Tři miliony litrů paliva z jednoho větrníku - sen, nebo realita?

Radek Šindel
21. březen 2026, 08:03
67 komentářů
tri-miliony-litru-paliva-z-jednoho-vetrniku-sen-nebo-realita
Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Aktuální události opět naplno ukázaly křehkost závislosti na ropě, kdy nestabilita na Středním východě vystřelila ceny ropy na světových trzích a 9. 3. 2026 překročily ceny magickou hranici 100 $ za barel.

Článek
Když byla ropa naposledy na podobných úrovních kolem léta 2022, stál benzin v Česku kolem 47 korun za litr a nafta se pohybovala přibližně na 48 korunách za litr.

V případě ropy ČR dováží ročně okolo 7 mil. tun, což odpovídá asi 70 TWh energie. Pro srovnání celková spotřeba elektřiny v roce 2025 činila zhruba 60 TWh. Spotřeba ropných paliv v dopravě tak přesahuje konečnou spotřeby elektřiny, jako ekvivalent výroby devíti bloků nových jaderných elektráren Dukovany (cca 8 TWh/rok). Při ceně okolo 80 $/barel tak dovezeme ročně ropu za cca. 100 mld. Kč.

Biopaliva

K energii ve fosilních palivech je potřeba připočítat biopaliva s podílem 5 %. Biopaliva se u nás vyrábějí primárně z řepky olejné a tvoří zhruba 5 % spotřeby v dopravě. Z energetického pohledu se ale jedná o velice neefektivní proces. Řepku je třeba vypěstovat, ošetřovat, následně upravit semena a vyrobit z nich olej, ten přeměnit na biopalivo. I když budeme ignorovat ztráty při výrobě i produkci, olej a následné biopalivo budou obsahovat asi 10 kWh energie na jeden litr. Tento litr paliva ještě musíme spálit v motoru, který není příliš efektivní – a výsledkem je to, že jeden hektar řepky olejné za rok vyrobí asi 5 MWh energie, kterou pak použijeme na otáčení kol našich aut.

Zatímco kdybychom na to samé hektarové pole dali FVE panely, získáme ročně (v podmínkách ČR) asi 520 MWh energie v podobě elektřiny. Tedy 100× více.

Tímto bych rozhodně nenavrhoval osázet úrodnou půdu panely, pouze to ukazuje, jak je pěstování energetické řepky zoufale neefektivní způsob přeměny energie slunečního záření na energii pohonu. Navíc jde o velice kontroverzní způsob získávání paliva, kdy se na jedné straně pálí část potravin a v jiných zemích lidé nemají co jíst.

Elektromobilita

K výše uvedenému je nutné dodat nízkou účinnost spalování v běžných motorech, kdy se zhruba dvě třetiny draze nakoupeného a náročně rafinovaného paliva promění ve ztrátové teplo. Jinak řečeno, energii odpovídající výrobě šesti nových bloků JE Dukovany vypustíme výfuky a chladiči aut do vzduchu. Pokud chceme porovnávat spotřebu spalovacího a elektrického auta, je potřeba pracovat ve stejných jednotkách. Z výhřevnosti a hustoty paliva lze jednoduše spočítat energii v palivu na zhruba 9 kWh energie v litru benzínu, resp. 10 kWh v litru nafty. Při spotřebě běžných vozů mezi 5–7 litry paliva na 100 km dojdeme ke spotřebě 50-60 kWh na 100 km. Elektromobil je na tom díky vysoké účinnosti elektromotoru a schopnosti ukládat brzdnou energii zpět do baterie výrazně lépe, přičemž srovnatelný vůz dokáže jezdit do 20 kWh na 100 km včetně účinnosti nabíjení, což znamená asi za třetinovou spotřebu.

Kolik dokáže vyrobit jeden větrník

Dnes běžné větrné turbíny dosahují výkonu 4–6 MW. Turbína nejede pořád na plný výkon a roční výrobu určuje tzv. kapacitní faktor, neboli koeficient využití. Ten vyjadřuje poměr mezi skutečnou výrobou elektřiny a elektřinou, která by byla hypoteticky vyrobena při nepřetržitém plném využití instalovaného výkonu za dané období. Průměrný kapacitní faktor ročního využití větrné elektrárny v ČR je 23 %, tedy zhruba dvojnásobek oproti fotovoltaickým elektrárnám. 5 MW elektrárna tak dokáže za rok vyrobit zhruba 10 GWh (10 mil. kWh). To odpovídá spotřebě asi 5 000 domácností. Proti větrným elektrárnám se poslední dobou začali vymezovat zejména Motoristé. Pojďme tedy výrobu přepočítat ještě na automobily. Průměrné auto ujede v ČR asi 10 000 km ročně, což dělá při spotřebě 20 kWh/100 km asi 2 MWh. Jeden větrník tak ročně vyrobí energii pro roční nájezd 5000 automobilů. Ještě lépe vynikne vyrobená energie v případě jízdy vlakem. Spotřeba vlaku v dálkové dopravě se pohybuje okolo 20 kWh / 1000 hrtkm (hrubé tunové km). Při hmotnosti soupravy okolo 400 t, kapacitě přes 400 míst a 50% obsazenosti činí spotřeba na cestujícího okolo 4 kWh / 100 km. Přepravní výkon by tak byl asi čtyřnásobný ve srovnání s elektromobilem s průměrnou obsazeností 1,3 os./vozidlo.

S ohledem na určitou soběstačnost je zajímavý také přepočet na ekvivalentní množství paliva. V případě úsporného auta se spotřebou okolo 6 l / 100 km vychází roční spotřeba při nájezdu 10 000 km na 650 l. 5000 takovýchto aut za rok tedy spotřebuje přes 3 miliony litrů paliva, které se nemusí někde vytěžit, přepravit, skladovat, rafinovat a následně nenávratně spálit v autech. Naproti tomu velkou část komponent větrné turbíny zejména ocelový stožár, generátor, převodovku apod. si umíme vyrobit doma.

Sečteno a podtrženo. Za svou životnost tak dokáže jeden větrník vyrobit ekvivalent 75 000 000 litrů paliva. Pouhé dva větrníky vyrobí za svou životnost ekvivalent gigantického zásobníku pohonných hmot v Loukově na Kroměřížsku o objemu 140 000 000 l, který zde v roce 2011 dokončila za 1,4 mld. Kč státní firma Čepro (pro srovnání jedna turbína vyjde asi na 150-300 mil. Kč).

Studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR odhaduje, že větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly na území Česka vyrábět až 18,8 TWh elektřiny, což by odpovídalo pokrytí zhruba 28 % spotřeby země v roce 2019. Vyrobená energie by tak pokryla v ročním souhrnu kompletní spotřebu všech osobních aut ve výši 14 TWh a ještě by skoro 5 TWh zbylo.

Výroba fotovoltaických elektráren

Samozřejmě nejde postavit celou energetiku pouze na větrných elektrárnách, mimo jiné proto, že vyrábějí zejména v zimě a spíše v noci. Tato zdánlivá nevýhoda se ale výborně kombinuje s fotovoltaikou. Pro představu dnes běžná fotovoltaická elektrárna o výkonu 10 kWp dokáže za rok vyrobit energii na 50 000 km provozu běžného auta. Možnosti nabíjení elektromobilu z fotovoltaické elektrárny jsem do detailu popsal v minulých článcích, takže je nebudu dále rozepisovat.

Zastavil bych se ale u nutného dovozu panelů zejména z Číny. Mnozí tvrdí, že náhrada ropy za obnovitelné zdroje je jenom náhrada jedné závislosti za druhou. Zde je potřeba si ale uvědomit, že se jedná o závislost úplně jiného charakteru a hlavně v úplně jiném měřítku. Pro představu, jeden panel s cenovkou okolo 2000 Kč dokáže v podmínkách ČR vyrobit za svoji životnost asi 13,5 MWh elektřiny. S elektromobilem bychom na tuto energii ujeli bezmála 70 000 km. Pokud bychom stejnou vzdálenost chtěli ujet se spalovacím vozem, potřebovali bychom asi 4000 l paliva s cenou okolo 80 000 Kč (bez daní), tedy 20× více. V ČR je v současnosti nainstalováno bezmála 6 GW fotovoltaických elektráren pokrývající necelých 10 % naší spotřeby. Vyrobená energie odpovídá spotřebě asi 3 milionů osobních vozidel, tedy skoro polovinu vozového parku. I kdyby se dovoz panelů omezil, nebo úplně zastavil, stávající panely vyrábějí normálně dále. To je úplně jiný charakter závislosti než v případě přímého dovozu paliva, kterého lze skladovat jenom omezené množství a sebemenší nejistota vede k rozkolísání trhu během několika dní, jak můžeme pozorovat během tohoto týdne.

Pokud jde o případnou výrobu některých komponent, tak i zde je v případě potřeby snadnější nastavit jejich výrobu (byť zřejmě za vyšší cenu) než nalézt na svém území palivo samotné.

Závěr

Nastavení energetiky jako celku je samozřejmě složitější, do hry pak vstupují i další zdroje jako jaderné, vodní, nebo paroplynové elektrárny, nimécně cílem bylo poukázat na množství, které jsou schopny větrné zdroje vyrobit ve vztahu k dovozu ropy.

Analýza společnosti Fakta o klimatu zároveň ukazuje, že pro dosažení nízkých nákladů na výrobu elektřiny jsou významné kroky vedle energetických úspor a propojování Evropy zejména rozvoj větrné energetiky.

Přístup strany Motoristé sobě se tedy vyloženě směšný. Strana si klade za cíl snížit náklady na energie a podporovat mobilitu obyvatel. Pokud má tato strana dostát svému jménu, měla by přece lobovat za co nejlevnější energii do automobilů a tou je bezesporu elektřina ať už z větru, solárů, nebo jaderné elektrárny. Zejména pak v automobilové velmoci, kde je momentálně každé páte vyrobené auto s externím dobíjením a 40% vyrobených vozidel je nějakým způsobem elektrifikováno. Paradoxně ale dělají úplný opak.

Více méně smutný je pak přístup poslance Motoristů Matěje Gregora z městského obvodu Ostrava - Vítkovice, tedy místa kde sídlí válcovna plechů, která umí vyrábět plechy mimo jiné pro stožáry větrných turbín. Valcíři z vítkovického „kvarta“ by se mohli v Gregorově poslanecné kanceléři zeptat, proč tak bojuje proti vytížení domácí továrny, resp. vytížení automobilového sektoru sídlícího v tomtéž kraji.

Pochopitelně mají větrné elektrárny i svá negativa. Podobně jako dálnice jsou zdrojem hluku a z estetického pohledu tvoří podobně jako stožáry elektrického vedení umělé prvky v krajině. Nicméně na základě zkušeností ze zahraničí je možné usuzovat, že výhody převažují a větrné elektrárny tak rostou třeba kolem dálnic do Vídně, Norimberka, nebo Katovic.Bohužel místo věcné a konstruktivní debaty zažíváme momentálně spíše umělé šíření dezinformací, jak se ukazuje například v této reportáži.

Byl pro vás tento článek užitečný?

Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou

Loading...

Komentáře (67)

Emil21. březen 2026, 08:17

Srovnávat množství elektrické a tepelné energie je z termodynamického hlediska nesmysl, za tou vyrobenou elektřinou se totiž skrývá mnohem větší množství tepelné energie. Při její výrobě se také zhruba dvě třetiny "promění ve ztrátové teplo".

"Analýza společnosti Fakta o klimatu" úplně ignoruje reálné ceny elektřiny z větrných elektráren, takže je od začátku mylná.

Jan Veselý21. březen 2026, 09:45

1) Máte pravdu Emile. V případě srovnávání spotřeby primární energie tomuhle osobně říkám Lomborgova lež.

2) V té úvaze se vše převádí na ujeté kilometry, takže to srovnání je v pořádku. Není autorův problém, že auta se spalovacími motory energií nehorázně plýtvají.

Emil21. březen 2026, 10:43

Energií "nehorázně plýtvají" všechny tepelné stroje, tedy i drtivá většina elektráren. Autorův problém je, že to plýtvání na jedné straně zmiňuje a na druhé zanedbává.

Jan Veselý21. březen 2026, 12:13

Kde konkrétně je chybně zanedbává? Já našel jedno takové pochybné místo, ale zajímají mě vaše konkrétní připomínky. Paušální odsuzování si nechejte od cesty.

Emil21. březen 2026, 13:02

Konkrétně v článku pod kterým diskutujete. Že jsou u elektřiny ztráty podobné, akorát vznikají při přeměně tepelné energie na pohybovou v elektrárně a ne ve spalovacím motoru, v něm není zmíněné ani jednou. Žádné "paušální odsuzování" jsem nedělal.

Jan Veselý21. březen 2026, 13:37

Tak to máme velké štěstí, že hlavním předmětem úvah autora o zdrojích energie nebyly žádné tepelné stroje, ale větrné elektrárny a fotovoltaika. Tam do systému vstupuje odebraná energie z prostředí = elektřina.

Emil21. březen 2026, 13:46

Ale velkou smůlu že předmětem úvah jsou ztráty energie. A zároveň jsou předmětem úvah autora, pokud jste si nevšiml, např. Dukovany, kde elektřinu překvapivě vyrábějí právě tepelné stroje, takže nemáte pravdu.

Jan Veselý21. březen 2026, 14:10

Psal jsem hlavním, Emile. Ty Dukovany jsou taky jediná chyba, kterou bych autorovi v tomto směru taky vytknul.

A ani ony nemají tak ubohou účinnost jako auta se spalovacím motorem, jsou minimálně 2x lepší.

Emil21. březen 2026, 14:24

No to tedy nejsou "minimálně 2x lepší".

Vy si samozřejmě vytýkejte nebo nevytýkejte co chcete, stejně jako si budu vytýkat co chci já.

Jan Veselý22. březen 2026, 10:55

Tak buďte příště konkrétnější. Určitě to zvládnete líp než produkovat jen nějaké paušalizující výkřiky.

Emil22. březen 2026, 12:28

Žádné "paušalizující výkřiky" jsem neprodukoval, to spíš vy sám.

Petr prochaska21. březen 2026, 09:04

Okolo větrníků u nás panuje úplná hysterie. K mohutné podpoře větrníků se připojily skupiny, které podporují pětikoalici, což znamená lidé, kteří příliš neřeší fakta. Vůdce zavelí téma a ovečky ho nekriticky opakují. Nikdo neřeší výkupní cenu elektřiny z větrníků u nás, která je stanovena na 3,5 Kč za kWh za jakýchkoli podmínek, neboli 143 EUR/MWh. Ovečky si mezi sebou sdílejí graf, že je elektřina z větru nejlevnějším zdrojem, ale už je netrápí, že tento graf vychází z celosvětových podmínek a nezohledňuje specifika ČR, kde fouká méně než v pobřežních oblastech.

Jan Veselý21. březen 2026, 09:41

A přemýšlel jste nad tím, proč je to jinde několikanásobně levnější? Já jo, je to proto, že ta investice je v ČR podstatně rizikovější než jinde. Povolovací proces je nepředvídatelná hrůza. A o stabilitě investičního prostředí si v této oblasti můžete tak akorát nechat zdát.

Výsledkem jsou vyšší investiční náklady, vyšší úroky od bank a potřeba rychlejší návratnosti investice.

A ovečky tady bečí do zblbnutí o "3,5 Kč za kWh"

Pavel Svoboda21. březen 2026, 09:56

Máte naprostou pravdu v dražším Německu je cena VTE projektů 60 €/MWh.

Karel Valenta21. březen 2026, 10:11

Žádné provozní dotace - prosadí se bez nich=ANO, neprosadí=NE.

Emil21. březen 2026, 10:45

Ne, to opravdu není 60 €/MWh. V sousedním Bavorsku, které má podobné podmínky, jsou i podobné ceny, tj. vysoko přes 100 €/MWh. S pobřežím Baltu a Severního moře se samozřejmě srovnávat vůbec nemůžeme.

richie21. březen 2026, 14:08

ad Pavel Svoboda 21. březen 2026, 09:56

".. Máte naprostou pravdu v dražším Německu je cena VTE projektů 60 €/MWh..."

toto môže byt pravda len pre niektoré pobrežné inštalácie na severe Nemecka, nie pre podmienky vnútrozemia ako je Česko - stačí sa pozrieť aké sú ceny v Bavorsku 90~100EUR/MWh - a to sú stále len ceny "päte nestabilného zdroja" - reálna systémová cena (tzv. Full Cost of Electricity) pre VTE v Bavorsku sa môže hýbať okolo 170~180EUR/MWh (a to ešte neriešime masívne skryte transfery zo štátneho rozpočtu a ci krížové financovanie cez sieťové poplatky - keďže tam spadajú aj FVE )

Jiří Kameček21. březen 2026, 09:22

Doufám že společnosti Fakta o klimatu utnul Macinka nebo Turek všechny dotace, aby jim ztížil rozšiřování těch jejich bludů.

Jan Veselý21. březen 2026, 09:35

Já zase doufám, že Turek s Macinkou si hodí na hřbet mašinkvér a na hlavu helmu a odjedou co nejdříve "čistit" pobřeží Hormuzského průlivu. Viz

www . idnes . cz /zpravy/zahranicni/hormuzsky-pruliv-cesko-evropa-usa-donald-trump-iran-teheran-ropa-doprava.A260321_070101_zahranicni_svm

Milan Horak21. březen 2026, 09:27

Jak jsem četl, že autor čerpá informace (dezinformace) z webu fakta o klimatu, tak je jasné, že jede ve stejném aktivistickém duchu. A nemá smysl se tím dál zabývat.

Jan Veselý21. březen 2026, 09:36

Jaké konkrétní dezinformace v tom tetu jsou?

Pavel Pavel21. březen 2026, 15:29

Vám se dělá rudo před očima, když slyšíte slovo klima? Zkoušel jsem najít omyly a chyby na Faktech o klimatu a je to docela těžké

richie21. březen 2026, 16:33

Pavel Pavel 21. březen 2026, 15:29

" .. Zkoušel jsem najít omyly a chyby na Faktech o klimatu a je to docela těžké.. "

toto by potom vysvetľovalo vaše komentáre .. pretože tých chyb, omylov a v podstate celkového demagogického zavádzania je tam neúrekom

Jan Veselý21. březen 2026, 20:18

"Neúrekom"? OK, prosím tedy o 5 příkladů toho obřího množství.

Pavel Pavel22. březen 2026, 16:27

Emile, kdyby tu odpověď psal nějaký energetický neználek... vy přece rozumíte rozdílu mezi scénářem a obratem "slibuje energetickou budoucnost založenou na vodíku"

V tom článku na tzb info je zajímavý obrat "nízké náklady solární výroby částečně způsobují vysoké náklady uhelné elektrárny (prostojem přes den)". Je to pravda a zřejmě to je míněno jako výtka. Je to stížnost typu podobné Škodovka vyrábí moc dobrá auta, a tak snižuje zisky Renaultu. Takže jako uživatel jsem happy.

V odkazovaných článcích jsou i další chyby: "Scénář představený Fakty o klimatu předpokládá zatím nevídanou centralizaci energetiky [kvůli potřebě dálkových přenosů]". Autor zjevně netuší, že tyto přenosy fungují už dnes čistě dle cenových rozdílů. Omezujícíc faktorem jsou jen kapacity přeshraničních vedení, nikoli potřeba větší centralizace.

"Další tučně vyznačený moment je věta "...tedy pořád je aktuální otázka, odkud se má získávat elektřina, když nesvítí a nefouká." Následuje dlouhý text s povídáním o jádře, je v něm naznačena potřeba flexibilitya vzápětí zdůrazněny baterky , ale kupodivu v něm schází ta elementární odpověď: no přece z rychle startujících zdrojů. Těmi jsou dnes plynovky.

Autor, Vladimír Dzeverin je architekt a o energetice píše s chybami. Koneckonců, kdybych psal já o architektuře, tak by to panu Dzeverinovi přišlo nejspíš taky dost povrchní a mimo.

Vy, Emile, energetice rozumíte, jakkoli nemáte rád zelenou a dekarbonizovanou energetiku: Zkuste přijít s pěti omyly Fakt o klimatu a dokázat je

Emil22. březen 2026, 16:44

1) Jestli tyhle malichernosti a údajné "chyby" jsou to největší, co jste v celém tom trojdílném článku objevil, tak to je pro autora spíš pochvala.

2) Pozoruhodné že autorovi vyčítáte že je architekt, ale že Fakta o klimatu tvoří lidé kteří s energetikou nemají nic společného, to už vám zjevně vůbec nevadí.

3) Že "nemám rád zelenou a dekarbonizovanou energetiku" je jen váš výmysl. Ve skutečnosti nemám rád lakování věcí na růžovo, které tady mnozí neustále předvádějí.

richie22. březen 2026, 18:08

V tom článku na tzb info je zajímavý obrat "nízké náklady solární výroby částečně způsobují vysoké náklady uhelné elektrárny (prostojem přes den)". Je to pravda a zřejmě to je míněno jako výtka. Je to stížnost typu podobné Škodovka vyrábí moc dobrá auta, a tak snižuje zisky Renaultu. Takže jako uživatel jsem happy.

teda nie len energetika, ale aj ekonomika je len povrchná .. tento príklad (Škoda vs Renault) je celkom mimo, na rozdiel od tovaru na sklad (auta) pri energetike je to inak a v celkovej cene elektriny (aj z FVE) sa vám zarátava aj ta cena uholnej (keďže bez nej nie je FVE schopná stabilnej dodavky a potrebuje ju v zálohe) teda koncový spotrebiteľ by ste nemal byť happy..

"V odkazovaných článcích jsou i další chyby: "Scénář představený Fakty o klimatu předpokládá zatím nevídanou centralizaci energetiky [kvůli potřebě dálkových přenosů]". Autor zjevně netuší, že tyto přenosy fungují už dnes čistě dle cenových rozdílů. Omezujícíc faktorem jsou jen kapacity přeshraničních vedení, nikoli potřeba větší centralizace."

tak tu ste buď nepochopil autora, alebo to zámerne prekrúcate (vzhľadom na doterajšiu diskusiu sa prikláňam k prvej možnosti) - autor v tejto časti pojednáva o marginalizovaní problémov a nákladov prenosovej sústavy a jej schopnosti prenášať veľké množstvá výkonu krížom-krážom po Európe (napr. prenos poludňajšej špičkovej výroby FVE v Španielsku do popoludňajšej špičkovej spotreby v Česku alebo dokonca Švédsku... ) čo je nonsens .. Nemecko už pred 20-timi rokmi identifikovalo nedostatočnosť prenosu sever-juh - a až teraz sa dokončuje niekoľko vedení v kapacite jednotiek GW, pričom ich potrebujú niekoľko desiatok - do 2030 ~60GW - teda cca 10x toľko čo teraz dokončujú .. a to je len Nemecko

"Další tučně vyznačený moment je věta "...tedy pořád je aktuální otázka, odkud se má získávat elektřina, když nesvítí a nefouká." Následuje dlouhý text s povídáním o jádře, je v něm naznačena potřeba flexibilitya vzápětí zdůrazněny baterky , ale kupodivu v něm schází ta elementární odpověď: no přece z rychle startujících zdrojů. Těmi jsou dnes plynovky.

a tie plynovky sa postavia samé a zadarmo a nebudú mat žiadnu spotrebu - to vám nedochádza, že vďaka takto postaveným a prevádzkovaným plynovkam bude elektrina z FVE (a nebodaj aj VTE) výrazne drahšia ako keby ste tu nechali tie uholne elektrárne .. a ešte by tie uholne boli z pohľadu GHG priaznivejšie (metán je z pohľadu GHG 30~80krat silnejší ako CO2)

a čo sa týka tých faktov, ak nie ste schopny pochopit to co posielal Emil, skusim este jeden zdroj:

https://www.osel.cz/13707-zlom-v-pohledu-na-evropskou-energetiku-jak-realisticky-je-pohled-faktu-o-klimatu.html

richie22. březen 2026, 18:23

s vami to bude veselé .. čakám na schválenie príspevku

Pavel Pavel22. březen 2026, 21:53

Pan Wagner je jaderný vědec a rozumí jaderným reakcím, ale nerozumí energetickým trhům... Doklad: "Cenu vytvářejí autoři studie podle systému, který funguje pro vytváření spotové ceny na burze. Je třeba připomenout, že ve spotu se prodává v reálu jen malá část elektřiny. Hlavně stabilní zdroje, které nezávisí na počasí a jejich produkce je dlouhodobě předpověditelná, prodávají velkou část své produkce dopředu i na roky ve forwardech jako pokrytí základního zatížení..."

Cena na forwardových trzích je 8760 spotových hodin a za tento očekávaný průměr současných forwardů se taky ta elektřina obchoduje. Forward je JEN finančně zajišťovací produkt, nikoli cena, proti které běží výroba. Když výrobce prodá rok nebo tři dopředu, tak stejně se až den předem rozhoduje, jestli bude vyrábět, nebo to raději levněji dokoupí z trhu. Jak brát vážně člověka, který nezná tyto elementární věci?

Emil22. březen 2026, 22:38

Ten váš "doklad" ve skutečnosti žádný doklad není, nic nepravdivého v tom tvrzení není a že "nezná tyto elementární věci" jste si vymyslel, nijak to z toho tvrzení nevyplývá a nijak se to nevylučuje s tím co jste napsal vy. Takže jak brát vážně vás?

richie22. březen 2026, 22:42

ad Pavel Pavel 22. březen 2026, 21:53

Cena na forwardových trzích je 8760 spotových hodin a za tento očekávaný průměr současných forwardů se taky ta elektřina obchoduje. Forward je JEN finančně zajišťovací produkt, nikoli cena, proti které běží výroba. Když výrobce prodá rok nebo tři dopředu, tak stejně se až den předem rozhoduje, jestli bude vyrábět, nebo to raději levněji dokoupí z trhu. Jak brát vážně člověka, který nezná tyto elementární věci?

vam asi tieto elementárne veci prednášal niekto v štvrtej cenovej - pretože to je ukážková teoretická arogancia - síce ste možno pochopil mechanizmus arbitráže, ale úplne ignorujete systémovú a fyzikálnu realitu - to čo opisujete je veľmi naivná predstava - zažili sme si niečo podobne pri plyne v 2021 .. forward nie je len papier, je to záväzok k stabilite - Jadro/Uhlie: Tieto zdroje predávajú forwardy (Base Load), pretože potrebujú finančnú istotu na nákup paliva a údržbu roky dopredu. Ak by všetci len "dokupovali na spote", spotový trh by skolaboval kvôli nedostatku ponuky v čase špičky. Forwardy existujú práve preto, aby motivovali stabilné zdroje fyzicky existovať a byť dostupné. Bez nich by spotová cena v zime nebola 100 €, ale 2000 €/MWh. A že výrobca si elektrinu "lacnejšie dokúpi"?Ak nefúka v celom regióne (Dunkelflaute), spotová cena vyletí hore. Výrobca, ktorý má predaný forward, ale nemôže vyrábať (napr. kvôli poruche alebo nedostatku vetra), musí dokupovať za extrémne vysoké ceny.

Vaše videnie sveta je svetom špekulanta, nie hospodára. Energetika nie je burza s akciami, kde sa dá „vystúpiť“ do hotovosti. V energetike sa nedá „vystúpiť“ zo siete – ak tam nie je fyzický výkon v reálnom čase, nastáva blackout. Forwardy stabilných zdrojov sú fyzickou garanciou prežitia priemyslu, nie len finančným derivátom.

To sú tie elementárne veci, ktoré by ste mali vedieť aby vás niekto bral vážne ..

A k zvyšným bodom ktoré som vám v mojom príspevku vyvrátil nemáte nič? Asi im nerozumiete, ale budete sa tu navážať do ľudí, ktorým nesiahate po kotnik.

Josef Sedlák22. březen 2026, 10:46

Patrně jste jen další, co chyběl v zeměpise na ZŠ, když se probírala Evropa. Stejně jako „experti“ z Faktů o klimatu. Zejména s ohledem na přímořské otevřené planiny Německa a Polska ve srovnání s českou kotlinou obehnanou horami. Proto lžou do rádia, že v Německu fouká stejně jako v Česku.

A když prahnete po faktech, nastudujte si tu růžovou produktivitu a ty přínosy německých VTE:

https://www.nzz.ch/visuals/windkraft-in-deutschland-grosse-versprechen-kleine-ertraege-ld.1710681

Nebo oficiální materiál německého ministerstva: Erneuerbare Energien in Zahlen; Nationale und internationale Entwicklung im Jahr 2023. Z těch německých onshore VTE vychází za roky 2019-2023 faktor ročního využití 20,6%, takže o všeobecném faktoru z české kotliny 23,5% mohou plácat leda tak „Fakta“ o klimatu, jehož borci měli na ZŠ asi hromadně spalničky (při zeměpisu o morfologii Evropy).

Pavel Svoboda21. březen 2026, 09:42

To že aktuální problémy s fosilními zdroji budou znamenat obrovské zvýšený zájml o FVE, VTE, bateriová úložiště a elektromobilitu je jednoznačné. Už se to projevuje na zvýšených prodejích EV a zvýšeného zájmu o FVE v Evropě. Na to nejsou potřeba žádné analýzy. Stačí se zeptat kohokoli v okolí, kdo vlastní elektromobil a FVE.

Jan Veselý21. březen 2026, 09:56

Ano úplně stačí si vzpomenout, co se stalo s investicemi do OZE po tom, co si báťuška Puťka začal v roce 2022 hrát na imperialistu. Teď se k němu přidal oranžový Doník jako propagátor elektromobility.

Josef Sedlák22. březen 2026, 10:17

Že by účelové zapomínání?

Energetická krize nevypukla (jak tvrdí především zelení ideologové) až v roce 2022, kdy hrdlořez Putin rozpoutal plnohodnotnou válku! My ostatní si dobře pamatujeme, že energetická krize začala už na sklonku léta 2021, kdy OZE zdroje na více než měsíc „zapomněly“ na šetření těch miliónů litrů a soudruzi z Německa tu chybějící energii vyráběli pálením kilometrů krychlových zemního plynu ze zásobníků. A ten báťuška Putin odmítl dodávat plyn další (mimo plánované roční faktory OZE), protože to už byla dělostřelecká příprava na plánovanou válku.

Na to jasná fakta k dohledání na Energostatu i jinde. Pro připomenutí: nebožáci, kteří odebírali proud od Bohemia Energy tehdy poznali na vlastní kůži tu levnost energie z OZE. To jsou ta fakta, víme?

Karel Valenta21. březen 2026, 09:58

Pokud se větrníky obejdou bez obřích dotací a budou v obcích schváleny zastupitelstvem nebo v referendu, nemám s jejich instalací problém. Nesmí být ale obcím násilně nuceny pomocí akceleračních oblastí, které obcházejí referendum, to je vůči obcím a občanům velká prasárna stylem o nás bez nás.

Současné dotace do větrníků jsou investiční až 65 % a provozní nyní vypsané 3200 Kč/MWh, k tomu je třeba připočítat nutnost zálohování PPE s uvažovanými kapacitními platbami a tím celková cena elektřiny dále vzroste někam nad 4000 Kč/MWh.

Naopak FVE s současné době mají investiční dotace 25-30 % a žádné provozní a to považuji za přiměřené. Je proto nutné srovnat dotace do nízkoemisních zdrojů na tuto úroveň i pro větrníky a BPS a uvažovat i o investičních dotacích do jádra, kde by vzhledem k dlouhé životnosti JE mohly být 50-60 %

Nechápu násilné tlačení větrníků do ČR, kde proto nemáme přírodní podmínky a proto musí být dotace do nich tak obrovské. Jde nám přeci o dekarbonizaci a né o výdělky různých pseudoinvestorů.

Miloslav Černý21. březen 2026, 10:55

Nezávislost v energiich je jediný lék proti výkyvům cen. Při nedostatku potravin ve válkách se také nehledělo, kde se dá něco vypěstovat. Na nějaké přechodné období by nám rozhodně pomohl každý větrák ve větrnější lokalitě. Idealismus je holý nesmysl. Navíc nic netrvá věčně, i když to někdy tak vypadá.

Karel Valenta21. březen 2026, 11:35

Instalovat větrníky, které právě ty výkyvy cen dělají a konzervují na dalších 20 let, je holý nesmysl.

Miloslav Černý21. březen 2026, 12:10

Holý nesmysl jak pro koho. Ten problém, který zmiňujete je v řešení, chce to jenom čas. Výsledkem ale nebude obava, že dostatek elektřiny bude pro všechny, aniž by sháněli svíčky či drželi černé hodinky. I to už tady bylo a není to zase tak dlouho.

Karel Valenta21. březen 2026, 13:32

Zopakuji vaše slova – je to v řešení a chce to jenom čas. Stačí zůstat u UE než dobudujeme JE. UE jedou na místní uhlí a vyrábí stabilní elektřinu jen když ji potřebujeme a za mnohem nižší cenu než větrná monstra.

Miloslav Černý21. březen 2026, 21:43

A co emise CO2. Ty se zcela už nikdy úplně neodbourají.

Karel Valenta22. březen 2026, 09:50

EU likviduje svůj průmysl a emise výrazně snižuje, ale na grafech to vidět není. Má to pak nějaký smysl ?

en.wikipedia.org/wiki/Mauna_Loa_Observatory#/media/File:Mauna_Loa_CO2_monthly_mean_concentration.svg

Bob21. březen 2026, 11:07

Základním problémem srovnávání uvedených v článku je, že ignoruje požadavek na stálou rovnováhou (každou 1/4 hodinu) mezi výrobou a spotřebou. A když už občasnost výroby některých zdrojů letmo zmiňuje, tak používá jen roční bilanci.

Jako by ten problém OZE šel řešit bez spotřeby další energie a materiálů. Počítá s tím, že všechna FVE a VtE elektrická energie se vždy všechna účelně spotřebuje a jindy zase nechybí a nemusí se vyrobit jinak (typicky z fosilu).

Přečtěte si článek z odkazu:

medium.seznam.cz/clanek/petr-dusek-skotsky-vitr-mohl-dodat-elektrinu-vsem-domacnostem-londyna-sit-rekla-ne-252666

Totiž čím větší je penetrace (podíl na mixu) a instalovaný výkon zdrojů jako FVE a VtE, tím klesá jejich využití. U nás je to vidět na FVE, pokud by stoupl podstatně instalovaný výkon VtE, klesalo by to i tam. Už by to u nás nebylo těch 23% z článku.

1) Musely by se stavět i v méně vhodných oblastech

2) Výrobu při dobrých podmínkách (hodně svítí, nebo fouká) nelze spotřebovat, nebo přenést od výrobce ke spotřebiteli a výroba musí být tlumena.

Podívejte se na konkrétní (mořské parky) VtE. Sice mají potenciál využití třeba (Viking) 63%, ale skutečnost je 20%. Při aplikaci toho podílu na naši pozemní VtE by to značilo pokles z 23% na 7,3%.

Karel Valenta21. březen 2026, 11:47

Přesně tak, Vítr prý neposílá složenky. Ale odstavené větrníky ano=65 mil.liber. Sen každého „investora“.

„Omezení provozu V důsledku omezení sítě byla větrná farma Seagreen omezena na 71 % doby, po kterou měla být v roce 2024 v provozu, což vedlo k platbám ve výši 65 milionů liber. Tato částka se mírně zvýšila na 77 % omezeného výkonu v roce 2025.[17] „

en.wikipedia.org/wiki/Seagreen_Offshore_Wind_Farm

richie21. březen 2026, 13:26

Pekne spracovaný demagogicky článok. Z ročnej výroby veterníka sa dá prepočítať takmer čokoľvek – litre paliva, kilometre aj pocit, že problém energetiky je vyriešený. Len škoda, že do toho výpočtu nevstupuje aj realita prevádzky elektrizačnej sústavy.

richie21. březen 2026, 13:36

"Podobně jako dálnice jsou zdrojem hluku" - hluk vs diaľnica

- úplne iný typ zdroja

- iný charakter šírenia

- iná možnosť mitigácie

".. estetického pohledu tvoří podobně jako stožáry elektrického vedení umělé prvky v krajině. .."

- 3~5 násobný rozdiel čo sa týka výšky

- naviac statický vs dynamický objekt

- úplne iný vizuálny efekt

Jan Veselý21. březen 2026, 14:07

Jasně, dálnice jsou jako zdroj hluku mnohem horší. Jsou to lineární zdroje, jsou mnohem hlučnější, mají tendenci se kumulovat v místech, kde je vysoká hustota osídlení, a jsou to zdroje, kde se intenzita a frekvence hluku dost nepředvídatelně mění, takže je to pro mozek mnohem těžší "odfiltrovat".

richie22. březen 2026, 00:53

vy vôbec chápete čo porovnávate?

- Diaľnica: Ide o širokospektrálny hluk (biely šum), ktorý splýva do pozadia. Navyše, v noci (keď je človek najcitlivejší) intenzita dopravy klesá.

- VTE: Ide o impulzívny a periodický hluk (tzv. swish-swish). Ľudský mozog je evolučne nastavený na to, aby si všímal periodické zmeny, preto ho nevie „odfiltrovať“.

- Nočný paradox: Keď v noci utíchne doprava a okolitý ruch, hluk turbíny sa stáva dominantným. Práve vtedy VTE často vyrábajú najviac (stabilnejší vietor).

A argument že diaľnice/cesty sa stavajú/kumulujú do husto zastavaných oblasti? Ved to je ich úloha, čím hustejšie osídlenie, tým väčšia doprava. Ale VTE sa nasilu tlačia do tichých vidieckych oblastí, kde je prirodzená hladina hluku v noci extrémne nízka (cca 25–30 dB). Pridať do takéhoto prostredia 45 dB z turbíny je subjektívne vnímané ako drastické narušenie, zatiaľ čo pri diaľnici je hluk súčasťou širšieho mestského koridoru. Mimochodom skúste mi opísať protihlukovú stenu pre VTE.

Porovnávať hluk diaľnice a veternej turbíny je ako porovnávať hluk vysávača v susednej izbe s kvapkajúcim kohútikom pri hlave – hlučnosť (v decibeloch) môže byť iná, ale miera iritácie a možnosti riešenia sú neporovnateľné.

Pavel Pavel21. březen 2026, 15:46

Spousta lidí má o současné energetice zcela povrchní znalosti, zato vynáší rezolutní soudy...

Za pár let tady bude jádro + flexibilní zdroje, tj. zejména plynové elektrárny. Ty se relativně levně staví (ano, zdražily...), a zároveň náklady na palivo a koneckonců i povolenku jsou docela vysoké. Takže každá MWh, kterou vyrobíme z obnovitelných zdrojů s nižšími celkovými náklady, než je cena potřebného plynu + povolenky, znamená úsporu. Zejména v zimě, kdy je elektřina dražší, a kdy větrné elektrárny více vyrábí.

Německé ceny za větrné elektrárny jsou nižší, nicméně kompenzují na intenzitu větru v dané lokalitě. Mají na to docela složitý systém. Zcela jistě lze poblíž moře vyrábět levněji než v Česku, ale srovnání s jižním Německem pro nás nyní nevychází zas tak špatně: Nejlepší lokality už tam využili, takže staví na horších, zatímco u nás jsou ty nejlepší stále k dispozici a cena tedy může být nižší než v Bavorsku.

V principu se jeví fér, když za to místní obyvatelé dostanou kompenzaci. Jenže... nové výrobní haly, nové těžby, nová vedení, nové silnice, nové domy, nové cokoli je pro všechny zasažené obrovský problém. Za komunismu stát dělal nejrůznější prasárny a s lidmi se nebavil, teď se kyvadlo zdá být v opačné úvrati. Nejde nic a nakonec na to doplácíme všichni.

richie21. březen 2026, 16:18

ad Pavel Pavel 21. březen 2026, 15:46

""Spousta lidí má o současné energetice zcela povrchní znalosti, zato vynáší rezolutní soudy...

áno, s týmto plne súhlasím, no toto tvrdenie plne platí aj vo vašom prípade

a este s jednym tvrdeni suhlasim:

Takže každá MWh, kterou vyrobíme z obnovitelných zdrojů s nižšími celkovými náklady, než je cena potřebného plynu + povolenky, znamená úsporu. - akurát, že aktuálne inštalácie FVE a VTE tuto podmienku nespĺňajú

da sa povedat, ze v podmienkach CT (a aj SR) nema instalacia VTE ekonomicke opodstatnenie (mozno v par vynimocnych pripadoch, ale nie nasadzovanie vo velkom, ako nejaky vyznamny zdroj)

Pavel Pavel21. březen 2026, 16:32

První potrefená husa se ozvala... Kéž by aspoň uváděla nějaká fakta, čísla a důkazy, a ne jen tvrzení...

To si pište, že fotovoltaika to splňuje. Větrná elektřina by to v ČR i SR splňovat mohla, kdyby bylo možné ji postavit stejně rychle jako v Německu.

Fotovoltaika v Německu vyrábí přes 80 TWh a v onshore mají přes 100 TWh, takže jistě to jsou významné zdroje. A zas tak moc se naše podmínky neliší

Emil21. březen 2026, 16:52

Tak to je zvláštní, že v Bavorsku mají z celého Německa nejrychlejší povolovací procesy z celého Německa, tím pádem tam mohou stavět nejrychleji z celého Německa, a přesto tam mají ceny podobně vysoké jako v ČR. Tahle vaše teorie dost kulhá. Spíš to bude tím, že se ty podmínky naopak liší dost významně. Jestli si myslíte, že od pobřeží Severního a Baltského moře se "zas tak moc se naše podmínky neliší", tak ta vaše první věta platí spíš na vás.

Karel Valenta21. březen 2026, 21:17

Právě v Bavorsku snad ještě platí pravidlo 10H a to velmi výrazně omezuje výstavu větrníků. Doufám, že něco podobného zavedeme i u nás a nebude o čem diskutovat. A starostové obcí a občané si oddychnou.

Emil21. březen 2026, 22:17

Zas tak výrazně neomezuje, protože od roku 2022 má řadu výjimek, např. v prioritních oblastech (obdoba akceleračních oblastí), v průmyslových oblastech, u repoweringu atd.

Karel Valenta21. březen 2026, 22:34

Díky za info, můžete poslat odkaz ?

richie22. březen 2026, 00:57

je to smutne, ale je to tak

https://www.bayern-innovativ.de/emagazin/detail/de/seite/bayern-lockert-10-h-regel

teda ani v tomto Pavel Pavel nemal pravdu:

"Za komunismu stát dělal nejrůznější prasárny a s lidmi se nebavil, teď se kyvadlo zdá být v opačné úvrati."

Karel Valenta21. březen 2026, 21:21

Ta potrefená husa je kupodivu Merz :

"Nyní realizujeme nejdražší energetickou transformaci na světě. Neznám žádnou jinou zemi, která by si to dělala tak složité a zároveň tak nákladné jako Německo. Zdědili jsme něco, co teď musíme korigovat, ale jednoduše nemáme dostatečné kapacity pro výrobu energie,“ uvedl letos v lednu Merz. "

Pavel Pavel22. březen 2026, 15:53

Tak Merz zcela jistě není člověk, který by rozuměl energetice :-) Ovšem Reiche jí rozumí.

Německá transformace je zpackaná: kdyby bývali nezavřeli jaderky, mohli mít dnes dekarbonizovanou energetiku a velmi malou závislost na plynu. Vzpomeňme si na kritické období: Merkel jaderky nejprve hájila, jenže pak prohrála jedny zemské volby, pak druhé... a pak obětovala jaderky. Bylo to tehdy velmi silné přání německé veřejnosti. Takže i německý občan má to, co si přál. No a u nás to bude mít český občan taky. I německá i česká cesta má , od ekonomicky optimální cesty dost daleko

richie22. březen 2026, 00:31

ad Pavel Pavel 21. březen 2026, 16:32

První potrefená husa se ozvala... Kéž by aspoň uváděla nějaká fakta, čísla a důkazy, a ne jen tvrzení...

reagoval som na váš príspevok bez čísel.. a faktom stále ostáva, že elektrina zo sústavy založenej na plyne je lacnejšia ako keď sa tam masívne začnú tlačiť FVE ci VTE (v našich zemepisných/geografických podmienkach)

To si pište, že fotovoltaika to splňuje.

v našich podmienkach určite nie

Větrná elektřina by to v ČR i SR splňovat mohla, kdyby bylo možné ji postavit stejně rychle jako v Německu.

ani v Nemecku sa nestavajú rýchlo, ale nerozumiem ako to pomôže z cenou vyrobenej elektriny

Fotovoltaika v Německu vyrábí přes 80 TWh a v onshore mají přes 100 TWh, takže jistě to jsou významné zdroje. A zas tak moc se naše podmínky neliší

áno v Nemecku sú to významné zdroje a aj adekvátne k tomu významne tu elektrinu zdražujú - a podmienky sú porovnateľné tak maximálne s Bavorskom ..

v podstate len potvrdzujete, že mate z energetiky skutočne povrchne znalosti - mimochodom uvedomujete si vôbec, že o čo drahší bude plyn, o to drahšia bude aj výsledná cena z FVE a VTE?

Pavel Pavel22. březen 2026, 15:59

Pokud tomu dobře rozumím, tak nevěříte, že plné náklady na fotovoltaiku jsou nižší než náklady na plyn a povolenku?

Fotovoltaiku v Německu se soutěží za 50 EUR/MWh, plyn za 30 EUR/MWh a povolenka za 60 dávají cenu kolem 80 EUR/MWh.

"mimochodom uvedomujete si vôbec, že o čo drahší bude plyn, o to drahšia bude aj výsledná cena z FVE a VTE?" To si tedy opravdu neuvědomuju, mohl byste to vysvětlit?

richie22. březen 2026, 16:28

áno len ďalej potvrdzujete že energetike nerozumiete a to ani povrchne

Pokud tomu dobře rozumím, tak nevěříte, že plné náklady na fotovoltaiku jsou nižší než náklady na plyn a povolenku?

áno, v našom regióne nebude FVE lacnejšia a VTE ešte menej (ale to už radšej vynechávate)

Fotovoltaiku v Německu se soutěží za 50 EUR/MWh, plyn za 30 EUR/MWh a povolenka za 60 dávají cenu kolem 80 EUR/MWh.

aha, a niekto tu chcel vystupovať ako znalec energetiky, výsledok EEG aukcie je len časť celkovej ceny z pohľadu energetiky (a vlastne aj koncového spotrebiteľa)

"mimochodom uvedomujete si vôbec, že o čo drahší bude plyn, o to drahšia bude aj výsledná cena z FVE a VTE?" To si tedy opravdu neuvědomuju, mohl byste to vysvětlit?

aký je kapacity faktor FVE v našom regióne (a to platí aj pre Nemecko)? slabých 10% - čo znamená, že potrebujú masívne zálohy v stabilnom zdroji schopnom kedykoľvek rýchlo nabehnúť - teda plynové elektrárne a teda potrebujú čo? predsa plyn .. a keďže pracujú v režime ako pracujú ("vďaka" absolútnej preferencii OZE zdrojov musia pracovať mimo optimálnych pracovných režimov, teda aj mimo optima spotreby, teda vo výsledku spotrebujú viac plynu ) .. teda k FVE potrebujete v podstate 100% zálohy v plyne (náklady vstupujú do celkovej ceny a naviac ešte im platíte za pohotovosť/kapacitne platby)... a nie, VTE ani náhodou nemôžu suplovať nevýrobu FVE akokoľvek sa to niektorí snažia prezentovať, stačí si pozrieť grafy výroby v časových slotoch (aktuálne ENTSO-E už beží na 15min slotoch - teda štatistiky/prehľady založené na sumárnej výrobe za deň/týždeň/mesiac si môžete viete čo... ) a je hneď jasne, že sa netriafajú ani v denných ani v týždenných a ani iných (mesačných ci sezónnych)

Pavel Pavel22. březen 2026, 22:06

Energetika je teda hodně jinde, než popisujete...

1) Výkon řiditelných zdrojů v principu potřebuju na úrovni špičkové spotřeby (jasně, N-1, přeshraniční propojení, reakce poptávky...). Takže to děláme kvůli bezpečnosti a tento náklad by se vydal tak jako tak, není to náklad obnovitelného zdroje

2) Přitom je úplně lhostejné, jaká je kapacita intermitentních OZE

3) Náklady na sítě je správné započíst. Je to nelineární: zapojit první GW nestojí skoro nic, zapojit dvacátý GW už je hodně drahé. Před časem na to bylo pár studií, nevím teď jestli od ENTSO-E nebo ACERu nebo někoho takového. A ty vysoké náklady končily na úrovni 30-40 EUR/MWh. Takže s rozumnou kapacitou mnohem méně

4) Neexistuje žádná absolutní přednost OZE. Jenom to, že OZE nabízí za nula, takže se na trhu uplatní proti všem elektrárnám, které nabízí dráž.

Emil22. březen 2026, 22:36

Ta "absolutní přednost" existuje v podobě garantovaných výkupních cen, které umožňují ne nabízet za nula, ale nabízet za -500, takže nikdo nemůže nabídnout méně, a tím pádem mají tyto zdroje absolutní přednost.

richie22. březen 2026, 23:18

Energetika je teda hodně jinde, než popisujete...

1) Výkon řiditelných zdrojů v principu potřebuju na úrovni špičkové spotřeby (jasně, N-1, přeshraniční propojení, reakce poptávky...). Takže to děláme kvůli bezpečnosti a tento náklad by se vydal tak jako tak, není to náklad obnovitelného zdroje

2) Přitom je úplně lhostejné, jaká je kapacita intermitentních OZE

vy asi absolútne netušíte čo energetika v skutočnosti je - nemozete si len tak vytrhavat jednotlive oblasti, ked su tam priame zavislosti/suvislosti

vy v podstate tvrdite ze „Náklad by sa vydal tak ako tak“ - ale:

Pred masívnym nástupom OZE tie isté riaditeľné zdroje (uhlie/jadro/plyn) nielenže zabezpečovali špičku, ale reálne vyrábali väčšinu energie a tým sa splácali.

Dnes tie isté zdroje kvôli OZE stoja a čakajú. To znamená, že ich fixné náklady (personál, údržba, splátky úverov) sa musia rozpustiť do oveľa menšieho počtu hodín. (->ekonomicky parazitizmus)

=> Ak kvôli OZE beží plynovka len 15 % času namiesto 80 %, cena jej MWh je 5-násobná. Ten rozdiel v cene JE priamym nákladom OZE, pretože OZE vyvolali potrebu neefektívnej prevádzky zálohy.

k bodu 3) .. A ty vysoké náklady končily na úrovni 30-40 EUR/MWh. Takže s rozumnou kapacitou mnohem méně.. teda tvrdite ze 30~40EUR/MWh za siete je v pohode - Ak je „vstupné“ LCOE fotovoltiky 50 € a k tomu pripočítame priznaných 30 – 40 € za siete, sme na 80~90 €/MWh. A to sme ešte nezapočítali zálohovanie a systémové služby.

A na druhej strane mame realitu v priamom prenose - Nemecko už dávno nie je pri „prvej GW“. Je v štádiu, kedy každý ďalší GW vetra na severe vyžaduje miliardové investície do prenosu na juh. Nemecko už túto "rozumnú kapacitu" dávno prekročilo, ale aj tak ho mame slepo nasledovať?

ad 4)Neexistuje žádná absolutní přednost OZE. Jenom to, že OZE nabízí za nula, takže se na trhu uplatní proti všem elektrárnám, které nabízí dráž.

tak si prosim dostudujte patricnu legislativu:

Prioritný prístup: Podľa európskej smernice (nariadenie 2019/943) a nemeckého zákona EEG majú OZE tzv. Feed-in priority. Prevádzkovateľ siete je povinný prednostne odobrať elektrinu z OZE.

Ekonomická prednosť: OZE ponúkajú za nulu nie preto, že sú zadarmo, alebo že sú lacné, ale preto, že vďaka štátom garantovanému doplatku (trhová prémia) majú istotu príjmu bez ohľadu na trhovú cenu. Je to nefér súťaž – stabilný zdroj musí zaplatiť palivo, OZE dostane zaplatené, aj keď je cena na burze záporná (v Nemecku cez systém negatívnych cien a kompenzácií za vypínanie).

Áno sú už nejaké snahy tuto ekonomickú samovraždu upraviť - ako napr. zastavenie trhovej prémie pri zápornej cene najprv do 6-tej hodiny, potom od 3-tej, po novom už od prvej 15-minutovky(ale len pre nove zdroje), no stále je to nedostatočné ..

Karel Valenta21. březen 2026, 21:00

"Za komunismu stát dělal nejrůznější prasárny a s lidmi se nebavil, teď se kyvadlo zdá být v opačné úvrati."

Jak jste na to přišel ? Akcelerační oblasti jsou úplně stejná prasárna jako to, co dělali komunisti = o nás bez nás.

Karel Valenta21. březen 2026, 21:25

Pardon, reakce na Pavel Pavel.

Loading