Domů
Komoditní trhy
Trh s ropou v roce 2023: Spotřeba poroste, Čína navýší poptávku, OPEC zvýší produkci, Rusko jako divoká karta
Zdroj: MicroStockHub
Zdroj: MicroStockHub

Trh s ropou v roce 2023: Spotřeba poroste, Čína navýší poptávku, OPEC zvýší produkci, Rusko jako divoká karta

S koncem roku 2022 zpracovalo mnoho společností energetický výhled pro následující rok. Predikce vývoje pro trh s ropou se v mnohém odlišují. Na několika trendech naopak panuje shoda – například na opětovném navýšení poptávky ze strany Číny, která byla utlumena v důsledku restrikcí proti COVID-19. Následující článek shrnuje, jaké trendy na trhu s ropou predikují přední poradenské společnosti pro rok 2023. 

Poptávka po ropě poroste, hlavním tahounem bude Čína

Dle poradenské společnosti UBS dojde k přesměrování většiny ruských dodávek mimo Evropu a bude pokračovat chronický nedostatek investic do těžebních kapacit. Nedostatek infeastrukturních investic je zřejmý v Rusku i mnoha členských zemí OPEC.

Vzhledem k oživení poptávky v Číně i na rozvíjejících se trzích zbytku Asie by ceny energií měly dle UBS v roce 2023 nadále stoupat. V loňském roce došlo k vzestupu produkce a cen energetického uhlí, které v mnoha případech nahradilo zemní plyn a ropu na pozici nejvýkonnějšího produktu. V roce 2023 se naopak má „hlavní energetickou surovinou“ stát ropa.

Výhled zpracovaném pro rok 2023 společností S&P Global Commodity Insights Energy předpokládá, že celková poptávka po energii v Číně vzroste o 3,3 milionu barelů denně oproti prakticky nulovému růstu v roce 2022. Takový růst bude v příštím roce představovat 47 % růstu celosvětové poptávky po energii.

Zatímco čínský dovoz se pravděpodobně vrátí k cestě růstu, Indie bude zřejmě pokračovat v trendu z předešlého roku. Země byla v uplynulém roce silným poptávkovým subjektem, jejíž dovoz ropy a uhlí se meziročně výrazně zvýšil, protože absorbovala značné objemy ruských dodávek původně směřujících do Evropy.

Globální nabídka ropy dle S&P Global sice poroste, ale v roce 2023 bude růst značně pomalejší, a to přibližně o 2,8 milionů barelů denně. Mezi růstem nabídky a poptávky tudíž může vzniknout rozdíl až 0,5 milionů barelů.

Podobný pohled sdílí i vedoucí oddělení Makro Oils energetické poradenské společnosti Wood Mackenzie Ann-Louise Hittle, dle které se klesající trend z konce roku 2022 ukáže jako krátkodobý a v roce 2023 dojde k růstu poptávky po ropě.

Celkové má v roce 2023 vzrůst poptávka o 2,3 milionu barelů denně. Hlavním faktorem má být mimo zotavení poptávky v Číně rostoucí poptávka po petrochemických surovinách. "Obnovení vzestupného trendu poptávky pravděpodobně vytrhne trh s ropou ze současného útlumu a poskytne podporu pro růst cen," zdůraznila Hittle.

Silný růst globální poptávky po ropě očekává i Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Ta ve své zprávě na konci roku 2022 uvedla, že světová poptávka po ropě v roce 2023 vzroste o 2,25 milionu barelů denně.

Zdroj: OPEC

Nejvíce konzervativní je ve svých odhadech Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která očekává, že celosvětová poptávka po ropě v příštím roce vzroste o 1,7 milionu barelů denně. Zároveň předpokládá, že celosvětová produkce ropy vzroste pouze o 770 000 barelů denně. Tento deficit téměř jednoho milionu barelů denně donutí spotřebitelské země snížit již tak kriticky nízké zásoby.

Podle americké státní statistické a analytické agentury EIA celosvětové zásoby v první polovině roku 2023 klesnou zhruba o 0,2 milionu barelů denně, avšak v druhé polovině roku vzrostou o téměř 0,7 milionu barelů denně.

OPEC zvýší produkci, na vývoji americké produkce nepanuje shoda

V zájmu udržení rovnováhy na trhu UBS očekává, že OPEC+ v roce 2023 opět zmírní své těžební škrty a dodá na trh více barelů, aby pokryl rostoucí poptávku po ropě při nižší ruské produkci. Naopak američtí producenti se namísto zvyšování růstu produkce momentálně více zaměřují na snižování dluhů nebo vyplácení vyšších dividend. Spojením těchto trendů s makroekonomickým vývojem v USA dojde ke zpomalení produkce a USA nebudou schopny zaplnit mezeru mezi poptávkou a nabídkou na světových trzích.

Analytici banky ING uvádí, že většina členů OPEC+ momentálně těží výrazně pod svými produkčními limity. Mohou tudíž na trh dodat více barelů, aby byla dostatečně pokryta poptávka. Stejně jako UBS i ING předpokládá, že americký růst produkce bude mnohem mírnější než růst nabídky na globálních trzích zaznamenaný v předchozích cyklech.

Více optimistická ohledně růstu americké produkce je společnost S&P Global.  Ta očekává růst nabídky ropy z amerických břidlicových nalezišť o 0,7 mil. barelů denně.

Společnost taktéž upozorňuje, že k dalšímu růst produkce ropy bude docházet v Norsku, Brazílii, Kanadě a Guyaně. Na vzestup produkce zemí mimo OPEC+ a USA upozorňuje i výhled zpracovaný společností UBS.

Průměrné ceny ropy budou oscilovat kolem 100 USD za barel

Hlavní investiční kancelář UBS uvádí, že v roce 2023 bude na vrcholu ropa. Dle UBS ceny ropy v roce 2023 porostou, a to zejména díky otevření ekonomik a rostoucí poptávce Číny, Indie a ostatních asijských států. Nedostatečné investice naopak zapříčiní v porovnání se spotřebou pouze mírný nárůst nových dodávek.

K cenovém vývoji UBS na svých stránkách uvádí: „I nadále očekáváme, že ceny ropy se v nadcházejících měsících budou pohybovat nad úrovní 100 USD za barel, přičemž v polovině roku 2023 a na konci roku 2023 by se cena ropy Brent měla pohybovat na úrovni 110 USD za barel (WTI 107 USD za barel).“ 

Zdroj: Wikipedia

Dle analytického týmu banky ING se ruská nabídka ropy navzdory sankcím EU udržela lépe, než mnozí očekávali, přičemž Indie, Čína a několik dalších menších odběratelů zvýšilo své nákupy ruské ropy vzhledem k velkým slevám.

„V průběhu roku očekáváme rostoucí deficit, což naznačuje, že ceny ropy by se měly obchodovat výše než na současných úrovních. V současné době předpokládáme, že cena ropy ICE Brent bude v roce 2023 v průměru 104 USD za barel, avšak nejistota kolem naší prognózy je vzhledem ke geopolitické situaci a směřování světové ekonomiky vysoká“, uvádí na svých stránkách ING.

Nejvíce konzervativní jsou prozatímní odhady EIA, dle které bude vývoj na trzích mít za následek, že cena ropy Brent v roce 2023 dosáhne v průměru 92 USD za barel.

Vývoj ruské produkce jako divoká karta

Zatímco se většina společností shoduje, že OPEC bude schopný vykrýt výpadek ruské produkce na globálním trhu, vybrané komoditní trhy mohou být ruským výpadkem dodávek více ohroženy. Dle ekonomického magazínu Forbes mohou výpadky dodávek, vzhledem k významu země pro uspokojení celosvětové poptávky po středních destilátech, ohrozit zejména trhy s naftou, leteckým palivem a topným olejem.

Dopad sankcí EU na vývoz ruské ropy se stále projevuje a schopnost Indie a Číny absorbovat stále významnější množství ruské ropy je pravděpodobně omezená. Snížená poptávka po ruské ropě zejména na evropských trzích tak může vyvolat přebytek ruské nabídky.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(5)
Ivan Švančara
8. leden 2023, 10:56

ropa bude top. Presne, ako je zamysel Energiewende.

Jimi
8. leden 2023, 21:33

Peak ropy byl v listopadu 2018, letos se proda 20 milionu aut do zasuvky (milion barelu denne dolu).

To jsou fakta

Pravoslav Motyčka
8. leden 2023, 23:28

No jo jenže prodávají se i klasické benzínové vozy a ty staré se vozí do zemí kde si lidé a firmy kupují teprve svoje první auto jsou to lidnaté země například Indie. Největší podíl potřeby ropy má ASIE má asi 38% ( myšleno bez středního východu) a spotřeba tam roste o 2,3% ročně - 10 letý průměr. Když vezmu všechny chudší státy světa ( mimo OECD ) pak jejich spotřeba je asi 55% a roste o 2% ročně , zbytek jsou bohaté státy , kde spotřeba ropy dlouhodobě klesá asi o 0,5% ročně. Potíž je v tom že v těch chudých státech je spotřeba ropy na obyvatele dramaticky nižší , takže oni nemají kde šetřit proto s jejich ekonomickým rozvojem půjde u nich spotřeba ropy nahoru a i když zdaleka nedosáhnou spotřeby ropy na obyvatele ve vyspělých zemích bude ten růst více než dostatečný k tomu aby vyrovnalo naše snižování spotřeby a čím bude náš podíl nižší tím menší vliv ten další pokles bude mít. Podobně je to s emisemi CO2 v roce 90 měly dnešní státy EU podíl 17,7% takže EU měla velký vliv na světové emise CO2 dnes má EU jen 8%.. Kdyby všechny vyspělé země měly v roce 2040 nulové emise pak rozvojový svět by při jejich současném tempu růstu emisí byly v roce 2040 emise CO2 o 3,4% vyšší než dnes. Takový Vietnam má dnes vyšší emise CO2 než Francie a za posledních 10 let je zvyšoval tempem 7,5% ročně. Indie bude mít letos vyšší emise než EU a roste o 4% ročně - všechna paliva co se tady ušetří spotřebují Indové a ještě

jim to nebude stačit , takto lze samozřejmě pokračovat.

Jiří Švarc
8. leden 2023, 22:41

To nejsou fakta, ale špatný odhad.

Osobní auta spotřebují okolo čtvrtiny z produkce ropy, tedy 25 mil. barelů denně, každý rok se prodá (pro jednoduchost budeme předpokládat =obmění) 5 % světového vozového parku, tedy pokud by se prodávalo 100 % EV, nahradí se něco přes 1 mil. barelů denně, s vaším příkladem 20 mil. aut je to tedy zhruba 300 tisíc barelů denně, jenže i to není přesné, protože loni se prodalo předběžným odhadem 10,5 mil. EV a letos to bude o 40-50 % víc, ne o 100, takže to bude 15 mil. EV a něco málo je potřeba odečíst spotřebou benzínu u PHEV, to jsme realistickým odhadem na ušetřených 200 tisíci barelech denně. Pak jsou tam těžko odhadnutelné proměnné, jako procento skutečně vyřazených starých aut těmi novými a také faktor, že nová auta mají výrazně vyšší nájezd než starší, nicméně i při nejoptimističtějším odhadu to nebude o moc více než 1/4 mil. barelů denně. Cesta bude ještě dlouhá a trnitá.

Jiří Švarc
8. leden 2023, 22:41

To nejsou fakta, ale špatný odhad.

Osobní auta spotřebují okolo čtvrtiny z produkce ropy, tedy 25 mil. barelů denně, každý rok se prodá (pro jednoduchost budeme předpokládat =obmění) 5 % světového vozového parku, tedy pokud by se prodávalo 100 % EV, nahradí se něco přes 1 mil. barelů denně, s vaším příkladem 20 mil. aut je to tedy zhruba 300 tisíc barelů denně, jenže i to není přesné, protože loni se prodalo předběžným odhadem 10,5 mil. EV a letos to bude o 40-50 % víc, ne o 100, takže to bude 15 mil. EV a něco málo je potřeba odečíst spotřebou benzínu u PHEV, to jsme realistickým odhadem na ušetřených 200 tisíci barelech denně. Pak jsou tam těžko odhadnutelné proměnné, jako procento skutečně vyřazených starých aut těmi novými a také faktor, že nová auta mají výrazně vyšší nájezd než starší, nicméně i při nejoptimističtějším odhadu to nebude o moc více než 1/4 mil. barelů denně. Cesta bude ještě dlouhá a trnitá.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se