Evropská komise tlačí na včasné doplnění zásob plynu, plošné cenové stropy zatím neplánuje

Evropa vstupuje do dalšího energeticky napjatého období. Válka s Íránem, která zásadně narušila globální trhy s plynem, komplikuje přípravy na nadcházející topnou sezonu. Podle Agentury pro spolupráci energetických regulátorů (ACER) se členské státy s velkou pravděpodobností nedostanou na požadovanou úroveň naplnění zásobníků ve výši 90 %, která má sloužit jako bezpečnostní polštář pro zimní měsíce. Reálněji se nyní jeví dosažení přibližně 80 %, a i to za cenu vyšších nákladů a zvýšené citlivosti na případné další výpadky dodávek.

Hlavním důvodem je kombinace několika faktorů. Konflikt na Blízkém východě prakticky ochromil Hormuzský průliv, kterým běžně prochází zhruba pětina světového obchodu se zkapalněným zemním plynem. Současně došlo k poškození katarské plynárenské infrastruktury, což dále utahuje globální nabídku. Evropské státy, které sice odebírají většinu plynu z Norska a Spojených států, se tak dostávají do přímé konkurence s asijskými odběrateli o omezené LNG dodávky. Výsledkem je prudký růst cen.

Situaci navíc komplikuje fakt, že evropské zásobníky jsou po chladné zimě nezvykle prázdné. Napříč Evropskou unií se jejich naplněnost pohybuje zhruba kolem 30 %, což je nejnižší hodnota pro toto období od roku 2022. Vysoké ceny přitom odrazují obchodníky od nákupů plynu pro uskladnění, což vytváří začarovaný kruh – bez včasného doplnění zásob hrozí na podzim prudké cenové výkyvy, pokud státy začnou nakupovat plyn ve stejný okamžik.

Evropská komise proto vyzývá členské státy k urychlenému zahájení plnění zásobníků již na jaře a snaží se jejich postup koordinovat. Cílem je předejít situaci, kdy by nekoordinované nákupy vyhnaly ceny ještě výše. Zároveň Brusel zatím volí zdrženlivější přístup než během krize v roce 2022 – neplánuje plošné cenové stropy ani mimořádné zdanění energetických firem. Místo toho se soustředí na dílčí opatření, jako je snížení daní z elektřiny nebo lepší koordinace nákupu plynu. Podle evropského komisaře pro energetiku Dana Jørgensena však i v optimistickém scénáři zůstanou ceny energií zvýšené ještě několik let.

Dlouhodobější odpovědí má být urychlení odklonu od fosilních paliv. Právě závislost na dovozu plynu a ropy se znovu ukazuje jako klíčové riziko. Evropská unie proto plánuje dále posilovat podíl obnovitelných zdrojů a jádra, které již dnes tvoří více než 70 % výroby elektřiny.

Napjatou situaci potvrzují i data z Česka. Tuzemské zásobníky byly v polovině dubna naplněny zhruba z 22 %, tedy o téměř osm procentních bodů méně než ve stejném období loňského roku. Při průměrné spotřebě by současné zásoby vystačily přibližně na měsíc provozu, v zimním režimu pak zhruba na tři týdny. I zde tak bude klíčové, jak rychle se podaří zásobníky v následujících měsících doplnit.

Celkový obrázek naznačuje, že Evropa sice bezprostřednímu nedostatku plynu nečelí, ale její energetická bezpečnost zůstává křehká. Válka na Blízkém východě tak znovu připomíná, že i relativně vzdálený konflikt může mít přímý dopad na ceny i dostupnost energií v evropských domácnostech a průmyslu.