Velká plynová šachovnice ve střední Evropě

Ta zpráva zatím zůstává spíše stranou pozornosti, přesto bychom měli i v Česku zbystřit. Rakouská energetická skupina OMV prodává necelou polovinu plynovodů Gas Connect Austria – přesněji až 49 procent. A mezi potenciálními zájemci se podle dostupných zdrojů objevují jak čeští spolumajitelé slovenských plynovodů Eustream, tak zahraniční majitelé českých plynovodů Net4Gas.

V prvním případě jde o Energetický a průmyslový holding (EPH) v čele s podnikatelem Danielem Křetínským, který v Eustreamu drží 49 procent a manažerskou kontrolu. Ve druhém především o finančníky ze skupiny německé pojišťovny Allianz. Není vyloučeno, že Allianz by stejně jako v případě dřívější akvizice české společnosti Net4Gas přibrala také kanadský fond Borealis Infrastructure.

Je zjevné, že si středoevropští hráči dnes lámou hlavu nad tím, kudy v budoucnu povedou cesty plynu přes náš region. Zásadní změny oproti současnosti mohou nastat v případě, že ruský Gazprom se svými západoevropskými partnery v příštích letech skutečně postaví plynovod Nord Stream 2 a zdvojnásobí tak kapacitu stávající podmořské cesty přímo do Německa. Jedno je ale prakticky jisté – Rakousko zůstane se svou plynárenskou křižovatkou v Baumgartenu významnou tranzitní zemí, ať už plyn do střední Evropy poputuje z východu nebo ze severozápadu. Češi i Slováci mají přirozený zájem se na Rakušany tak či onak napojit. Zdroje z finančních kruhů pak odhadují cenu rakouských plynovodů Gas Connect o celkové délce zhruba 900 kilometrů na 500 – 750 milionů eur.

Rakouský prodej přichází ve chvíli, kdy proti projektu Nord Stream 2 zaznívají právě z východní části Evropské unie silné námitky – protestují také Slováci (ti ostře) a Češi (ti někdy spíše v duchu rčení „aby se neřeklo“). Více či méně silné obavy řady zemí, že je nové plynové cesty obejdou a tyto státy tak ztratí strategické i ekonomické výhody, jsou logické. Přesto všem zemím, kterých se to týká – včetně jejich vlád, přepravců plynu i energetických regulátorů, nezbývá než už dnes vést příslušná jednání (a to i s Rusy), která jim zajistí co nejlepší pozici pro případ, že Nord Stream 2 dokončen bude. Je to dost pravděpodobné, protože kromě obřích energetických korporací má tato stavba podle všeho podporu také německé vlády.

Nyní ovšem zpět k Rakousku. Právě OMV je s desetiprocentním podílem v projektu Nord Stream 2 jednou z pěti evropských firem, které spojily síly s Gazpromem. A to má celou řadu souvislostí. Kromě toho, že OMV prodejem některých svých aktiv čelí nízkým cenám ropy (a následně i zhoršeným podmínkám pro těžbu černého zlata), musejí Rakušané kalkulovat s tím, že budou potřebovat peníze také na stavbu plynovodu Nord Stream 2. Ale na druhou stranu také s tím, že ruský plyn následně do rakouského Baumgartenu skutečně poputuje. Češi a Slováci se mohou ptát, kudy přesně.

OMV navíc může díky podílu v plynovodech získat slušné peníze a „zaháčkování se“ Rakušanů s Gazpromem jim v tomto ohledu jen vylepšuje vyhlídky. Regulovaná aktiva ve střední Evropě jsou poměrně slušným lákadlem. Svědčí o tom i skutečnost, že kromě EPH a majitelů Net4Gas jsou mezi zájemci zmiňováni také italský Snam, belgický Fluxys nebo australští finančníci z First State Investments.

Získat podíl v rakouských plynovodech může být také pro Čechy i Slováky lákavé, i když se zdá, že mírně nadpoloviční podíl i s rozhodovacími pravomocemi si OMV ponechá. Skutečná bitva, která má potenciál proti sobě poštvat obě části bývalé československé federace, už se ale vede. Slováci se loni velmi lekli možnosti, že český Net4Gas (se zahraničními majiteli) v tuzemsku vybuduje obří propojení plynovodů s Rakouskem, kterým se povalí až 50 miliard kubíků plynu ročně z Nord Streamu.

Slováci získali ujištění české strany, že se nic tak „velkolepého“ nechystá a chystané česko-rakouské propojení by nemělo přesahovat kapacitu 5-6 miliard kubíků ročně. Na následný tranzit přes Slovensko – ať už do blízkého Baumgartenu nebo třeba dále na Balkán – by tak pořád zbývalo dost…

Otázkou zůstává, zda by v případě slušné slovenské nabídky Češi vůbec museli o propojení s Rakouskem uvažovat. Slováci by mohli ve vlastním zájmu nabídnout Čechům takové podmínky, které přinesou podobný ekonomický efekt bez nutnosti investovat do nových plynovodů v tuzemsku. Je pravděpodobné, že taková varianta bude také ve hře.

Zdroj úvodní fotografie: Ray Bodden