Může jaderná energie odvrátit klimatickou krizi?
O klimatické hrozbě existuje mezi klimatickými vědci široký konsenzus, který je vyšší než 97 %. V české populaci je shoda nižší, okolo 75 %. Tento rozdíl patrně odráží tradicionalistický pohled veřejnosti na život, nechuť cokoliv měnit, či se dokonce ve svých životních zvyklostech uskrovnit.
Podle pařížské dohody z roku 2015 se 195 zemí světa (včetně České republiky) zavázalo snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 na nulu, či téměř na nulu. Zbývá nám tedy reálně 25 let.
Jako jedno z hlavních řešení klimatické krize se předpokládá nutnost snížení emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého a metanu. Řešením jsou především nízkoemisní technologie, které jsou dnes prezentovány obnovitelnou a jadernou energetikou, systémové změny v dopravě, v zemědělství a v neposlední řadě také odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry.
Na konferenci COP28 v Dubaji vyzvala dvacítka zemí světovou komunitu k trojnásobnému rozšíření jaderné výroby elektřiny. V závorkách je podíl jaderné energie v roce 2023. Jedná se o Francii (64,8 %), Slovensko (61,3 %), Ukrajinu (55 %), Maďarsko (48,8 %), Finsko (42,0 %), Belgii (41,2 %), Bulharsko (40,4 %), Českou republiku (40 %), Slovinsko (36,8 %), Jižní Koreu (31,5 %) Švédsko (28,6 %), Rumunsko (18,9 %), USA (18,6 %), Kanadu (13,7 %), Japonsko (5,6 %), Nizozemsko (3,4 %), Moldavsko (0 %), Ghanu (0 %), Mongolsko (0 %), Maroko (0 %) a Polsko (0 %).
V současné chvíli (11/24) je podle WNISR v provozu 408 reaktorů, které pokrývají 9,15 % elektrické spotřeby světa. Plán dvacítky zemí by znamenal výstavu přes 1000 (1 GW) reaktorů (820 nových a nejméně 260 dalších, které by nahradily k roku 2050 starší reaktory.
To by znamenalo do roku 2040 ročně započít se stavbou nejméně 70 nových jaderných bloků, protože v průměru můžeme počítat s dobou výstavby deset let. Podle této představy by jedna nová stavba měla začít přibližně každý pátý den. Toto množství přesahuje více jak dvojnásobně počet ve zlatém období jaderné expanze v 70. a 80. letech. V této souvislosti se nabízejí ještě další otázky, zda třeba existuje dostatek výrobních kapacit pro výstavbu nových jaderných elektráren i vhodných míst pro jejich lokalizaci.
Během provozu se chlazení v letních měsících může v místech mimo mořské pobřeží stát limitujícím faktorem. Během vlny veder v roce 2003 byl snížen výkon nebo muselo být odstaveno 30 jaderných elektráren. Obdobná situace se pravidelně opakuje a je téměř jisté, že s postupující klimatickou katastrofou se situace nebude zlepšovat, ale naopak.
Současný přínos jaderné energie pro klima je marginální: Přítomná flotila jaderných reaktorů snižuje celkové světové emise GHG o 2-3 %, ztrojnásobení by tedy vedlo k 6–9 % omezení emisí skleníkových plynů. Využití jaderné energie jako nástroje boje proti klimatické krizi oponují a publikují další autoři a organizace, jako například Amory Lovins, Evropská síť pro klimatickou akci, Allison Macfarlane, někdejší předseda Americké jaderné regulační komise, článek v Deutsche Welle, v Physic Today, obsáhlá publikace M. V. Ramany Nuclear is Not the Solution a velké mezinárodní ekologické organizace Friends of Earth a Greenpeace.
Je jaderná výroba elektřiny bezemisní?
Jaderná energetika není bezemisní, jak se při její obhajobě často uvádí, je nízkoemisní. Množství emisí vzniká při výstavbě jaderných zařízení ale především při těžbě, obohacení uranu a výrobě palivových článků a pohybuje se podle různých autorů v dosti širokém rozmezí. Jaderné organizace většinou uvádějí ve srovnání s jinými autory nižší hodnoty emisí. Není jednoduché rozhodnout, kdo má pravdu, je ale pravděpodobné že profesní jaderně orientované organizace budou z podstaty své funkce protěžovat nižší emisní hodnoty skleníkových plynů spojené s jadernou výrobou elektřiny za účelem vylepšení obrazu jaderné energetiky.
World Nuclear Association uvádí na základě dat IPPC 12 g CO2 na kWh, což se vcelku shoduje s materiálem IAEA , který uvádí, že emise CO2 z jaderného palivového cyklu se pohybují v oblasti 0,5-4 % emisí z ekvivalentní uhelné výrobní kapacity. Což při 820 g CO2/kWh v případě uhlí činí cca 4 až 33 g, v průměru tedy 18 g CO2/kWh.Uvedené emisní hodnoty ale nejsou všeobecně sdíleny. Podle Jacobsona ze Stanfordské univerzity jsou celkové emise z nových jaderných elektráren v rozmezí 78–178 g, v průměru 128 g CO2/kWh. Množství ekvivalentních emisí spojených s jadernou energií během životnosti elektrárny bylo určeno na základě zkoumaných studií v článku Benjamina Sovacoola a pohybovalo se v rozmezí 1,4 g –288 g s průměrnou hodnotou v ekvivalentu oxidu uhličitého 66 g CO2e/kWh.
Tato průměrná hodnota je v dobré shodě s tím, co uvádí Manfred Lenzen ze Sydneyské univerzity. Ze studie vyplývá že emise skleníkových plynů v lehkovodních a těžkovodních reaktorech se pohybuje v rozmezí 10–130 g, s průměrem 65 g CO2e/kWhel. To odpovídá spotřebě 0,1 až 0,3 kWhtep, v průměru asi 0,2 kWhtep na každou kWh vyrobené elektřiny. Fthenakis a Kim uvádějí ve své studii emise pro jadernou energii v rozmezí 16–55 g s průměrem 35,5 CO2e/kWh.
S klesající koncentrací uranu v rudě zcela logicky poroste spotřeba energie na mletí a loužení, což zvýší náklady nejenom na přímou těžbu, ale i na následné ekologické škody zvýšeným množstvím loužicích chemikálií a likvidací zbylých substancí. Současně porostou měrné emise skleníkových plynů. Dnešní průměrně těžený obsah je v rozmezí 0,5–1 g U/kg rudy. Jan Storm předpokládá, že při konstantní jaderné produkci bude dosaženo hranice 0,1g U na kg rudy kolem roku 2080. Za předpokladu realizace uvedených jaderných plánů bude tato hranice dosažena dříve.
Mohla by pomoci odvrátit klimatickou krizi fúze (slučování jader deuteria a tritia), jako předpokládaný nevyčerpatelný zdroj energie? Praktická realizace tohoto záměru je podle Roberta Rosnera, někdejšího předsedy Vědeckého a bezpečnostního výboru Bulletinu atomových vědců je do roku 2050 zcela nereálná. Mezi problémy uvádí především dostupnost tritia a materiálové křehnutím stěn nádoby, kde by fúze probíhala.
Odhady dostupnosti uranu
Uran není volně dostupným elementem, nepočítáme-li zásoby ve světových mořích. Jeho zásadní ložiska jsou v lokalizovaná v několika zemích: v Kanadě, Kazachstánu a Namibii, které podle zprávy GlobalData Uranium Mining to 2030 společně produkovaly 70 % světového uranu v roce 2023. Dalších 15 % tvořila produkce z Austrálie a Uzbekistánu, což znamená, že 85 % celosvětového uranu pocházelo pouze z pěti zemí. V letošním roce 2024 se těžba pohybovala okolo 60.000 tun z čehož je po obohacení na průměrně 4 % U235 cca 7500 tun, což by při roční spotřebě 27,6 tun obohaceného uranu odpovídalo 272 reaktorům o výkonu 1 GW. Nemalá část spotřeby se tedy kryje ze zásob a demontovaných jaderných zbraní. Předpoklad těžby uranu podle této publikace v roce 2030 je asi 75.000 tun.
Kdyby se vytěžily i méně výnosné rudy s cenou nad 130 USD/kg uranu, nedostatek se může projevit v nejlepším případě kolem roku 2050.
Cenová srovnání jaderné a obnovitelné energie
Autoři Fraunhoferova institutu ve výzkumné zprávě z letošního roku uvádějí cenové rozpětí pro jadernou energii z nových zdrojů od 13,6 do 49 euro centů/kWh, zatímco pro průmyslový rozměr fotovoltaiky s bateriovou zálohou (3:2) uvádějí cenu 6,5–11 euro centů/kWh. Průměrná cena jaderné elektřiny z nových reaktorů ve srovnání s fotovoltaikou s bateriemi je více jak čtyřnásobná. Výhled ceny k roku 2024 by se u průmyslového rozměru fotovoltaiky měl pohybovat v rozmezí 2 - 5 euro centů/kWh.
Podle newyorské banky Lazard, která financuje desítky let velké světové energetické koncerny, se současná cena větrné elektřiny s akumulací pohybuje v rozmezí 42–114 s průměrem 99 USD/MWh, fotovoltaika s akumulací v rozmezí 46–102 s průměrem 97 USD/MWh. Jaderná energie z nových elektráren dosáhla v tomto roce dvojnásobné ceny v rozmezí 141–221 s průměrem 181 USD/MWh.
Když bychom porovnali výzkumný potenciál věnovaný větrným a fotovoltaickým zdrojům či bateriové akumulaci s výzkumem jaderným, bude na první pohled zřetelné, že práce na obnovitelných a akumulačních technologiích budou v podstatě přístupné kterékoliv technické univerzitě či odbornému pracovišti, zatímco u jaderných bude takových možností mnohem méně. Tento rozdíl určuje množství inovací v akumulaci i fotovoltaických zařízeních. Příklady perspektivních a materiálově nenáročných akumulačních baterií pro síťová použití jsou například holandská Aquabattery pracující s vodou a kuchyňskou solí na principu flow baterie a severoamerická FORM ENERGY, ukládající energii do železa, čtvrtého nejrozšířenějšího prvku zemské kůry.
V roce 2021 nebylo v Německu do sítě připojeno 5,8 terawatthodin elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, což v kombinaci vedlo k milionovým škodám. Řešením akumulační kapacity.
Malé celosvětové podpoře jaderné energii odpovídá rovněž objem investic podle Mezinárodní energetické asociace (IEA), směrovaných v loňském roce do obnovitelných zdrojů, který činil 771 miliard dolarů, do síti a akumulace celkem 452 miliard dolarů, zatímco do jádra plynuly investice ve výši 80 miliard dolarů.
Závěr
Plánovat podstatnou jadernou expanzi je strategická chyba. Jaderná energie není a nemá potenciál stát se klíčovým prvkem dekarbonizace. Odčerpá obrovské prostředky, které by se jinak mohly využít pro mnohem rychlejší výstavbu podstatně větší výrobní kapacity obnovitelných zdrojů energie a akumulace.
Milan Smrž
Autor je chemik, vynálezce, publicista a autor desítek původních sdělení, vědeckých článků a patentů. Působil jako asistent na Katedře energetiky VŠCHT Praha. Od roku 2000 je předsedou národní sekce a v roce 2003 byl zvolen viceprezidentem evropské asociace EUROSOLAR pro obnovitelnou energii. Vedle toho se věnuje přímé ekologické výchově a projektové i fyzické realizaci energetických projektů v rámci oficiální české rozvojové spolupráce v Zambii. Vede sekci energetiky ve skupině udržitelných technologií.Mohlo by vás zajímat:
S fotovoltaikou u nás nikdo zimu neřeší, na rozdíl od více než miliardy lidí v Indii, kde fotovoltaika funguje celoročně.
to bylo pod Boba v 10:05 z konce diskuse
A to je právě problém, že neřešíte zimu, když se reálně řešit musí.
A když už zimu vyřešíte nějakou nízkoemisní výrobou (třeba VtE), tak pak jsou ty FVE trochu nadbytečné a mohly by být tak max. marginálním zdrojem.
Bobe, Vy jste ještě nepochopil že já neřeším Vaší "nízkoemisní, nízkoemisní, nízkoemisní" výrobu, ale řeším výrobu elektřiny čistou, bez nebezpečného odpadu a levnou.
Ta je důležitá pro drtivou většinu obyvatel Země, ne to Vaše"nízkoemisní, nízkoemisní, nízkoemisní", což mě připomíná neustále reklamní "Lídl, Lídl, Lídl" v rádiu.
Vaněčku, spíš vy jste ještě nepochopil, že podstatné není co řešíte vy ale co řeší celá EU.
Podstatné pro Zeměkouli je to co řeší 7 a půl miliardy lidí na zemi a ne to, co řeší půl miliardová Evropská unie. Ten čas když kdysi země Evropy ovládaly celou naši planetu už skončil.
Pro obyvatele Evropské unie nepochybně to co řeší Evropská unie podstatné je, naopak pro ně není příliš podstatné co řeší v jiných částech světa a už vůbec pro ně není podstatné co řeší nějaký Vaněček.
Asi jste si nevšiml, že Článek má titulek: "Může jaderná energie odvrátit klimatickou krizi?"
Protože si nemyslíte, že existuje klimatická krize, jediný smysluplný příspěvek by byl: "ne, protože žádná klimatická krize neexistuje".
Ano, Dpetr má úplnou pravdu, a já jsem to psal už v příspěvku zde
Milan Vaněček
9. prosinec 2024, 10:35
.... Odpověď na otázku v nadpisu článku je Ne, krize neexistuje (je jen v některých hlavách) a stejně JE by nedokázaly změnit klima na Zemi (jenom globální jaderná válka by to dokázala, na desítky let, taky ne natrvalo). Ale život na Zemi by ovlivníla podstatně déle a více.
JInak pana Smrže mám rád a uznávám ho, pochopil už před mnoha lety velkou budoucnost fotovoltaiky i to, že JE nic nevyřeší....
Stejně, jako nic nevyřeší jen FVE, zvláště ne bez akumulace.
Vyřeší to jen kombinace všech nízkoemisních zdrojů. Přitom je nutno brát v úvahu i spotřebu materiálů na jejich výrobu a z nich vyplývající množství emisí a odpadů. A v tomto jsou právě daleko lepší JE, oproti OZE.
Pokud se jedná o zdroje typu FVE a VtE, tak je potřeba připočíst i potřebná akumulace. Jak z hlediska ceny energie, tak emisí a odpadů nejen na výrobu energie, ale i na výrobu zařízení.
pro informaci, pokles cen "Battery pack" za posledních 11 let je na 1/7 původní ceny
viz BNEF
pv-magazine.com/2024/12/11/bnef-lithium-ion-battery-pack-prices-drop-to-record-low-of-115-kwh
Spíš než o "názor" jde o snůšku dezinformací:
1) V roce 2003 nemuselo být odstaveno ani snížen výkon 30 jaderných elektráren, šlo o 30 jaderných bloků na řekách s průtočným chlazením, podobná situace se neopakovala od té doby nikdy natož pravidelně, jaderné elektrárny se provozují i v poušti a rozhodně nemusejí mít jen průtočné chlazení, bez problémů je lze chladit i suchým chlazením, kde je spotřeba vody minimální.
2) Současný přínos jaderné energie pro klima rozhodně marginální není, naopak je to základ energetiky většiny států, které již nízkoemisní energetiku mají nebo se k ní blíží, jako např. Francie, Švédsko, Finsko, Švýcarsko, Slovensko apod. Na druhou stranu, bez jaderné energetiky, pokud nemá země unikátní přírodní podmínky pro vodní elektrárny jako třeba Norsko, zatím nikdo nízkoemisní energetiky nedosáhl. Zmiňovaní protijaderní aktivisté na tomto faktu nic změnit nemohou.
3) "Bezemisní" není ani žádný jiný způsob výroby elektřiny, jaderná energetika vychází ze všech relevantních srovnání jako jedna s nejnižšími emisemi.
4) Je velmi signifikantní že se tu pan Smrž ohání studií Marka Jacobsona, mimochodem soudně usvědčeného podvodníka, který v té své "studii" započítává do emisí jaderné energetiky "The explosion of fifty 15-kilotonne nuclear devices" každých 100 let. To krásně ilustruje "kvalitu" těch jeho zdrojů. Další podobný "expert" je rovněž zmíněný Jan Storm, který se proslavil tím, že jeho "výpočet" energetické náročnosti těžby uranu vede k tomu, že by spotřeba dolu Rössing v Namibii musela několikrát převyšovat spotřebu celé Namibie.
5) Zde doporučuji k nahlédnutí aktuální mapu celosvětových zásob uranu, jasně je z ní vidět, že "zásadní ložiska jsou v lokalizovaná v několika zemích", opět pravý opak je pravdou: www-pub.iaea.org/MTCD/Publications/PDF/p15622-P1081_web.pdf
6) Studie Fraunhoferů je z podobného ranku, např. počítá s životností jaderné elektrárny jen 45 let, využitím 2000 hodin ročně (běžně lze dosáhnout 8000 hodin ročně) a s náklady na výstavbu výrazně převyšujícími i tu nejdražší elektrárnu na světě: x.com/75Jamin/status/1861339659285987605
7) Pan Smrž dezinterpretuje i studii newyorské banky Lazard, ta totiž pro jadernou energetiku uvádí dvě částky (pro prvních a pro druhých 40 let provozu), ta první částka (podstatně vyšší) vychází z jednoho projektu v USA kterou jen navyšuje o inflaci a žádné jiné (podstatně levnější) nezohledňuje, dále pan Smrž zcela ignoruje cenu se započtením nákladů na integraci občasných zdrojů do sítě, kterou Lazard rovněž uvádí, a která vychází naopak dráž než ten jeden drahý prototypový projekt jaderné elektrárny v USA.
Článek pana Smrže a názor Emila Nováka představují dva typické protichůdné pohledy na řešení chybného cíle, vytyčeného mezivládním panelem pro klimatickou změnu IPCC.
Ve skutečnosti je v současném vědeckém světě všeobecná shoda na neustále probíhajících změnách klimatu, záleží na tom na jak dlouhý časový úsek historie Země se díváme.
V čem ale není shoda jsou ROZHODUJÍCÍ příčiny současného mírného nárustu globálních průměrných teplot. Není shoda a dost kvalitních experimentálních přímých dat o všech zpětných vazbách regulujících zemské klima. Současné potlačování otevřené vědecké diskuse je odklonem od skutečné, potřebné vědy o klimatu Země.
Dle mého názoru lidé by neměli podléhat politicky motivovanému narativu globálního oteplování a apokalyptických předzvěstí jak to bude v roce 2100 (nárust teploty AŽ o ., nárust hladin oceánů AŽ o ....), cifru si doplňte podle vyprávěče těchto příběhů.
Jedna věc je ale jistá: vědecký a technický pokrok spojený s masivní levnou hromadnou výrobou přinesl světu řadu možností jak se, při výrobě elektřiny
1) zbavit životu nebezpečných emisí skutečných škodlivin vypouštěných do vzduchu, do vody či ukládaných pod zem.
2) jak POSTUPNĚ zajistit trvale udržitelnou, obnovitelnou, cirkulární (prakticky bezodpadovou)
a HLAVNĚ LEVNOU výrobu elektrické energie, která je či bude hlavní hnací silou zlepšování životní úrovně všech lidí na naší planetě
Víme jaké jsou to možnosti, jde jen o to na té cestě vydržet a odmítnout falešné cíle a hlasatele apokalypsy. Hlasatelé apokalypsy v historii lidstva vždy byli, jsou a dál i budou. Jak dopadly všechny jejich předpovědi, to snad víme.... Na druhé straně, výskyt těchto hlasatelů apokalypsy vždy reflektuje, že ve společnosti něco řádně nefunguje.
1) Já jsem žádný "názor" nepsal, Vaněčku, pouze vyvracím nepravdivé informace kterých je ten tzv. "názor" pana Smrže plný. Doporučoval bych zjistit si rozdíl mezi názorem a faktem. Na vlastní názor má právo každý, na vlastní fakta nikoliv.
2) Absolutně žádný pohled na řešení jakéhokoliv natož chybného cíle jsem rovněž nepsal.
Podívejte se na dnešní přílohu OSEL, -Energetický rámec...
Z hlediska klimatu je fajn přednáška Prof Jana Frouze s názvem Historické klimatické výkyvy a poučení pro dnešní dobu na YouTube….
"V čem ale není shoda jsou ROZHODUJÍCÍ příčiny současného mírného nárustu globálních průměrných teplot. "
I když to budete psát tisíckrát, pravdou se to nestane. V každém oboru existují výjimky, ale velká většina existuje.
Pane Vaněčku, opět zde uvádíte dezinformace: "V čem ale není shoda jsou ROZHODUJÍCÍ příčiny současného mírného nárustu globálních průměrných teplot." je blábol. Jděte šířit vaše nesmysly jinam, sem nepatří. Děkuji
ad Dpetr a O. Veselovský: vy nerozumíte optickým vlastnostem atmosféry, nevíte jak je to obtížný problém, žijete v dětském obrázku zemské atmosféry jako skleníku. O vědě nic nevíte. Ale víte co jsou informace (=co se Vám hodí do Vašeho příběhu) a co jsou desinformace (to je to čemu nerozumíte). Co je věda a co jenom politické kecy neumíte rozlišit.
Zatímco vy jste dělal vědu v úplně jiném oboru, a protože se vám výsledky klimatologie nehodí do krámu, tak je zcela odsoudíte, vymyslíte si dokonce, že současné běžně pozorovatelné oteplení je "mírné" a rozšiřujete blbosti.
Krom toho každý politik, který nese nutnost opuštění fosilní ekonomiky riskuje, rozhodně to není cokoliv, na čem by se daly dělat body. Právě naopak. Viz agenda Trumpa nebo motoristů.
Ad Dpetr: Když se podíváte na můj seznam publikací na google scholar tak zjistíte, že moje publikace o "light trapping" či "light scattering" nebo " nanorough..."v oblasti VIS-IČ mají přes 2000 citací ve světové literatuře. Rozptyl světla na nano a mikro objektech není triviální fyzikální problém, není to "něco jako skleníkový efekt" a podobné naivní přirovnání (vhodné tak pro lidi s devíti třídami základky).
No a? Kolik máte o klimatologii?
ad Dpetr: Klimatologie bez fyziky a chemie a matematiky je jen tlachání a rozvíjení nějakých příběhů, třeba o skleníku či podobných analogiích.
Ve vědě musíte mít kvalitní pozorování a kvantitativní měření, velmi často to jsou optická měření, musíte jim rozumět a umět odhadnout jejich přesnost....
Ocituji Vám z webu mé University (MFF UK)
"Obor meteorologie a klimatologie na MFF UK vychází v současnosti především z geofyzikální hydrodynamiky, mechaniky kontinua a termodynamiky atmosféry, přičemž široce využívá poznatků dalších fyzikálních oborů"
Katedra fyziky atmosféry jako jediné univerzitní pracoviště v ČR nabízí komplexní studium fyziky atmosféry včetně výuky meteorologie strukturované dle požadavků Světové meteorologické organizace.
Čili nic
Ad Dpetr: Petře neberu Vám Vaší víru, jen Vám chci ukázat že to čemu se říká skleníkový efekt je fyzikálně fyzika atmosféry Země,
že je to v optickém spektru (UV-VIS-IR), a že právě o té optice těch mikro a nano částic v té atmosféře (v mracích) jsou ty moje citované články.
A tady Vám přikládám něco odborného, nechte si to vyložit od někoho, kdo zná fyziku a komu důvěřujete
nature.com/articles/s41598-022-14608-w#Sec6
Z abstraktu cituji: The representation of ice cloud optical properties in climate models has long been a difficult problem. Very different ice cloud optical property parameterization schemes developed based on very different assumptions of ice particle shape habits, particle size distributions, and surface roughness conditions, are used in various models. It is not clear as to how simulated climate variables are affected by the ice cloud optical property parameterizations. A total of five ice cloud optical property parameterization schemes, including three based on the ice habit mixtures suitable for general ice clouds, mid-latitude synoptic ice clouds, and tropical deep convective ice clouds, and the other two based on single ice habits (smooth hexagonal column and severely roughened column aggregate), are developed under a same framework and are implemented in the National Center for Atmospheric Research Community Atmospheric Model version 5. A series of atmosphere-only climate simulations are carried out for each of the five cases with different ice parameterizations. The differences in the simulated top of the atmosphere shortwave and longwave cloud radiative effects (CREs) are evaluated, and the global averaged net CRE differences among different cases range from − 1.93 to 1.03 Wm−2. The corresponding changes in simulated surface temperature are found to be most prominent on continental regions which amount to several degrees in Kelvin. Our results indicate the importance of choosing a reasonable ice cloud optical property parameterization in climate simulations.
Ano, existují neznámé parametry. Z toho ovšem najisto vyhlašovat, že se nic neděje, notabene, když nejste z oboru, v kterém navíc existuje vysoká shoda, je nezodpovědné. A to jenom proto, že se vám to nehodí do krámu.
Vy tomu vůbec nerozumíte, přečtěte si ten článek z Nature, to není žádná konspirace.
Tam máte konkrétní případ, že když dáte do standardního klimatického modelu určité rozumné předpoklady pro určítý významný podíl oblačnosti
tak dostanete ZCELA PROTICHůDNÉ výsledky (posílení nebo maopak potlačení globálního oteplování.
Proto říkám: bez experimentálního skutečného optického měření z družic (dlouhodobého, spolehlivých optických dat, dostáváte zestandardních klimatických modelů jen to CO SI PŘEJETE dostat
Neřekl jsem, že článek je konspirace. Říkám, že na základě toho, že se vám to nehodí do krámu, tady šíříte nesmysly, že dochází jen k mírnému oteplení a že za něj nemůže člověk nebo jen málo, nebo v nejlepším případě, že to není jisté. A to přesto, že nejste v klimatologii odborník. Prostě nejste, navíc jste absolutně předpojatý a cokoliv, co se vám nehodí do vašeho pohledu na svět, tady nejste ochotný akceptovat, což tu denně dokazujete.
To že věda nezná 100% odpověď na všechno je zcela běžné, a platí to i fyzice, přestože Newtonovy zákony nepopisují 100% skutečnosti, pro běžný život zcela stačí. Ohledně klimatické změny panuje shoda a jeden článek z Nature, který citujete, to nemění.
Ohledně hlavní PŘÍČINY (a podílu člověka v ní) klimatické změny (klima se vždy měnilo a měnit bude) nepanuje vědecká shoda, neznáte nejnovější kvalitní vědecké publikace a experimentální pozorování.
I proto bude stále více států odstupovat od Pařížské deklarace nebo jí ignorovat. EU není pupek světa a už vůbev ne toho vědeckého a technického.
Čistý CO2 není nepřítel přírody, v koncentracích jaké máme a jaké budou třeba v roce 2050 je ve skutečnosti pro přírodu nezbytný a prospěšný. Zato člověk bývá často nepřítelem přírody a života na Zemi.
Vědecká shoda panuje, vymýšlíte si. Státy odstupovat od redukce CO2 budou, protože je to drahé, vede k snížení životní úrovně a vstupujeme zřejmě do doby populismu.
ad Dpetr 11. prosinec 2024, 12:41
"..Vědecká shoda panuje, vymýšlíte si.."
nie, vedecka shoda neexistuje, je tu len zhoda istej skupiny "vedcov" (prevazne ale humanitnych "vedcov" - totalne mimo akykolvek technicky odbor) - co je trochu rozdieo .. a taki co sa tomu venuju skutocne na vedeckej urovni (s patricnymi vedomostami) tak uz hovoria nieco ine (ak ich teda niekto necha hovorit)
Pane Vaněčku,
laskavě nebuďte drzý a nelžete. Tvrdit cokoliv o někom, o kom nic nevíte, je čiré hulvátství. Pouze tím ukazujete, co jste zač.
Omlouvám se, ale usuzoval jsem pouze na základě přečtení Vašeho komentáře.
Zajímavá přednáška co to vysvětluje.
Velmi zajímavá přednáška, spousta legrace, ale i presentace třeba naprostých pitomostí o fotovoltaice (ty dovedu posoudit), řada demagogie a neporozumění fyzice. Takže jsem vydržel jen cca 20 minut to poslouchat.
Nicméně souhlasím, že realizace "totálního green dealu=zbavení se všech CO2 emisí z pálení fosilu, nejen v energetice, ale hlavně v průmyslu a dopravě" během 15 let je naprostá pitomost, něco co realizovat v ČR nejde.
Ale: špatný cíl, technická zaostalost, nedostatek financí to vše jsou komponenty neúspěchu.
Co takhle zvolit správný cíl a jít cestou Elona Muska , realizovanou zatím úspěšně v USA?
1)Nový cíl: maximálně využít největší stabilní zdroj energie co máme v naší sluneční soustavě=Slunce. Převyšující veškeré potřeby lidstva o 3 řády. To umožní postupně omezovat, čím dál tím více, roli fosilních paliv. Kam dojdeme, uvidíme již za 15-20 let (což je pro srovnání doba přípravy výstavby, výstavby a zprovoznění jednoho jaderného reaktoru)
2)Nezapomínat na ekonomiku výroby, na ekologii (základní požadavek=žádná nebezpečný odpad, cirkulární ekonomika) a na výslednou cenu energie.
3) Současná strategie Elona Muska je následující (a úspěšná):
a) jde ve 3 směrech: elektromobilita, baterie, fotovoltaika na střechách domů,
b) orientuje se na výrobky na špičce světového technického vývoje, prvotřídní kvalitu a masovou výrobu.
c) Neustálé snižování ceny.
Obchodně je jeho strategie úspěšná protože se nejprve orientuje na bohatou klientelu a nabízí řešení nedosažitelné starými způsoby. To je základ dobrého marketingu.
Je to pravý opak strategie EU, která je založena na závazcích, zákazech a nařízeních.
Zatímco u Muska platí energetický přechod bohatší lidé, v systému EU na to doplácí nejvíce ta chudší polovina společnosti.
Akorát, že energetika založená převážně na FVE a VtE nefunguje nikde na světě, ani v USA.
Funguje to jedině s převahou VE, které jistí ty FVE, nebo VtE, případně v kombinaci VtE, VE a JE.
A nebo to funguje s převahou JE, třeba jako ve Francii, nebo na Slovensku.
Jestli jste si nevšiml, Elon Musk opouští v elektromobilitě akumulátory a další vývoj u něho povede přes vodík.
Využití slunce přes FVE má svoje limity.
Bobe, to jsem si opravdu nevšiml, že "Elon Musk opouští v elektromobilitě akumulátory ".
Kam na ty moudra chodíte?
Přečtěte si třeba tento odkaz: ittb.cz/2024/10/tesla-meni-smer-elon-musk-udajne-planuje-prechod-na-vodikovy-pohon-misto-elektromobilu/
U Muska si sice nemůže být člověk nikdy jistý, ale pravděpodobně dojde minimálně k tomu, že automobily čistě akumulátorové budou doplněny auty s primárním zdrojem s palivovým článkem na vodík.
Spekulace či cílená desinformace? Nevíme. Na vodíkovém pohonu pracuje především Toyota.
@Bob: Vy taky naletíte na každý fake.
www . snopes . com / fact-check / tesla-hydrogen-powered-car/
Uvidíme, jak to s Muskem dopadne. To bylo ovšem mém příspěvku to nejméně důležité a k tématu celkově off topic (S Muskem a elektromobilitou začal p. Vaněček).
Klasické Vaše odvádění pozornosti od podstaty (Vaněček i Veselý).
@Bob 9. prosinec 2024, 15:37
No podstatou v tomto případě je, že jste pěkně naletěl na fejkovu zprávu a ještě se za to snažíte přehodit odpovědnost na ostatní:-)
To Jarda 9. prosinec 2024, 16:11
Tak úplně jsem nenaletěl, přečtěte si můj komentář k odkazu na tu zprávu.
Ale hlavně si přečtěte název článku, ke kterému by měla být diskuse.
Škoda, že jste to neshlédl celé. A nebyly tam žádné nesmysly. Je pravda, že některé poměry a procenta účinnosti nebyly zcela aktuální, ale rozdíl nebyl podstatný pro řešení problému. Jestli 25% plochy nebo 18% plochy pro FVE. Obojí je nereálné.
Problém je nemysl, jeho "řešení" či poukazování na nemožnost taky nedává smysl. Několik vzorků chyb: méně elektřiny nahradí více energie ze spalování fosilu kvůli zyýšené účinnosti, třeba zhruba 2/3 se nevyužijí v klasické uhelné či jaderné elektrárně, 3/4 se nevyužijí ve benzinovém motoru auta, tepelné ztráty budov se nechají redukovat třeba na 1/4.
Fotosyntéza nemá účinnost 20% ale jen okolo 1% (ale je to i s akumulací) když je počítána na celé sluneční spektrum, těch 20% (a fotovoltaický článek třeba nad 90%) mají jen v určitých, úzkých spektrálních oborech.
A tak se nám ty potřebné plochy třeba 10x zredukují...
A samozřejmě FVE u nás někdy daleko v budoucnu nebudou vyrábět 100% elektřiny, bude to tak 1/3, v zemích blíže obratníkům to pak budou třeba 2/3 i více.
Odpověď na otázku v nadpisu článku je Ne, krize neexistuje (je jen v některých hlavách) a stejně JE by nedokázaly změnit klima na Zemi (jenom globální jaderná válka by to dokázala, na desítky let, taky ne natrvalo). Ale život na Zemi by ovlivníla podstatně déle a více.
Ach jo. Máme tady praktický důkaz, že jaderné elektrárny jsou schopny dlouhodobě poskytovat dostatek levné energie. Je to Francie. Stejným směrem jde i Slovensko a třeba i Maďarsko, kde elektřina z jádra a ztrátové teplo stabilně zajišťují stále větší díl potřeby země v elektřině a teplu.
Nemáme žádný pozitivní příklad OZE, ale máme řadu negativních případů OZE, kde se ukazuje jak nejsou schopny zajistit dostatek elektřiny. Bláboly o tom, že fotovoltaika s bateriemi je cenově konkurenceschopná jsou jenom bláboly, protože ty baterie zajistí elektřinu přes noc, ale ne přes prosinec. Neznalému, kam pravděpodobně patří i autor, pak na papíře vychází elektřiny dostatek, ale už není schopen pochopit, že nadbytek fotovoltaické elektřiny v létě nezajistí dostatek elektřiny v zimě.
"v roce 2003 byl zvolen viceprezidentem evropské asociace EUROSOLAR pro obnovitelnou energii."
akurat ze na slovensku nie je ziadny extra priemysel, ktory treba zivit, takze si lahko vystaci so stavajucimi reaktormi, treba sa pozerat na vacsie ekonomiky EU
to vypadá že pan Smrž aplikuje na problematiku energetiky složitý matematický model - trojčlenku..
Nedobrý den,
Citát: "O klimatické hrozbě existuje mezi klimatickými vědci široký konsenzus, který je vyšší než 97 %."
Jiný citát, vlastně jen název: „Sto autorů proti Einsteinovi” a proti tomu citát (vlastně ne citát, nedaří se mi to dohledat, takže asi jen volná parafráze): "Proč zrovna sto? Nestačil by jeden, který má pravdu?"
Heil Gréta!
K Zemi Hleď!
Kdo je John Galt?
A tohle tady říkám už několik let:
„Uvědomte si, že klíčový vliv na prudký nárůst cen, který způsobil energetickou krizi, neměla válka na Ukrajině,“ konstatuje Šváb.
„Prudký nárůst přišel o čtyři měsíce dřív, kdy o válce nebyla řeč. V podstatě to souvisí s okamžikem, kdy se emisní povolenky staly předmětem spekulativních obchodů,“ dodal Michal Šváb.
idnes.cz/ekonomika/domaci/emisni-povolenky-rozstrel-energeticka-krize-valka-ukrajina-michal-svab
"Prudký nárůst přišel o čtyři měsíce dřív, kdy o válce nebyla řeč", protože už o čtyři měsíce dřív (v polovině října) se MWh zemního plynu prodávala přes 90 €/MWh, což byl více než čtyřnásobek ceny ještě z půlky května, zatímco emisní povolenka se prodávala okolo 60 €/t, což byl oproti polovině května nárůst jen cca o 20 %. Vše je snadno dohledatelné např. i zde v sekci Energostat.
Evidentně tedy hlavní vliv na prudký růstu cen elektřiny neměla cena emisní povolenky ale právě cena plynu, která vzrostla díky důkladné přípravě RF na válku, při které Gazprom přestal dodávat obvyklé množství plynu na spotový trh a nenaplnil zásobníky, které měl v Evropě pronajaté.
Jde o to, o jakém nárustu mluvíme: zda o hysterickém nárustu začátkem 2022 na více než trojnásobek (pro ty co neměli dlouhodobou smlouvu)
či o dlouhodobém, záměrném nárustu po opadnutí paniky, na současné více než dvojnásobné ceny elekřiny, kdy již máme dostatek amerického plynu či přes překupníky plynu ruského.
V současnosti je cena plynu stabilizována , zásobníky výhodně naplněny a "žába na prameni" jsou jednoznačně drahé uhlíkové povolenky. A že se s nimi spekuluje? No to je přece podle našich místních expertů v pořádku, oligopolu musí (podle nich) jít o maximální zisk. Oni se nechovají jako utility (jedině ve Francii, se státní energetikou, se tak mohou chovat, ale stát to vše musí dopácet a zachraňovat).
Nárůst cen plynu byl daný zavřením kohoutků na straně ruska: https://ekonomickydenik.cz/evropskou-plynovou-krizi-zavinilo-rusko-dukazem-jsou-nizsi-dodavky-i-prazdne-zasobniky/
Takže to opět šíříte nesmysly a dezinformace.
To čemu Vy říkáte desinformace, je převzato z Monitoringu zdejšího webu a je to z IDnes.
Obraťte se se svým "komentářem" tam nebo na nejbližší lampárnu....
A přemýšlejte, co z těch dvou zřejmých příčin drahoty elektřiny stále přetrvává: zda je to vysoká cena povolenek nebo naše závislost na ruském plynu (ta snad už skončila, bereme z USA a Norska, nebo budete šířit desinformace?).
Nevím kde přišel autor na to, že jsme v nějaké klimatické krizi. Zřejmě je to jen myšlenka hluboko zahnízděná v zeleném mozku, nebo žije na jiné planetě. Ale funguje osvědčená metoda: vymyslíme problém, postrašíme lidi a vyděláme na tom balík. A konsenzus tzv. "klimatických vědců" je něco jako 9 z 10 lékařů doporučuje...
vidím, že odpovědi Emilovy musí být výdy "potvrzeny", takže čekejte...
nedočkáte se, bylo to neschváleno
I když debata by měla být primárně o jaderné energii, nedá mi to, abych to neparafrázoval:
Mohou OZE odvrátit klimatickou krizi?
A nepoužil odkaz na aktuální článek mého oblíbeného autora:
Nebojte se, o jaderné energii je tam také zmínka.
Také je tam o páně Vanečkově zemi OZE zaslíbené USA a jmenovitě Kalifornii, kterou nám tak často dává za vzor.
A poučný příběh, jak se z mediálního:
(Kalifornie) "Pátá největší ekonomika světa už 100 dní funguje pouze na obnovitelné zdroje“ hlásá bombastický titulek"
Stalo v originálu:
"Aha, tak teď už máme jasněji. Takže nešlo o 100 po sobě jdoucích dní, ale o 100 dní v intervalu 144 dní. A 100% podíl OZE vždy nastal jen v určitou část dne, netrval kontinuálně. A jak dlouhá ta část byla? Článek se chlubí, že horní hranice činila „až deset hodin“ (což je slušné), ale zároveň přiznává, že ta spodní jen „několik minut“.
Dám sem nejnovější ceny (PPA na 25 let) FVE+baterie z Indie:
ess-news.com/2024/12/10/indias-2-gw-solar-plus-4-gwh-storage-tender-attracts-price-of-0-04-kwh
Ano, vidíte dobře, cena 0,04 USD/kWh, necelá 1 Kč za elektřinu z (FVE+baterie).
tak by to mělo vypadat, levná cena za kWh včetně ceny akumulace, akumulace je povinná při stavbě FVE
"National body the Solar Energy Corporation of India (SECI) has concluded its tender for 2 GW of solar generation capacity and 1 GW/4 GWh of energy storage at a final average price of INR 3.52 ($0.04)/kWh.
The energy storage part of the tender was tacked on as a requirement for developers to secure solar generation capacity with bidders having construct at least 500 kW/2 MWh of storage for every 1 MW of solar they bid for."
Jenom škoda, že u nás nesvítí, jako v Indii, takže by to u nás bylo podstatně dražší.
Kromě toho je ta akumulace jen na 4 hodiny polovičním výkonem, takže na dobu, než bude zase svítit pořád zcela nedostatečná.
Bobe, skutečně nesvítí, tam dostanou z FV panelu i 2x více elektřiny než u nás. Ale jakmile stoupne účinnost panelů (z 20+ na 30+ procent) a cena klesne na 1/2, taky se dočkáme, tak jsme na tom jako Indie nyní.
Počkejte si na rok 2030. A akumulace za stejnou cenu už bude ne na 4 hodiny ale třeba na 16 hodin, vzpomeňte jak dramaticky klesaly ceny panelů v minulosti a to samé bude s bateriemi. Stejné learning curves hromadné výroby a technického pokroku.
A mezi tím se budou spřádat sny o novém jádru, převážet tuny dokumentace, schvalovat, zase vše rušit, 10 let, 20 let ....
Tečka.
Dokonce, i kdyby se vyplnily ty Vaše hodně odvážné předpovědi, tak stejně u nás nevyřešíte s FVE dobu zimní s nejvyšší spotřebou energie (elektřiny).
Mezitím si přečtěte aktuální článek: Ceny v Německé aukci na elektřinu z FVE jsou přes vysokou konkurenci na průměrných 90,4 €/MWh. Přitom od poslední aukce stouply a je to bez akumulace.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se