8. srpen 2025
Aktuální výroba v ČR
Klimatická změna 3/3: Je současná cesta ta správná?

V posledním článku o klimatické změně se zaměříme na ekonomickou racionalitu investic, která souvisí s klimatickou změnou. Odpůrci razantních klimatických opatření argumentují, že dekarbonizace je drahá a brzdí růst. Zastánci naopak tvrdí, že nečinnost by byla mnohem dražší – jen ty náklady nejsou hned vidět, projeví se v budoucích škodách a v současnosti je lze spatřovat především v externalitách. Existují ekonomické studie a modely, které se snaží vyčíslit, kolik bude stát změna klimatu, pokud nic neuděláme, nicméně přesná kvantifikace je prakticky nemožná.
Obrovská cena nečinnosti vs. náklady přechodu
Například známá Sternova zpráva už v roce 2006 odhadla, že nepřijatá opatření mohou svět stát více než 5 % HDP ročně (v pesimistickém případě až 20 % HDP ročně) zatímco náklady na snižování emisí byly odhadovány kolem 1 % HDP ročně. Aktuálnější analýzy využívající makroekonomické modely docházejí k podobným závěrům. Například výzkum University of Cambridge ve spolupráci s BCG (2025) uvádí, že pokud by se oteplení nechalo vystoupat ke zhruba 3 °C do roku 2100, snížilo by to kumulativní globální HDP o 15–34 % (oproti scénáři omezení oteplení). Naopak investice cca 1–2 % HDP do mitigace a adaptace by mohly udržet oteplení kolem 2 °C a omezit ekonomické škody na "pouhé" 2–4 % HDP [1]. Jinak řečeno, každá včas investovaná koruna se několikanásobně vrátí v odvrácených škodách, ale některým již stejně nepůjde zabránit.
Zpráva to shrnuje: čistá “cena nečinnosti” odpovídá ztrátě 11–27 % kumulativního produktu – což je ekvivalent trojnásobku světových výdajů na zdravotnictví nebo osminásobku částky potřebné na vymýcení extrémní chudoby [2]. Podobné závěry má i Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC), který ve své poslední syntézní zprávě zdůrazňuje, že s každým dalším přírůstkem oteplení exponenciálně rostou škody a rizika pro lidskou společnost [3].
Je pravda, že kvantifikace těchto dopadů je obtížná a zatížená nejistotami – jak vyčíslit lidské životy, ztracenou biodiverzitu nebo ozbrojené konflikty vyvolané stresem z nedostatku zdrojů? Nicméně trend je jasný, a to, že náklady spojené s projevy klimatické krize (povodně, hurikány, sucha, migrace atd.) půjdou do bilionů dolarů ročně, pokud se změna klimatu nevymaní z nejhorších scénářů. Už dnes extrémní počasí způsobuje obrovské ekonomické ztráty – například hurikán Ian (2022) stál USA odhadem 113 miliard dolarů, evropská sucha 2022 snížila výnosy a vyhnala ceny potravin, požáry v Austrálii 2019–20 způsobily škody nejen přímé, ale i na zdraví lidí kvůli znečištěnému ovzduší atd. Do toho se přidávají zdravotní dopady (vlna veder v Evropě 2022 si vyžádala kolem 70 tisíc životů a někteří vědci ji připisují právě klimatické změně [4].
Souhrnně řečeno, klimatická změna má potenciál významně rozvrátit globální ekonomiku i stabilitu – a investice do prevence (mitigace) i přípravy (adaptace) jsou proto ekonomicky velmi opodstatněné.
Stačí současná opatření?
Evropský Green Deal představuje jednu z nejucelenějších strategií, jak čelit klimatické výzvě. Klade důraz na rychlou dekarbonizaci a věří v inovace, které přinesou čistý ekonomický růst. Přesto vyvolává debaty o správném poměru mezi náklady a přínosy, mezi evropským lídrovstvím a nutností globálního kolektivního úsilí. Bude současná cesta stačit? Možná zní kacířsky pochybovat, když věda jasně říká, že emise musíme snižovat co nejrychleji. Ale jde spíše o to klást si otázky, jak nejlépe využít omezené zdroje a čas. Neměla by EU více tlačit i na mezinárodní diplomacii, aby se přidali ostatní velcí emitenti? Neopomíjí se adaptace, která bude nezbytná bez ohledu na úspěšnost mitigace? A co nové technologie, od fúzní energie přes ukládání uhlíku až po zmíněné geoengineeringové koncepty – dává smysl do nich investovat jako do pojistky?
Jisté je, že z klimatické krize nevede jednoduchá cesta. Budeme muset transformovat minimálně energetiku a průmysl, ale zároveň posílit odolnost měst a krajiny. Green Deal je pouze jedním kusem skládačky, zda to bude stačit k odvrácení nejhorších scénářů, záleží i na mnoha vnějších faktorech. Možná nás čeká korekce směru, tedy přehodnocení tempa či způsobu, jak dosáhnout cílů, nebo rozšíření strategie o nové prvky (např. masivní program na podporu adaptačních strategií). S tím, jak se projevy klimatické změny budou stále více projevovat, poroste i tlak na politickou reprezentaci, která bude muset činit opatření mitigující dopady klimatické změny. A pokud běžná opatření selžou, lze očekávat radikálnější a méně ortodoxní přístup k odvrácení dopadů klimatické změny - ostatně dystopických příkladů již bylo ve filmové podobě zpracováno víc než dost.
Nejde tedy o to vzdát se klimatických cílů, ale o nalezení správné cesty vpřed. Diskuse by měla zůstat otevřená. Dokážeme chránit klima a zároveň udržet silnou ekonomiku a sociální smír? Je evropská cesta příkladem hodným následování, nebo spíše varováním před unáhleností? A co vy - myslíte, že Green Deal je tou správnou cestou, nebo byste navrhli jiný přístup k boji s nevyhnutelnou změnou klimatu? Debata pokračuje.
Mohlo by vás zajímat
20. srpen 2025
23. srpen 2025
30. srpen 2025
10. září 2025
17. září 2025
21. září 2025
22. září 2025
Komentáře (28)
Nejenže je vyčíslení nákladů nečinnosti prakticky nemožné a reálné rozptyly se pohybuji od nevidím do nevidím, v praxe se používají i ty existující odhady nekonzistentně. Odhad nákladů není nikdy vztažen na lokální náklady a lokální přínosy. Celá věc tak zůstává v rovině pohádek typu, kdyby všichni vynakládali stejně, tak.... V praxi však Evropa vynakládá obrovské náklady s marginálně malým přínosem ke globálnímu oteplení, a tak její náklady nemají s očekávanou redukcí dopadů oteplení prakticky žádnou souvislost.
Pokud se klima ČR má změnit na klima vnitrozemí Turecka ,tak náklady na zbavení se fosilních paliv jsou proti takovému scénáři velmi nízké problém je ovšem jinde i když my přejdeme na nefosilní substituce a umělá paliva a svět ne , tak nás to Turecké počasí stejně nemine. Takže smysl to má jedině ,když klesnou světové emise alespoň na 1/3 současných. S lidmi co myslí jen na okamžitý zisk a nechtějí nic dělat to půjde těžko.
Především je třeba říct, že žádná klimatická krize neexistuje. Je to jen výplod zelených mozků, kteří tímto způsobem snáze z lidí vytáhnou peníze. Země prochazí od nepaměti klimatickýma změnama a ta současná není ničím vyjímečná od těch předchozích. Všimněte si, že tito alarmisté operují s neurčitými údaji jako možná, pravděpodobně, může ... protože nikdo neví jak se v tomto složitém systému co projeví. Ale potřebují na to peníze, hodně peněz. Silně se přecenuje vliv CO2 a zanedbávají další vlivy. Nepíšou o tom, že více CO2 v atmosféře má pozitivní vliv na úrodu a to co dodá člověk do atmosféry je vůči přírodě jen marginální procento. A peníze takto vyhozené oknem nám budou chybět na přizpůsobení. To je jedinná cesta jak čelit změnám klimatu. A sociální inženýry, kteří si myslí, že přizpůsobí klima, jak si oni představují, je třeba poslat do propadliště dějin.
Klimatická změna vyjímečná je, protože se rychle otepluje i když sluneční aktivita klesla. Je to proto ,že tuto změnu způsobujeme my vypouštěním skleníkových plynů a ne slunce jako ty předešlé.
V roce 2024 vypustila EU pouhých 5,9 % globálních emisí a do roku 2030 klesne na základě přijatého cíle snížení emisí o 55 % její podíl výrazně pod 5 %, i kdyby další země své emise již nezvyšovaly. Je tedy úplně zjevné, že EU sama není schopna klima významně ovlivnit, i kdyby všichni Evropané zítra spáchali sebevraždu a Evropa začala zarůstat lesem. Pokud se ostatní země k úsilí Evropy nepřidají, a zatím tomu nic nenasvědčuje, pak je pro Evropu racionální strategií investovat daleko více do adaptace než do drahých mitigačních opatření, která nebudou mít žádný měřitelný efekt na klima.
Pane Hájku. Mýlíte se , Čína letos snižuje emise CO2 a v roce 2060 bude neutrální Indie v roce 2070. Japonsko emise také snižuje. To že odstoupil sobecký Trump neznamená , že se něco změní nezmění. USA se nakonec také připojí. Jen málo států se nepřipojilo jsou to hlavně vývozci fosilních paliv jako Saudská Arábie , Katar a pak nějaké rozvojové státy. Jinak EU má na obyvatele větší emise než je světový průměr a celkové emise EU jsou asi 6,7% světových. a ČR má emise mnohem vyšší než je průměr EU ještě nedávno jsme měli téměř 2 násobek světového průměru.
Problém je v tom praktickém plnění , zatím svět neplní tak jak by bylo třeba.
Pane Novotný, v roce 2024 Čína emise prokazatelně zvýšila, Indie také a dost drasticky. Za rok 2025 žádná data nejsou, takže nevím, kde tu informaci berete. Až bude Čína snižovat emise 5 let po sobě konzistentně, tak tomu začnu věřit, zatím jsou to jen kecy bez reálného základu. Klimatická neutralita Číny v roce 2060 je samozřejmě jen vtip pro slabomyslné jedince. Kdyby to Čína myslela vážně, tak těžko bude stavět nové uhelné elektrárny s životností 30+ let, což stále činí. Mě vůbec nezajímá, kdo podepsal nějaký cár papíru, zajímá mě, co reálně dělá. A reálně emise snižuje kromě EU jen Japonsko. Ale to je jen maličká kapka v moři, která nemá na celkový výsledek žádný vliv stejně jako ho nemá ani podstatně větší EU. Podíl EU na globálních emisích byl v roce 2024 přesně 5,9 %. Je to ve studii JRC která je k dohledání na stránkách Evropské komise, takže Vy máte staré číslo. EU měla v roce 2024 emise na hlavu 7,14 tuny, světový průměr je 6,56 tuny. je tedy celkem zjevné, že do roku 2030 bude EU na úrovni světového průměru nebo možná i pod ním. https://joint-research-centre.ec.europa.eu/jrc-news-and-updates/world-emissions-hit-record-high-eu-leads-trend-reversal-2025-09-09_en
Pane Novotný, v roce 2024 Čína emise prokazatelně zvýšila, Indie také a dost drasticky. Za rok 2025 žádná data nejsou, takže nevím, kde tu informaci berete. Až bude Čína snižovat emise 5 let po sobě konzistentně, tak tomu začnu věřit, zatím jsou to jen kecy bez reálného základu. Klimatická neutralita Číny v roce 2060 je samozřejmě jen vtip pro slabomyslné jedince. Kdyby to Čína myslela vážně, tak těžko bude stavět nové uhelné elektrárny s životností 30+ let, což stále činí. Mě vůbec nezajímá, kdo podepsal nějaký cár papíru, zajímá mě, co reálně dělá. A reálně emise snižuje kromě EU jen Japonsko. Ale to je jen maličká kapka v moři, která nemá na celkový výsledek žádný vliv stejně jako ho nemá ani podstatně větší EU. Podíl EU na globálních emisích byl v roce 2024 přesně 5,9 %. Je to ve studii JRC která je k dohledání na stránkách Evropské komise, takže Vy máte staré číslo. EU měla v roce 2024 emise na hlavu 7,14 tuny, světový průměr je 6,56 tuny. je tedy celkem zjevné, že do roku 2030 bude EU na úrovni světového průměru nebo možná i pod ním.
Do energetické transformace teď nejvíc investuje Čína, staví víc OZE než zbytek světa dohromady, jaderných reaktorů staví tak pomalu víc než všichni ostatní, a zároveň je tam už víc než polovina nově prodaných aut elektrických. Mají přes celou zemi elektrické rychlovlaky. Navíc solární panely, baterie apod. vyrábí a exportují hlavně oni. Není to tedy tak, že by Evropa byla jediná, kdo se snaží o dekarbonizaci. Problém je, že Čína to dělá tak, aby do budoucna byla konkurenceschopná a dominovala průmysl v nových technologiích. Evropa svůj průmysl naopak ztrácí. Jde o to jak nastavit regulace a dotace tak, aby podporovaly evropský průmysl v transformaci, místo aby ho dusily. Když se na energetickou transformaci vykašleme tak akorát budeme ještě víc pozadu.
Zapomněl jste napsat, že Čína také investuje nejvíc na světě do uhelných elektráren a stále každoročně zvyšuje svoje emise. A když si loňský instalovaný výkon fotovoltaických elektráren přepočtete přes počet obyvatel nebo plochu území, tak zjistíte, že ČR instalovala víc fotovoltaiky než Čína. Samozřejmě ne absolutně, ale relativně ano.
Do té doby, než se budou do energetiky započítávat všechny známé globální vlivy a budou se počítat co nejreálnější CO2 ekvivalenty a spotřební mixy, je Green Deal založen zcela na vodě! Strkat hlavu do písku a počítat si krásnou „dekarbonizaci“ přechodem z uhlí na plyn v energetice a zcela prolhaně vydávat za CO2 ekvivalent pouhou stechiometrickou polovičku skutečného CO2 z plynu oproti uhlí, naprosto zkresluje skutečné globální vlivy spalování plynu. Buď je snaha řešit globální klimatickou změnu a pak je nutné při rozhodovacích procesech pracovat alespoň již se všemi známými globálními vlivy, nebo si na něco jen hrajeme (a tak zavíráme oči a započítáváme jen místní vlivy jako dosud)! K čemu jsou ty vylhané mapky CO2 ekvivalentů na Electricity Maps, které „záhadně“ u plynových zdrojů ukazují jen přesnou stechiometrickou polovinu tzv. CO2 ekvivalentu? Kde jsou porovnání uhlíkových stop jednotlivých zdrojů na jejich výrobní produkci, aby šlo vzájemně porovnávat jejich globální nevýhody či přínosy? Kde jsou studie, kolik TW výkonu větrných parků může Evropa mít, aniž by to mělo znatelný vliv na atmosférické proudění a tedy i na počasí?
Pokud se nepřihlíží k již známým vlivům komplexně ale záměrně selektivně, je to jen hraní na nápravu, protože si z toho někdo dělá byznys.
Evropská cesta příkladem hodným následování. Jasně se ukázalo, že k snižování emisí dochází jen ve vylhaných statistikách a nikoli v reálu. Jako příklad slouží emise z LNG - EU si započítává jen vlastní spání - těžbu, úniky, zkaplnění, převoz přeipočte jiným. Spousty energeticky náročných oborů od železa po výrobu FVE EU přesunula mimo území EU, stejně tak velkou část spotřebního průmyslu. Křivě se pak dívá na Čínu jaké má emise, ale ty výrobky končí u nás. Pokud bychom započítali emise tomu, kdo výrobek spotřebovává a ne kdo ho vyrábí, tak emise v EU se za poslední desítky let nijak zvlášť nepoklesly. Přestože FVE a VtE už dosáhly asi 4% podílu na spotřebě energie, jasně se ukázalo, že tudy cesta nevede a pokud některé státy dokázaly emise výrazně omezit, tak to byly ty, které vsadili na jádro. Čína, která každých pět týdnů spouští betonáž nového bloku nám jasně ukazuje cestu. Je to sice dočasné řešení, které v příštím století nahradí postupně fúze, ale už budeme mít infrastrukturu pro velké centrální zdroje, které se ukazují jako mnohem efektivnější, než decentralizace a demokratizace EE. Takže postavme stovky nových bloků v Evropě, elektrifikujme co půjde, Budeme hodně energie potřebovat taky pro roboty. Zastavme veškeré pálení biomasy, biopaliv, bioplynu a všechno toto použijme jako zdroj pro chemický průmysl jako náhradu ropy. Je to cesta jak poměrně rychle v řádu 30 až 50 let opravdu emise výrazně snížit bez zásadního vlivu na fungování společnosti. Ztratili jsme teď čtvrt století s mylnou představou, že svět spasí FVE+VtE. Je čas si to přiznat a dělat to, co jsme si vyzkoušeli a funguje.
Ad Čína nám ukazuje cestu, jak říká pan Zelený:
když se zeptám AI na Google, tak dostanu tuto odpověď pro Čínu za rok 2024:
sluneční a větrné elektrárny vyrobily 18% elektřiny,
jaderné elektrárny vyrobily 4 % .
"Solar power showed particulary strong growth" říká AI
Takže cesta Číny je jasná, každý zdroj je dobrý, slunce+ vítr je 4,5 x lepší než jádro v Číně, a když připočtu i vodní elektrárny tak výroba slunce, vítr plus voda dala v roce 2024 dokonce 31% výroby elektřiny, to je skoro 8 krát více než jádro.
Takže Vaněčkovou "logikou" by se úplně stejně dalo napsat, že jádro+ voda je 2,16× lepší než slunce...
EU staví v přepočtu na obyvatele FVE řádově stejně rychle jako Čína, u jádra by Evropa musela začínat stavbu nové bloku každý kvartál - tam je to zpoždění. Diskuze má být o tom, jak lépe snižovat emise. Základní zatížení vyřešit jádrem je cesta. FVE je super - krásně koreluje s denní špičkou, ale vejde se ho do mixu omezeně, řádově tolik ho tam v EU máme. Jádro není všespásné - je to baseload, stejně musí zůstat plyn jako flexibilní zdroj, voda je super, pokud lze. Bavíme-li se jak rychle a levně snížit emise, tak zde je tip. Nové největší AI centra mají i 5GW 24/7 příkonu (baseload). Pokud budeme elektrifovat i vytápění a dopravu, spotřeba EE poroste hlavně v zimě a tam je třeba bezemisní EE.
Pane Zelený, z vašeho příspěvku je patrné, že vůbec netušíte kam se energetika ve světě ubírá, co bude dominovat. Bude to zcela jednoznačně FVE. Právě probíhající nástup BESS bude znamenat zásadní akceleraci FVE. Samozřejmě to bude znamenat utlumení ostatních zdrojů v pořadí uhelné, plynové jaderné. Pro jejich energii v síti bude zbývat každý měsíc méně a méně místa. Letos FVE v EU vyrobí cca 370 TWh, v roce 2026 to bude cca 450 TWh, už v roce 2029 se stane FVE vůbec největším zdrojem, kdy překoná v EU jaderné zdroje.
K Vaší otázce: "Je evropská cesta příkladem hodným následování, nebo spíše varováním před unáhleností?" lze říci jediné: EU je odstrašující případ, jak se to dělat nemá.
Místo podpory technického pokroku (=OZE) pouze v prvé fázi, kdy se nová, čistší a potenciálně stále levnější technologie zavádí, byl zvolen systém pokut (ale ne za zdraví nebezpečné emise, jako jsou rakovinotvorné mikročástice, oxidy dusíku, rtuť, radioaktivní odpad a pod. ale za pro rostliny zásadně důležitý čistý CO2). Systém vedl EU k masivnímu zdražení elektřiny v EU během posledních 8-10 let.
Dotace technologiím, které jsou již technicky vyřešené na GW úrovni výroby elektřiny už nejsou potřeba.
Čistě lenost a arogance z Bruselu a IPCC (mít CO2 jako marker oteplování), naprostá hloupost, které se celý svět vysmívá,
USA a Čína a Indie (=největší emitenti CO2, vědí proč, potřebují co nejvíce elektřiny pro obyvatelstvo a technický pokrok) si jedou po svém, rozvojový svět by rád dostal od EU zase nějaké peníze,...
Přitom samozřejmě, megaměsta v USA, Číně, Indii i jinde ve světě potřebují čistý vzduch a ne smog, potřebují zeleň a ne beton a asfalt, technický pokrok to již umožňuje dosáhnout,
svět potřebuje zase zazelenit pouště (mnohé byly kdysi úrodné) jak se o to nyní snaží Čína pomocí bio-OZE.
Cesta zvolená komisí EU je tragedie pro EU, naproti tomu podpora technického pokroku je nutností, aby EU dále nezaostávala za Amerikou a Asií.
Ale třeba zafinancovat a postavit konkurence schopné Gigatovárny na fotovoltaické panely, baterie, elektromobilitu, to EU zatím nedokázala, dokázala jen přijímat iracionální závazky ....
Čína potřebuje více elektřiny, proto bere jakékoliv nové zdroje. A samozřejmě že jsou nejvíc vidět ty, které se nejrychleji postaví - tedy fotovoltaika.
Naproti tomu EU nové zdroje nepotřebuje, protože stagnuje a spotřeba elektřiny neroste. Bohužel politici se rozhodli vyměnit stabilní zdroje za nestabilní - tedy jít naproti zemím jako Čína.
Milan Vaněček23. září 2025, 09:23
Pane Vaněček, moc jste nepochopil tu tragédii Německa ohledně GD. Německo má pevně daný cíl „Treibhausgasneutralität 2045“ dokonce i ústavně zakotvený a ani tato zpráva na tom nic nemění. A Němec když dostane příkaz, tak ho buď splní nebo čestně padne. A na jeho splnění již Nemci mají jen 20 let.
Pardon, patří do jiné diskuse.
Oteplování je fajn. Jen by to chtělo ho urychlit, abychom si příjemnější teplejší éry užili už my a ne až naši vnukové. Pokud tedy skutečně k nějakém oteplování vlivem lidské činnosti skutečně dochází.
Green Deal je jednoznačně cesta dopředu. Není moc lepších směrnic, které EU - EK udělala. Pokud dotáhneme dekarbonizaci do konce, dáme nikoli této planetě, ta po několika milionech let zase zregeneruje, ale sami sobě dáme šanci.
A dokonce jsou i tací, kteří tomu veri.
Za vsim hledej prachy ...
Až na to, že si pletete dekarbonizace a GD. To jsou dvě různé věci. GD je o přesunu statistiky emisí z EU mimo EU. Snížíme v EU výrobu oceli, ocel doveze z Číny a Indie, kde je sice vyrobí z vyšším CO2, ale vykáže se Číně a Indii, ne EU. Přestaneme v EU těžit a spalovat uhlí, místo toho budeme pálit LNG s větší uhlíkovou stopou, ale v EU si vykážeme jen vlastní spálení, ostatní připočteme ostatním. V této statistice budou emise CO2 EU v 21. století asi 4% světa. Dekarbonizace musí probíhat a probíhá mimo EU.
Ano, EGD může způsobovat potenciální "offshoring" emisí, kde EU sice snižuje své domácí emise, ale přenáší je do třetích zemí prostřednictvím dovozů zboží vyrobeného v zemích s laxnějšími environmentálními standardy (např. Čína, Indie). Je to ovšem kouzlo nechtěného, tyto kroky nědělá EK, ale výrobci. EGD toto řeší mechanismy jako Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM), který od roku 2023 zahrnuje clo na dovoz uhlíkově intenzivních produktů (ocel, hliník, cement), aby zabránil přesunu emisí mimo EU. Na druhou stranu je potřdba říci, že kromě EGD je už také CGD a IGD.
Klíčové prvky čínského "zeleného systému": Hlavní rámec: pětiletý plán (2021–2025) a dlouhodobý plán do 2060, který zahrnuje přechod na zelenou, nízkouhlíkovou a kruhovou ekonomiku. V únoru 2021 vydal Státní rada směrnici pro formování zeleného systému do roku 2025 a další do 2035.
Cíle: Snížení emisí (uhlíové intenzity) CO₂ o 45,8 % oproti 2005 (do 2020, splněno), růst nefosilních zdrojů na 14,3 % spotřeby energie (2018, splněno). Čína vede v zelené energii – např. největší projekt zeleného vodíku na světě a 40 % globálních stanic na vodík. Do roku 2030: Snížení uhlíkové intenzity o více než 65 % oproti 2005. (Uhlíková intenzita (v angličtině carbon intensity) označuje množství emisí oxidu uhličitého (CO₂) nebo ekvivalentu skleníkových plynů (CO2e) vyprodukovaných na jednotku ekonomického výkonu, energie nebo jiného ukazatele.). V absolutních číslech se už loni a letos dostala Čína flat (+0.8%, -1% je na úrovni statistické chyby).
Indie má "Green Deal", v podobě iniciativy pro čistou energii a udržitelnost, zaměřené na net zero emise do roku 2070. Nejbližší ekvivalent je National Green Hydrogen Mission (spuštěný 2023) - Green New Deal for a Net Zero zahrnuje investice do obnovitelných zdrojů, zeleného vodíku a dekarbonizace. Indie se zaměřuje na snížení závislosti na uhlí a podpoře OZE. Kapacitní povolenky CO2 jsou zatím nepovinné, očekává se komerční spuštění v roce 2026-2027. Jak Indie, tak i Čína se oficiáně zavázaly v OSN ke Sustainable Development Goals (SDGs)
Můj komentář (negativní k našemu způsobu realizace energetického přechodu, GD s povolenkami je ten nejhorší možný způsob) zde zcenzurovali, tak se zdržuji dalších komentářů.
Jen bych chtěl zopakovat, svět a největší ekonomiky v něm (USA, Čína a Indie) REALIZUJÍ energetický přechod a vědecký a technický pokrok zcela JINAK než EU. Politika EU potřebuje změnu.
Tak se omlouvám, nakonec ho přece se zpožděním uveřejnili....
současná cesta znamená že stejně budeme muset pálit uhlí, plyn nebo odpad ikdyby těch slunečníků a větrníků bylo pětkrát více tak jsou období kdy nedodají vůbec nic. Větší využití jaderné energie a efektivnější využití paliva by byla schůdnější cesta, to bychom ale nesměli bydlet vedle Rakouska a Německa, kde byla vytvořena a poslána k moci silná zelená ideologie která měla zvednou závislost na zemním plynu ze země o které se nemluví, i ti zelení z této země byly z počátku financovaní, trochu se to ale vymklo z ruky, asi jako před 100 lety bolševici kdy to bylo naopak Rakousko a Německo jež mělo zájem na oslabení protivníka a tak financovalo škodnou
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.