Moudrost fotbalisty
K napsání tohoto příspěvku mě namotivoval článek kolegy Petra Nejedlého. Díky němu jsem si opět připomněl jednu z nejcennějších rad, které se mi z několika různých stran, v různých obměnách, během mého života dostalo.
Již od dětství se znám s panem X. Je to dlouholetý přítel mého otce a celoživotní vášnivý fotbalista, hráč a později i funkcionář. Jeho koníček a nesporné organizační schopnosti jej dovedly až do pozice předsedy fotbalového klubu střední kategorie, tj. krajský přebor až třetí liga. Jednoho slunečného jara se klub motal před koncem sezóny někde ve druhé čtvrtině tabulky a sezóna se dohrávala v poklidu, trenér už měl domluvené angažmá jinde a v klidu dával příležitost se otrkat několika nadějným 18-19 letým hráčům. Jeden z nich hrál jako levý obránce. Celý zápas hrál dosti odvážně, což vyvrcholilo tím, že cca 10 minut před koncem zápasu udělal chybu, útočník soupeře mu sebral míč a vyrovnal skóre. Klub tak přišel o dva body a diváci byli rozmrzelí. Těsně po konci zápasu se k X přitočil jeden ambiciózní mladý trenér okresního formátu a začal vykládat něco ve smyslu: „Kdybych já trénoval, ten kluk by nehrál.“ Když odešel, otec se s X na sebe významně podívali a X prohlásit: „Tak toho k nám za trenéra nechci.“ Když jsem se jako nezkušený adolescent ptal proč, vždyť měl pravdu, ten hráč zkazil mužstvu zápas, dostalo se mi vysvětlení. X řekl, že hledá trenéra, který řekne: „Kdybych já trénoval, ten hráč by takové chyby nedělal.“ Dlužno podotknout, že našel a zmíněného holobrádka o dva roky později výhodně „prodal“ do druhé ligy.
Co má tohle moudro společného s Petrem Nejedlým? Ten text obsahuje několik závažných nedostatků diskusních, nebojím se říct diskusních faulů, konkrétně jsem objevil „červené herynky“, „slaměné panáky“, „argumenty ad hominem“ a „vyzobávání třešniček“. Ten nejhorší hřích je vidím jinde. Pan Nejedlý totiž ve své stati o OZE, fakticky jen „objevoval“ dávno známé negativně vnímané vlastnosti větrných a solárních elektráren. Je to jen 100x vymlácená prázdná sláma, já bych si mnohem více cenil textu, který by, v duchu předchozí historky, popsal způsoby, co se s těmi nedostatky dá dělat, a jak moc jsou a budou technicky a ekonomicky efektivní.
Staré anglické přísloví praví: „Kdo nechce hledá důvody, kdo chce hledá způsoby.“ Pan Nejedlý je ten první případ.
A teď faktické připomínky
V onom zmíněném týdnu, kdy v Německu „nesvítilo a nefoukalo“, přešly sever Evropy dvě tlakové níže na jejichž okraji foukal v severní Anglii, Skotsku a Skandinávii čerstvý vítr. Nějaké ty kabely vedené po dně Severního moře, a problém je mnohem menší. Případ Francie ve stejném období navíc ukazuje, že ani jaderná energetika moc nepomůže.
Vybírání si jednotlivých týdnů v roce má jen velice omezené vypovídací schopnosti o limitech OZE. Mnohem směrodatnější je pro mě třeba názor Borise Schuchta, generálního ředitele 50Hertz. Už teď vědí, jak bez výstavby akumulace zvládnout až 70% podíl variabilních OZE. A než k tomu dospějí, očekává, že to bude více.
Praktická zkušenost s fotovoltaikou s akumulací prokazuje platnost slavného Paretova principu, pokrytí 80% vlastní spotřeby je relativně jednoduché a levné, o posledních 20% nemá ekonomický smysl usilovat, obvykle se to mnohem efektivněji řeší pomocí jiných zdrojů. Stejně tak tomu je ve větším měřítku s produkcí elektřiny ve francouzských jaderných elektrárnách. I v ČR, kde většinu výroby zajišťuje jen malá část z veškerého instalovaného výkonu elektráren. Aplikace tohoto principu ukazuje, že krátkodobá akumulace nemá moc velký smysl nad úroveň cca 24-48 hodin spotřeby, pro ČR to dělá nějakých 160-320 GWh kapacity (mínus současné kapacity), tj. 1-2 letá produkce jedné Muskovy Gigafactory až bude hotová. Zbytek by holt musela být nějaká kombinace elektřiny z vody, biomasy, bioplynu, odpadu, syntetických paliv a fosilních zdrojů, asi nejlépe zemního plynu. Je to fakt nemožné? Jisté je, že v této kategorii není místo pro JE. Jako pološpičkový, špičkový, záložní nebo sezónní zdroj jsou technicky a ekonomicky nevhodné.
Náhrada fosilních zdrojů v zimním období pomocí VtE a FVE není opravdu úplně možná (stejně jako jadernými elektrárnami). Naštěstí existuje spousta jiných možností, viz výše. Nad jejich rámec tam, zatím, zůstává „ekologická nika“ pro fosilní zdroje, preferuji kogenerační. Součást plánovaných posledních 20% v roce 2050.
Máte pravdu v tom, že výroba z jaderných elektráren je pořád ještě v Německu vyšší než z elektráren větrných, i při vysokém instalované výkonu druhého. Je to z větší části daň za průkopnictví. V Německu je prostě příliš mnoho větrných elektráren dnes již notně zastaralých designů. Prostá postupná výměna za modernější typy zvýší 2-3x produkci elektřiny při stejné zabrané ploše a instalovaném výkonu. Je to taková jedna tichá revoluce.
O vyčerpání možností v produkci větrné energie v Německu se psalo už v mimořádně nekvalitní studii o potenciálu větrné energetiky v ČR s dílny Akademie Věd z roku 2008. A ona se ta produkce mezitím zdvojnásobila a dále poroste. Tahle notně zastaralá „junk science“ je pořád ještě výchozím podkladem pro Českou energetickou koncepci.
Závěrem
Pane Nejedlý, neberte si to prosím příliš osobně. Osobně Vás považuji za inteligentního a kultivovaného člověka, se kterým je radost diskutovat. Nic na tom nemění ani to, že jsme názoroví oponenti. S přáním všeho dobrého a ať se vám v Temelíně točí turbíny končím tento text.
Mohlo by vás zajímat:
Pane Veselý,
já tedy nemám meteorologické vzdělání, ale ta synoptická mapa Evropy, kterou máte v článku 18.1. celkem jasně ukazuje tlakovou výši nad Britskými ostrovy, což tedy rozhodně větrnému počasí nenasvědčuje. A pokud se podíváme na záznam Britského počasí z inkriminovaného období třeba sem: http://www.metoffice.gov.uk/climate/uk/summaries/2016/january
tak čteme: 15th to 21st:
It was cold and bright on the 15th with scattered showers, these wintry on high ground and mostly in the west. After a dry, sunny and frosty start on the 16th, with a minimum of -5.7 °C at Benson (Oxfordshire), an area of rain, sleet and snow spread south-east during the afternoon. The 17th was cloudy with patchy light rain and temperatures near average. Patchy rain persisted in the north-east on the 18th but cleared the south-west. It was dry with a widespread frost on the 19th, sunny in the south, but cloudier in the north. It was cold, dry and sunny for most areas on the 20th, with -8.8 °C recorded at Benson and 7.8 hours of sunshine at Hastings (East Sussex). After another cold sunny start over central and eastern parts on the 21st, it turned cloudier, with patchy rain in the south-west and north.
Česky řečeno v Británii panovalo v daném období obdobné počasí jako ve střední Evropě, pouze mrazy byly mírnější.
Pokud bych chtěl být jizlivý, tak bych řekl, že s vytahováním konkrétních dnů nebo i hodin začal marketing OZE, na který jsem začal mít postupně alergii. Každou chvíli jsme se mohli dočíst, jak v té či oné hodině nebo letním víkendovém odpoledni fotovoltaické nebo větrné elektrárny zrovna pokryly X % Německé spotřeba a jak si to všichni užili. Tak je fér upozornit také na dny, kdy prostě fotovoltaika a vítr téměř nic nevyráběly a spotřebitele zachraňovaly ošklivé fosilní a jaderné elektrárny. Akce vyvolává reakci. Ta diskuse je ale nesmyslná ze strany OZE mnohem více, než ze strany zastánců tradiční energetiky, protože Ti mají pravdu v tom, že i 12 hodin bez elektřiny je v dnešním světě poměrně hodně, jen jsme to už hodně dlouho nezažili.
Ale ten problém, který postupně vybublává na povrch je daleko větší. Ono se totiž ukazuje, že neplatí základní teze, která stála u počátku přesvědčování že masivní závislost na elektrárnách s občasnou výrobou je cestou, a sice že přece vždycky někde fouká a když zrovna nefouká, tak bude svítit slunce. Ukazuje se, že to tak není, že zásadní atmosférické jevy obvykle pokrývají velmi rozsáhlou část Evropy, kde je velmi podobné počasí a že existují velmi dlouhá období, kdy ani nefouká ani nesvítí slunce. Tento problém fakticky ani výstavba dalších sítí nemůže vyřešit, protože kde nic není ani čert nebere, může ho řešit pouze akumulace, což poměrně zásadně mění vyhlídky OZE, které byly ještě před pár lety lakovány výrazně na růžovo a teď se ukazuje, že realita je jiná.
Vyjádření pana Schuchta je chucpe na čtvrtou. Je to přece 50Hz, kdo řeší své problémy na úkor Polska a ČR. Takže je poněkud zvláštní, když se pan Schucht chlubí, co všechno zvládne a vesele valí do sousedních zemí nikým neobjednané a nenahlášené toky elektřiny. Ten článek je ovšem trochu staršího data a od té doby problém technicky vyřešili Poláci i ČR (finálně v červnu) a navíc se postupně odstaví část uhlí v Lužici a jsem velmi zvědav, co bude ten pán říkat v roce 2019, pokud tam tedy ještě bude.
Ale oceňuji, že na rozdíl od pana Vaněčka alespoň některé problémy přiznáváte. Když bych použil to Vaše fotbalové přirovnání, tak bych řekl, že OZE se občas staví do role hráče, kterému se nesmí pískat off side, protože má zelený dres, a pak dělá ramena, kolik dal gólů. Je logické, že to ostatní hráče štve.
Rychlost větru se dá dobře odhadnout podle hustoty izobar, v jižní a střední Skandinávii fučelo podle toho snímku dost. Ta zpráva o větru nijak nehovoří, to ovšem neznamená, že žádný nefoukal.
A jinak jste předvedl klasické "to nejdé, to nechcí". Na inženýra-energetika chabý výkon.
Vaše reakce je typická pro ekoteroristy. Chcete zachránit svět ale za vysokou cenu zaplacenou daňovými poplatníky. Tady nejde o „to nejdé, to nechcí“ a jak již níže někdo podotkl, jak to řešit. A z ekoteroristů zatím vypadávají pouze bláboly. I to Německo zatím nic nevyřešilo a to do toho vrazili obrovské peníze. Pokud vezmu emise za celý svět a z toho podíl na Evropu, tak se tu bavíme o investicích za desítky miliard Eur aby jsme ušetřili desetiny procenta z produkce emisí.
Místo aby jsme počkali až se technologie vyvinou a sami prosadí.
Pane Veselý, nevím, co přesně myslíte "jižní a střední" Skandinávií, ale reálně je instalovaný výkon větrníků významný pouze v Dánsku, kde bylo úplně stejné počasí jako v Německu, a ve Švédsku, respektive v jeho jižní části, kde bylo nepochybně také opět stejné počasí, tedy mráz a bezvětří. Jak bylo v severní části Švédska nebo Norska je celkem úplně fuk, protože tam žádné větrníky nejsou. Každý může udělat chybu, ale jen ignorant na ní trvá.
Jinak žádné "to nejde, to nechci" v mém příspěvku není, zkuste si ho přečíst znovu. Oni problémy nezmizí tím, že je zameteme pod koberec, takou taktiku by Vám asi neschválil ani Váš moudrý fotbalista. Problémy je napřed potřeba přiznat, čemuž se ve Vašem případě už snad pomalu blížíme, a pak je možné hledat řešení.
Vzhledem k tomu, že teplárny jsou nepochybně součástí toho řešení minimálně po příštích 30 let (a už se to ukazuje - viz elektrokotle), tak já se toho řešení nebojím a nemám problém o něm diskutovat. Problém s tím mají Ti, kteří tvrdí, že elektřina z větru je za 50 Euro a už tam nejsou žádné další náklady, protože ta diskuse rychle ukáže, že zkrátka lžou.
A po moudrosti fotbalisty nezaškodí i trochu moudrosti Německého průmyslníka:
http://euractiv.cz/clanky/energetika/jak-dal-s-energiewende-pohled-nemeckeho-svazu-energetiky/
Postupně je takových přiznání stále více. Po volbách začnou přiznávat i němečtí politici, že Německo zůstane v dohledném čtvrtstoletí u intenzivního využívání uhlí a plynu dovezeného hlavně z Ruska. Sliby hodnot, kterých dosáhnou pro OZE v polovině století, nemají v podstatě žádnou relevanci a slíbit se dá cokoliv.
Ano, říká to co já je to pragmatik, ví že Němci nechtějí jadernou energii takž uhlí zůstane důležité ještě tak 25 let, plyn bude též důležitý, zkrátka jako u nás, jen místo Našich JE Němci budou mít čisté OZE zdroje energie. Budou a už jsou světovou špičkou ve větrných elektrárnách, ve fotovoltaice kombinované s akumulací a elektromobilitou.
A my budeme dále zaostávat, držet se starých technologií a říkat Vaše oblíbené: TO NEÉJDE. Bravo.
Tady není hlavní problém "Nejde to" ale jak problém řešit. V relativně nedávné době se řešilo zda používat stejnosměrný nebo střídavý proud. Zcela pragmaticky zvítězil proud střídavý. Po expanzi výroby el. energie v parních elektrárnách která skončila u nás stavbou posledních větších bloků 2x135 MW Kladno všichni přešlapují. Instalovalo ve VTE 268 MW, FVE 2067 MW. Při celkovém zatížení sítě 12119 MW byl celkový výkon OZE 22 MW. Data ČEPS 13 týden. Tady je otázka jak z toho ven. Všichni by rádi čistou energii. Ta čistá energie musí být k dispozici 24 hod denně. Zkreslené informace že za ideálních podmínek dosáhne produkce OZE celkovou okamžitou spotřebu je velmi zavádějící. Kromě VTE které jsou točivé stroje a mají nějakou regulovatelnost jsou FVE k potřebám sítě naprosto hluché. Zatím střídače neumí nic. Jistou šanci mají systémy doplněné akumulací. Tady však musí výrobci střídačů doplnit ovládání střídače o informaci jakým výkonem má střídač pracovat vzhledem k hlavní regulované veličině a to je frekvence. Je podstatně rozdílné když střídač pracuje do systému o velikosti 8000 MW a systému přes 11500 MW. To jsou běžné denní parametry zatížení sítě.
Tohle střídače naprosto v pohodě zvládají. Jenže třeba v ČR nemají FVE a VtE vůbec možnost podílet se na regulaci sítě, pravidla "hry" jim to znemožňují a v některých případech dokonce přikazují dělat zdarma.
Pane Vaněčku, jen bych si dovolil připomenout srovnání. Francie, Švýcarsko a Švédsko přešlo k nízkoemisní elektroenergetice s minimem uhlí za něco málo více než deset let. Přičemž ceny elektřiny pro spotřebitele patří v těchto státech k těm nižším v Evropě. Podobně se úplně zbavilo uhlí v produkci uhlí Ontário, spěje k tomu Slovensko, Finsko a uvidíme, jestli se to povede Maďarsku a Velké Británii. Německo nyní začíná přiznávat, že i po více než čtyřiceti letech Vámi propagované Energiewende pojede jeho elektroenergetika z velké části na uhlí a případně plyn. Po Vašich posledních příspěvcích o Německu a Ško Energo lze konstatovat, že už jste se jako správný konzervativec, jak se deklarujete, vrátil k tomu, že je fajn i to hodně uhlí a hodně dlouho, jen když bude co nejvíce instalované fotovoltaiky (kolik vyrábí elektřiny a kdy, je vlastně úplně jedno :-)
Pochopitelně u toho Ontária mělo být správně " se úplně zbavilo uhlí v produkci elektřiny" :-).
Já vidím jen do situace ve Švýcarsku, kde jsem po 20 let každý rok tak 1-3 měsíce pracoval. Jako spousta zemí v Evropě, Švýcarsko budovalo JE a mělo současně cca polovinu energie z vody. Tedy ideální kombinace, nicméně Švýcaři se chtějí zbavit jaderné energetiky úplně po zkušenostech z Černobylu a Fukušimy. A přejít skoro úplně na OZE (i když Vy budete stále tvrdit něco jiného).
Ale jsou to pragmatici jako já, počkají až jim elektrárny doslouží. Když měli s nejstarší JE problémy (jako Francouzi) tak ji odstaví na čas, dokud se problém nevyřeší.
Zkrátka, v roce 2050 Švýcarsko pojede na OZE (z více než 90%).
Pane Wagner, kdyby němci začali nahrazovat uhelky pomocí OZE a nechali si jádro, tak by jste je dával za vzor a Energiewende by jste fandil.
Ale protože Vás zajímá jen jaderná energetika a jste jeden z jejích hlavních lobystů, tak neustále hledáte chyby na slunci a větru.
To že počasí neporučíme, ví i malé dítě. To, že podnebí je dosti stálé, s určitými rysy které se v řádu století opakují, snad víte taky. Fandové OZE nechtějí poroučet slunci, větru a dešti jako nekritičtí obhájci jádra.
Pro mě je Švýcarsko vzorem ve vědě, technice i politice.
Mám rád high tech řešení, Vy žijete pořád ve století páry (jen jste se upoutal na jiný princip vyrábění přehřáté páry....
Pane Wagner, nelžete si do kapsy. V Ontariu trvala "Nuclearwende" více než 25 let, reaktory tam byly dokončovány mezi lety 1971-1993 a předtím muselo být plánování a výstavba. I tak se zasekli na 40% podílu výroby a uhlí nechali 20%. Více jaderné výstavby si nemohli dovolit a negativní zkušenostní křivka nevěstila nic dobrého.
Uhlí se zbavili až v letech 2011-2014, teď investují do úspor a větrné energetiky.
https://en.wikipedia.org/wiki/Ontario_electricity_policy
A to začali z výhodnější startovní pozice, kolem roku 1970 už byly jaderné elektrárny plně rozvinutou technologií s dalším potenciálem se zlepšovat.
Pane Veselý, mě se zdá, že neumíte číst. Nikde v mém textu není psáno, jaká byla časová škála přechodu k bezuhelné elektroenergetice v Ontáriu. Pouze se tam konstatuje, že už nastal :-) Časová škála je uvedena u Francie, Švédska a Švýcarska. Pochopitelně, pokud započtu plánování, úvahy a přípravu, tak Německá Energiewende také nezačala v roce 2000. A jak to teď vypadá, uhlí se nezbaví ani v roce 2040 :-)
Jinak u toho Ontária to bylo tak, že na konci minulého století se rozhodli realizovat přechod k bezuhelné energetice kombinací jaderných a obnovitelných zdrojů. To byl důvod pro postupnou obnovu a vylepšení těžkovodních jaderných bloků, které se stavěly v v sedmdesátých až devadesátých letech. Ty totiž potřebují zhruba po 25 letech rekonstrukci na další čtvrt století. Takže je obnovily, zlepšili jejich parametry, doplnili obnovitelnými zdroji a nyní uhlí už nepotřebují.
Německo se rozhodlo jinak a uhlí bude využívat až do roku 2040, ne-li déle. Tož takto je to s tou ekologií a zeleností Vámi obdivovaného Německa :-) ve srovnání třeba s tím Ontáriem :-)
Pane Veselý,
celkem by bylo zajímavé podívat se na to jak se vyvíjel vztah obyvatelstva k jaderné energii, mám trochu podezření že ji zasáhl Černobylský šok, jako ve většině světa, ze kterého se nevzpamatovala. Vůbec by bylo zajímavé se zkusit dopátrat historických dat o podpoře jaderné energetiky třeba od 70. let po současnost, myslím že by to bylo zajímavé se na ně podívat.
U reaktorů v Kanadě je jeden menší problém, jedná se v podstatě o unikáty, jen dvě země (A nebýt politiky a propálení reaktoru v Bohunicách) založily svou jadernou energetiku (KLDR nepočítám) na něčem jiném než lehkovodních reaktorech. Kanada a Spojené království. Takže tam mohl být klidně posun oproti lehkovodním, o které se zajímalo US Navy, o deset či více let.
Ony zrovna reaktory CANDU, možná to pan Wagner potvrdí, by mohly být částečnou odpovědí na problémy s vyhořelým palivem, pokud by byly sto pracovat s materiálem použitým již v jiném reaktoru. Oproti rychlým by mohly mít tu výhodu že již jsou dost odzkoušené. Jak se tak dívám, mohla by tu ta možnost být.
Ta historie a pohnutky pro její vývoj jsou složitější. Velký rozvoj jaderných zdrojů v sedmdesátých letech byl dán hodně ropnou krizí a obavou z toho, že fosilní zdroje nebudou stačit. Tehdy ty ekologické důvody nahrazování fosilních zdrojů nehrály takovou roli. Tento důvod postupně opadl a pochopitelně situace následně silně ovlivnila protijaderná kampaň zelených organizací a také Černobyl.
Ty ekologické důvody pro jádro v Kanadě začaly hrát roli až koncem dvacátého století a proto se Kanada rozhodla obnovit a zmodernizovat svou jadernou flotilu, ale to už jsem popsal.
Těžkovodní reaktory používá dominantně Kanada, Rumunsko (kanadské CANDU) a Indie. U Kanady a Rumunska je dominantní důvod možnost využívání neobohaceného uranu a možnost většího vyhoření. U Indie jsou asi hlavním důvodem lepší vlastnosti při budoucím využívání thoriového cyklu. Využití těžké vody, která méně pohlcuje neutrony opravdu umožňuje efektivnější využití uranu, ale rychlé reaktory to nenahradí.
Rozvoj jaderné energetiky v Československu byl jednoznačně dán RVHP a tehdejším jeho" ředitelem" CCCP. Snahy o vlastní rozvoj skončily fiaskem (A1 v Jaslovských Bohunicích).
Ve světě pak byl rozvoj dán především snahou některých států být jadernou (vojenskou) velmocí (USA, CCCP, GB, Francie, Čína, Pakistán, Indie, ....
A pak byla skupina technicky vyspělých států, které viděly v jaderné energetice moderní cestu zbavení se závislosti na ropě a plynu (Německo, Švýcarsko, Švédsko, Belgie, Kanada, ....).
Prvá skupina států stále jede ze setrvačnosti jadernou cestou, druhá skupina ji nemůže opustit, státy třetí skupiny jadernou cestu opouští a vidí nová technologická řešení v OZE, stejně jako nastupující státy rozvojové a rozvíjející se.
Je to jen schematicky řečeno, ale je to tak
Děkuji.
Nemyslel jsem nahradit, ale využít je v současnosti jako zařízení na "dojíždění" paliva, někde jsem zahlédl takový nápad že by se udělal závod kde by se palivo z lehkovodních reaktorů přepracovalo pouze mechanicky na palivo pro CANDU. Přece jenom je asi jednodušší a rychlejší si objednat "katalogové" reaktory, které již stojí, než se shánět po něčem co se nemusí ještě dlouhé desítky let plně dovyvinout, nebo co může skončit jak technologie neurčená k exportu.
Pane Vaněčku,
dovolím si načít dole nové vlákno.
Pokud díky tomu "TO NEÉJDE" tady budeme mít stále polovoční cenu elektřiny než v Německu, a robotické továrny se budou stavět na našem území, kde je můžeme zdaňovat.
Tak budeme ve skutečnosti modernizovat rychleji než to Německo, které je teď akorát přervané zastaralými větrníky, kderé plánují rychle odstavovat, protože bez dotací nedokáží dlouhodobě fungovat, i když na začátku Zelení velmi přesvědčivě lhali, že budou vyrábět elektřinu zdarma po mnoho desetiletí.
Věříte tomu co píšete?
Ale kdež, Německo má systém vyjímek, jež umožňuje rozpětí cen EE pro průmysl v rozsahu nejdražší v Evropě až po nejlevnější v Evropě. Oni si to už navyjímkují.
Je to rozhodně pravděpodobnější, než to co píše vy vaněčku.
Máte nějaké tajné neveřejné informace z pozadí německé politiky? Nebo je to vaše zbožné přání? Já nikde nezaregistroval, že by se nějak významně měnila podpora Energiewende v německé společnosti, ani jsem nezaznamenal, že by v německém parlamentu byla nějaká politická strana, která by měla v programu jí rušit nebo výrazně tlumit.
Promiňte že to musím říct, ale trochu nám tu pane Veselý lžete. Zatím Němce Energiewende stála obrovskou hromadu peněz a to hlavní a nejdražší je teprve čeká. Zatím jsou výsledky tragické, ale podařilo se jim aspoň navýšit emise :-)
Místo aby pár let počkali až se technologie pořádně vyvinou.
Myslím že technologie by se nevyvíjely tak rychle nebít Němců. Je to jednoduché, nastavili cenu aby se projekt zaplatil za 20 let, majitel chtěl vydělat více, zatlačil na dodavatele aby to udělal aby se zaplatil za 18, 2 roky vydělával. Pak zase vláda sníží cenu... Je to blbé, ale alespoň ty iterace nějak urychlí vývoj. (Při obrovském zjednodušení) Netestovat to tak ve velkém, nejspíš by se jistá, nemalá část, poklesu ceny, nerealizovala. Bohužel.
Pokud by se JE stavělo proporčně tolik co VtE, asi bude jejich cena také někde jinde. Dost roli nejspíš hraje sériovost výroby.
Tak, teď se uklidněte, přečtěte si to ještě jednou a zkuste místo psaní mýtů a polopravd reagovat na můj text.
Nesmysl. Za poklesem výrobních nákladů např. fotovoltaiky stojí jen a pouze přestěhování výroby do číny, tedy ekologický a sociální dumping. Kdyby se část těch gigantických prostředků, které Německo, ČR a řada dalších zemí nalily do kanálu tzv. oze, věnovala na výstavbu JE, tak mohly být emise výrazně nižší než teď. Stejně tak, kdyby se malá část těch samých gigantických prostředků věnovala na vývoj oze, tak dnes to už mohla být použitelná technologie a ne jen hračka, která se bez dotací neobjede.
Pavle, neztrapńujte se diskusí na téma kterému nerozumíte. Pokles ceny fotovoltaiky (udává se vždy cena za peak Watt) je především spojen se stále rostoucí účinností článků při zachování ceny desky (waferu). Samozřejmě, každoročně se zvyšující výroba (cca 75 GW ročně, letos to bude zase víc) nese snižování ceny dle learning curve.
V roce 2009 se podařilo dramaticky snížit cenu základní suroviny-polysilikonu (informace pro Vás-německý Wacker je světovou jedničkou) a cena FV panelů klesá a klesá a klesá.
A výroba se přesunuje do dalších Asijských zemí, kde v budoucnu budou FVE důležité pro další industrializaci (Malajsie, Indie, Vietnam). Vyspělé USA, Japonsko a Německo jsou špičky v akumulaci.
Jo kdyby Německo, které investovalo nepředstavitelně obrovské sumy peněz do jaderné energetiky před rokem 1990 tyto peníze hned dávalo do fotovoltaiky tak už by fotovoltaika byla dost levná pro Afriku, Asii i pro ČR. Ale ta obrovská suma peněz vyhozených v Německu do jaderného výzkumu (z kterého Německý průmysl nic nemá, Siemens už naštěstí vycouval dávno, takže ho nestihl bankrot Westinghouse či nucené zachraňování státem jako Arevu) byla velká škoda.
Pane Pavle,
nejen to, například v období 2006-2010 se díky dočasnému zdražení vstupní suroviny šlo do ztenčení waferů asi na 1/3 původní tloušťky a tím se výrazně ušetřil materiál. Pokud Vám vadí výroba a dovoz z Číny, lze sehnat články vyráběné v ČR. Cenově je to, jak se dívám, tak nastejno s tím co se dováží, možná dokonce levnější. To že se na clech nezohlední dumpingovost, nebo škody na ŽP, to si vyřiďte s politiky v Bruselu, také bych byl pro takové opatření.
Jinak větrné elektrárny se dělají ve velkém v EU, kotle na biomasu nikdo soudný z Číny vozit nebude a parních a vodních turbín se zde také dělá dost. Do výzkumu čeho tu chcete investovat? Jediné kde se ještě dá co vylepšit jsou ORC systémy, možná stirlingovy motory, ale z toho bude profitovat jakékoliv odvětví energetiky, které má co dělat s teplem. Té ORCn jednotce bude jedno jestli jí horkou vodu (cca 130°C) pro výměník ohřívá 500kWt kotel na biomasu, nebo "kapesní" 500kWt reaktor, nebo geotermální vrt.
V hydroenergetice není moc co dál, SETUR se nějak nechytá, výrobce to neumí prodat, dobrý vynález ve špatnou dobu, uvést jej na trh dnes, asi by byla situace jiná. Rozjíždí se Archimédovy šrouby a trochu Ponceletova kola, je tu malý pokrok v turbínách, ale jinak nic moc. Výrobců je mnoho, někteří dělají speciality jako Francisovy turbíny na spády asi od 3m. Navíc se spíš na dost technologií zapomíná, třeba celou polovinu 19. století se vyvíjely turbíny na malý spád jako náhrady vodních kol na spodní vodu. Se spádem co je na jezech v Praze si pořádně žádná dnešní turbína neporadí, asi ani Kaplanova, to je spád do metru! Tam vážně zbývá jen nějaký Girard, Jonval, nebo Ponceletovo kolo či Archimédův šroub.
Nejlepší motor vývoje je tlak ze strany poptávky, z malých větrných elektráren do 1MW se podařilo je díky tlaku na vyšší efektivitu (aby z těch dotací byl vyšší zisk) je podařilo dohnat ke strojům o 5-10MW a je výhlede během několika let na stroje kolem 13-15MW. Myslíte že tam by se to podařilo dostat státním výzkumem?
Ano, také bych byl raději, kdyby se rozvíjely i jiné druhy a rozumě, ale bohužel v některých odvětvích už není místo pro státní výzkum. Ty peníze by se spíš měly přesměrovat do fúze, výzkum OZE či baterií teď už pojede i z komerčních zdrojů. Dotace na budoucí nov instalace by mohly klesat, to je pravda, ale mnohem přednější by bylo, myslím, odstranění překážek k jejich instalaci.
Ano, už je mi trapné neustále upozorňovat na ideologické a ničím nepodložené bláboly místní zelených ideologů a ekonomických analfabetů.
Popsaným stylem cena fotovoltaických panelů klesá už od 60. let, kdy se objevily první praktické aplikace. Ovšem jestli bude klesat stejným tempem, tak se fv energetika stane konkurenceschopnou až za dalších 40 let. Jediný významný pokles cen, který fotovoltaika zaznamenala, byl způsoben jen a pouze stěhováním výroby do číny (tedy totální devastací životního prostředí v okolí čínských fabrik na výroby fv) což ovšemže způsobilo krach většiny evropských a amerických výrobců. Ohánět se tím, že "kotle na biomasu a vte se přece vyrábějí i mimo Čínu" může jen ten, komu jaksi nedochází, že větrná energetika v ČR je fantasmagorie díky nedostatečným větrným podmínkám a je ochoten přehlížet plundrování půdy a růst ceny potravin díky pěstování biomasy nebo akceptuje plundrování amerických lesů a dovoz dřeva přes půl světa, a je schopen předstírat, že to je ekologické. Ad stirlingovy motory a geotermální vrty. Zkuste si zjistit kolik je v Evropě vrtů (mimo Island a Itálii, které na to mají podmínky) a kolik stojí takový vrt a jaký taková instalace má výkon.
Tak Německo a Japonsko jsou "špičky" jo? Tak to bych prosil praktické ukázky a konkrétní realizace těch špiček v akumulaci. Samozřejmě předpokládám, že se nebudete ztrapňovat nějakými teoretickými koncepcemi nebo předraženými akumulátorovnami. Ty první nejsou ještě ani na papíře a o jejich praktické uplatnitelnosti v nejbližších desetiletích se může zdát jen fantastům, a ty druhé mají kapacitu tak na to, aby pár hodin zásobovali větší nemocnici nebo serverovnu v případě výpadku, ale určitě ne město nebo stát, když nebude týden foukat a svítit slunce. Nemluvě o tom, že jsou tak drahé, že by cena elektřiny by byla mnohonásobně vyšší, pokud by se mělo jen uvažovat o jejich uplatnění. Každému kdo není úplně vylízaný je jasné, že cena akumulátorů by musela klesnout na tisícinu současných hodnot, aby se mohly reálně používat k masové a dlouhodobé akumulaci elektřiny. Na což si ovšem zase ještě pár desetiletí počkáme.
Je jasné, že bez radikálních technologických průlomů, které by vedly ke skokovému snížení ceny akumulátorů a výraznému zvýšení hustoty skladované energie, růstu účinnosti fve a opět skokovému snížení ceny fve (například díky polymerním článkům, jejichž účinnost je teď ovšem na úrovni desetin procenta a životnost se počítá ve dnech) jsou úvahy o nahrazení klasické energetiky tzv. oze, tam kde na to nejsou vhodné podmínky (tedy dostatek vody), ekonomickou sebevraždou. A k ničemu takovému se bez základního státem financovaného výzkumu nedobereme ani náhodou. Současná praxe tedy lití bilionů do kanálu ve snaze nahradit klasickou energetiku neperspektviní, drahou a neekologickou technolgií zjevně k ničemu nevede. Naopak, podniky které se vývojem nových technologií v EU a USA zabývaly díky tomu zkrachovaly.
Vždycky můžu puknout smíchy nad bláboly zelených VYLÍZANCŮ o tom, kolik že se na to jádro utratilo. Takže znova a po lopatě, Německo (stejně jako jiné země) investovalo do základního VÝZKUMU (dochází vám ten podstatný rozdíl oproti současnému stavu, nemluvě o tom, že se jednalo o podstatně menší částky než dnes), díky kterému pak soukromé společnosti za vlastní peníze a na vlastní riziko začaly stavět komerční jaderné elektrárny. Stejně tak Německo a řada dalších zemí investovala velké sumy do rozvoje aerodynamiky a kosmických technologií bez kterých by současná vte a fve byly nemyslitelné. Na ty peníze zelení vylízanci vždy zapomenou.
Bohužel pan Pavel neumí vnést do diskuse kvantitativní argumenty a chybí mu obecné informace z problematiky, např. u slunečních článků. A tak místo toho chrlí své "vylízance, analfabety, zelené ideology, ...). Diskuse tak 5. cenové skupiny, dál to nemá cenu, musel bych citovat pana Wericha....
Pane Pavle,
nějak nevím, jestli jste odpověděl mě i panu Vaněčkovi, nebo jenom mě.
Cenu těch panelů vyráběných zde se prosím zkontrolujte u výrobce v Rožnově, referenční si najděte někde na internetu. Rozdíl nějak zásadní není, že zkrachovaly firmy v Evropě a v USA si můžete vyřídit opět na patřičném místě s úředníky, možná měli zasáhnout dost rychle aby tento dumping odhalili a řádně zpoplatnili.
Z technologií pro energetiku krom elektroniky asi nikdo nic jiného vozit nebude.
K těm lesům, mohu opět jen zopakovat, jděte si stěžovat, sepište petici, uspořádejte demonstrace v Bruselu za zavedení zákazu dovozu, nebo vysokých cel na dovoz biomasy pro energetické využití. Kandidujte, pokud to chcete změnit. Napište svému poslanci, to je jediné co se s tím dá dělat. Sedět u OEnergetice a dštít tu síru nic moc neudělá. Nebo třeba napište zelenou dystopii a žlutou utopii, prostě něco zkuste... Nečinnost lidí kolem jádra je právě důvod proč je tam kde je. Zelení mají jednu super vlastnost cokoliv jsou sto prezentovat jako svoji výhru.
Kde jsem psal o tom že se má vrtat? Psal jsem jenom že ORC, kde se dá udělat ještě asi dost pokrok, budou prospěšné pro všechny obory energetiky, kde se dělá s teplem a je jedno jaký to bude zdroj tepla.
Co se týká cen potravin, tak ty jsou stále nízké, jinak by nebylo třeba zemědělství dotovat. Tento problém ale nemá co dělat s energetikou, ale spíše se zemědělskou politikou, že zemědělci přecházejí na pěstování řepky a pod. je jen důsledkem v minulosti nezvládnuté zemědělské politiky. Nenašel jsem novější data, ale v roce 2005 třeba ztráty na 1ha potravinářské pšenice tvořily přes 4000Kč. Takto nelze zemědělství provozovat. Je to u všeho, masa, mléka... Mimochodem zemědělství také nemá zohledněny některé negativní externality, které stojí desítky až stovky milionů. Po této stránce žijeme v bezprecedentní době a jak je vidět nese to s sebou i obrovské množství problémů, které mají původ v nadprodukci potravin. Jde to až tak daleko že se uvažuje v některých zemích daň z cukru a tuku.
Cena akumulátorů se pohybuje v rozmezí 100-200$ kWh, cena proudu takto uskladněného pak od asi 260 do 700$/MWh. Příkladů na odvození ceny je ale málo, zatím, teprve loni se začaly instalovat velké systémy.
Při srovnávání částek investovaných do výzkumu je třeba si dávat pozor aby to byly hodnoty měny v podobných časových okamžicích. Hodnota peněz se dost v čase mění. Změna 2007-2017 nebude tak výrazná, ale změna oproti 70. letům již ano.
Pokud budu vycházet z dat zde:
energetika.tzb-info. cz/energeticka-politika/14235-uhelny-byznys-skryte-dotace-a-nesplacene-dluhy
Pak sice do výzkumu jaderné technologie za celou dobu šlo asi jen 13mld €, ale od roku 1990 do roku 2007 měl jaderný průmysl dostat 220mld €. Na druhou stranu, jak se tak dívám, tak Energiewende by měla stát během nějakých 15 let více než 520 miliard €. (tahle stránka se Vám bude líbit: topthesethings. com/2016/11/03/germanys-etrillion-euro-disaster-wind-power-transition-destroys-its-industrial-heartland/)
Vážně bych se ale raději vyvaroval "rekurzivnímu" počítáním ceny výzkumu, (groše, drachmy a debeny se převádí na dolary celkem špatně :), to bychom totiž museli u jádra započíst asi i vývoj parních turbín, elektromotorů...
To není průmyslník, to je lobbista jako vy. A fakticky zastupuje hlavně ty, kdo na sázce, že z Energiewende nic nebude prodělali kalhoty. K jeho cti je třeba podotknout, že on o řešeních mluví.
Na mýty a polopravdy jsou odborníci fandové oze parodií na elektrárny.
Názor německého ministra hospodářství:
http://atominfo.cz/2014/01/ct-nemecky-ministr-zelena-energie-privedla-nasi-ekonomiku-na-pokraj-sil/
Aha, tři roky stará "novinka", fakticky jen Siegmar Gabriel obhajoval svůj návrh reformy FiT, který úspěšně prosadil. No, a mezitím proběhlo ještě jedno kolo reforem zákonů ohledně Energiewende, které fakticky úplně změnily systém podpory centralizovaných OZE na mnohem efektivnější systém aukcí kapacit. A jsem zase u toho, špatný trenér držkuje, dobrý trenér přemýšlí jak systém zlepšit, zdokonalit.
Jiným slova fakta vám nejdou pod čumák. Nejdřív lobbysta, pak další výmluva, protiargument (třeba citace vyjádření nějakého představitele německého průmyslu v opačném smyslu) žádný.
Větší zrůdnost jsem ještě nečetl. Tak nějaké místní zelené hovádko, nazývá "držkováním" to, že se občanům nelíbí nesmyslná podpora oze parodií na elektrárny jdoucí z jejich kapes, která přes to, že trvá už desetiletí (a v Německu ještě mnohem déle) nedosáhla svých cílů a pouze výrazně poškodila ekonomiky řady evropských zemí. Dost mi to připomíná komunistické svině, které pro své poddané razily heslo "držet hubu a krok".
Včerejší iHned: „Lidé u nás zelenou energii chtějí. Vaše sázka na jádro není naše věc, říká německý expert Kapferer“.
Šéf německého energetického svazu Stefan Kapferer hovořil s HN o tom, že v německé energetické diskuzi začíná převažovat realismus.
(A tak nějak se vysmívá všem našim jaderným expertům, výrok připomíná to co prý říkal Gorbačov Jakešovi: Eto Vaše dělo)
Jo a z té předložené mapy je naopak jasně vidět, že přestože dnes nedokáže Německo stále postavit stejnosměrné elektrické vedení ani přez polovinu svého území.
Tak na podstatnější vyrovnání kontinentálního větru by museli postavit vedení ještě minimálně 5-10x delší do Španělska nebo Ruska, což je jasně práce minimálně na 20 let.
Takže tolik asi k těm fotbalovým "důkazům".
S Ruskem neradno počítat, jak pro Rusko samé tak pro Evropské politiky. Bohužel po pádu SSSR se ještě nepodařilo v tom nepořádku, snad je tam i ještě něco vinou cara, pořádek. Jedna věc je co je deklarováno, jedna co dělají špičky a další je co si myslí lidé. To nezměníte za generaci. Musí to bohužel ještě dojet, samozřejmě bych tomu celému prostoru přál stabilizaci a normalizaci co nejdřív. Pak můžeme teprve o tomto uvažovat, do té doby je nejlepší se na to nespoléhat.
Položit kabel někde kde mohou protestovat jen tresky a makrely bude s mnohem menšími problémy, než když kvůli vedení musíte sáhnout Gertrůdě na prádelní šňůra a Helmutovi na trpaslíky. Jinými slovy natáhnout superkabel v moři by bylo s menšími problémy, než tahat třeba jen 2x400kV pár desítek kilometrů po pevnině.
Pane Veselý,
mohu vás ubezpečit, že váš příspěvek osobně rozhodně neberu, jsem od přírody spíše flegmatik, navíc mám platné psychotesty na vstup do JE :-)
I když si myslím, že slabší povahy by snad mohly celý tento text považovat za charakteristický příklad "argumentu ad hominem" :-)
Pokud se týká formy textu (vámi zmiňované „červené herynky“, „slaměné panáky“, „argumenty ad hominem“ a „vyzobávání třešniček“), tak bych jen upozornil, že článek byl určen a původně publikován na blogu zpravodajského serveru, nikoliv v odborné publikaci. A samozřejmě čtenářské blogy vykazují určitou strukturu a formu textu, míru detailu informací atd. Navrhuji vám, abyste na blogu publikoval vrcholně odborný text "par excelance", podle vašich představ a především kritérií, které tak rád aplikujete na jiné, a následně mi můžete poreferovat, kolik lidí mimo okruhu vašich nejbližších přátel jej vůbec četlo :-)
Ohledně faktického obsahu se moje názory většinou shodují s komentářem p. Hájka. Jenom dvě poznámky k jednotlivostem, chcete-li vybral jsem si dvě třešničky:
Jsem zvědav na vyjádření p. Schuchta řekněme po roční provozní zkušenosti s PST. Rád bych se mýlil, ale obávám se, že může být ve smyslu, jak zpátečničtí Češi pod trapnou záminkou dodržování kritéria N-1 brání rozletu německé OZE elektřině po Evropě a jaké provozní problémy on na základě toho řešit. Nicméně uvidíme.
Dále mě zaujala zmínka o Paretově principu. Rád si vždy vyslechnu rady akademiků, jak bychom měli přistupovat k našim každodenním problémům (elektro)energetiky kreativně, s širším teoretickým a ideovým backgroundem a jak něco bude "relativně jednoduché a levné". Napadá mě, zda by nebylo možné inovativně a ideově vhodně aplikovat Pareta třeba na požadavky německých síťových operátorů, kteří zpátečnicky vyžadují pro OZE energetiku desítky GW fosilních záloh, navíc když ještě vymýšlejí systém, jak náklady na elektrárny, které mohou pracovat třeba jenom několik týdnů v roce, rozprostřít mezi koncové spotřebitele? Nebo v praktickém životě bych třeba mohl zkusit vysvětlit manželce, že 20% mých příjmů by mohlo uspokojit 80% jejích nároků a o zbytek nemá ekonomický smysl usilovat a mohla by to efektivněji řešit pomocí jiných zdrojů, třeba svých vlastních? - toto pouze pro odlehčení, jsem si jist, že toto rovněž by bylo možné zařadit do některé z kategorie argumentačních faulů :-)
Nechci rozbíhat širokou diskuzi, mám přes Velikonoce osobní program. Takže jenom velmi obecnou poznámku k celé problematice OZE v DE vs ČR. Pokud je vyžadováno, aby se energetika ČR co nejvíce přiblížila německé, protože tam tomu rozumějí lépe než my v ČR, tak bychom tedy měli řešit přiblížení komplexně - nejenom v technické, nýbrž i v ekonomické oblasti. Mohu vás ubezpečit, že z čistě inženýrského pohledu jsou technické možnosti opravdu ohromné. Takže by ale bylo vhodné otevřít diskuzi o co nejrychlejší konvergenci koncových cen elektřiny pro spotřebitele ČR k cenám v DE. V tomto případě by zástupci environmentálního hnutí mohli odvést opravdu hodně argumentační práce v práci s veřejným míněním, což je ostatně jejich silná stránka. Napadá mě třeba petice vybraných neziskových organizací za zvýšení ceny elektřiny...
Takže závěrem: pokud jste nenašel v mém článku, co jste hledal, tak vy sám můžete odprezentovat "způsoby, co se s těmi nedostatky dá dělat, a jak moc jsou a budou technicky a ekonomicky efektivní". Můžete vyjít z jednoduchého manažerského zadání: musí tam být všechna potřebná data, musí to být přesně a jednoznačně vyargumentováno, rovněž to musí být stručné, jasné, přehledné, pro čtenáře zajímavé a čtivé. A samozřejmě: bez herinků, panáků a třesniček.
A ještě navíc, závěry se mi musí líbit :-)
Já Vám na oplátku přeji příjemné Velikonoce.
Pane Nejedlý, v jedné věci s Vámi úplně souhlasím. Cituji Vás:
"Takže by ale bylo vhodné otevřít diskuzi o co nejrychlejší konvergenci koncových cen elektřiny pro spotřebitele ČR k cenám v DE. V tomto případě by zástupci environmentálního hnutí mohli odvést opravdu hodně argumentační práce v práci s veřejným míněním, což je ostatně jejich silná stránka. Napadá mě třeba petice vybraných neziskových organizací za zvýšení ceny elektřiny…"
Ano, až bude Váš účet za elektřinu představovat tak malou část průměrného platu (nebo lépe mediánu) u nás jako je tomu v Německu, tak bude většina občanů ČR spokojena. To by ale znamenalo v ČR snížit ceny elektřiny na polovinu.
To znamená buď: nebudeme levnou montovnou s platy 4x nižšími než v Německu
nebo v ČR snížíme ceny elektřiny pro malospotřebitele tak že silně omezíme poplatky za distribuci, jistič, na podporu OZE (omezit nemravné zisky které jdou největším sběratelům dotací, ČEZ je č. 1, další je Agrofert, dále pak řada dalších velkospekulantů...)
Ale to musíme usilovat o technický pokrok, jako kdysi za obrození a za první republiky. Musím se opakovat, cituji:
Pro mě je Švýcarsko vzorem ve vědě, technice i politice. Mám rád high tech řešení, Vy žijete pořád ve století páry (jen jste se upoutali na jiný princip vyrábění přehřáté páry, bohužel extrémně drahý a potenciálně nebezpečný).
Takže nakonec nám zbývá jen si přát pěkné Velikonoce, ať si to děti resp u mne vnoučata užijou,
počasí jsme neporučili, bude dost mizerně ale to nám Velikonoce nezkazí.
Pane Vaneček,
zřejmě se k odpovědi dostanu až po Velikonocích, ale příspěvky na OZE a obdobné "mimotržní mechanismy" přece politicky prosadili právě aktivisté environmentálních organizací s politickým vlivem (v DE a následně v celé EU), protože se jim zdálo, že jejich zavádění standardní cestou probíhá moc pomalu. A dodnes si libují v tom, jak na základě tohoto dotačního principu utěšeně vzrůstá instalovaný výkon a výroba v OZE. Přece znáte ty krásné grafy, kolik bylo FTE, VtE v zemi XY v roce třeba 1995 a kolik v r. 2017? Chápu to tak, že kritizujete fundamentální princip dosavadního rozvoje OZE?
A ještě by mě zajímal váš plán, jak docílit švýcarských high-tech řešení za české ceny elektřiny, abychom se zde v ČR mohli vymanit z 19. století a mohli zpříma nakročit do energetické budoucnosti.
A samozřejmě i Vám pěkné Velikonoce.
Dobrý den,
Dovolím s Vámi silně nesouhlasit pane Veselý. Na článku pana Nejedlého mi nepřijde nic podpásového, nebo zavádějícího. V situaci, kdy elektroenergetická soustava nedisponuje masivní akumulační zásobou je nutné udržovat rovnováhu mezi aktuální spotřebou a výrobou. A pokud výroba absentuje několik dní, pak nároky na akumulační kapacity na překlenutí tohoto období jsou enormní. A protože evropská síť tak velkou akumulační kapacitou nedisponuje a není reálný výhled na příštích 5-10 let že by mohla disponovat, pak nespolehlivé soláry a větrníky jsou problém přesně jak píše pan Nejedlý.
Váš významný omyl s větrností a počasím na Britskými ostrovy byl již zmíněn někým přede mnou.
K pokrytí hluchých dní vodou, biomasou a zemním plynem. Voda v zimě také často není, zima z poloviny relativně suché období. Biomasy je již teď nedostatek. Biomasa má smysl jako jinak nezužitkovatelné odpady pro lokální malé zdroje, typicky zásobování teplem na vesnicích a samotách kde není k dispozici plyn. Ale s průmyslovým využitím je stahovaná do velkých výtopen a elektráren a začíná být pěstovaná masivně a vše to jde do háje. Na serveru Osel.cz vyšela hezká série článků Zemský ráj to na pohled (Jan Kašinský), doporučuji. Na stejném serveru vyšel také zajímavý článek Dovezená dřevní hmota nahrazuje uhlí nejen v Dánsku (Karel 3agner), také doporučuji. No a plyn, to je zase spalování se vším co k tomu patří. Teda produkce popílku a síry je omezená, ano když už něco pálit tak ten zemní plyn je dobrá volba. Jen kde ho spolehlivě a levně brát a nestát se vydíratelnými.
K Vaší zmínce o kogeneraci. Pod tímto magickým slovem se skrývá kombinovaná výroba tepla a elektrické energie. V dobře postavené elektrárně má zbytkové teplo tak nízkou teplotu, že s nehodí ani k vytápění. Když ho chcete použít k vytápění, musíte zvednout výstupní teplotu z turbíny, ale tím zase kazíte účinnost výroby elektřiny. Respektive co dáte na vytápění, musíte vzít na úkor elektřiny. Kogenerace je fajn pro ekonomiku výtopny, protože může jet celoročně - v létě elektřina v zimě teplo a tím vydělávat celoročně a ne jen sezóně.
K pološpičkovosti a špičkovosti jaderné energetiky, ono je to komplikovanější. Jaderka má dobu najetí z nuly v řádu dní, to je pravda. Ale řízené změny výkonu v rozmezí 80-90% jsou u ní možné velmi rychle. A při výkonech jednotlivých bloků jsou to velmi významné a využívané regulační možnosti.
A k porovnání, co je horší. Masivní používání tepelných elektráren se svými komíny, oxidy síry, dusíku, popílkem a radioaktivními prvky v uhlí co ve finále proletí komínem do ovzduší, nebo jaderka která sice produkuje radioaktivní materiál, ale který skončí uložený v hermetických pouzdrech v zemi odkud byl původně vytěžen? Ano ukládáme ho mnohem koncentrovanější, ale díky tomu ukládáme mnohem méně než jsme vytěžili.
Zmiňoval jste tichou revoluci ve větrnících, zvyšování výkonu na jednotku plochy. To je možné pouze větší vrtulí s větší plochou. A větší vrtule dělá větší hluk a je větší pastí na ptactvo. To není tichá revoluce, ale sakra hlučná - byť na hraně slyšitelnosti, ale o to je to možná horší a zákeřnější.
S pozdravem, M. Prokš.
Dovolím si k vašemu komentáři několik poznámek.
Potřebujete jen takovou akumulační kapacitu, která stačí pro překlenutí doby najetí záložních zdrojů, většinou nějakých spalovacích elektráren, ideálnější je ovšem akumulace na zhruba jeden až dva dny, to zajistí možnost provozu čistě na OZE po delší časové úseky. Snaha překlenout úsek delší než na desítky hodin či jednotky dní je hloupost.
Evropská síť zatím nemá kapacitu pro akumulaci, nicméně není nereálné tuto vybudovat, jen je třeba chtít a přijmout k tomu jisté kroky. V současnosti ale veškerá akumulace čelí finančním problémům, co s tím je otázkou, je to způsobeno tím jak se regulují jednotlivé zdroje, jak se chovají některé OZE, na to aby se daly odstavit uhelné elektrárny je to malá kapacita a chod jako v minulosti se již tolik nevyplácí a není asi ani nutný. S růstem výkonu PPE to bude asi ještě horší. Co by hodně pomohlo jsou obrovské akumulační kapacity při pobřeží, jenže jak naschvál tam není pro PVE místo, tedy buď to budou muset být baterie, nebo stlačený vzduch.
Kogenerace dneska může být realizována pomoc spalovacích motorů , tedy bez nějakého dopadu na účinnost výroby elektrické energie.
Po dopsání článku jsem narazil na krátkou prezentaci Rainera Baakeho. Celá prezentace je to tom jak se zlepšovat a v čem se zlepšovat, jak zapojit ostatní sektory do snižování emisí, jak zrychlit a zefektivnit výstavbu přenosových vedení, jak zapojit větrné a solární zdroje do regulace sítě, jak postupně utlumit dotace na OZE do nuly, ...
A když jsme u dotací, aktuálně byly zveřejněny výsledky první německé aukce na offshore větrné elektrárny. Bylo vysoutěženo 1490 MW výkonu, který musí být v provozu do roku 2024. Za průměrnou cenu 44 EUR/MWh. Zajímavým detailem je, že se soutěžila dotace, tj. příspěvek nad úroveň ceny elektřiny na burze. Dva projekty 240 MW (celkem 480 MW) od DONG byly v aukci úspěšné s cenovou nabídkou 0!!!, nechtějí dotaci, stačí jim spolupráce správce přenosové soustavy a garantovaný přístup na trh. Zdroj: zde.
A Shell chce těžit vítr, ve velkém.
Tak ono vymyslet to není zase tak těžké. Ale je obrovský rozdíl to realizovat v praxi. A to se zatím moc nedařilo a není žádný signál, že by se to mělo změnit.
Jinak příplatek 40 euro je pořád více než dvojnásobek tržní ceny a s tím Dongem v tom nepochybně bude také háček, ale mám teď jiné starosti než to dohledávat.
A1 bych za fiasko nepovažoval, měl asi v polovině 80. let z onoho reaktoru, který byl údajně opravitelný, dle tvrzení ředitele, který byl prý ochoten tu opravu provést osobně, vycházet jiný TR-1000. Jeho krátký popis je na internetu dostupný, ten měl být z předpjatého betonu, chlazený CO2, moderovaný D2O, a měl být vybaven havarijním pohonem turbodmychadel tak že se využívalo zbytkového tepla, které v parogenerátorech generovalo určité množství páry. Bohužel/dík před ním dostal přednost VVER 1000.
Dovolím si ještě divokou spekulaci k A1, nebýt politického rýpání, tak se ta elektrárna mohla stát prototypem pro ostatní v zemi. Ovšem ji postihovalo mnoho problémů, jako každý prototyp, tak "sabotáží" ze strany zaměstnanců, například krádeže žárovek hlásičů CO2, což si vzalo dva životy. Konečně zničující dopad na reaktor měla nedbalost, kdy se článek ucpal vlhkost pohlcující látkou (snad silikagel), která byla následně (co se proslýchá) jen vysáta vysavačem, její zbytky pak způsobily přehřátí článku a poškození reaktoru.
Z Energetického hlediska si první skupina, až asi na Francii a Británii, může dovolit jadernou energetiku opustit, ostatně materiál z civilních reaktorů je k vojenským účelům nepoužitelný, respektive použitelný složitě. Pokud by chtěly plutonium, spíš by se jim vyplatil dedikovaný reaktor. (Jadernému klubu na to myslím nikdo nemůže nic ani říct) Na uranové ani jaderné elektrárny nepotřebují.
Uvědomujete si, že jste právě prohlásil že ČR se nemůže vzdát jaderného programu? Cituji: A pak byla skupina technicky vyspělých států (řekněme že jsme byli), které viděly v jaderné energetice moderní cestu zbavení se závislosti na ropě a plynu
Tady je totiž ten zakopaný pes, pokud řekneme že nechceme uhlí protože CO2, nebo nechceme bourat obce, nebo něco takového, zbýval by nám pro kompenzování OZE už jedině plyn (ropné deriváty či snad přímo ropu v elektrárnách nikdo mimo ropné producenty moc nepoužívá), ten se zatím musí vozit z Ruska a tak jako tak je to importní surovina. Fosilní paliva nás ročně údajně stojí 150mld na importech a 51mld nás stojí domácí uhlí prostřednictvím škod. Ano, přechod na bezjadernou, plynovOZEnergetiku je možný, ale budeme tu mít nutnost importu plynu, bezpečnostní situace se poněkud zhoršuje, a emise klesnou jen nepatrně, zato se zhorší saldo zahraničního obchodu (výrazně). To je zřejmě i jeden z důvodů proč se Japonci aktivně snaží navrtat hydráty methanu. Nám bude buď zbývat import elektřiny či plynu, nebo jádro. To je prostě volba jako zda se střelit do levé nebo pravé nohy.
Muselo by dojít k velkému budování akumulačních kapacit, je jedno jakých, jestli PVE, stlačený vzduch, nebo se má jednat o obří baterie, aby bylo možné se dostat na třeba denní chod jen na OZE, to by bylo třeba asi 60GWh (za dobrých podmínek, přes den se nabije, v noci vybije) a kapacitu FVE kolem 15-20GWp, to by představovalo roční produkci 15-20TWh, vítr by dal nejvýše 10-11TWh. Ano, redukovali bychom teoreticky emise pod 50%, jenže ne více, tady narážíme na limit, bez sezónní akumulace se dál nedostaneme. Pan Veselý uváděl někde asi dvojnásobek, to je záloha na celý den, ale obávám se že ani ta by nedovolila jít o mnoho výše. Toto by vedlo na dominanci importního plynu. Eventuálně plynu z uhlí, ale to zase zvedne emise, hodnotu pro syngas ale neznám, nikde se neuvádí, ale lze myslím bezpečně počítat minimálně stejnou jako u uhlí, spíše by mohly být horší.
Na druhou stranu bez ohledu na to jak si představujeme centrální zdroj, by se nemělo zase bránit v našich podmínkách samovýrobě, ideálně ještě v kombinaci s akumulací. Tam mohou být OZE bez velkých podpor už dnes. Možná by stálo za velkou reformu i složení ceny atd. ze kterého by se mohly odstranit relikty minulosti jako platba za jistič. Odůvodnění toho pokusu o její neúměrné zvýšení byla taktéž hloupost, reálně nikdo nebude mít doma FVE větší než 10kW. To je cca 8A/fáze při 3x400V. Nejmenší trojfázový jistič je myslím 3x25A. Taktéž by se mělo myslím dovolit vyvažování nevyvážení sítě.
U rozvojového světa máme dvě skupiny států, řekněme "rozumné" a bláznivé. Rozumné se prvně budou snažit využít svých přírodních podmínek, bohužel při tom dost často zničí unikátní biotopy atd. (zjevně příznak industrializace), příklad jiného soudku, jedna z afrických zemí si chce (chtěla) pořídit elektrické rychlovlaky, což bude zřejmě likvidační pro megafaunu, zejména žirafy, těm nepomůže ani plašič a elektrizace troleje na pár minut průjezdu vlaku, standardní TV je příliš nízké. Tam můžeme řadit i mnoho velkých hydroenergetických projektů, naposledy přišli kdesi pod rovníkem s dost ujetým nápadem, zničit X desítek km^2 národního parku pro celých 20MW výkonu, jak to dopadlo nevím.
Bláznivé se pokusí skočit rovnou do jaderné technologie aniž by měly dostatečnou zkušenosti či průmyslové zázemí, ale tam se provoz jakékoliv složitější elektrárny může stát noční můrou. Ono se to totiž krásně propaguje jako dosažení vysoké technologické vyspělosti, co na tom že to postavil a provozuje někdo jiný. Takže se do jaderné technologie chtějí pustit nejen země Perského zálivu, Egypt a Jordánsko, ale zaslechl jsem o několika Afrických zemích, přičemž v jedné jejich jazyk neobsahuje potřebné abstrakce pro popsání složitějších fyzikálních konceptů (možná je to jenom urban legend).
Vyčerpávající seznam "začátečníků" je zde:
world-nuclear. org/information-library/country-profiles/others/emerging-nuclear-energy-countries.aspx
U těch rozvojových zemí je ještě jeden faktor, nutnost urychleně zvýšit úživnost daného státu, distribuované OZE jsou super pro odlehlá osídlení atd., pokud je třeba zajistit energii pro svícení a nabíjení telefonů etc., ale tady se budeme bavit o vybudování vodáren, čističek, dopravní infrastruktury, spojové infrastruktury... to vše bude náročné na energie, jak elektrickou, tak ostatní. Pokud by chtěli tam lidé spotřebovávat jen polovinu energie co my, nedej bože co průměrný Američan, svět je ve velkém maléru. I kdyby se jelo už jen výhradně na plyn a OZE, tak se bude jednat o obrovské emise. Velmi brzy bude nutné třeba začít řešit na Středním východě zemědělství s pomocí odsolené vody, podobně v dalších oblastech, stejně tak budete muset zajistit i jinde nakládání s vodou.
Bavíme se o nepředstavitelných objemech energie, zdrojů a infrastruktury, které budou muset být vyrobeny a vybudovány. A to jen pro rozvojové země, k tomu si uvědomte že musíme i u nás provést komplexní obnovu infrastruktury, většina elektráren je stará 20 až 40 let s několika výjimkami na obou stranách, máme vnitřní dluh na železnici, do některých se naposled více investovalo po válce, na vozidlech také, na silnicích je to také. Tvrdí se že v bankách po světě sedí peníze a nikdo je moc nechce. Teď si představte kolikrát větší jsou ty státy, které teď jdou nahoru (a je ostuda že nemáme co na ty trhy dodat), byť mají ty státy mnohem lepší podmínky pro využívání OZE, potřebné doplňkové, zejména akumulační, kapacity budou obrovské a drahé!
Budu-li odhadovat, z našich podmínek, tak na 1 osobu je třeba minimálně 1ks inst. výkonu parních elektráren, (pro FVE s akumulací násobme jen dvěma), spíše 1.35ks a zhruba 6kWh akumulační kapacity pro zajištění provozu na jeden den čistě z OZE. Jen Afgánistán, kde by mohla industrializace dost eliminovat vliv extremismu, ale musí chtít i vláda, by potřeboval 60GWp FVE a 180GWh akumulační kapacity a neřešíme tam tu zimu. Nigérie by potřebovala 3.56TWp výkonu a 1.03TWh akumulační kapacity.
Pane Vaněčku, toto je pekelně na hraně našich schopností. V Plzni by měla být jedna z mála světových továren schopná dělat nádoby reaktorů, možná by byla sto ročně vyrobit třeba 5-10 reaktorů, k tomu turbíny etc., na to kapacita je, ale svět ani v nejmenším nemá kapacitu na výrobu těch kvant obrovských baterií, možná tak vyrazit zásobníky na stlačený vzduch, ale to je pořádně nevyzkoušené. Ale k tomu, aby se toto mohlo realizovat, musí prvně dojít k vybudování potřebného základu, kterým je alespoň nějaké školství.
Ona asi jediná cesta jak zastavit migraci je aby se jednak politicko-vojensky stabilizovala situaci v oblastech původu a došlo tam ke vzpamatování/vybudování hospodářství. A to ještě neuvažuji demografickou revoluci. Dost velký průšvih je v tom že bez našeho zásahu (Západu, Ruska, Číny, Japonska, Austrálie), ty masy mohou snadno ovládnout extremisté a zničit nás. Zprůmyslnění není zárukou toho že se tak nestane, ale lidé od určitého stupně blahobytu jsou mnohém méně ochotní jít do dobyvačné války, nebo de-facto nájezdu.
Vím, že to možná zni sluníčkářsky, není ostatně povinností žádného státu se starat o druhé, ale z čistě pragmatického úhlu, pokud je nechceme tady, pak nejjednodušší bude odstranit motor. Došlo tu k problému přelidnění, nemalou vinou zásahem západních mocností, nechat ty staré státy na pokoji, tady jsme si mohli létat 300km/h v hodině vlakem a přistávat na měsíci, zatímco někde v Indii by si žili jak chtějí a Afriku by ovládaly domorodé kmeny a byl by relativní klid. Ne, rozvrátil se tu pořádek a svět se globalizoval, dobře, je třeba to řešit. Řešení není to je přesunout sem, řešení je aby v jejich domovině vzrostla vzdělanost a úroveň státu. To příliv dost zbrzdí.
P.S. Tu transformaci je třeba udělat co nejrychleji. Ideálně včera, snad 2040 bude dost dobré.
Pane C ta skupina technicky vyspělých států co viděla situaci jak to popisuji a za čala budovat JE - to je situace v 70tých a 80tých letech. Ale svět se dramaticky změnil. Technika i technologie se dramaticky změnily od té doby. UveDomte si situaci okolo počítačů a internetu, například.
A právě proto, následkem vědeckého a technického pokroku tyto státy ZMĚNILY svůj názor na JE ( a Černobyl, 3 miles island a hlavně Fukushima tomu taky pomohly) a nyní podporují OZE chytré sítě akumulaci elektromobilitu ....
Seriová high tech výroba vše neustále zlevňuje a to už nikdo nezastaví. Nástup OZE se ovšem může zvrátit ve státech jako ČR ale celosvětově ne, tahouni světové ekonomiky a většina rozvíjejícich zemí už buduje stále více OZE za stále méně peněz.
A klidně se vsadím že i ČR (kde si RVHP energetici prosadí svoji superdrahou hračku) bude vyrábět elektromobily a baterie a nebude vyrábět reaktorové nádoby.
Tu změnu situace nejlépe demonstrují počítače. V sedmdesátých letech velké sálové, a najednou změna, nyní místo nich miliardy PC a PC farmy. Samozřejmě i nějaké velké zůstávají.
To máte přesný předobraz toho co nastane mezi lety 2000 a 2050 s energetikou. A taky nová distribuovaná energetika bude výkonnější než ta stará klasická, i když ta stará úplně nezanikne.
S tím co se tu děje a dělo kolem OZE nemůžu samozřejmě souhlasit je to od pangejtu k pangejtu. S mediální štvanicí proti jakémukoliv OZE zdroji, s obstrukcemi a komplikacemi pro zdroje v místě spotřeby. To není ani v nejmenším dobře. Samozřejmě energetiku můžeme distribuovat, ideálně na úrovni koncových míst, ale prostě bez velké akumulace to to budou poněkud vyhozené peníze (při zákazu přetoků do sítě), pokud se bude akumulovat, bude to lepší.
Elektroauta a baterie jsme sto vyrábět, nejspíše i budeme, ta Plzeň byl jen příklad pro porovnání. Ovšem pokud by se rozhodlo dost států že si jádro pořídí, pak by se to možná mohlo rozjet.
S výpočetní technikou jsem obeznámen, troufnu si říct že dobře, přesto velké množství provozu na světě obstarávají právě ty velké počítače. jsou to areály ke kterým máte třeba 2x110kV přípojky a obrovský záložní zdroj, tam jsou centra, která zajišťují uložení značného množství dat, také tam jsou umístěny, dost často, DNS servery a další vybavení. U menších středisek se bavíme třeba o přípojkách na dvě trafostanice, nebo tak, ale pořád jsou to ve skutečnosti velké stroje.
Pokud PC farmou myslíte to že se vezme X desek a sestaví se z nich jeden stroj, no přirovnejme to k jednotlivým blokům elektrárny, nicméně servery, superpočítače... využívají mnohdy zcela jiných a optimalizovaných architektur. Serverový procesor si do stolního počítače nedáte. Už třeba Ryzen je až zbytečně výkonný na většinu aplikací, pro nějakých 90% práce v podnicích by stačilo jednojádro.
Vidí že se nakonec celkem shodnem. Pamatuji, když jsem v roce 1980 přešel z fakulty do Akademie, tak zrovna u nás instalovali nový sálový počítač Siemens. Teoretici mi na něm modelovali moje měření, dlouhé výpočty, kila papíru. Později automatizace měřeni s HP s jednořádkovým displejem. Nyní na vše stačí PC, jsme v tom pořád špička ve světě a teoretici hlavne ti napojení na CERN mají velkou počítačovou farmu a aby ústav nezkrachoval z nákladů na elektřinu tak část elektřiny jde z naší fotovoltaické elektrárny. Jó časy se mění když někde člověk dělal 37 let.
Ani jsem se s Vámi extra nechtěl hádat, pouze se domnívám že byť jsme sto provést jakousi distribuci výroby, nelze se v ČR spolehnout na OZE úplně a limit je sice asi 2x tak vysoko než je současný výkon FVE, nelze bez buď plynu nebo masivní akumulace zajistit chod elentroenergetiky. S "normální" akumulací jsme sto se dostat tak na 30% podílu na výrobě.
Bohužel žijeme tam kde žijeme a bez parních elektráren se neobejdeme a otázka je jestli chceme importovat plyn, pálit uhlí, nebo se z velké části spolehnout na jádro. V každém případě je třeba nasazovat už jen OZE, které jsou vybaveny akumulací (kromě MVE a případně geotermálních elektráren) a pokud možno v místě spotřeby.
Pane "C" děkuji za přínosný článek.
Během svého zapojení do výrobního procesu jak se někdy říkalo jsem pracoval jako technik pro uvádění tepelných energetických zařízení do provozu. Jedna z náplní práce byl zácvik obsluhy uvedených zařízení. Nejraději vzpomínám na Maďarsko, tam jsem spolupracoval s opravdu fundovanými lidmi. Nejhorší zážitky byly z Bangladéše a Číny. V Číně skutečně vládne strana. Když jsem pomocí překladatele zaučil jednu skupinu tak po cca 2 až 3 týdnech na mě chtěli zaučovat další skupinu. Ta původní byla přesunuta na jinou elektrárnu. Údajně to bylo pro zvýšení kvality další obsluhy, ale dozvěděl jsem se že vedoucí pracovník měl obavu aby mu někdo znalostmi nepřerostl přes hlavu. Následně když jsem pátral po současném stavu bloků 4x200 MW tak už na původním místě nestojí ani komín. Bloky 500 MW jsou dál v provozu. Zažil jsem několik havárií zařízení a opět to byla Čína kde jsem viděl destrukci statorového vinutí generátoru. Blok začal vypadávat na zemní statoru a hladinu vody ve sběrači. Čínská obsluha místo opravy ochrany odpojila a při zkratu došlo k vytavení statoru a statorové železo bylo nastříkáno na vnitřku pláště generátoru - stříkance jako dlaň po celém obvodu. Několikrát jsem byl v Egyptě. V horním Egyptě cca 300 km od Asuánské přehrady je vybudována obrovská hliníkárna - Nag Hammadi. Ve výrobním programu mají i termické sluneční kolektory. Bohužel v prostředí Egypta vydrží pouze 2 roky se slušnou účinností. I když jsou překryty sklem tak působení písečných bouří nepřežijí, prostě oslepnou. Ještě se vrátím k Bangladeši. Tam je hlad po energii ale nedokáží žádné zařízení dlouhodobě udržet v provozu. Staví se tam další a další zdroje které jsou následně v různém stádiu rozkladu. Bylo jedno zda jsem v Indii, Egyptě, Bangladéši. Ve vesnicích je vidět zavedená elektřina k mešitě. Když se tam jede v noci tak svítí celá vesnice. Viděl jsem fešáka jak s dvěma klacky přijde k vedení a háčkem na konci klacku se připojuje, měl smůlu šáh si na fáze a bylo po žárovkách. Při pochůzkách okolo zařízení je slyšet jak generátory duní od přebuzení do zkratu. Na nové instalaci byl zvýšen stupeň regulace. Obsluhy následně nechtěli pracovat na původním zařízení protože tam museli být více ve střehu. Několik jedinců bylo opravdu na výši ale průměr byl zemědělec z okolních vesnic.
Takže bez alespoň nějakého základu to bude dost problém. Mimo ty státy, které sou na tom trochu lépe, což předpokládám se týká zejména severní Afriky a Středního východu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se