Ceny elektřiny mohou v Evropě vzrůst až o 40 %, varuje šéf chorvatské přenosové soustavy

Ceny elektřiny v Evropě by mohly do konce roku 2026 vzrůst až o 40 %, varuje šéf chorvatského provozovatele přenosové soustavy HOPS. Aktuální data z Česka přitom ukazují, že trh se po energetické krizi stabilizoval na vyšší úrovni, než byla běžná před rokem 2020, a zůstává citlivý na výkyvy výroby i poptávky.

Ceny elektřiny v Evropě by mohly v příštích letech opět výrazně růst. Upozornil na to šéf chorvatského provozovatele přenosové soustavy HOPS Frane Mervar, podle něhož mohou velkoobchodní ceny do konce roku 2026 vzrůst až o 40 %. Důvodem má být kombinace rostoucí poptávky, pomalého rozvoje nových zdrojů a strukturálních problémů evropské energetiky.

Situaci v posledních týdnech navíc drasticky ovlivňuje uzavření Hormuzského průlivu, které výrazně narušilo globální dodávky zemního plynu. Referenční evropský kontrakt TTF v reakci zdražil přibližně o 60 %. Vývoj cen plynu je přitom klíčovým faktorem pro ceny elektřiny v Evropě, protože plynové elektrárny často určují výslednou cenu na trhu.

Mervar zároveň upozorňuje, že evropský trh se dosud plně nevzpamatoval z energetické krize let 2021–2022. Přestože ceny oproti extrémům výrazně klesly, zůstávají vyšší než historický průměr a citlivé na výkyvy výroby či počasí. Klíčovým problémem je podle něj nedostatečné tempo výstavby nových zdrojů, které by nahradily odstavované uhelné elektrárny.

Aktuální data operátora trhu OTE ukazují, že spotové ceny elektřiny v Česku se v posledních týdnech pohybují přibližně kolem 2 000 až 2 300 Kč/MWh (cca 80–95 EUR/MWh). Ve srovnání s minulostí jde stále o zvýšené hodnoty. Na konci roku 2025 se ceny pohybovaly spíše v pásmu 70–90 EUR/MWh, zatímco na jaře 2025 kolísaly mezi 80–110 EUR/MWh. Ještě výraznější je rozdíl oproti době před krizí – v letech 2018–2020 se velkoobchodní ceny běžně pohybovaly kolem 40–60 EUR/MWh.

Současná cenová hladina tak představuje nový standard evropského trhu. Ten je navíc stále volatilnější – například během jarních měsíců se častěji objevují i záporné ceny elektřiny kvůli vysoké výrobě ze solárních elektráren, zatímco v obdobích nízké výroby mohou ceny rychle růst.

Růst cen má pokračovat zejména kvůli rostoucí spotřebě elektřiny

Podle Mervara bude tlak na růst cen pokračovat zejména kvůli rostoucí spotřebě elektřiny, mimo jiné v souvislosti s elektrifikací dopravy a průmyslu. Mervar zároveň upozorňuje na nedostatečné investice do přenosové infrastruktury, které komplikují integraci nových obnovitelných zdrojů. To může vést k častějším nerovnováhám na trhu a cenovým výkyvům.

Mervar zároveň poukázal na vývoj forwardových cen elektřiny. Cena kontraktu na rok 2027 podle něj vzrostla o 26,4 % oproti úrovni z poloviny února pro stejnou dodávku. U kontraktu na rok 2028 činil nárůst 11,3 % a pro rok 2029 dosáhl 6,3 %. Vývoj cen na burzách podle něj zároveň naznačuje určitou stabilizaci cen plynu a ropy v roce 2028, což se promítá i do očekávání na trhu s elektřinou.

Dalším indikátorem napětí na trhu jsou krátkodobé ceny. Na slovinské burze BSP SouthPool dosáhla denní (day-ahead) cena elektřiny pro 2. dubna hodnoty 133,91 EUR/MWh, zatímco ještě 27. února, tedy krátce před vypuknutím konfliktu, činila 83,32 EUR/MWh.