Přepravní výkony celosvětové letecké, silniční a železniční dopravy se významně snížily se zavedením opatření proti šíření onemocnění COVID-19. To se znatelně podepsalo na poptávce po ropě. S postupným uvolněním opatření přijde i opětovný nárůst přepravních výkonů, který bude navíc podpořen současnou nízkou cenou ropy. Je však možné, že chování spotřebitelů by se mohlo strukturálně změnit, a dopady by tak mohly přetrvávat i po odeznění pandemie.
V souvislosti s přetrvávajícím snížením spotřeby ropy i po odeznění opatření na omezení šíření koronaviru lze očekávat, že nejvíce zasaženými budou osobní silniční doprava, lehká nákladní doprava a letecká doprava.
<h2>Snížení osobní přepravy vlivem práce z domova a online nakupování</h2>
V případě osobní přepravy je klíčovým faktorem snížení dojíždějní do práce, pokud dojde ke strukturálnímu posunu směrem k práci z domova. Po zrušení povinných omezení mohou podniky zpochybnit náklady na kanceláře a nabídnout vyšší flexibilitu mezi prací v kanceláři a prací z domova nebo dokonce motivovat zaměstnance, aby pracovali zcela z domova.
Je zřejmé, že potenciál pracovat z domova je omezen pouze na určité segmenty, protože mnoho zaměstnanců v odvětví průmyslu a služeb nemá prakticky žádnou možnost pro práci z domova.
<a href="https://blogs.platts.com/2020/04/17/coronavirus-oil-demand-risk-travel/">Podle odhadů Platts Analytics</a> založených na údajích o zaměstnanosti specifických pro jednotlivé země a analýze vzorců dojíždění by se mohl přepravní výkon snížit až o 5 % vlivem nárůstu práce z domova. Z dlouhodobého hlediska by se světová osobní přeprava mohla snížit až o 193 miliard kilometrů do roku 2030.
Kromě dojíždění do práce se v důsledku propuknutí onemocnění COVID-19 snížilo i cestování za účelem nákupu potravin a dalšího zboží. Toto chování může přetrvávat i po zrušení omezení, zejména pokud budou identifikovány úspory nákladů. Online nakupování tak skýtá výrazný potenciál ke snížení celkově ujetých kilometrů. Většina velkých online prodejců navíc začala intenzivněji využívat data a algoritmy k předpovídání chování spotřebitelů a k optimalizaci dodavatelských řetězců.
Mnoho obchodníků má navíc vlastní přepravní flotily, kde existuje tendence přesunu směrem k elektrifikaci. Důkazem může být například <a href="https://www.cnet.com/roadshow/news/rivian-amazon-electric-delivery-van-design-features-2021/">partnerství mezi Amazonem a výrobcem elektrovozidel Rivian</a>. Zde tak existuje další potenciál redukce poptávky po ropě. Platts Analytics odhaduje potenciální snížení poptávky po ropě v silniční dopravě kvůli vyššímu podílu práce z domova a změnám nákupních zvyklostí na 1,9 milionu barelů denně do roku 2040.
<h2>Letecká doprava</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/plane-50893_1920.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-30370" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/plane-50893_1920.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/plane-50893_1920.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/plane-50893_1920-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/plane-50893_1920-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/plane-50893_1920-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/plane-50893_1920-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/plane-50893_1920-800x533.jpg 800w" alt="" width="1920" height="1280" /></a>
Pokud jde o osobní letectví, z nedávných průzkumů vyplývá, že 40 % cestujících v letecké dopravě cestuje pro pracovní účely. Podniky jsou v současné době nuceny experimentovat se způsoby práce bez cestování. I zde lze očekávat dlouhodobé změny v cestovních politikách, které povedou k vyšší míře virtuální práce s cílem snížit náklady, snížit emise CO2 a celkově zlepšit společenskou odpovědnost.
Letectví má silný vzestupný trend díky rostoucí střední třídě, zejména v Asii. Před zasažením koronaviru společnost Platts Analytics předpokládala dlouhodobý růst poptávky po ropě v letectví na 2 % ročně v důsledku převládajících ekonomických a cestovních trendů. Scénář, ve kterém je růst letectví poloviční oproti původnímu očekávání, by do roku 2040 vedl ke snížení poptávky po ropě o 1,8 mil. barelů denně.
Dopady koronaviru budou nakonec určeny délkou trvání a závažností zavedených opatření. Čím déle budou spotřebitelé a podniky nuceny se přizpůsobovat omezením, tím větší je pravděpodobnost, že se tyto změny stanou strukturálními a dlouhodobými.
Zdroj úvodní fotografie: Flickr, Kubilay Yu

Ropa

Koronavirus by mohl navždy změnit chování v oblasti dopravy. Poptávka po ropě by mohla klesnout až o 3 mil. b/d

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala <a href="https://www.iea.org/reports/germany-2020#executive-summary">zprávu o stavu energetického sektoru Německa</a>. Podle zprávy má Německo problém s dosažením stanovených klimaticko-energetických cílů. Zejména krátkodobé cíle v oblasti snižování emisí s největší pravděpodobností nesplní. Díky plánovanému uhelnému phase-outu do roku 2038 ale cílí na dosažení cílů dlouhodobých.
IEA vydala zprávu o stavu energetického sektoru Německa, ze které je patrné, že se energetický mix země během posledních čtyř dekád přesunul od naprosté dominance uhlí a ropy na diverzifikovanější mix. Jaderná energie je nahrazována především obnovitelnými zdroji. Do roku 2038 je pak plánováno úplné <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">ukončení využívání uhlí</a>, a to i přes fakt, že je dnes největším zdrojem výroby elektřiny v zemi.
<figure id="attachment_81361" class="wp-caption aligncenter" style="width: 989px;"><img class="size-full wp-image-81361" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo.png 989w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo-512x284.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo-768x426.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo-725x402.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo-800x444.png 800w" alt="" width="989" height="549" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba energie dle zdroje v letech 1998 – 2018. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Cíle snížení emisí do 2020 Německo pravděpodobně nedosáhne</h2>
Národní klimatické cíle Německa jsou definované v Klimatickém akčním plánu do 2050, který je součástí Energiewende. Cílem je snížit <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roce-2018-rekordne-snizilo-celkove-emise">emise</a> skleníkových plynů do roku 2020 o 40 %, do 2030 o 55 %, do 2040 o 70 % a do 2050 o 80-95 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990. Tyto cíle jsou poté doplňovány cíli v oblasti spotřeby energie/energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.
Německo má problémy s dosažením krátkodobých cílů. Velkým výzvám čelí zejména v sektorech vytápění a dopravy. V roce 2018 byly emise sníženy zhruba o 31 % ve srovnání s rokem 1990.
<figure id="attachment_81362" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1001px;"><img class="size-full wp-image-81362" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo.png 1001w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo-512x292.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo-768x437.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo-725x413.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo-800x456.png 800w" alt="" width="1001" height="570" /><figcaption class="wp-caption-text">Emise skleníkových plynů dle sektorů v letech 1990 – 2017. Součástí sektoru energetika je mj. i doprava. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Jaderná energie je nahrazována obnovitelnými zdroji</h2>
Energiewende je v současnosti nejviditelnější ve výrobě elektrické energie, kde podíl výroby z obnovitelných zdrojů roste. Nejvíce elektřiny se ovšem stále vyrábí z <a href="https://oenergetice.cz/uhli/bloomberg-trh-ukonci-nemecke-uhli-drive-nez-uhelna-komise">uhlí</a>, zejména hnědého. Obnovitelné zdroje elektřiny totiž primárně nahradily klesající výrobu z jaderné energie. V roce 2017 se druhým nejvýznamnějším zdroje elektřiny stala větrná energie, podle předběžných dat nicméně v loňském roce překonala i hnědé uhlí.
Německým cílem je dosáhnout podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2020 35 %. V roce 2018 to bylo 38 % a v první polovině 2019 44 %. Podle nové koaliční vlády z března 2018 německá vláda plánuje zvýšit tento cíl pro rok 2030 <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/analyza-nemecko-pravdepodobne-nedosahne-65-podilu-oze-roku-2030">na 65 %</a> (původně měla výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v 2030 činit 50 %).
Díky změně legislativy v letech 2014 a 2017 jsou nyní výstavba obnovitelných zdrojů nad určitý instalovaný výkon předmětem aukcí. Problémem ovšem stále zůstává <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecka-paterni-prenosova-vedeni-dostanou-vinku-novou-technologii-vyuzita-bude-poprve-svete">nedostatečné propojení</a> mezi severem, kde je většina větrných elektráren, a jihem, kde je většina poptávky. Řešení této situace, která bude dále zhoršena uzavřením posledních jaderných elektráren, si německá vláda stanovila jako prioritu.
<h2>Emise v dopravě budou zpoplatněny</h2>
Nejproblematičtějším sektorem z hlediska snižování emisí je v Německu sektor dopravy. Vláda ustanovila pracovní skupinu, která má přijít s doporučeními, jak emise v dopravě snížit. Dále se německá vláda rozhodla, že v dopravě zavede určitou formu uhlíkové daně – tedy zpoplatní emisí, což povede ke zvýšení cen paliv a spotřebitele by mělo motivovat k efektivnějšímu využívání dopravy.
V sektoru vytápění Německo momentálně žádnou zásadní dekarbonizační strategii nemá. Vytápění se přitom podílí více než 50 % na finální spotřebě energie a činí cca 40 % všech emisí. Vytápění je velice závislé na fosilních palivech – kupříkladu 25 % domácností vytápí topným olejem.
<figure id="attachment_81363" class="wp-caption aligncenter" style="width: 977px;"><img class="size-full wp-image-81363" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo.png 977w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo-512x294.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo-768x441.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo-725x416.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo-800x459.png 800w" alt="" width="977" height="561" /><figcaption class="wp-caption-text">Emise CO2 v sektoru energetiky v letech 1990 – 2017. Zdroj: IEA</figcaption></figure>

Německo

IEA: Německo má problém snižovat emise v dopravě a vytápění

Německo představilo návrh své strategie pro implementaci vodíku v průmyslu a dopravě. Plán předpokládá značné investice do výzkumu – spolková republika si totiž již v minulém roce předsevzala, že bude lídrem v oblasti vodíkových technologií. 
Do roku 2030 by podle návrhu strategie, jenž byl zveřejněn tento týden, Německo mělo být schopno vyrobit alespoň 20 % potřebného vodíku z obnovitelných zdrojů (tzv. zelený vodík <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-nizozemska-prosazuji-rozvoj-zeleneho-i-modreho-vodiku-eu" target="_blank" rel="noopener">vyrobený elektrolýzou</a> z vody). Za tímto účelem by ale bylo potřeba vystavět elektrolyzéry o výkonu tří až pěti gigawattů.
Návrh ministra hospodářství Petera Altmaiera předpokládá zavádění vodíku v celé řadě odvětví, a to včetně dopravy, s čímž ale nesouhlasí spolkové ministerstvo životního prostředí.
<h2>Budování infrastruktury</h2>
Ministr Altmaier očekává do roku 2030 zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v dopravě na 20 % (místo obligatorních 14 %, jak předepisuje EU). Nezbytná podpora čerpacích stanic bude Německo stát přibližně 3,4 miliardy eur. Zvýšena bude rovněž finanční podpora laboratoří, které mají testovat výrobu a aplikování vodíku v průmyslovém měřítku. Rozpočet pro testovací centra má být navýšen ze 400 na 650 milionů eur.
Německá vláda rovněž spolupracuje s provozovateli přepravních soustav zemního plynu na vytvoření čistě vodíkové přepravní cestě. Asociace těchto subjektů v úterý <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-gasnetzbetreiber-legen-plan-fuer-deutschlandweites-wasserstoffnetz-vor/25476674.html?ticket=ST-1015055-va0tPWm5nmubm24JhAVQ-ap2" target="_blank" rel="noopener">představila</a> vizi vodíkové sítě o délce 5900 km, která by z 90 % byla tvořena již existující infrastrukturou.
<h2>Priorita německého předsednictví</h2>
Německo bude od poloviny letošního roku předsedat Evropské radě a jednou z hlavních priorit předsednictví bude, dle zveřejněné strategie, právě podpora vodíku. Na podnět německého předsednictví by rovněž měl být v roce 2021 předložen tzv. plynový balíček EU, ve kterém bude s velkou pravděpodobností hrát vodík hlavní roli. Německo chce rovněž podporovat propojování odvětví (tzv. sector coupling) mezi plynárenskými a elektrickými sítěmi.
V současnosti je v průmyslu stále používán především tzv. „šedý vodík“ vyrobený ze zemního plynu. Zelený vodík vyrobený z čistě obnovitelné elektřiny je dražší a velmi energeticky náročný na výrobu, přičemž energetické ztráty dosahují až tří čtvrtin.

Čistá mobilita

Německo představilo návrh strategie pro vodíkové pohony

Spotřeba primární energie ve Spojených státech v roce 2018 opět vzrostla, a <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=42335" target="_blank" rel="noopener">dosáhla tak vůbec nejvyšší hodnoty v historii</a>. Dosažení rekordní hodnoty pomohl značný meziroční růst, který byl nejvyšší za poslední desetiletí.
Spojené státy v loňském roce spotřebovaly rekordní množství energie, kdy spotřeba primární energie podle dat vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) dosáhla 101,3 biliard britských tepelných jednotek (přibližně 106,8 exajoulů).
Celkově spotřeba energie meziročně vzrostla o 4 %, čímž o 0,3 % překonala původní rekord z roku 2007 z doby před globální ekonomickou krizí. Podle statistik společnosti BP činil podíl USA na globální spotřebě energie bezmála 17 %.
Absolutní většinu energetických potřeb USA, zhruba 80 %, pokrývají fosilní paliva – ropa, uhlí a zemní plyn. Jejich spotřeba loni podle agentury vzrostla o 4 %. Spotřeba zemního plynu loni dosáhla díky 10% meziročnímu růstu vůbec nejvyšší hodnoty a relativně snadno tak spolu s malými přírůstky spotřeby energie z ropy, obnovitelných a jaderných zdrojů umazala 4% pokles ve spotřebě uhlí.
<figure id="attachment_79400" class="wp-caption aligncenter" style="width: 587px;"><img class="size-full wp-image-79400" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Spotreba-primarni-energie-v-USA-1950-2018.png" sizes="(max-width: 587px) 100vw, 587px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Spotreba-primarni-energie-v-USA-1950-2018.png 587w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Spotreba-primarni-energie-v-USA-1950-2018-512x241.png 512w" alt="Spotřeba primární energie v USA (1950-2018)" width="587" height="276" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba primární energie v USA (1950-2018). Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Největší podíl na spotřebě energie měla již tradičně ropa (39 exajoulů), jejíž spotřeba v USA loni vzrostla na průměrných 20,5 milionů barelů denně (bpd), tedy o téměř půl milionu bpd oproti roku 2017. Růst podle vládní agentury táhl především průmysl (+200 tisíc bpd) a dále také doprava (+140 tisíc bpd).
Druhým nejdůležitějším zdrojem energie je pro Spojené státy již více než 10 let zemní plyn, jehož spotřeba loni vzrostla na rekordních 2,35 miliard metrů krychlových denně (32,7 exajoulů v roce 2018). Nárůst spotřeby plynu loni táhly všechny sektory, výrazně vyšší spotřebu plynu zaznamenal elektroenergetický sektor, kdy americké elektrárny spotřebovaly meziročně o 15 % více plynu.
Na ústupu je v USA naopak spotřeba uhlí, která loni již pátým rokem v řadě klesla na 620 milionů tun (13,7 exajoulů). Téměř veškerý pokles podle EIA zapříčinila nižší poptávka elektráren, jejichž spotřeba uhlí oproti roku 2017 klesla o 4 %. Uhelné elektrárny jsou v USA v posledních letech nahrazovány obnovitelnými a plynovými zdroji – jen v loňském roce byly podle agentury odstaveny uhelné bloky o výkonu 12,9 GW, přičemž celkový výkon plynových elektráren v zemi vzrostl o 14,6 GW.
<h2>OZE i jádro dosáhly rekordní výroby</h2>
Z rekordní výroby energie se v loňském roce mohly v USA těšit jak obnovitelné, tak i jaderné zdroje. Obnovitelné zdroje pokryly rekordních 12,1 exajoulů, o 3 % více než v roce 2017, a to díky novým instalacím větrných a solárních elektráren.
<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderne-elektrarny-usa-navzdory-uzavirani-bloku-loni-vyrobily-rekordni-objem-elektriny/" target="_blank" rel="noopener">Jaderné elektrárny v USA navzdory uzavírání bloků loni vyrobily rekordní objem elektřiny</a>. Podle dat EIA vyrobily celkem 807,1 TWh (spotřeba primární energie 8,9 exajoulů), čímž mírně překonaly rekordní výrobu z roku 2010, kdy vyrobily 807 TWh.

Energetika v zahraničí

Spojené státy loni spotřebovaly rekordní množství energie

Od ledna nahradí palivo s téměř dvojnásobným podílem biosložky na slovenských čerpacích stanicích nejprodávanější benzin Natural 95. Nové palivo má Slovákům pomoci při plnění cíle snižování emisí CO2 v dopravě. V České republice má zavádění benzinu E10 začít až v průběhu příštího roku.
Natural 95 je v EU označován za palivo E5, což označuje podíl biosložky v něm obsažené. E10 má tak tento podíl dvojnásobný (obsahuje téměř 10 % biosložky). Především starší auta ale mohou mít s dlouhodobým užíváním tohoto paliva problémy, především pak ta vyrobená před rokem 2005. Průměrné stáří vozového parku na Slovensku je přitom 13,4 let. Benzín s větším množstvím bioetanolu má mít také negativní efekt na výkon a spotřebu vozidla.
Slovensko tímto reaguje na evropskou legislativu předepisující cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v dopravě. Do roku 2020 mají členské státy dosáhnout snížení o 6 % v porovnání s rokem 2010. Česká republika nyní cíl plní, Naturalu 95 se tak prozatím nezbavuje.
Legislativa EU ale striktně nestanovuje, jak mají státy cílů dosáhnout. Další cestou by mohlo být obecné větší rozšíření alternativních paliv jako LPG, CNG, bioplynu či elektřiny.  Na začátku tohoto roku také Evropský parlament schválil závazek států snížit emise CO2 u nových osobních automobilů o 37,5 % do roku 2030. Povinnost budou muset plnit výrobci automobilů.

Životní prostředí

Slovensko přechází z Naturalu 95 na palivo s vyšším obsahem biosložky

Fakulta elektrotechnická (FEL) Západočeské univerzity zahájila letos čtyřletý projekt elektrifikace dopravy, na nějž získalo její výzkumné centrum RICE 95 milionů korun z evropského operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Zaměří se na nové technologie elektrovýzbroje dopravních prostředků, infrastrukturu pro dopravní techniku a na modelování MHD. Elektrifikace dopravy je významným celospolečenským problémem, řekl ČTK děkan FEL Zdeněk Peroutka.
RICE vyzvala průmyslové podniky, aby kooperovaly na experimentálním ověřování výsledků a hledaly vhodné uplatnění v produktech.
<blockquote>&#8222;Elektrifikace bývá často spojena s termínem elektromobilita, avšak je chybně chápána pouze ve vztahu k elektrickým automobilům. Naše pojetí je daleko širší a zahrnuje dopravu silniční, kolejovou i leteckou,&#8220; uvedl děkan.</blockquote>
Aplikace, které FEL vyvíjí, budou využitelné i v hybridních a elektrických osobních autech.
Výzkumníci RICE vyvíjejí nová řešení pohonů vozidel, nové prvky výkonových systémů dopravních prostředků, elektrické stroje a inteligenci řídicích a diagnostických systémů vozů včetně umělé inteligence. V infrastruktuře se zaměří na napájecí a nabíjecí systémy, především bezdrátové, a na měnírny MHD. Pro matematické modelování a plánování MHD bude cílem stanovit, jak má vypadat flotila vozidel v daném městě, napájecí infrastruktura a jak mají být provozovány linky. Investiční zátěž na městské rozpočty by podle Peroutky měla být co nejmenší.
<figure id="attachement_20971" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/norway-electric-car-oslo-bus-lane-740x425-725x416.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/norway-electric-car-oslo-bus-lane-740x425-725x416.jpg" alt="Elektromobil v norském Oslu jede v pruhu vyhrazeném pro autobusy. Zdroj: WSJ" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
FEL už představila projekt Elektrotechnické technologie s vysokým podílem vestavěné inteligence pro dopravu městu Plzni, kraji, podnikům a dalším subjektům. Je součástí strategie integrovaných územních investic (ITI) plzeňské metropolitní oblasti. Podle náměstka hejtmana Iva Grünera (ČSSD) musí kraj, město a ZČU vystupovat jednotně. &#8222;Pak můžeme být vidět a být významní i v rámci Evropy,&#8220; uvedl.
Podle prorektora ZČU Vladimíra Duchka se podařilo postavit integrované investice jako soudržný rozvojový program, který přináší konkrétní výsledky. Ekonomika postavená na výzkumu, vývoji a produktech s vyšší přidanou hodnotou zajistí Plzni podle primátora Martina Baxy (ODS) dlouhodobou prosperitu.

Elektromobilita

Elektrofakulta ZČU řeší komplexní projekt elektrifikace dopravy

Evropští výrobci automobilů informovali, že je poměrně pravděpodobné, že v příštích dvou letech nebudou moci plnit náročné cíle EU v oblasti snižování emisí z dopravy. Reagovali tak na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která uvádí, že emise CO2 z nových automobilů vzrostly již druhý rok po sobě.
Automobilky by mohly kvůli nesplňování regulí pro emise z nových automobilů čelit vysokým pokutám. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) tuto<a href="https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/data/co2-cars-emission-16" target="_blank" rel="noopener"> zprávu</a> zveřejnilo v odpovědi na informaci EEA týkající se toho, že v roce 2018 emise CO2 z nových automobilů opět stouply. V porovnání s rokem 2017 EEA zaznamenala 1,6% nárůst, v průměru tak automobil vypustí 120,4 g skleníkového plynu na kilometr. Jak uvedla EEA, výrobci tak budou muset v letošním roce podstatně zapracovat na snižování těchto emisí, aby dostáli cíle stanoveného pro rok 2021 – v průměru 95 g CO2 na kilometr. U dodávek je cíl stanoven na 147 g již v roce 2020.
Průmysl se nyní obává sankcí, které mohou po nesplnění náročných cílů následovat. Dle agentury <a href="https://www.moodys.com/research/Moodys-Automakers-sprint-for-electrification-as-large-fines-loom-for--PBC_1168354" target="_blank" rel="noopener">Moody</a> mohou výrobci čelit finančním sankcím ve výši až 10,69 miliard eur. Nedodržení cílů pro rok 2021 a 2020 by navíc předznamenávalo, že automobilky nebudou schopny dosáhnout ani cílů stanovených na léta 2025 a 2030. Dle ACEA výrobci sice masivně investují do nových technologií, cíle jsou ale poměrně přísné.
<h2>Větší zájem o benzinové automobily</h2>
ACEA rovněž uvedla, že rok 2018 byl druhým rokem po sobě, kdy bylo prodáno více benzinových než dieselových aut (8,5 milionu nových registrací). Ekvivalentní dieselová auta přitom vypustí méně CO2 na kilometr než podobné auto s benzinovým pohonem. Elektromobilů se prodalo téměř 302 tisíc.
EEA viní za vzrůst emisí především rostoucí tržní podíl vozů typu SUV, které většinou mají benzinový pohon a obecně znečišťují více než menší osobní automobily. ACEA na tuto informaci odpovídá, že výrobci pouze sledují poptávku ze strany zákazníků. Ti nejsou v mnoha zemích motivováni ke koupi elektromobilů, například kvůli nedostatku dobíjecích míst.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.flickr.com/photos/spenceyc/7481166880" target="_blank" rel="noopener">flickr</a>

Emise CO2

Emise CO2 z nových aut stoupají, výrobci se bojí pokut

Velká Británie chce do roku 2050 dosáhnout <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/spojene-kralovstvi-by-se-roku-2050-mohlo-stat-uhlikove-neutralnim/">nulových emisí</a>.  Podle serversu <a href="https://blogs.platts.com/2019/06/24/uk-fuel-tax-reform-ev-adoption">Platts</a> by k dosažení tohoto cíle, respektive k rozšíření elektromobility v zemi, paradoxně pomohlo zrušení vysokých daní na fosilní paliva. 
Velké Británie má zavedeny velmi vysoké palivové daně, které jsou pro vládu významným zdrojem příjmů. V loňském roce palivová daň bez DPH celkově přinesla více než 28 miliard liber (přibližně 801 miliard korun), to odpovídá částce přibližně 28 600 korun na jednu britskou domácnost. Pokud se k této hodnotě přičte i silniční daň, jedná se celkem o téměř 35 miliard liber (přibližně 1 bilion korun). Tato částka by pokryla celý rozpočet sociální péče.
Velká Británie patří mezi země, kde je v <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/eu-stanovila-ambiciozni-cile-nizkoemisni-autobusy-uzitkova-vozidla/">Evropě</a> nejdražší natankovat. Podle dat OPEC v roce 2017 daně tvořily téměř 65 % ceny za každý prodaný litr paliva ve Velké Británii. V Německu to bylo 58 % a v USA 22 %.
<h2>Zavedení jednotného poplatku za vozidlo</h2>
Doposud nebyla palivová daň ve Velké Británii příliš efektivním nástrojem přechodu k vozidlům s nižšími emisemi, ideálně k elektromobilům. Podle IEA je podíl elektromobilů v zemi přibližně stejný jako v Číně. V roce 2017 bylo v Británii prodáno 50 tisíc elektromobilů.
Palivová daň by podle serveru Platts mohla být nahrazena jednotným poplatkem za využívané vozidlo, jež by se vybíral jednou za rok. Všichni by tak platili stejně bez ohledu na to, jakým palivem je jejich vozidlo poháněno. Britská vláda by tak snížila riziko, kterému potenciálně čelí – obrovským ztrátám příjmů, pokud spotřebitelé přejdou na <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/iea-pocet-elektromobilu-svete-roce-2018-presahl-5-milionu/">elektromobily</a> rychleji, než se nyní očekává.
Velká Británie by měla projít zásadní reformou zdanění dopravy, včetně elektromobilů. Vozidla poháněná fosilními palivy nakonec budou nahrazena elektromobily a jinými <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/londyn-porizuje-dlouhe-linky-prvni-vodikove-double-deckery-svete/">nízkoemisními alternativami</a>. O příjmy by tak vláda přišla i bez reformy.
Reforma zdanění, spolu se zavedením komplexnějšího schématu pro sešrotování starých vozidel, a tím pádem ponechání více financí u spotřebitelů, by ve výsledku mohly vést k urychlení přechodu na bezemisní dopravu.

Británie potřebuje reformu palivové daně. Ta potenciálně urychlí rozvoj elektromobility

Rada Evropské unie ve čtvrtek potvrdila ambiciózní cíle pro nízkoemisní veřejnou dopravu a užitková vozidla. Členské země EU tak budou nuceny využívat více alternativně poháněných autobusů, lehkých užitkových vozidel a nákladních automobilů, včetně vozidel na elektřinu, vodík a LNG.
Rada EU ve čtvrtek přijala závazné cíle pro podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi při zadávání veřejných zakázek v členských zemích EU. Pravidla jsou součástí širšího úsilí EU o snížení emisí z dopravy a odklonu od využívání fosilních paliv. Stanovují závazné cíle při zadávání veřejných zakázek na vnitrostátní úrovni pro nízkoemisní osobní užitkové automobily, dodávky, nákladní vozidla a autobusy.
<blockquote>„Nová pravidla zvýší tržní jistotu, podnítí inovace a podpoří globální konkurenceschopnost evropského průmyslu. Čistá vozidla budou hrát klíčovou úlohu při snižování emisí skleníkových plynů a emisí látek znečišťujících ovzduší, a přispějí tak k tomu, aby EU splnila své závazky vyplývající z Pařížské dohody,“ uvádí tisková zpráva rady EU.</blockquote>
Stanoveny jsou závazné cíle pro období do roku 2025 a do roku 2030. Cíle jsou pro každou zemi stanoveny v závislosti na počtu obyvatel a HDP a pohybují se mezi 24 % a 45 % v roce 2025 a 33 % a 65 % v roce 2030. Původní návrhy Evropské komise z listopadu 2017 byly ještě o něco ambicióznější, když stanovovaly rozpětí 29-50 % do roku 2025 a 43-75 % do roku 2030.
Znění zároveň stanovuje dílčí cíle pro autobusy s nulovými emisemi, například v Německu a ve Švédsku by měla do roku 2025 téměř čtvrtina nových veřejných autobusů mít nulové emise, v ČR pětina.
<blockquote>„V sázce je mnoho: vzduch, který dýcháme, změna klimatu a konkurenceschopnost našeho průmyslu. Podpora čistých vozidel při zadávání veřejných zakázek je jednou z mnoha politických iniciativ, které by nás měly dovést k našemu cíli: stát se světovým lídrem v dekarbonizaci,“ uvedl Răzvan Cuc, rumunský ministr dopravy a předseda Rady EU.</blockquote>
Cíle pro nová nízkouhlíková vozidla ve veřejném sektoru, jako jsou například nákladní vozy na sběr odpadu, se v roce 2025 pohybují v rozmezí 6-10 % nových nákladních vozidel do roku 2025 a 7-15 % do roku 2030, pro ČR platí cíl 9, resp. 11 %. U nových užitkových automobilů a dodávek se tyto cíle pohybují v rozmezí 17,6-38,5 % podílu vozidel s emisemi nepřesahujícími 50 g CO2/km do roku 2025 a do roku 2030 s nulovými emisemi. Pro ČR je tento cíl stanoven ve výši 29,7 %.
<a href="http://data.consilium.europa.eu/doc/document/PE-57-2019-INIT/cs/pdf">Nová směrnice</a> aktualizuje směrnici EU o čistých vozidlech z roku 2009 a byla schváleny Evropským parlamentem v dubnu. Stane se závaznou 20 dnů po jejím zveřejnění v Úředním věstníku EU, ke kterému by mělo dojít v následujících týdnech.
Vlády jednotlivých států musejí uplatit nová pravidla do dvou let, tedy okolo poloviny roku 2021, a předložit první zprávu o pokroku v této oblasti Evropské komisi do 18. dubna 2026.
Úvodní fotografie: Elektrobus společnosti ebusco provozovaný v Mnichově. Zdroj: MVG

EU stanovila ambiciózní cíle pro nízkoemisní autobusy a užitková vozidla

Mezinárodní energetická agentura (<a href="https://www.iea.org/newsroom/news/2019/may/global-ev-outlook-2019-launched-at-clean-energy-ministerial.html">IEA</a>) vydala zprávu <a href="https://www.iea.org/publications/reports/globalevoutlook2019/">Global EV Outlook pro rok 2019</a>. Zpráva je zaměřena na analýzu dosavadního vývoje a na očekávaný budoucí vývoj do roku 2030 v oblasti elektromobility. 
Počet elektromobilů na celém světě v uplynulých 10 letech rapidně rostl. V roce 2018 celkový počet elektromobilů přesáhl pomyslnou hranici 5 milionů. Oproti roku 2017 se jedná o 63% nárůst (cca 2 miliony elektromobilů). Podobně dosáhl hodnoty 5,2 milionů počet dobíjecích stanic po celém světě. Ve srovnání s rokem předchozím došlo k nárůstu o 44 %. Z těchto dobíjecích stanic je ovšem většina soukromá. Veřejně přístupné dobíjecí stanice tvoří pouze zhruba 15 % z celkového počtu.
Klíčovou roli v tomto rozvoji hrají implementované politiky. Země, které jsou v oblasti elektromobility nejrozvinutější, implementují opatření jako standardy pro paliva, pobídky pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi a jiné ekonomické nástroje, které dopomáhají překlenout rozdíly mezi konvenčními a elektrickými vozidly.
<h2>Dva zkoumané scénáře vývoje</h2>
Ve scénáři IEA New Policies Scenario, který ukazuje možný vývoj, pokud budou implementovány veškeré oznámené politické cíle, agentura očekává, že se v roce 2030 prodá 23 milionů elektromobilů a celý autopark dosáhne 130 milionů vozidel (do tohoto čísla nejsou zahrnutá dvou a tříkolová vozidla). Tento počet elektromobilů by v roce 2030 vedl ke snížení poptávky po ropných produktech přibližně o 2,5 milionů barelů ropy denně. Poptávka po <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/kompletni-prechod-cr-elektromobilitu-by-si-vyzadal/">elektrické energii pro elektromobily</a> by dosáhla 640 TWh v 2030.
Druhý, ambicióznější scénář s názvem EV30@30, jež obsahuje cíl dosažení podílu elektromobilů 30 % do 2030, by vedl k prodeji 43 milionů elektromobilů v roce 2030 a celý vozový park by činil 250 milionů elektromobilů. V tomto případě by došlo ke snížení poptávky po ropě o 4,3 miliony barelů ropy denně a poptávka po elektřině pro elektromobily by byla 1 110 TWh.
<figure id="attachment_72143" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1008px;"><img class="size-full wp-image-72143" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs.png 1008w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs-512x252.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs-768x378.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs-725x357.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs-800x394.png 800w" alt="" width="1008" height="496" /><figcaption class="wp-caption-text">Prodeje elektromobilů v obou zkoumaných scénářích IEA. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Emise CO2 elektromobilů</h2>
Průměrný elektromobil nebo hybridní elektromobil, který je nabíjen elektřinou s průměrnou globální uhlíkovou intenzitou (tedy 518 gramů CO2 ekvivalentu na kilowatthodinu), emituje méně emisí skleníkových plynů než průměrné vozidlo se spalovacím motorem poháněné <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/amsterdam-chce-zcela-zakazat-benzinova-dieselova-vozidla-od-roku-2030/">benzínem</a>. Nicméně míra ušetřených emisí závisí na elektroenergetickém mixu. V zemi, kde dominují nízkouhlíkové zdroje, bude, přirozeně, ušetřeno více emisí CO2. V zemích, kde dominuje uhlí emitují hybridní vozidla méně emisí než elektromobily.