: ~35 %

? 2. Způsob využití elektřiny pro vytápění a ohřev vody

Zastoupení technologií v domácnostech (odhad pro ČR):

Technologie Podíl Účinnost / COP

Tepelné čerpadlo 30 % COP 3.0 (300 %)

Přímotop 40 % 99 %

Klasický bojler 30 % 95 %

? 3. Výpočet celkové účinnosti

a) Výpočet vážené účinnosti výroby elektřiny z plynu:

\text{Účinnost výroby} = 0.6 \times 0.50 + 0.4 \times 0.35 = 0.44 \text{ (44 %)}

b) Výpočet účinnosti přeměny elektřiny na teplo:

\text{Účinnost přeměny} = 0.3 \times 3.0 + 0.4 \times 0.99 + 0.3 \times 0.95 = 1.607 \text{ (160.7 %)}

c) Celková účinnost řetězce (zemní plyn → elektřina → teplo):

Celková účinnost

=0.44×1.607=70.7%

⚖️ Porovnání s kondenzačním kotlem

Kondenzační kotel: 95–98 % účinnost

Plyn → elektřina → teplo (reálně): ~71 %

? Závěr

Z hlediska čisté účinnosti je kondenzační kotel stále výhodnější. Ale pokud bychom měli vyšší podíl tepelných čerpadel (např. 60–70 %), pak by se celková účinnost elektrického řetězce dostala nad 90 %, a začala by konkurovat přímému spalování plynu.